Profesní vzdělávání knihovníků v makerspace

Otevřené dílny či makerspaces se pomalu stávají etablovanou součástí některých knihoven. S příchodem nové a poměrně bezprecedentní služby se ovšem objevuje také velké množství výzev, se kterými se knihovna a zejména její pracovníci, musí vypořádat. Jednou z těchto výzev, a možná i tou největší, je pak vzdělávání knihovníků v souvislosti s prací v otevřené dílně či jejich rekvalifikace na zcela novou pozici.

Ellyssa Kroski, jedna ze zahraničních odbornic ve sféře otevřených dílen v knihovnách zmiňuje, že knihovníci jsou zásadní součástí pro funkční makerspace v knihovně a měli by to být právě oni, na které se zaměříme, ještě než se vůbec rozhodneme nějakou otevřenou dílnu budovat. Předcházíme tím situaci, kdy nadšeně vybavíme prostor stroji a nástroji, které ale knihovna nedokáže využívat ani efektivně nabízet uživatelům. [1]

Sousedská dílna DOK16 Městské knihovny v Praze.

Co obnáší práce knihovníka v otevřené dílně?

Péče o otevřenou dílny v sobě snoubí několik různých perspektiv, z nichž některé mohu být knihovníkům poměrně známé. Jelikož se jedná stále o službu uživatelům, práce v otevřené dílně znamená z velké části komunikaci s lidmi, jejich podpora, navigování službou i prostorem a dohled nad nimi. [2] Podstatná část pracovního dne knihovníka v otevřené dílně se také může podobat práci knihovníka učícího, vzhledem k tomu, že nedílnou součástí fungování otevřených dílen jsou vzdělávací programy, aktivity a workshopy pro veřejnost.

Ve většině případů je pak novou součástí pracovní náplně pro knihovníka v otevřené dílně práce s technologiemi a obecně s vybavením, kterým dílna disponuje. Tyto technologie a nástroje mohou variovat od drobných robotů, přes 3D tiskárny či Arduina, až po šicí stroje nebo nástroje pro práci se dřevem. Specifické pracovní úkoly pak čekají knihovníka, který má na starost samotné prvotní budování otevřené dílny anebo její následnou správu. V tento moment jsou potřebné i činnosti zahrnující řízení lidí, projektové plánování a často například advokacie a prezentace služby před zřizovatelem, vedením i veřejností.

Nejlépe je ale nejspíše náplň práce knihovníka v makerspace patrná z kompetencí a dovedností, které jsou pro vykonávání této profese nezbytné, v následující části se tedy zaměříme přímo na ně.

Kompetence knihovníků v otevřených dílnách

Kompetence, zásadní pro knihovníky v otevřených dílnách, nejsou knihovnickému prostředí zcela neznámé. Unikátní je spíše jejich mix, případně konkrétnější pojmenování kompetencí dříve skrytých, avšak přítomných. Zřejmá je také návaznost na výše popisovanou náplň práce.

Koh a Abbas ve svém výzkumu [3], prováděném v otevřených dílnách knihoven ve Spojených státech amerických pojmenovávají pět nejvýraznějších kompetencí knihovníků v otevřených dílnách:

• schopnost učit se
• schopnost adaptovat se na změny
• schopnost spolupracovat
• schopnost obhajovat otevřenou dílnu
• schopnost poskytovat služby rozmanité skupině uživatelů

První z důležitých kompetencí pro knihovníky v otevřených dílnách je schopnost učit se. Tato kompetence pomyslně i předchází kompetencím učit uživatele, jelikož otevřené dílny jsou prostředí, jenž může velice rychle podléhat změnám a kde je žádoucí včasná reakce na inovace, zejména ve světě technologií, a tudíž prostředím, které vyžaduje neustálé transformování a aktualizování znalostí a dovedností.

