Proč se zapisujeme do MOOC kurzů a jaké používáme strategie učení?
Je to více než deset let, kdy se MOOC (Massive Online Open Courses) objevily a následně se staly trendem. [1] Jejich typickými znaky bývá jejich online forma, otevřenost všem účastníkům bez jakýchkoli vstupních podmínek, neomezená kapacita a bezplatnost. [2]
Zapsat se do takových kurzů je tak velmi snadné, mnohem problematičtější je ale jejich dokončování (podle Brdičky až 90 % zapsaných studentů kurzy nedokončí).
Co nás motivuje k jejich zapsání a jaké strategie učení můžeme v průběhu kurzu uplatnit?
Motivace
V knize Člověk a vzdělání v informační společnosti autoři uvádí, že motivací ke vzdělávání se obecně jsou nejčastěji touha po tom, být vzdělaný, a snaha o udržení a rozvíjení rozumových schopností. Nacházíme zde tedy i sociální a vnější aspekt, kdy člověk nechce působit jako nevzdělanec. Důležité je pak také zda nás aktivita sama o sobě uspokojuje. [3]
Nejnovější Americký výzkum zkoumající motivace lidí k přihlašování se do MOOC kurzů je dělí na dva typy — motivaci vnitřní a vnější. [4]
Vnitřní motivace
Podle článku je tím nejdůležitějším (a také primárním) faktorem, který nám pomáhá při rozhodování, zda si kurz zapsat, či nikoliv. [5]
Jeden z respondentů v dotazníku popisuje svou motivaci:
“There’s no reward. I’m retired. It’s really just [that] I get very interested in topics. I realize holes in my knowledge and try to fill the holes.”
Nejčastější vnitřní motivací je pak zvědavost a snaha o prohlubování osobních znalostí a zájmů. [6]
Vnější motivace
Neméně důležitou součástí v rozhodování je pak motivace vnější. Mezi nejčastější konkrétní příklady patří podpora formálního vzdělávání nebo kariérního růstu. Lidé v dotazníku uvádějí, že jim MOOC kurzy pomáhají se současným studiem nebo při hledání nového zaměstnání. [7]
Strategie učení se
Dotazovaní ve výzkumu uvádějí i taktiky, které jim v MOOC kurzech pomáhají s učením. Píší si vlastní výpisky, sledují videa k tématu, dohledávají si další informace nebo používají konkrétní metody podporující učení. [8]
Se svou vlastní taktikou se svěřuje respondent výzkumu:
“In the beginning, sometimes I looked at videos and took notes, and then I found this is not efficient. Now I just don’t take notes and just look at the whole video and download the notes and go back to the parts that I don’t understand.”
Strategie samostatného učení se pak neobejde bez sebeřízení a sebekontroly.
Sebeřízení
Pod pojmem sebeřízení spadá řízení času a zdrojů, tedy to, jak si uspořádáme náš čas, čas na učení a zdroje, ze kterých vycházíme. [9] Podle autorů předchozí výzkumy naznačily, že špatný time-management může být jedním z důvodů, proč studenti MOOC kurzy opouštějí.
Výzkum také ukázal, že lidé, kteří chtěli získat certfikát nebo kurz potřebovali z kariérních důvodů, pracovali podle přísnějších strategií než ti, kteří se do kurzu přihlásili jen na základě zájmu. [10] Někteří respondenti si vyhradili čas na učení ráno, jiní se učili kdykoliv. Co se týká chápání kontextu, někteří studenti si, pokud jim něco nebylo jasné, dohledávali doplňující informace, jiní přeskakovali celé části. [11]
Sebekontrola
Sebekontrolu můžeme chápat jako sledování pokroku v učení a jeho porovnávání s našimi vzdělávacími cíli. [12] Podle autorů může být podpořena kvízy, otázkami k zamyšlení či jinými učebními pomůckami. [13]
Z výzkumu vyplývá, že studentům kurzu v sebekontrole pomáhá sebereflexe nebo sebehodnocení, ukazatele pokroku v kurzu nebo například závěrečné projekty či průběžné úkoly. [14]
Další nástroj sebekontroly zmiňuje jeden z dotazovaných:
“I like when you have these kinds of nice competition[s], right. Everyone starts a MOOC at the same time, but you see that these weeks you progress faster than other members in the MOOC.”
Motivací ke studiu i studijních strategií tedy existuje mnoho. Otázkou zůstává, proč tedy tolik studentů kurzy nedokončí…
[1] Brdička, B. Velký MOOC boom pokračuje. In: Metodický portál RVP [online]. 2012 [cit. 2014–04–08]. Dostupné z: http://spomocnik.rvp.cz/clanek/16415/VELKY-MOOC-BOOM-POKRACUJE.html
[2] Gaebel, G. (2013). MOOCs — Massive Open Online Courses. EUA Ocassional Paper. Brussels: European University Association, 3 [cit. 2022–03–23]. Dostupné z: https://eua.eu/downloads/publications/moocs%20-%20massive%20open%20online%20courses.pdf
[3] Sak, P., Mareš, J., Nová, H., Richter, V., Saková, K. & Skalková, J. (2007). Člověk a vzdělání v informační společnosti. Vzdělávání a život v komputerizovaném světě. Praha: Portál. Str. 130–131
[4] Zhu, M., Bonk, C. J., Berri, S. (2022). Fostering self-directed learning in MOOCs: Motivation, learning strategies, and instruction. Online Learning, 26(1), 153–173. DOI: 10.24059/olj.v26i1.2629. Str. 159
[5] Tamtéž.
[6] Tamtéž.
[7] Tamtéž.
[8] Tamtéž str. 160
[9] Tamtéž str. 156–157
[10] Tamtéž str. 161
[11] Tamtéž str 161–162
[12] Chang, M. M. (2007). Enhancing web-based language learning through self-monitoring. Journal of Computer Assisted Learning, 23(3), 187–196.
https://doi.org/10.1111/j.1365-2729.2006.00203.x
[13] Zhu, M., & Bonk, C. J. (2019). Designing MOOCs to facilitate participant self-monitoring for self-directed learning. Online Learning, 23(4), 106–134.
https://doi.org/10.24059/olj.v23i4.2037
[14] Zhu, M., Bonk, C. J., Berri, S. (2022). Fostering self-directed learning in MOOCs: Motivation, learning strategies, and instruction. Online Learning, 26(1), 153–173. DOI: 10.24059/olj.v26i1.2629. Str. 160
