Problematika vzdělávání knihovníků v České republice a v zahraničí

Podstatou profesního vzdělávání je vytvářet a udržovat soulad mezi reálnou způsobilostí jedince a nároky na výkon konkrétní profese nebo pozice. Do oblasti profesního vzdělávání patří i rekvalifikační vzdělávání (Mužík, 2012).

Mužík (2012) uvádí, že hlavními typy dalšího profesního vzdělávání jsou další odborné vzdělávání, odborný trénink, kombinované vzdělávání a distanční vzdělávání. Do dalšího odborného vzdělávání patří krátkodobější studijní formy, například kurzy, semináře či školení. U tohoto typu vzdělávání se vesměs jedná o přímou výuku. Tento typ vzdělávání „poskytuje zejména odborně úzce specializované vzdělávání odrážející aktuální potřeby praxe daného odborného zaměření či profese“ (Mužík, 2012, s. 26). Odborný trénink je zaměřen na rozvoj dovedností, který představuje transformaci odborných znalostí do praktických dovedností (manuálních či intelektuálních). Kombinované vzdělávání je spojováno se vzděláváním na vysokých školách. V kombinovaném vzdělávání se uplatňuje flexibilní, otevřené učení, ve kterém se kombinují techniky přímé výuky s individuálním studiem. Posledním typem dalšího profesního vzdělávání je distanční vzdělávání, ve kterém jsou lektoři a studenti odděleni v čase a prostoru. Tento druh vzdělávání je realizován různými médii — tištěnými materiály, videokonferencemi, virtuálními třídami apod. Distanční vzdělávání má výhodu v přístupu ke vzdělávání pro široký okruh lidí. Zároveň může být u distančního vzdělávání problém s osvojováním technických dovedností.

Vzdělávání knihovníků

Mezi obory, ve kterých se realizuje další profesní vzdělávání, patří i knihovnická profese. Vzdělávání knihovníků je důležitou součástí knihovnické profese. Kromě snahy o to mít kvalifikované a kompetentní pracovníky jde také o to, že knihovny podléhají neustálým změnám a to zejména v dnešní digitální době. Knihovny by měly být flexibilní a neustále se vyvíjet. Z tohoto důvodu je důležité rozvíjet odborné dovednosti knihovníků (Appleton, 2018).

Dalo by se říci, že knihovníci (zejména akademičtí) do určité míry ovlivňují práci studentů, protože ovlivňují jejich přístup k informacím a k literatuře prostřednictvím správného či nesprávného výběru dokumentů. Pracovní výkon knihovníků je velmi důležitý. To, jestli má knihovna talentovanou pracovní sílu a její knihovníci potřebné znalosti a dovednosti ovlivňuje její celkový úspěch. Profesní rozvoj zaměstnanců lze považovat za celoživotní úsilí zahrnující jejich neustálé vzdělávání. Jak již bylo zmíněno, vzdělávání knihovníků je tématem souvisejícím v poslední době především s technologickými změnami. Jako nejdůležitější se zde jeví schopnost se neustále rychle a efektivně učit novým metodám či způsobům a přizpůsobovat se změnám (Osiesi et al., 2022).

Leo Appleton, ředitel knihovnických služeb v Goldsmiths, uvádí důvody, proč by se knihovníci a informační profesionálové měli vzdělávat a proč by měli do vzdělávání investovat vedoucí knihoven. Jedním z důvodů je motivace zaměstnanců (Appleton, 2018). Cílem knihoven je mít motivované pracovníky, kteří mají potřebné dovednosti k výkonu práce. Toto se například týká potřeby školit a vzdělávat zaměstnance v oblasti digitálních kompetencí v reakci na rychlé změny, které v této oblasti nastávají. Motivace zaměstnanců souvisí s jejich řádným zaškolením a je základem pro poskytování knihovnických služeb. S motivací souvisí také snaha podporovat a povzbuzovat zaměstnance knihoven, aby byla jejich práce rozmanitá a aby mohli realizovat svůj potenciál a získat nové kariérní zkušenosti. Appleton zmiňuje tuto skutečnost v souvislosti s kariérním postupem knihovníků. Uvádí, že v práci knihovníků či informačních profesionálů existuje mnoho pozic a tedy i mnoho příležitostí pro kariérní postup. Právě pomocí profesního vzdělávání lze podporovat a rozvíjet talent zaměstnanců.