V úzkém vztahu předchozí popsanou kompetencí je dále schopnost adaptovat se na změny, která kromě nutnosti adaptovat se na již zmiňované technologické změny, zahrnuje také schopnost přizpůsobit se měnící se pracovní náplni anebo celkové transformaci pracovní pozice.

Schopnost spolupráce a kolaborace je další z uváděných kompetencí, nezbytná zejména při práci s uživateli, makery, pravidelnými návštěvníky či dobrovolníky. Netýká se ovšem pouze aktivit v dílně, schopnost spolupráce je hodnotná například také při podávání různých grantů či plánování projektů s dalšími aktéry.

Pro úspěšné fungování otevřené dílny je také důležitá schopnost knihovníků obhájit otevřenou dílnu. Nutnost advokacie knihovních služeb tedy vytváří z pracovníků v určitém smyslu diplomaty před zřizovateli, mecenáši i směrem k veřejnosti. A s tím, jak se přirozeně posouvá, rozvíjí a proměňuje povaha dílny, objevuje se potřeba tyto změny komunikovat směrem dovnitř instituce i ven do společnosti.

Poslední uvedenou kompetencí je schopnost poskytovat služby rozmanité skupině lidí. Na rozdíl od některých jiných oddělení a služeb, které mohou být využívány například specifickou věkovou skupinou, slouží otevřené dílny rozmanité skupině lidí zahrnující často i děti a teenagery nebo nečtenáře. Knihovník starající se o dílnu musí tedy být připravený interagovat s lidmi z různých sociodemografických prostředí.

Na tyto schopnosti také navazují sadou praktických dovedností, které jsou pro pracovníky v otevřených dílnách v knihovnách zásadní:

• dovednosti související s managementem
• dovednost vytváření programu
• dovednosti související s fundraisingem a podáváním grantových žádostí
• technologická gramotnost
• facilitace vzdělávání založená na teoriích učení a uživatelském chování

Když mluvíme o managementu v otevřené dílně v knihovně, dotýkáme se mnoha rovin — od projektového managementu, managementu lidí, managementu prostor až po informační management. Dovednosti podstatné pro tyto aktivity tedy mohou souviset také se strategickým plánováním anebo personálním zajištěním otevřené dílny, včetně zaučování zaměstnanců anebo dobrovolníků.

Dovednosti týkající se vytváření programu souvisí jak s dramaturgií akcí a aktivit, které se v makerspace odehrávají, tak s jejich vedením a přípravou. Ta pak zahrnuje také vytváření celého “kurikula” dílny, vytváření konkrétních vzdělávacích materiálů či metodik, prezentování a předávání znalostí, instruktáž i například vytváření vzdělávacích sad pro tvoření.

Kontrola a obstarávání financování otevřené dílny je často také nezbytnou součástí jejího vedení, a to ve všech směrech managementu financování, zejména pak ve směru fundraisingu a psaní grantových žádostí.

Pozn. Zajímavé je, že Koh a Abbas ve svém výzkumu [4] spojují financování otevřené dílny téměř výhradně s grantovými žádostmi, což je pravděpodobně dáno situováním výzkumu do Spojených států amerických, nicméně i v reáliích českého knihovnictví jsou grantová schemata poměrně zásadní zejména při vybavování dílny různými nástroji, viz například VISK3. Dovednosti související s podáváním žádostí o dotace/granty jsou tedy podstatné i v našem lokálním kontextu.

Technologická gramotnost je možná ta nejvíce viditelná část vzdělávání knihovníků v makerspace a také to první, co nás napadne, pokud se zmíníme o “rekvalifikaci” knihovníka na pozici knihovníka v otevřené dílně. Netýká se pouze schopnosti používat vybavení dílny, tamní nástroje a techniku, ale také pochopení celého kontextu jejich zasazení do makerspace včetně schopnosti rozumět parametrům vybavení, dokázat zvolit pro dílnu vhodné nástroje a také chápat to, jakým způsobem mění fungování současné společnosti, pokud se například jedná o nové technologie.

