Proč potřebujeme HCD

Human centered design je jednou ze základních potřeb dnešního plánování a navrhování nových produktů či služeb. Málokterý sektor naší společnosti dokáže udržet své záměry bez použití metod designu, hlavně bez jeho zaměření na uživatele. Mezi výjimky mohou patřit hlavně společnosti, které již mají získánu svou základnu fanoušků a zvládají si ji udržovat z velké části skrze vybudované renomé své značky. Ani ty by však v dnešní době svou popularitu neudržovaly dobře, kdyby tento přístup neaplikovali v udržování a prodlužování své životnosti.

Ve článku, kterým jsem se inspiroval ke dnešnímu psaní (bude uveden opět dole pod článkem) se autor, Rafiq Elmansy, zabývá otázkou „Proč potřebujeme HCD dnes více než kdy předtím?“ Dnes je již tento přístup k designu relativně běžně používán a mnohé společnosti jsou víceméně nuceny jej používat. Jelikož je trh velmi saturován, jenom ty nejlépe vymyšlené a naplánované případy se dokážou udržet či popřípadě probít na první linie kapitalistického boje o přežití.

Základem jde zde uživatel či spotřebitel. Design zde neprobíhá pouze s tím, že jeho autor má skvělou myšlenku, která „určitě“ bude fungovat, ale jde za teoretickým koncovým uživatelem a celý proces si projde s ním, aby zjistil, jak nejlépe se k této či oné výzvě postavit a jak ji postavit, aby měla požadovaný efekt. A nejde jen za jedním, ale zjišťuje si svá data od velkého množství demograficky odlišných možných uživatelů a tím si co nejvíce rozšíří možnosti výsledného zpracování.

Jedná se však o velmi lehkou oblast teoreticky, ale pro opak náročnou prakticky. HCD je totiž velmi náročné na provádění, jelikož musí být k dispozici lidské zdroje schopné zisku dat, tedy provádění výzkumů s lidmi, vzápětí lidské zdroje schopné analýza a syntézy získaných dat a poté ještě ti, kteří jsou schopni s výslednými daty provést zapracování do výsledného produktu či služby.

Proč je však tento přístup velmi potřebný hlavně dnešní dobou? Odpověď na tuto otázku též není velmi jednoduchá. Dnešní dobou se totiž nejedná pouze o navržení projektu tak, aby za něj poté dobře byly získávány peníze. Aby se generoval profit. Dnes již vyvstávají otázky mnohem závažnějšího rázu, jako je například ekologie, udržitelnost, morální atributy či etičnost daného výtvoru. Všechny tyto prvky mezi mnohými dalšími je potřeba brát v potaz pří návrhu. Lidé si více všímají těchto méně viditelných prvků a snaží se dohledávat, jakou stopu daný návrh zanechává. Platí to u potravin stejně jako u technologických výrobků. Stejně tak vnímají všechny tyto prvky u sektoru služeb.

Je tedy velmi důležité uživateli porozumět, nabídnout mu odpovědi na otázky a snažit se s jeho pomocí vymýšlet a navrhovat co nejlépe to jde. Dalším aspektem je zde funkčnost a použivatelnost daných výtvorů, protože nikdo nechce používat věci neintuitivně, pokud je má používat přirozeně a v rámci denní rutiny. K tomuto bodu se váže již výše uvedený výzkum a práce s uživateli samotnými.

Nacházíme se v době plné výzev a efektivní užívání HCD je jedna z nich. Jelikož se snažím velmi často odkazovat na herní svět, tak bych HCD uvedl i v odkazu na něj. Při vývinu her v dnešní době se velmi velká část společností uchyluje k veřejnému testování, které je prováděno běžnými hráči a následně je implementováno to verze hry, která oficiálně vyjde. Možná to není monetárně ideální varianta, ale díky tomuto postupu získávají velké množství velmi validní zpětně vazby a díky tomu, že naslouchají názorům komunity, hra samotná má mnohem větší dopad a pozitivní ohlasy. To samé platí víceméně kdekoliv jinde. Plan together, enjoy together.

Zdroj: ELMANSY, Rafiq. Why Do We Need Human-Centered Design More than Before? [online]. [cit. 2019–05–01]. Dostupné z: https://www.designorate.com/why-do-we-need-human-centered-design/