Současný stav vzdělávání knihovníků v České republice

„Vybudovat efektivní systém vzdělávání knihovníků včetně managementu knihoven“ (“Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030”, 2020). Takto je definován jeden ze strategických cílů v Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027. Ten reaguje na nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců v českých knihovnách. V této oblasti je problém s metodickou podporou zaměstnanců a chybí zde systém jejich vzdělávání. Jak je uvedeno v Koncepci, knihovnictví je veřejná služba a je zapotřebí, aby byli zaměstnanci knihoven odborníky, kteří mohou vykonávat specializované aktivity. To souvisí i se snahou o užší propojení knihovnických škol s praxí a o lepší vzájemnou informovanost, která může vést k ovlivňování kurikula ze strany knihovníků, kteří jsou již v praxi. Jak vyplývá z těchto informací, je zde prostor pro snahu o celoživotní vzdělávání knihovníků a zároveň zvýšení jejich motivace. Hlavním problémem s motivací knihovníků je nízké mzdové ohodnocení.

Objevují se snahy tuto situaci zlepšit. Například v roce 2016 byla schválena Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků. Tento dokument reaguje na problém s nedostatkem zaměstnanců knihoven s knihovnickým vzděláním. Koncepce se zabývá otázkou rekvalifikace. Cílem je, aby do 15 let pracovali na knihovnických pozicích pouze lidé, kteří mají oborovou kvalifikaci, a to buď ze školy, z rekvalifikačního kurzu, nebo získanou jiným způsobem (samostudiem, kurzy, praxí apod.). To v praxi znamená, že všichni knihovníci by si měli knihovnickou kvalifikaci doplnit (“Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků (CŽV)”, 2016).

Dalším bodem na cestě ke zlepšení této situace je například vznik Standardu veřejných knihovnických a informačních služeb nebo podpora Ministerstva kultury na vzdělávání knihovníků programem VISK. Konkrétně se jedná o podprogram VISK 2 — Mimoškolní vzdělávání knihovníků. Ten je zaměřen především na „dosažení a trvalý rozvoj informační gramotnosti knihovníků jako poskytovatelů veřejných informačních služeb a asistované pomoci uživatelům ve veřejných knihovnách při práci s informačními a komunikačními technologiemi (dále ICT), a dále na podporu systematického celoživotního vzdělávání knihovníků“ (“Vyhlášení výběrového dotačního řízení na rok 2022”, 2022).

Co se týče vzdělávání knihovníků v České republice, na serveru Národní knihovny Informace pro knihovny je k dispozici přehled informací o školním i mimoškolním vzdělávání pro knihovníky (“Vzdělávání pro knihovníky v ČR”, 2021). Na serveru se nachází přehled knihovnických škol a přehled krajských knihoven, specializovaných knihoven a knihovnických spolků, které pořádají vzdělávací akce pro knihovníky. Část informací je také věnována samostudiu v podobě odkazů na e-learningové kurzy nebo příručky.

Server nabízí i přehled knihoven, které pořádají rekvalifikační kurzy podle Národní soustavy kvalifikací. Jsou to knihovny, které získaly autorizaci od Ministerstva kultury ČR a staly se tzv. autorizovanými osobami. Jednou z nich je Moravská zemská knihovna v Brně. Ta nabízí rekvalifikační knihovnické kurzy již od 80. let 20. století. Ty zahrnují jak knihovnickou teorii tak i praxi (Dilhofová, 2016). Moravská zemská knihovna nabízí také například e-learningové kurzy pro knihovníky. V současné době je možné v MZK absolvovat tyto rekvalifikační kurzy akreditované Ministerstvem školství: Knihovník akvizitér, Knihovník katalogizátor, Knihovník pracovník správy fondů, Referenční knihovník a Knihovník v přímých službách (“Knihovnické kurzy a zkoušky dle Národní soustavy kvalifikací”, 2022).

Stejné rekvalifikační kurzy nabízí i Knihovnický institut Národní knihovny ČR (“Knihovnické kurzy dle NSK”, 2022) a Knihovna Jiřího Mahena v Brně. Té byla navíc v roce 2019 udělena i akreditace na kurz Knihovník v knihovně pro děti (“Vzdělávání NSK”, n.d.). Čtvrtou knihovnou nabízející rekvalifikační kurzy je Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. Knihovna se věnuje celoživotnímu vzdělávání knihovníků v Moravskoslezském kraji. Pořádá různé vzdělávací akce — například se v knihovně bude konat akce Základy komunikace pro knihovníky nebo akce Pedagogické minimum pro knihovníky pro děti a mládež (“Vzdělávání”, n.d.). Co se týče rekvalifikačních kurzů, knihovna nabízí kurzy: Knihovník v přímých službách, Referenční knihovník a Knihovník katalogizátor. Nabízí také e-learningový kurz Knihovnické minimum.

