Project based learning

Učení založené na projektech (Project based learning — PBL) do češtiny také překládané jako projektové učení, je jednou z metod, jak více personalizovat výuku u studentů jakéhokoli věku. [1] [2]

Kořeny projektového učení nás zavedou až k práci filozofa Johna Deweyho, který si již v roce 1959 všimnul, že studenti se cítí více angažováni a zaujatí výukou, když jsou zapojeni do smysluplných aktivit, ve kterých napodobují situace z reálného světa. [3]

Projektové učení samo o sobě může být definováno jako použití autentických projektů z reálného světa, založených na motivačních a zapojujících otázkách, úkolech a problémech, učící studenty akademický obsah spoluprací, která vede k vyřešení zadaného problému. [4]

Projekt, v případě projektového učení, můžeme dále chápat jako komplexní pracovní úkol ve kterém žáci samostatně řeší zadaný problém. [2]

Podle Krajčíka a Blumendfeldové je potřeba do učícího prostředí pro projektové učení zakomponovat pět základních elementů.

1) Prvním z nich je řídící otázka. Dobře položená otázka vyvolává ve studentech nadšení a zvědavost. Zároveň nese důležité informace o organizaci projektu a s ním spojených aktivitách. V některých případech se mohou studenti podílet na vývoji řídící otázky spolu s vyučujícím.

2) V rámci druhého elementu studenti projednávají řídící otázku v autenticky postaveném vyšetřování, pomocí nápadů a znalostí, které se naučili během výuky.

3) Třetím elementem je spolupráce. Spolupráce mezi studenty, ale i mezi studenty a vyučujícím. Diskutují se otázky, získaná data, vyvozují se závěry. Spolupráce pomáhá studenům vybudovat si sdílené vědomosti a pochopení oboru v rámci diskuse se spolužáky a dospělými ve třídě i mimo ni.

4) Čtvrtým elementem je zapojení technologií do výuky. Zapojení technologií se jeví jako logický a nezbytný krok v projektové výuce. Pomáhá studentům s vyhledáváním informací, shromažďováním a vyhodnocováním dat a propojuje studenty mezi sebou. Výukové technologie v tomto kontextu působí jako mocné kognitivní nástroje pomáhající ve vzdělávání.

5) Pátým elementem je vytváření artefaktů — chápány také jako externí vyjádření získaného vzdělání. Artefakty mohou být ve formě modelů (reálných i počítačových), reportáží, videí, her atp. Aby byly artefakty pro projektové učení efektivní musí navazovat na řídící otázku. [3]

Žijeme v době projektové. Projekty v našich životech představují domácí úkoly, pracovní prezentace nebo třeba plánování dovolené. A právě proto je důležité studenty na tento svět připravit. Prožívání a řešení autentických problémů připraví studenty na život po škole. Cílem je, aby absolvovali jako kreativní lidé s kritickým myšlením, kteří se nebojí čelit výzvám. [5] Další výhody projektového učení můžeme bezesporu nalézt na straně studentů, i vyučujících. Studenti mohou nají vyšší motivaci k učení a poznávání, rozvíjí se jejich samostatnost, učí se řešit problémy, vzájemnému respektu a spolupráci. [2] Vyučující se upevňují v nově získané roli poradce, rozšiřují své organizační dovednosti a vyučující strategie. S nástupem projektového učení vyučující musí od základu změnit svůj učební styl. Na místo tradičního přednášení by měli aktivním vedením skupinu vést k výsledkům. Na řadu nastupuje spíše interdisciplinární učení než odříkávání jedné látky celé skupině studentů. [5] Další nevýhodou může být zejména časová náročnost, která se objevuje jak na straně studentů, tak vyučujících. [2]

Na závěr článku bych ráda upozornila na rozdíl mezi školními „projekty“ a projektovým učením. Školní projekty, tak jak je zná z výuky většina z nás, jsou často zadané a řízené pouze vyučujícím, vysoce strukturované a mají přesně dané a hodnocené řešení. Oproti tomu projektové učení využívá více otevřených konců, více závisí na řešení problému, která jsou založena na návrzích a vycházející přímo od studentů samotných. [6]

[1] HEICK, Terry. 11 Easy Personalized Learning Strategies That Work. Teachthought [online]. [cit. 2022–03–14]. Dostupné z: https://www.teachthought.com/learning/personalized-strategies/

[2] ZORMANOVÁ, Lucie. Projektová výuka. Metodologicý portál RVP.cz [online]. 2012 [cit. 2022–03–14]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/s/14983/PROJEKTOVA-VYUKA.html

[3] KRAJCIK,, Krajcik, Joseph S. a Phyllis C. BLUMENFELD. Project- based learning [online]. 2006, s. 317–34 [cit. 2022–03–14]. Dostupné z: https://knilt.arcc.albany.edu/images/4/4d/PBL_Article.pdf

[4] BENDER, William N. Project- based Learning [online]. 1. vyd. California: SAGE Publications, 2012 [cit. 2022–03–14]. ISBN 9781452283760.

[5] Project-Based Learning: Benefits, Examples, and Resources What Is Project-Based Learning?. Https://www.powerschool.com [online]. California, 2021 [cit. 2022–03–16]. Dostupné z: https://www.powerschool.com/blog/project-based-learning-benefits-examples-and-resources/

[6] Project-Based Learning. IOWA STATE UNIVERSITY, Center for Excellence in Learning and Teaching [online]. IOWA, 2022 [cit. 2022–03–16]. Dostupné z: https://www.celt.iastate.edu/teaching/teaching-strategies/problem-based-learning/