Profesní vzdělávání a upskilling zdravotníků za užití VR

Technologie virtuální reality nám umožňuje zažít a vyzkoušet mnohé věci a aktivity, které bychom ve skutečném světě dělat nemohli, nebo by pro nás mohly být nebezpečné. Nejedná se však pouze o kulturní prožitky — předmětem obsahu virtuální reality nejsou pouze koncerty, hry a návštěvy galerií a muzeí, ale i simulace všemožných jevů a trenažéry prostředí, které mohou být využity ve vzdělávání. Takovéto simulace upevňují vědomosti i o spíše abstraktní látce učiva či podporují dovednosti a umožňují nácvik úkonů v konkrétní profesi.

Přehledová studie z roku 2021 zkoumala užívání VR v kontextu profesního vzdělávání a sledovala jeho obsah, přínos a rizika a jakým způsobem se k němu uživatelé stavěli. Většina zkoumaných studií poukazovala na značnou užitečnost, kterou s sebou technologie přináší. Zvláště v případě trénování v oblastech jako je kosmonautika, zdravotnictví, obrana a školení bezpečnosti má technologie nezměrnou cenu, neboť pomáhá s rozvíjením kognitivních dovedností, prostorové paměti, psychomotoriky a se zapamatováním náročnějších postupů, což je bez využití VR buď příliš finančně nákladné, nebo v mnohých případech nebezpečné.[1] V článku si blíže nastíníme užití VR v profesním vzdělávání zdravotníků.

Fotografie od Bermix Studio na Unsplash

Užití VR je příhodné pro všemožné lékařské obory. V kontextu formálního vzdělávání si například studenti biochemie mohou na základě vizualizace lépe představit komplexní struktury a systémy. Profesně úzce zaměřené obory jako například veterinární lékařství či stomatologie již používají technologii na praxích, studenti díky tomu získávají lepší přehled o anatomii a zkouší si různé procedury. Technologie se rovněž může uplatnit v praxi i mimo vzdělávání; vznikají programy určené pro rehabilitaci (či například terapii) pacientů:

Vzdělávání zdravotníků za užití VR se obvykle zaměřuje na podrobnou vizualizaci metod a na zkoušení různých úkonů. Ačkoliv studie často prokazují značný přínos VR pro expertízu a spokojenost zdravotníků, mnohdy rovněž poukazují na nedostatek literatury podporující výhod pro samotné pacienty.

Například syntetizující studie z roku 2022 sledovala, pro koho jsou programy vzdělávání a upskillingu ve VR vhodné a za jakých okolností je lze aplikovat. Prokazatelné jsou zvláště zlepšené dovednosti, znalosti a obecně i procesy učení zdravotníků. Zdravotníci jsou se svým vzděláváním spokojeni, výcviky za užití VR (a AR) jim umožňují hluboké ponoření do problematiky, poskytují přehlednou vizualizaci pacientovy anatomie, zajišťují kýženou interaktivitu a opakovaný nácvik v bezpečném prostředí. Lze tedy hovořit o zlepšení kvality vzdělávání, důkazy o konečném přínosu pro pacienty jsou však zanedbatelné či slabé. Bariérami implementace VR ve výuce jsou negativní postoje ze strany uživatelů (z důvodů kinetózy), počáteční náklady a náročnost tvorby studijních osnov. S některými potížemi však lze pracovat, aplikaci VR v oboru lze usnadnit díky komercializaci technologie, což zároveň i zvyšuje finanční efektivitu výcviku.[2]

V oblastech vyspělého světa, kde se terciárnímu sektoru dostává množství zdrojů, problémem obvykle nebývají finance a dostupnost technologií. Studie většinou i referují o otevřenosti studentů a profesionálních zdravotníků k užívání VR či AR, důraz je kladen na spolupráci a erudované vedení výcviku. To však vždy nemusí být jednoznačné; úskalí nastávají při zakomponování technologie do kurikula. Nasnadě jsou i individuální potíže, užívání těchto technologií některým lidem způsobuje nevolnost.

Důležitou roli hraje i design rozhraní — zdravotníci zvyklí na analogové a jednodušší digitální technologie si s VR nemusí vědět rady. Může to pro ně znamenat bariéru v profesním rozvoji proto, že pro ně při výcviku nebude primárním problémem obsah učiva, ale samotný proces učení. Studie však prokazují rychlý a adaptabilní vývoj technologií v této oblasti.

Syntetizující studie z roku 2022 analyzovala používání rozličných druhů VR a zabývala se i uživatelskou zkušeností ve vzdělávání zdravotníků za užití těchto technologií. Směřovala k optimistickým závěrům, prudký vývoj technologií VR dle ní umožnil vznik zevrubných uživatelských rozhraní a zkušeností. Studie se zaměřovala na počítačové simulace, haptická zařízení a HMD (head-mounted displays), přičemž HMD technologie byly ve zdravotnictví používány nejméně, ačkoliv při testování projevovaly nejlepší výsledky pozorování deseti komponentů imerzivního prostředí.[3]

Z deseti komponentů (jak je definovala studie z roku 2018: Presence, Engagement, Flow, Usability, Skill, Emotion, Immersion, Judgement, Technology Adoption a Experience Consequence) byly téměř všechny hodnoceny kladně, negativní připomínky se vztahovaly výhradně k použitelnosti. Ta se setkávala se skeptičností a nedostatečnými dovednostmi některých uživatelů. Jednalo se o nejzkoumanější komponent u všech technologií a v zásadě se týká nejdůležitějšího segmentu jakéhokoliv vzdělávání ve VR, neboť může celý proces učení kazit, není-li uživatel s to technologii použít.

Dle poslední studie samotná skutečnost, že si zdravotníci upevňují dovednosti opakovaným užíváním simulací, přímo vede ke zlepšení bezpečí pacientů, jelikož se na nich noví zdravotníci toliko nedopouští chyb. Zároveň však lze poznamenat, že se odhodlaný student může dopracovat stejných výsledků, aniž by tyto technologie VR využil a pracoval pouze se staršími trenažéry. Jakkoliv VR přispívá ke zkvalitnění vzdělávání zdravotníků, stále ještě zde máme mnoho prostoru pro výzkum a srovnávání této metody učení s metodami původnějšími.

Literatura

1. RENGANAYAGALU, Sathiya kumar, Steven C. MALLAM a Salman NAZIR. Effectiveness of VR Head Mounted Displays in Professional Training: A Systematic Review. Technology, Knowledge and Learning [online]. 2021, 26(4), 999–1041 [cit. 2023–05–03]. ISSN 2211–1662. Dostupné z: doi:10.1007/s10758–020–09489–9
2. GASTEIGER, Norina, Sabine N VAN DER VEER, Paul WILSON a Dawn DOWDING. How, for Whom, and in Which Contexts or Conditions Augmented and Virtual Reality Training Works in Upskilling Health Care Workers: Realist Synthesis. JMIR Serious Games [online]. 2022, 10(1) [cit. 2023–05–03]. ISSN 2291–9279. Dostupné z: doi:10.2196/31644
3. MÄKINEN, Henna, Elina HAAVISTO, Sara HAVOLA a Jaana-Maija KOIVISTO. User experiences of virtual reality technologies for healthcare in learning: an integrative review [online]. 2022, 41(1), 1–17 [cit. 2023–05–03]. ISSN 0144–929X. Dostupné z: doi:10.1080/0144929X.2020.1788162

Příprava do předmětu ISKM06 4/5