Projevy kognitivní disonance
Kognitivní disonance (Cognitive dissonance) je součástí sociální psychologie. Teorie se zabývá lidským chováním a přesvědčením, které se vzájemně neshodují a vzniká tak vnitřní konflikt. Projev kognitivní disonance je především nepříjemný pocit neklidu a napětí. Jako obranu proti těmto projevům vzniká snaha ospravedlnit své chování nebo odmítnutí nových informací, které mohou být v přímém protikladu s našim přesvědčením.
Leon Festinger předložil první teorii kognitivní disonanci v roce 1957, ve své knize A Theory of Cognitive Dissonance. Jeho práce tak dala základ pro jednu z nejvíce zkoumaných teorii v oblasti sociální psychologie. Ve své knize Leon Festinger říká:
A man with a conviction is a hard man to change. Tell him you disagree and he turns away. Show him facts or figures and he questions your sources. Appeal to logic and he fails to see your point.
Faktory, které ovlivňují míru kognitivní disonance zahrnují:
- druh přesvědčení — čím osobnější, tím výraznější disonance
- hodnota přesvědčení — čím více si vážíme určitého názoru, tím vyšší je nesoulad
- velikost rozdílu —větší nepoměr mezi harmonickým a protikladným přesvědčením způsobí větší disonanci
Jak řešit kognitivní disonanci
Je nutné zmínit, že kognitivní disonance neznamená něco špatného. Je to především psychologický mechanismus, který nám pomáhá vyrovnat s tím, jak vnímáme svět a naše místo v něm. Lze to považovat za možnost, jak se učit a jít vstříc osobnímu růstu. Existují i cesty, jak kognitivní disonanci přijmout konstruktivně a podle svého:
- Vnímavost — nesoulad mezi našim chováním a přesvědčením často řešíme nevědomky. Je tedy nezbytné uvědomit si nesrovnalost v našich myšlenkách a více si všímat spojitosti mezi našim chováním a smýšlením. Nesoudíme, pouze přijmeme závěr našeho pozorování.
- Zpochybnění současných názorů — slouží hlavně pro zjištění příčiny nesrovnalosti.
- Důležitost vzniku disonančních úvah — rozdíl mezi chováním a přesvědčením/myšlenkou může být méně významný, než si původně myslíme. Lze tak snížit původní disonanci.
- Odůvodnění našeho chování — nesrovnalost můžeme zažít, když reagujeme jinak než normálně. Pro zmenšení nepříjemných pocitů, je vhodné zamyslet se nad důvody našeho chování.
Příklady kognitivní disonance
Jak tedy taková kognitivní disonance vypadá?
- třídím jen některé odpady — racionalizuji si své chování tím, že to i tak sesypou dohromady, takže mé úsilí třídit by přišlo vniveč. I tak ale můžu změnit své chování a třídit odpad a informovat se ohledně sesypávání odpadu dohromady u pověřené firmy. Nebo si najdu článek na internetu, který potvrzuje mé přesvědčení, např. třídění odpadu nepomáhá ničemu, a jsem ujištěna, že jednám správně.
- krádež — vidím kamaráda krást v obchodě. Vím, že takové chování je neetické a protiprávní ale nechci ztratit kamaráda. Jsem tedy rozpolcena mezi tím udržet přátelský vztah, a tím co je správné. Můžu ukončit své přátelství nebo nahlásit kamaráda. Lze také ospravedlnit jeho chování tím, že takové chování nikomu neškodí a daná věc např. nestála moc.