Jak již bylo uvedeno, současný stav vzdělávání knihovníků v České republice je problematický. Je zapotřebí vytvořit systém celoživotního vzdělávání pro knihovníky, nabídnout jim podporu a snažit se je ke vzdělávání motivovat. Jak lze usoudit z uvedených informací, existují snahy o zlepšení této situace především ze strany knihoven nebo knihovnických spolků, ale i ze strany ministerstev.

Vzdělávání knihovníků v zahraničí

Co se týče vzdělávání knihovníků, (nejen) v zahraničním prostředí existuje mnoho forem, jak knihovníky školit. Jedná se například o odborné konference, které nabízí vzdělávací příležitosti. Umožňují objevovat trendy v knihovnické praxi, sdílet postupy, setkávat se s lidmi z jiných organizací nebo objevovat nové informace a nová řešení (Appleton, 2018). Další formou jsou interní a externí programy, které mají za cíl školit a vzdělávat knihovníky. Knihovny mohou mít interní školící programy zaměřené například na oblast informačních technologií nebo obecně na informace o tom, co se aktuálně v rámci knihovny děje. Co se týče externích programů, může se jednat například o programy vedené profesními sdruženími jako je například American Library Association (ALA) nebo Chartered Institute of Library and Information Professionals (CILIP). Ta poskytují také příležitosti k účasti na odborných knihovnických akcích. Prostřednictvím těchto programů mohou knihovníci získat odborné školení a sdílet zkušenosti.

Knihovníci se mohou vzdělávat také v rámci akademických programů. Mohou také získat odbornou kvalifikaci v oblasti knihovnické práce, IT, médií nebo zákaznických služeb. Jednou z forem vzdělávání mohou být dle Appletona (2018) také čtenářské skupiny, které mohou zaměstnancům knihovny poskytnout čas na čtení a diskuzi o literatuře. Jednotlivé skupiny mohou být zaměřeny na určitá témata, která se aktuálně v oblasti knihovnictví řeší.

Co se týče konferencí, programů vedených profesními sdruženími nebo akademických programů, většinou se jedná o placené služby, což může být pro některé knihovníky překážkou. Pokud hledají levný či bezplatný způsob, jak se vzdělávat, řešením mohou být masivní otevřené online kurzy (MOOCs). Jejich výhodou je, že jdou více do hloubky než například webináře, ale jsou méně intenzivní než například kurzy na univerzitách, ze kterých zároveň MOOCs vychází (Azadbakht, 2018). Jsou to ve většině případů kurzy poskytované na univerzitách převedené do online formátu. Jsou zároveň většinou zdarma a přístupné komukoliv s přístupem k internetu. Jejich výhodou je také jejich asynchronní povaha, která poskytuje flexibilitu v učení. Podle Kerryho Wu (2013) by knihovníci měli MOOCs používat. Dle něj se mohou knihovníci prostřednictvím kurzů učit ze široké škály přístupů. Kurzy jsou také vhodné pro získání povědomí o nejnovějších teoriích různých disciplín a aktuálně používané terminologii. V současné době je nabízeno několik MOOCs, které se týkají práce, kterou dělají knihovníci. Jde například o design vzdělávání, datovou vědu, správu výzkumných dat nebo otevřené vzdělávací zdroje (Azadbakht, 2018).

Současný stav vzdělávání knihovníků v zahraničí

Na současný stav vzdělávání knihovníků se zaměřila například studie, která zkoumala zkušenosti australských knihovníků z veřejných knihoven s profesním vzděláváním a rozvojem (Stephens et al., 2022). V rámci studie bylo dotázáno dvanáct knihovníků. Pomocí rozhovorů byly odhaleny různé zkušenosti knihovníků s profesním vzděláváním. Příběhy knihovníků jsou v článku představeny pomocí čtyř kritických vhledů, které ukazují kolektivní zkušenost, která se objevila v jejich odlišných vyprávěních. Prvním zjištěním je, že profesní vzdělávání a kultura učení v knihovnách nejsou dostatečné. Výzkumníci také zjistili, že způsoby, jak se vzdělávat si knihovníci hledají sami a děje se tak v jejich volném čase. Příležitosti ke vzdělávání hledají knihovníci primárně online a využívají ve velké míře sociální sítě. Zároveň ze studie vyplývá, že knihovníci mají o vzdělávání zájem.

