Problém informační společnosti — „digital divide”
Společnost 21. století
Informační společnost, tento pojem poprvé použil Daniel Bellem v 70. letech minulého století, rozdělil společnost na preindustriální, industriální a postindustriální (později se začal používat „informační”). Charakteristické rysy informační společnosti tvoří věda, mezi profesemi významově převažují technici a vědci, rozšiřuje se oblast služeb, ICT atp.
Kde se vzala „digital divide”?
Mezi těmi, kdo má a nemá přístup k ICT vznikají rozdíly, tzv. digital divide (digitální propast). Společnost můžeme tedy označit na informačně bohaté a chudé. Tento problém má kořeny s rozmachem internetu na konci 90. let minulého století do běžných domácností. Předtím byl internet výsadně doménou profesionálů z oboru. Z výzkumu v Německu v letech 1997–2003, vyplývá, že počítačová gramotnost velmi ovlivnila společnost.
„Našli přitom souvislost mezi digital divide a ekonomickými nerovnostmi, přičemž potvrdili také řadu dalších zdrojů nerovnosti a rozdělili je do tří skupin: Lidský kapitál (vzdělání a využívání počítače v práci); Rodinný kontext (skladba domácnosti, příjem domácnosti) a Sociální kontext (věk, pohlaví, etnické pozadí, region) (Punar 2010, s. 28).”
Koho se týká digitální propast?
Rozdíly vznikají mezi občany vyspělých průmyslových států a lidí z třetího světa, kde velká část obyvatelstva vůbec nepřichází do kontaktu s masmédii (televize, rozhlas, noviny). Nejpomaleji se pokrok rozmáhá v Africe, hlavně v subsaharských zemích. V lokálním měřítku nastávají zase rozdíly mezi těmi, kteří jsou vzdělaní a kteří ne a mezi mezi lépe a hůře finančně zajištěnými atd. Internet tak může působit jako nástroj pro vytváření sociální nerovnosti.
Kdo stojí nejvíce na okraji informační společnosti v ČR?
Pracovat s technologiemi je nezbytnou podmínkou pro zapojení se do dnešní společnosti. Informační a komunikační technologie jsou v současnosti naprosto nepostradatelné, protože jsou využívány již ve všech oborech a státních institucích. Bez jejich pomoci by už jen těžko mohly fungovat úřady, obchody, banky, zdravotnictví, doprava, průmyslová výroba, vědecké instituce, média, zábavní průmysl, kulturní instituce, policie, armáda atp.
Počítače mohou lidem život usnadňovat, ale jak jsem již předeslala, ne vždy jsou zde počítače a technologie pro každého. Buď k nim někdo nemá přístup a nebo někdo přístup má, ale neumí je využívat. V dnešní době již považujeme práci na PC aj., za dovednost a součást gramotnosti. Lze se setkat s označením ICT gramotnost či digitální gramotnost, protože se jedná ale zejména o práci s počítačem, nejčastěji se setkáme s termínem počítačová gramotnost.
Typický počítačově nezdatný člověk v ČR je žena ve věku 50 až 59 let bydlící v obci do 4999 obyvatel, která je vyučená bez maturity. Je zaměstnaná na plný úvazek jako kvalifikovaný dělník ve službách. Je možné, že pokud by získání počítačové gramotnosti bylo součástí jejich přirozené profesní nebo životní dráhy, se získáním základní gramotnosti by neměly problém.
Jak získat počítačovou gramotnost?
Důležitou roli hraje také způsob, jakým lidé nejčastěji počítačovou gramotnost získávají. Pouze nepatrné procento získalo počítačovou gramotnost díky formálnímu vzdělání. Nejvíce uživatelů se naučilo ovládat počítač vlastním studiem, metodou pokus–omyl či od známých. Jde o velmi důležité zjištění, základní kompetence pro život v informační společnosti není předávána formalizovaným vzděláním, ale je získávána neformální cestou. Pod záštitou MPSV vznikl dokument Strategie digitální gramotnosti ČR na období 2015 až 2020, který zahrnuje informace o nynějším stavu v ČR a strategii k rozvoji a implentaci digitální gramotnosti u občanů ČR.
Zdroje:
ATTEWELL, Paul. The First and Second Digital Divides. Sociology of Education [online]. 2001, roč. 74, č. 3 [cit. 2014–12–18]. Dostupné z: http://www.jstor.org.ezproxy.muni.cz/stable/2673277
PUNAR, Tomáš. Digital Divide v informační společnosti [online]. Brno, 2010 [cit. 2019–04–02]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/w3i9x/>. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Vedoucí práce Petr Mareš.
ZUKALOVÁ, Hana. Dospělí na okraji informační společnosti: specifika překonávání digitální propasti. Studia paedagogica, [S.l.], v. 15, n. 2, p. 153–172, srp. 2010. ISSN 2336–4521. [cit. 2019–04–04] Dostupné z: <http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/studia-paedagogica/article/view/116/218>.