Pozn. Technologická gramotnost se do jisté míry překrývá také s konceptem Maker Competencies [5], který vznikl díky americkému Institute of Museum and Library Services v letech 2016–2018 a který popisuje kompetence, jež je možné získat tvorbou projektů v makerspace anebo podobném prostředí. Vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby knihovník v makerspace rozuměl vybavení i principům tvoření jako takového, tyto Maker Competencies se vztahují i na něj.

Vzdělávání, které v makerspace přirozeně probíhá, je pak důležité navázat na potřeby a chování uživatelů. Zde tedy nabývá na důležitosti facilitace vzdělávání. Pod tento termín se snažíme schovat dovednosti související s lektorskými a mentorskými dovednostmi a znalosti toho, jakým způsobem se lidé učí, ale také toho, jakým způsobem se vyvíjejí, vzhledem k tomu, že otevřené dílny mohou být navštěvované širokým spektrem uživatelů, včetně dospívajících anebo i dětí.

Kontext vzdělávání knihovníků v otevřených dílnách

V předchozích odstavcích jsme si představili téměř superhrdinský balíček kompetencí, dovedností a znalostí, kterými by měl každý knihovník pracující v makerspace oplývat. Jaké jsou ale kontextové souvislosti vzdělávání knihovníků, kteří se ocitnou na pracovní pozici v otevřené dílně?

Než se pustíme do samotného vzdělávání, můžeme si představit situaci, ve které se knihovníci, působící v makerspace, nejčastěji ocitnou. Jennifer Hortonová ve svém výzkumu, opět v amerických reáliích, uvádí, že vzdělávání související s tématem otevřených dílen je v knihovnách označováno za chtěné a potřebné. Počty dílen vzrůstají, a tedy i počty knihovníků, kteří jsou s dílnami spjatí. To vytváří předpoklad poptávky po tomto vzdělávání i do budoucna. [6]

Důležitým faktorem podoby tohoto vzdělávání je ovšem potom také zjištění, že méně než polovina dotazovaných v tomto výzkumu se věnuje otevřené dílně více než v polovině času své pracovní doby. To souvisí zejména s tím, že mnoho knihovníků, kteří v nějakém makerspace pracují, jsou také zároveň knihovníky na nějaké jiné pracovní pozici, a mají tedy i další knihovnické povinnosti, které se dílny netýkají. Můžeme tedy uvažovat o tom, že čas, který by knihovníci mohli věnovat svému vzdělávání specificky zaměřenému na práci v otevřené dílně, je rovněž omezený. Podobné bariéry komplikující vzdělávání knihovníků v makerspace navíc popisuje již John J. Burke v dřívějším průzkumu [7], kde zmiňuje kontrast mezi vůlí a chutí knihovníků vzdělávat se a nedostatkem času nebo podpory, co se zprostředkování vzdělávání týče.

Poměrně pozitivním zjištěním výzkumu Jennifer Horton ovšem zůstává, že pouze zhruba čtvrtina dotazovaných měla nějaké znalosti týkající se otevřených dílen před nastoupením na pozici knihovníka, který tomuto tématu věnuje, nicméně tři čtvrtiny respondentů uvedly, že se v době dotazování považovali za sebejisté, co se práce v makerspace anebo s technologiemi v makerspace týče. Zde je ovšem nutné vzít v potaz, že čas, který respondenti potřebovali na to, aby získali sebejistotu pro práci v makerspace se individuálně lišil.

Co se pak týče preferovaných forem profesního vzdělávání, vítězí dle výzkumu navštěvování dalších otevřených dílen, což je označeno jako pochopitelné, vzhledem k tomu, že celá problematika a tvoření jako takové jsou často komunitní aktivity a samotný koncept makerspace je založený na sdílení prostoru, nástrojů i zkušeností. Není proto překvapivé, že podobné principy uplatňují knihovníci i při učení se a rozvíjení se v tématu otevřených dílen. Navštěvování dalších dílen bývá také označováno jako příklad dobré praxe při samotném plánování budování otevřené dílny v knihovně. [8] Menší preferenci pak získaly formální vzdělávací kurzy, nicméně vysvětlením tohoto jevu může být předpokládaná vyšší cena těchto kurzů a dlouhodobý závazek, který je s nimi často spjatý.

