Problematika SOPA a PIPA
Text se zabývá problematikou návrhů amerických zákonů SOPA a PIPA. Jsou zde vysvětleny jednotlivé myšlenky a cíle. Zároveň jsou zdůrazněny problémy, které návrhy zákonů obsahovaly a jejich vnímání internetovou společností a velkými firmami, které díky svým protestům zamezily, aby návrhy vešly v platnost.
Klíčová slova
Autorské právo, pirátství, internet, SOPA, PIPA
Úvod
Problematika autorského práva a pirátství na internetu je stále aktuální téma. Každoročně autoři a velké společnosti ztrácejí podstatnou část svých potencionálních zisků na úkor uživatelů, kteří nelegálně rozšiřují autorská díla. Tento problém měly řešit návrhy amerických zákonů SOPA a PIPA, které by se razantně postavily proti pirátským stránkám. V této práci se snažím poukázat na jednotlivé body návrhů a uvést problematické prvky, které vyvolaly mnoho negativních reakcí ze strany společnosti a firem.
Autorské právo a pirátství na internetu
S příchodem internetu se pirátství otevřely další pomyslné dveře, které umožňovaly nové možnosti tvorby nelegálních kopií. Současně se informace staly novou komoditou, která se ve světě stala velice žádanou a postupně se z ní stala nová obchodní měna. Internet totiž postupem času začal poskytovat možnosti sdílení jak tiskových, filmových, hudebních, ale také názorových vlastnictvích. V podobné situaci se ocitli autoři a knihkupci už v 18. století, kdy existovaly různorodé názory o posvátnosti autorství a novém věku rozumu.[1] Můžeme tedy sledovat, že pojem pirátství a nelegální šíření děl je dlouhotrvajícím tématem, které s příchodem internetu poskytl nové prostředky nelegálního sdílení a bohužel i menší opravné možnosti. Pro piráty se tedy internet stal novým pomyslným hnízdem, ze kterého mohli šířit nelegální díla a v jistých situacích na nich také zbohatnout. To mělo a má negativní dopad na morální aspekty, a především finanční újmu původních autorů. Tuto problematiku měly řešit návrhy amerických zákonů SOPA a PIPA. Ty však obsahovaly části, které široká veřejnost a určité společnosti považovaly za krok zpět ohledně inovací a svobodného internetu. Kde tedy navrhovatelé nejvíce pochybili a jaká opatření by vešly v platnost, kdyby tyto návrhy zákonů byly nakonec schváleny bez úprav?
Stop online piracy act
Stop online piracy act, zkráceně SOPA, byl předložen jako návrh amerického zákona, roku 2011, ve Sněmovně reprezentantů, republikánem L. S. Smithem s podporou 12 členů sněmovny. Hlavním cílem tohoto návrhu bylo omezit počítačové pirátství, které porušovalo autorská práva. Umožňovalo by držiteli autorských práv, nebo americkému ministerstvu spravedlnosti, usilovat o soudní příkaz. Tento by byl směřován na každý podezřelý web, který by autorská práva, patřící americké firmě, či fyzické osobě, porušoval.[2] Tedy i umožnění sdílení obsahu nebo na jeho odkazování. Návrh zákona nemíří jen na americké zdroje, ale i na zahraniční. Umožnilo by to americkým soudům, nařizovat providerům, aby se problematické adresy nezobrazovaly správně (v rámci DNS) a přesměrovávat je tak na jiné adresy, kde by byly zveřejněny informace pojednávající o porušování amerických autorských práv na těchto stránkách.[3][4] Postiženy by měly být také streamovací služby, které neoprávněně vysílají autorská díla. Návrh podpořily především nahrávací společnosti a mediální kolporace. Na druhou stranu tento návrh zákona vyvolal vlnu nevole světového měřítka a podnítil společnost k různým druhům odporu.
