Roboti všude kolem nás, kde škodí, kde pomáhají?
Na následujících řádcích se budu věnovat pozitivům a negativům spojenými s lidským soužitím s roboty a umělou inteligencí. Tyto dva fenomény se staly nedílnou součástí současné informační a technologické doby. S nástupem autonomních technologií, ať autonomních vozidel či jiných strojů a nástrojů, se toto soužití stává stále bližší. Na konkrétních příkladech zde budu mimo jiné prezentovat novinky a zajímavosti ze světa technologií, ale i demonstrovat situace, kdy je složité rozlišit, zda člověk komunikuje s další osobou či umělou inteligencí, což může nahrávat nejrůznějším nekalým živlům.
Celý tento rámec a jeho aspekty, které budu v článku diskutovat, pokrývá filosofická disciplína etika. Etika definuje morální zásady, jak bychom se měli chovat. S příchodem moderních technologií učíme i stroje, jak se mají chovat. Je zde ale spousta řešených a nevyřešených otázek, jelikož samo lidstvo se neshodne, co je a co není etické. Případně, co je etické u nás, nemusí být nutně etické v jiném státu. Z čehož samozřejmě plyne otázka, co bychom měli umělou inteligenci učit, případně neuronových sítí jaké příklady ze kterých se má učit, jí předkládat.
Jelikož zde budeme diskutovat etiku v kontextu umělé inteligence, považuji za důležité nastínit úrovně dělení umělé inteligence a základní etické náhledy na tuto problematiku. Jako první zde máme Asimovy zákony jasně definující chování robotů. V případě autonomních aut ale nejsou schopny pokrýt všechny situace a scénáře, kdy je stroj nucen člověku ublížit a musí zvolit, v příkladu autonomního vozidla při selháni brzd, ublíží li posádce či někomu v okolí. Toto téma je v současnosti stále častěji diskutované a věnuje se mu i projekt http://moralmachine.mit.edu/ kde jsou znázorněny nejrůznější situace, které stroje budou muset řešit a rozhodovat.
Asimovy zákony:
1. Robot nesmí ublížit člověku nebo svou nečinností dopustit, aby bylo člověku ublíženo.
2. Robot musí uposlechnout příkazů člověka, kromě případů, kdy jsou tyto příkazy v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před poškozením, kromě případů, kdy je tato ochrana v rozporu s prvním nebo druhým zákonem.
Úrovně umělé inteligence můžeme rozdělit následovně:
Úzká — umělá inteligence zaměřena na vykonáváná jední činnosti, případně zaměřena na jednu oblast. Jako konktrétní příklad zde můžeme uvést hru šachy
Obecná — tato úroveň inteligence se vyrovná myšlení člověka
Super inteligence — tato úroveň inteligence ve všech kognitivních oblastech překonává člověka
Jako první z reálných příkladů otevřu aktualní a palčivé téma telefonních hovorů. Jelikož se bavíme o robotech a umělé inteligenci, mám na mysli telefonní hovory přicházející od robotů avšak vydávajících se za skutečnou osobu. Nejprve bych rád vymezil dvě situace. Jednou jsou nevyžádané hovory jako například marketingové hovory, druhou jsou podvodné hovory, kdy se robot vydává za člověka a je stvořen proto, aby nelegální cestou získal informace. V případě první situace můžeme diskutovat o etické stránce věci. Můžeme říct, že se jedná o automatizaci, jelikož počítač usnadňuje člověku práci (myšleno pracovníkovi call centra, ne cílené osobě). Proto jsou obecně počítače a roboti vyvíjení. Rád bych poukázal na show Last week tonight britského politického komentátora Johna Olivera. Oliver ve zmíněném příspěvku zmiňuje situaci ve Spojených státech amerických, kde za rok 2018 narostl počet tzv. “Robocalls” o 57% na 47.8 bilionů hovorů. Což dokládají i stížnosti na Americkém úřadu pro komunikaci, kde stížnosti na tyto hovory tvoří 60% celkového objemu. Jako součást demonstrace toho problému Oliver využívá stejnou techniku, kdy v rámci show odesílá politikům automatizovanou zprávu, ve které vyzývá, aby situaci intenzivněji řešili. Jelikož na území USA platí nařízení zvané TPCA (Telephone protection customer act), která zakazuje komunikovat pomocí předem nahraný zpráv bez předchozího upozornění volaného, nabízí se otázka, jestli i Oliver tímto jednáním neporušuje zákon. V jeho prospěch ale hovoří fakt, že TPCA se vztahuje pouze na osobní telefonní čísla a nikoliv čísla vládní, které Oliver při své demonstraci použil.