Na profesní vzdělávání a rozvoj knihovníků z akademických knihoven se zaměřila studie z Irska. Výzkumníci se zabývali přínosy vzdělávání knihovníků, metodami a strategiemi vzdělávání, rolí profesních organizací a postoji knihovníků k této problematice (Corcoran & McGuinness, 2014). Celkem bylo dotázáno 25 knihovníků ze čtyř univerzit. Z výsledků výzkumu vyplývá, že akademičtí knihovníci se mnoha způsoby profesně vzdělávají, ale příležitosti ke vzdělávání si hledají nebo vytváří sami. Výzkumníci uvádí, že je zde klíčová podpora ze strany zaměstnavatelů a profesních organizací, které je nedostatek. Roli zde hraje také čas a finanční omezení.

Závěr

Vzdělávání knihovníků je aktuálním tématem knihovnictví v České republice i v zahraničí. Jak vyplývá z dostupné literatury, je to důležité téma a je zapotřebí se mu věnovat. To souvisí nejen se skutečností, že knihovna je místem, které by mělo být vzhledem ke své povaze flexibilní a mělo by být připraveno na neustálé změny zejména v dnešní technologické době. V České republice i v zahraničí je mnoho příležitostí pro knihovníky ke vzdělávání. Zároveň, vzdělávání je v poslední době stále dostupnější prostřednictvím moderních technologií. Je žádoucí, aby bylo vzdělávání knihovníků vnímáno jako důležitá oblast a aby se jeho aktuální stav zlepšil jak v České republice, tak v zahraničí.

Použité zdroje

Appleton, L. (2018, 21. srpna). Training and development for librarians: Why bother?. Elsevier. https://www.elsevier.com/connect/library-connect/training-and-development-for-librarians-why-bother

Azadbakht, E. (2018). MOOCs as Professional Development for Librarians. Mississippi Libraries, 81(1), 4–6.

Corcoran, M., & McGuinness, C. (2014). Keeping ahead of the curve: Academic librarians and continuing professional development in Ireland. Library Management, 35(3), 175–198. https://doi.org/10.1108/LM-06-2013-0048

Dilhofová, A. (2016). Profesní vzdělávání knihovníků v Moravské zemské knihovně v Brně. Čtenář. https://www.svkkl.cz/en/ctenar/clanek/590

Knihovnické kurzy a zkoušky dle Národní soustavy kvalifikací. (2022). Moravská zemská knihovna v Brně. https://www.mzk.cz/pro-knihovny/vzdelavani-knihovniku/knihovnicke-kurzy-zkousky-dle-narodni-soustavy-kvalifikaci

Knihovnické kurzy dle NSK. (2022). IPK — informace pro knihovny. https://ipk.nkp.cz/akce/03_OV_Akce/04_OVrekv.htm

Koncepce celoživotního vzdělávání knihovníků (CŽV). (2016). https://ipk.nkp.cz/docs/celozivotni-vzdelavani/koncepce-czv/view?searchterm=CŽV+kniho

Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030. (2020). https://ipk.nkp.cz/legislativa/koncepce-strategie-deklarace

Mensah Prince Osiesi, Victor Tobiloba Odobe, Kamorudeen Taiwo Sanni, Adijat Bolanle Adams, Chigozie Celestina Oke, Udukhomose Suleiman Omokhabi, & Nnaemeka Chijioke Okorie. (2022). An assessment of the impact of professional development and training on job performance of library staff in Federal University Oye Ekiti libraries, Nigeria. Library Management, 43(3/4), 228–239. https://doi.org/10.1108/LM-10-2021-0091

Mužík, J. (2012). Profesní vzdělávání dospělých. Wolters Kluwer.

Stephens, M., Partridge, H., Davis, K., & Snyder, M. (2022). The Strategic, Curious & Skeptical Learner : Australian Public Librarians and Professional Learning Experiences. Public Library Quarterly, 41(3), 257–272. https://doi.org/10.1080/01616846.2021.1893114

Vyhlášení výběrového dotačního řízení na rok 2022. (2022). https://visk.nkp.cz/visk-2

Vzdělávání NSK. (n.d.). Knihovna Jiřího Mahena v Brně. https://www.kjm.cz/knihovnicinsk

Vzdělávání pro knihovníky v ČR. (2021). IPK — informace pro knihovny. https://ipk.nkp.cz/akce/vzdelavani-pro-knihovniky-v-cr

Vzdělávání. (n.d.). Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě. https://www.msvk.cz/pro-knihovny/vzdelavani/

Wu, K. (2013). Academic libraries in the age of MOOCs. Reference Services Review, 41(3), 576- 587. https://doi.org/10.1108/RSR-03-2013-0015