Pokud se zaměříme na vzdělávací obsah preferovaný knihovníky, zjistíme, že jeho šíře se pohybuje od práce s jednotlivými nástroji a technologiemi až po více administrativní činnosti týkající se managementu celé dílny. Ve svém výzkumu Jennifer Horton zmiňuje právě management otevřené dílny jako nejvíce knihovníky žádanou oblast vzdělávání. Zde je zajímavé zmínit například také oblasti, které nemusí být zmiňovány samotnými knihovníky, ovšem z pohledu odborníka na dané téma v prostředí makerspace nabývají na důležitosti — jako například bezpečnost práce v otevřené dílně. Tyler S. Love ve své studii zmiňuje významný posun v percepci bezpečnostních opatření i dovedností potřebných pro předvídání i snižování rizik spojených s bezpečností v otevřené dílně u pracovníků se zkušeností s nějakým profesním vzděláváním. [9]

Šicí dílna Ateliér Městské knihovny v Praze.

Existující možnosti profesního vzdělávání knihovníků v makerspace

Nyní máme představu o kompetencích, které by ideální pracovník otevřené dílny v knihovně měl rozvíjet a zároveň tušíme v jakém výseku reality se pohybujeme. Jak tedy vypadají skutečné příklady vzdělávání knihovníků v makerspace?

Data, o která se můžeme opřít, pocházejí opět zejména z prostředí Spojených států amerických. Monica Grace Maceli ve svém výzkumu z roku 2019 [10] zkoumá, jakým způsobem je začleňováno vzdělávání související s otevřenými dílnami do kurikula kurzů magisterského stupně na amerických univerzitách a také, jaké jsou jeho formy v kurzech pokračujícího profesního vzdělávání.

Jedním ze zásadních poznatků, které přináší, je pokračující začleňování informací a poznatků týkajících se otevřených dílen v knihovnách, historie a kontextu makerství, nových technologií a teorií učení a vzdělávání, do sylabů kurzů na univerzitách s knihovnickými studijními programy. Kurzy navíc překlenují velkou část širokého spektra kompetencí, znalostí a dovedností, které jsme vymezili v úvodu. Kromě samotného seznamování s technologiemi a vytváření příležitostí pro samotné tvoření se kurzy dotýkají také plánování otevřené dílny, uživatelskému výzkumu, vytváření efektivních programů i evaluaci výsledků.

Pozn. Příkladem kurzu, který využívá samotné tvoření v makerspace a současně se od něj posunuje k pochopení teoretických principů tvoření a vzdělávání může být “Bibliocircuitry: Old Books, New Ideas” spuštěný na univerzitě v Severní Karolíně. Kurz je zde modelován ve dvou rovinách, kdy horizontální reprezentuje šíři nástrojů a technik využitelných pro tvoření a vertikální linie hluboké pochopení makerspace jako sociálního fenoménu v knihovnictví. [11]

Nabízené kurzy je stále možné počítat spíše v jednotkách případů, nicméně Maceli upozorňuje na to, že je možné je nalézt zejména na školách, jejichž knihovnické programy se umisťují mezi top 10 ve Spojených státech amerických (podle US News and World Report), což může tyto školy představit jako trend-settery a zároveň podpořit začleňování otevřených dílen do knihoven jakožto jednoho z možných budoucích směrů knihovnictví.