Jaká je situace nevyžádaných hovorů u nás? Patrně ne tolik vyhrocená jako v Americe. Toto tvrzení zakládám na zkušenosti mé a mého blízkého okolí. Avšak i nás se objevují případy, kdy automat prozvání náhodná telefonní čísla a očekává, že dotyčný zavolá zpět. Pokud tak učiní, jsou mu za tento hovor účtovány nemalé poplatky. Situací se zabývají i česká média. Ve zmíněném článku je uvedeno, že odchozí hovor může volajícího přijít až na 40 korun, což je standardní sazba při volání mimo Evropskou unii. Jako protiakce vznikají nejrůznější aplikace do telefonů, které mají za úkol tvořit databázi podezřelých čísel. Je to ale znovu mnoho etických aspektů k zamyšlení. Nepřipomíná blokování robotů za pomoci robotů vyktloukání klínu klínem? Za jaké situace by se číslo mělo dostat na černou listinu? Ponecháme li to čistě v lidský rukou, určitě se najde někdo, kdo do databáze přidá sousedovo telefonní číslo, kterým mu zaparkoval auto na místě před domem. Nezbývá než doufat, že přijdou technické a legislativní opatření dříve, než budeme v situaci, kdyz budeme mít strach přijmout jakýkoliv hovor.
Pojďme se podívat na některé pozitivnější příklady. Neuronové sítě nám dnes pomáhají v mnoha odvětvích denních činností. Jako velice zajímavý a kretivní hodnotím projekt Poezie umělého světa. Autor Jiří Materna vybudoval neuronovou síť / algoritmus, kterému předložil značné množství básní jako předlohu pro učení. Na základě těchto příkladů je neuronová sít schopna generovat neomezené množství básní. Některé jsou více než zajímavé, posuďtě sami. https://mscb.vida.cz/_media/intra/projekty/vida_skolam/finalizace/mozkokruh/2/aktivity/6_poezie_a_historie_umeleho_sveta/poezie-umeleho-sveta.pdf
V příkladech kreativního využití umělé inteligence budu pokračovat. Srdce sportovního, kulturního ale i leteckého fanouška zajisté zaplesalo při zahajovacím ceremoniálu Olympijských her v Pyongyangu v roce 2018. O naprosto jedinečný zážitek se zde postarala letka složená z 1218 dronů modelu Shooting Star od firmy Intel. Model Shooting star byl k účelu tvoření světelné show přímo navržen a vyroben. Váží 330 gramů, při světelné show může letět rychlostí až 3m/s a disponuje barevným spektrem o úctyhodných 4 bilionech barevných kombinací. Letka dronů byla řízena jedním pilotem, jedním počítačem a o zbytek se postarala umělá inteligence, která kromě letové dráhy a ovládání světelných efektů řídila i bezpečný rozestup mezi jednotlivými drony, aby nedošlo ke kolizi. Výrobce musel pro účely show upravit geometrii vrtulí pro lepší stabilitu v silném větru a funkci strojů v chladném prostředí testoval ve Finsku. Jelikož zde bylo velké riziko vlivu počasí na neúspěch celé show, diváci sledovali přednahraný záznam. Celý tento počin byl zaznamenán také do Guinessovy knihy rekordů za “synchronní let nejvíce bezpilotních strojů najednou”.