Problematika SOPA
I přes původní myšlenku, která měla podpořit autory a omezit tak pirátství, v návrhu hrozilo potlačení celé myšlenky internetu, který by se najednou stal místem cenzury. Nejednalo by se jen o potlačení ryze pirátských stránek, které svojí existencí skutečně negativně poškozují autory, ale také například autorů, kteří svojí tvorbou původní díla mírně přetvářejí. Ať už se jedná o písničkové covery, nebo o stříhání sekvencí filmů. Byl by tedy z právního hlediska zranitelný a mohl by být hostitelem nelegálního obsahu. Toto však není jediná problematika SOPA. Návrh zákona byl především určen velkým firmám, které díky pirátství ztrácely notnou dávku svých zisků. Hollywodská studia, nahrávací společnosti a vydavatelství každoročně ztrácejí příjmy ve výši 135 miliard dolarů, kvůli pirátství a padělání.[5] Není tedy žádným překvapením, že právě z této strany se návrhu dostalo největší podpory. Dalším problémem je možnost rozhodování samotného státu o tom, zda je daná stránka zdrojem padělaného obsahu či nikoliv. To by mělo za následek cenzuru internetu a mohlo by dojít i k samotnému cílovému vypínání webových stránek. V neposlední řadě by internetové vyhledávače nesměly zobrazovat výsledky, na kterých by byl nelegální obsah, avšak to je velice těžké. Proto se tedy samotné velké korporace, jako jsou: Google, Yahoo a Facebook, razantně postavily proti tomuto návrhu zákona.[6] Vlna protestů měla dvojí podobu. První se projevila stávkou určitých služeb. Ve druhé pak služby informovaly uživatele o problematice návrhu zákona a poskytly možnosti k podpisu online peticí. Obě tak měly podnítit k větší vlně nesouhlasu. Jednou ze služeb, která na znak protestu odstavila své anglické stránky, byla internetová encyklopedie Wikipedia. Tato odstávka trvala celých 24 hodin.[7] Wikipedia se tak připojila k protestu internetové služby Reddit, která odstavila své stránky na 12 hodin. Nebyly to však jen internetové služby, které se tvrdě ohradily proti návrhu zákona SOPA. Mnozí vysokoškolští pedagogové se k protestům přidali pomocí psaní zpráv do kongresu, kde informovali o svých předsudcích ke schválení zákona. Celkem společnost Google nashromáždila 4,5 milionů podpisů, prostřednictvím online petice určené do kongresu. Díky tomuto nátlaku přehodnotili dva poslanci svůj postoj k návrhu zákona. Tím se termín projednávání zákona posunul o dva týdny a následně byl odložen na dobu neurčitou. Někteří kritici se však staví k tomuto vývoji skutečnosti velice skepticky a poukazují na dezinformace, které byly šířeny při boji proti návrhu zákona.[8]
Protect IP Act
Protect Intellectual Property Act, zkráceně PIPA, byl předložen jako návrh amerického zákona roku 2011. Předložil jej senátor P. Leahy spolu s dalšími jedenácti překladatel o pět měsíců dříve, než byl představen zákon SOPA. Podobně jako návrh SOPA se PIPA týkal především ochrany autorských práv a boje proti pirátství, kde především figuruje prodej padělaného zboží. Návrh byl přepisem neschváleného zákona Combating Online Infringement and Counterfeits Act, zkráceně COICA.[9] Oproti SOPA zde byl kladen mnohem větší důraz na webové stránky, které jsou provozovány, nebo registrovány v zámoří a provádějí nelegální činnost. Znovu tedy přichází řeč na blokování nejen stránek, ale také služeb, které na pirátské stránky odkazují. Umožnil by tak držitelům autorských práv, kteří již byli poškozeni, podat trestní oznámení na doménovou adresu, která porušuje jejich práva a zrušit tak její nelegální zisky.[10] Vzhledem k postavení a předložení návrhu zákona byl zdrojem mnohých diskuzí a rozporů mezi přívrženci a odpůrci.