Podobná je situace také na poli kurzů pokračujícího profesního vzdělávání či celoživotního vzdělávání. V tomto případě je ovšem drtivá většina kurzů vypisována v online podobě, aby byla zajištěna co největší přístupnost kurzů pro již pracující knihovníky a další profesionály. Maceli zde ovšem upozorňuje na riziko nepřenositelnosti některých zkušeností na dálku, zejména pokud se zaměříme na práci s nástroji a další praktické činnosti.

Závěrem: náhled do českého knihovnictví

Obrátíme-li pozornost do českého prostředí, setkáme se spíše s jednotlivými kurzy a školeními zaměřenými na specifické nástroje a technologie, které s otevřenými dílnami neodmyslitelně souvisí, jako jsou například 3D tisk anebo Ozoboti. Patrná je ovšem také preference osobního setkávání na seminářích k tématu a výjezdů do knihoven.

Ze záměru spojit tyto formy vzdělávání a poskytnout rozmanitý balíček zážitků a zkušeností českým knihovníkům pak vznikl na Katedře informačních studií a knihovnictví Masarykovy univerzity kurz celoživotního vzdělávání “KISKed01 Kulturní a kreativní odvětví: Otevřená dílna v knihovně jako místo podpory kreativity, digitálních kompetencí a komunity”, který se momentálně nachází uprostřed svého prvního běhu a na vyhodnocení svého přínosu tedy teprve čeká.

Použitá literatura

[1] KROSKI, Ellyssa, ed. The makerspace librarian’s sourcebook. Chicago: ALA Editions, an imprint of the American Library Association, 2017. ISBN 978–0–8389–1504–2, s. 18.

[2] Tamtéž.

[3] KOH, Kyungwon a June ABBAS, 2015///Spring. Competencies for Information Professionals in Learning Labs and Makerspaces. Journal of Education for Library and Information Science. North York: University of Toronto Press, 56(2), 114–129. ISSN 07485786. Dostupné také z: https://www.proquest.com/scholarly-journals/competencies-information-professionals-learning/docview/1708167894/se-2?accountid=16531

[4] Tamtéž.

[5] WALLACE, Martin K, Katie Musick PEERY, Gretchen TRKAY, Morgan CHIVERS a Tara RADNIECKI, 2018. List of Maker Competencies, including Preamble and Acknowledgments. University of Texas at Arlington Libraries.

[6] HORTON, Jennifer, 2019. Continuing education and professional development of library staff involved with makerspaces. Library Hi Tech. Emerald Publishing Limited, 37(4), 866–882. ISSN 0737–8831. Dostupné z: doi:10.1108/LHT-06–2018–0081

[7] BURKE, J.J., 2019. Neal-Schuman Library Technology Companion: A Basic Guide for Library Staff: A Basic Guide for Library Staff. American Library Association. ISBN 9780838918661.

[8] BURKE, John J., KROSKI, Ellyssa, ed., 2018. Makerspaces: A Practical Guide for Librarians. Second Edition. London: Rowman & Littlefield. ISBN 978–1–5381–0818–5.

[9] LOVE, Tyler S., 2022. Examining the Influence That Professional Development Has on Educators’ Perceptions of Integrated STEM Safety in Makerspaces. Journal of Science Education and Technology. 31(3), 289–302. ISSN 1573–1839. Dostupné z: doi:10.1007/s10956–022–09955-2

[10] MACELI, Monica Grace, 2019. Making the future makers. Library Hi Tech. Emerald Publishing Limited, 37(4), 781–793. ISSN 0737–8831. Dostupné z: doi:10.1108/LHT-01–2019–0005

[11] MELO, Marijel (Maggie) a Laura MARCH, 2021/10/11. By the Book: A Pedagogy of Authentic Learning Experiences for Emerging Makerspace Information Professionals: A Pedagogy of Authentic Learning Experiences for Emerging Makerspace Information Professionals. Journal of Education for Library and Information Science. University of Toronto Press, 64(2), 142–158. ISSN 0748–5786. Dostupné z: doi:10.3138/jelis-2020–0046