Problematika PIPA
I přes pozlátko, které by návrh zákona poskytoval při boji proti stránkám, které poskytují nelegálně šířená díla, se společnost pozastavila nad konkrétními odstavci, které by mohly přinést více škody než užitku. Především je poukázáno na skutečnost, že provozovatel stránek není dopředu informován o žalobě, která je vedena proti jeho stránkám. Tedy soud může rozhodnout o vypnutí těchto stránek, bez vědomí provozovatele. [11] Tím by bylo zabráněno spravedlivému procesu, který by mohl zvrátit žalobu a očistit tak provozovatele, pokud by se ukázalo, že jeho stránky neprovozují pirátskou činnost. Druhým problémem je omezení svobodného projevu, jelikož návrh nemíří jen na zahraniční stránky, ale také na domácí, které pomyslně usnadňují či umožňují nelegální činnost.[12] Jednalo by se tedy o velký zásah do vyhledávacích služeb a poskytovatelů DNS služeb. To by mělo za následek narušení infrastruktury internetu a podrývala by se tak snaha o lépe zabezpečený internet. Ohrožené by byly také různé on-line komunity, které by byly celkově potrestány kvůli přečinům pár uživatelů. Všechny tyto problematické části by měly za následek i negativní dopad na Spojené státy americké v rámci světového měřítka. Spojené státy by tak už nebyly ve vedení při podpoře a ochraně svobodného projevu na internetu.[13] Zde by tedy nejvíce pocítili omezení právě studenti různých oborů a profesoři, kteří by nemohli používat díla pro svoji výuku. Spojené státy by se tak staly terčem kritiky obdobně jako Čína. Ta svojí cenzorskou politikou blokovala svobodný přístup k internetu. Společnost a firmy v rámci těchto námitek protestovaly proti návrhu zákonu PIPA. Společně s návrhem SOPA, to mělo za následek pozdržení jednání a uvědomění překladatelům, aby návrhy přepracovaly.
Budoucí kroky
Po zamítnutí návrhů se jejich překladatelé nechali slyšet, že budou pracovat na přepracování, avšak nechtějí promazat hlavní části. To mělo za následek přepracování návrhu PIPA na návrh zákona SOPA, který však také v původním znění neuspěl. Proto bylo vytvořeno až dvacet pozměňovacích návrhů, které by řešily problematiku technologií a občanských svobod. Ty však nebyly schváleny a celý návrh byl odložen na další slyšení, které posléze vyšumělo v kongresu.[14] To však nebyl poslední pokus o prosazení návrhu SOPA. Roku 2014 bylo oznámeno, že nezisková obchodní organizace Motion Picture Association of America, zkráceně MPAA, zkoumá nové možnosti implementace návrhu SOPA a jejich užití. Tím by pak pomocí soudního příkazu mohli dostat povolení k zablokování webových stránek, aniž by byl veden soudní proces.[15] Jedním krokem byla i soudní pře mezi MPAA a společností Google. Zde soud rozhodl ve prospěch Google, jelikož MPAA i přes svoji dlouhodobou kampaň porušovala federální právo.[16] Alternativou a zároveň horkým favoritem měl být návrh zákona OPEN, tedy Online Protection and Enforcement of Digital Trade Act. Ten se měl zaměřit na zastavení převodů peněz na zahraniční webové stránky, které se zabývaly nelegální činností.[17] Podporovatelé odkazují na absenci zavádění nových policejních pravomocí, avšak i přes takto postavený návrh nebyl nakonec uznán. I přes neschválení návrhů těchto zákonů je dobré mít na paměti, že jsou zde stále možnosti, jak podobné návrhy znovu předložit a pokud se k nim společnost nepostaví jinak, tak budou moci být schváleny a uvedeny v platnost. Jak tedy současná společnost bojuje proti online pirátství?
Současnost
Již pět let uživatelé internetu sledují vývoj týkající se omezování působnosti na internetu. Během této doby se vyskytly podobné protesty a postupně tak uživatelé pochopili svůj význam ohledně ovlivňování návrhů v tomto odvětví. Boj proti pirátství se tedy postupně stal záležitostí zákonů daného státu a především mezinárodních společností, které se svými činy snaží zamezit přístupu uživatelů k nelegálnímu obsahu. Příkladem mohou být společnosti Google a Bing, které se dohodly na opatření omezit výsledky ve vyhledávání těch stránek, které poskytují nelegální obsah. Toto opatření vešlo v platnost 1.6.2017 a ve Spojených státech Amerických se tak jedná o první zásah svého druhu. Jsou zde však určitá omezení, jelikož uživatel i nadále může navštěvovat stránky se sdíleným nelegálním obsahem, avšak nenajde již v prohlížeči konkrétní odkaz na přesný nelegální obsah.[18] Jinými slovy se k obsahu dostane až po navštívení konkrétní stránky, kde si žádaný nelegální obsah sám vyhledá. Navzdory tomu se jedná o nadějný krok, který do budoucna může přinést podobné omezení pirátství. Opatření se dále nevztahuje na vyhledávací služby, které nejsou pod legislativou Velké Británie. Je důležité si uvědomit, že ačkoliv se protipirátské kroky neustále vyvíjí, tak se totéž děje i na opačné straně. Stahování nelegálního obsahu totiž vystřídalo jejich streamování, které díky rychlejšímu internetu stále více uživatelů preferuje. Tyto informace dokazuje i graf, který vyobrazuje podíl navštívení služeb uživateli, kteří chtěli využít nelegální obsah.
Obrázek 1: Graf rozdílů navštěv stránek s nelegálním obsahem (Převzata data z: http://www.businessinsider.com/illegal-streaming-is-dominating-online-piracy-2016-8)
Boj proti online pirátství je nekončící proces, který bude vždy aktuálním tématem, proto můžeme doufat, že jednoho dne bude těmto stránkám poskytující nelegální obsah navždy konec.
Závěr
Návrhy zákonů SOPA a PIPA měly dobrou myšlenku, která však díky problematickým prvkům nebyla společností a firmami přijata. Musíme se však pozastavit i nad skutečností, která schválení budoucích návrhů velice stěžuje. Tím není nic jiného než samotná internetová společnost, která se vyvinula až do takového bodu, kde každé narušení zavedeného systému vzbuzuje negativní odezvu. Můžeme tedy jen hádat, kam se otázka autorského zákona a pirátství v rámci internetu, bude ubírat.
[1] JOHNS, Adrian. Pirátství: boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese. Brno: Host, 2013. ISBN 978–80–7294–711–9. Odkaz na titul: https://aleph.muni.cz/F?func=find-b&find_code=SYS&local_base=MUB01&request=000986247&format=999
[2] KANG, Cecilia. House introduces Internet piracy bill. The Washington post [online]. 2011 [cit. 2017–05–02]. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/blogs/post-tech/post/house-introduces-internet-piracy-bill/2011/10/26/gIQA0f5xJM_blog.html?utm_term=.bce58444c8ff
[3] GROSS, Grant. The US Stop Online Piracy Act: A Primer. IDG News Service [online]. 2011 [cit. 2017–05–02]. Dostupné z: http://www.pcworld.com/article/244011/the_us_stop_online_piracy_act_a_primer.html
[4] YODER, Christian. A Post- SOPA (Stop Online Piracy Act) Shift in International Intellectual Property Norm Creation. Journal of World Intellectual Property. 2012, Vol. 15 Issue 5/6 , p379–388. ISSN 14222213. Dostupné z:http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=edb&AN=84484239&lang=cs&site=eds-live&scope=site
[5] SOPA (Stop Online Piracy Act) debate: Why are Google and Facebook against it? The Washington post [online]. 2011 [cit. 2017–05–02]. Dostupné z: https://www.washingtonpost.com/business/sopa-stop-online-piracy-act-debate-why-are-google-and-facebook-against-it/2011/11/17/gIQAvLubVN_story.html?tid=pm_business_pop&utm_term=.c2f38f800692
[6] Tamtéž.
[7] MASNICK, Mike. It’s Official: Wikipedia To Go Dark On Wednesday. Techdirt [online]. 2012 [cit. 2017–05–02]. Dostupné z: https://www.techdirt.com/articles/20120116/11495217418/its-official-wikipedia-to-go-dark-wednesday.shtml
[8] WORTHAM, JENNA. With Twitter, Blackouts and Demonstrations, Web Flexes Its Muscle. The New York Times [online]. 2012 [cit. 2017–05–02]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2012/01/19/technology/protests-of-antipiracy-bills-unite-web.html
[9] Americans face piracy website blocking. BBC News [online]. 2011 [cit. 2017–05–03]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/technology-13387795
[10] LEAHY, Patrick. Should Congress Pass the Protecting Online Threats to Economic Creativity and Theft of Intellectual Property (PROTECT IP) Act as Currently Written? Pro. [online]. In: . UNITED States. Congress. Senate. Judiciary Committee: Congressional Digest, 2011, Vol. 90 Issue 9, p272–276 [cit. 2017–05–03]. ISSN 0010–5899. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=67052318&lang=cs&site=eds-live&scope=site
[11] Should Congress Pass the Protecting Online Threats to Economic Creativity and Theft of Intellectual Property (PROTECT IP) Act as Currently Written? Con. Congressional Digest [online]. 2011, Vol. 90 Issue 9, p277–283 [cit. 2017–05–03]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=67052350&lang=cs&site=eds-live&scope=site
[12] AMMORI, Marvin. CONTROVERSIAL COPYRIGHT BILLS WOULD VIOLATE FIRST AMENDMENT–LETTERS TO CONGRESS BY LAURENCE TRIBE AND ME [online]. 2011 [cit. 2017–05–03]. Dostupné z: https://ammori.org/2011/12/08/controversial-copyright-bills-would-violate-first-amendment-letters-to-congress-by-laurence-tribe-and-me/
[13] Should Congress Pass the Protecting Online Threats to Economic Creativity and Theft of Intellectual Property (PROTECT IP) Act as Currently Written? Con. Congressional Digest [online]. 2011, Vol. 90 Issue 9, p277–283 [cit. 2017–05–03]. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=a9h&AN=67052350&lang=cs&site=eds-live&scope=site
[14] GROSS, Grant. House Committee Appears Headed Toward Approving SOPA. PCWorld [online]. IDG News Service, 2011 [cit. 2017–05–03]. Dostupné z: http://www.pcworld.com/article/246354/house_committee_appears_headed_toward_approving_sopa.html
[15] BRANDOM, Russell. Project Goliath: Inside Hollywood’s secret war against Google: SOPA was just the beginning. Vox Media: The Verge [online]. 2014 [cit. 2017–05–03]. Dostupné z: https://www.theverge.com/2014/12/12/7382287/project-goliath
[16] WALKER, Kent. The MPAA’s Attempt to Revive SOPA Through A State Attorney General [online]. In: . Google, 2014 [cit. 2017–05–03]. Dostupné z: https://publicpolicy.googleblog.com/2014/12/the-mpaas-attempt-to-revive-sopa.html
[17] GOLDMAN, Eric. The OPEN Act: significantly flawed, but more salvageable than SOPA/PROTECT-IP: Eric Goldman breaks down the OPEN Act, legislation that was unveiled last week …. ARS Technica [online]. 2011 [cit. 2017–06–02]. Dostupné z: https://arstechnica.com/tech-policy/2011/12/the-open-act-significantly-flawed-but-more-salvageable-than-sopaprotect-ip/
[18] Google and Bing to demote pirate sites in UK web searches. BBC News [online]. 2017 [cit. 2017–06–02]. Dostupné z: http://www.bbc.com/news/technology-39023950