Credit: Intel
Dalším velkým tématem současnosti je umělá inteligence na silnicích. Samozřejmě mám na mysli autonomní vozy. Fascinující pokroky na tomto poli konají firmy Volvo nebo Tesla. Je známo, že dopravní nehody jsou ve více než z 90% způsobeny lidským faktorem. Proto je tu snaha lidský faktor nahradit umělou inteligencí. Tento proces nahrazení lidského faktoru je zajisté běh na dlouhou trať. Jak jsem zmiňoval v úvodu článku, stále není vyřešeno mnoho otázek z oblasti etiky a i poté co se objeví plně autonomní vozy, dlouho dobu budou koexistovat s vozy ovládanými lidským řidičem.
Zdroj: Synopsys.com
Je tomu již několik let společnost Volvo přišla s nápadem silničních vlaků. Myšlenka je postavena na tom, že vozidla jedoucí za sebou jsou propojena technologií. V prvním voze sedí profesionální řidič a ostatní vozy kopírují jednání vozidla jedoucího před ním. Jsou zde ale opět situace, kdy kopírovat pokyny vozidla s profesionálním řidičem nestačí. Například v případě pohyblivých překážek, jako jsou lidé nebo zvířata. První vůz může překážku minout, další ji ale může srazit jelikož změnila pozici. K předejití teto situace by vozidlo muselo “vystoupit z vlaku” a vyhodnotit situaci individuálně a autonomně.
Současné pokročilé technologie aktuálně spadají do kategorie autonomie úroveň 3. To znamená že vůz je schopen schopen sám dojet do místa určení, ale s přítomným řidičem za volantem, který musí zasáhnout v případě nutnosti. Přesně tento předpoklad nesplnila řidička ve vozidle Volvo společnosti Uber při smrtelné nehodě v Arizoně v roce 2018. Senzory vozidla zaznamenaly objekt na dálnici 6 vteřin před střetem. Senzory nemohly rozlišit, druh objektu a právě v takových chvílích je vyžadován zásah řidiče, což se v tomto případě nestalo. Následky byly fatální.
Je li řeč o autonomních vozidlech, nemohu nezmínit některý z projektů firmy Tesla. Tesly již bravurně zvládají jízdu v po dálnici v plně autonomním režimu. Mimo jiné zvládají měnit jízdní pruh s ohledem na okolní vozy, jejich rychlost a plynulost provozu. Na americkém území tuto operaci již řidič nemusí potvrzovat blinkrem. O poznání složitější situace je ve městech, kde sensory musí vyhodnocovat více dat, zvláště kvůli chodcům. K tomu vozům Tesla slouží 3 druhy kamer. Kamera s úzkým pohledem, s viditelností až 250m, hlavní kamera s dohledem 150m a širokoúhlá kamera s dohledem 60m. Vizionář a majitel společnosti Tesla motors, Elon Musk optimismem nešetří. Ač jeho firma z dlouhodobého hlediska vykazuje ztráty, nápady na nové projekty a technologiemi jen hýří. Například v roce 2021 chce v Dubaji představit vozy, kde se s řidičem vůbec nepočítá. Jako zajímavost přikládám seznam všech dopravních nehod vozidel značky Tesla, které skončily smrtí člověka. Ze statistiky vyplývá, že se údály 4 takové nehody, kdy byl vůz v režimu autopilot.
Zdroj: Electek.co
V závěru článku neskrývám nadšení a očekávání z technologií současných, i těch, které příjdou za kratší či delší dobu. Díky rapidnímu pokroku technologií se brzy bude moci běžný občan dostat na oběžnou dráhu, kam se firma Elona Muska Space X komerční lety chystá pořádat. Nezastavitelný pokrok nás zajisté čeká i na silnicích. Mějme snad jen na paměti, že technologie je dobrý sluha, ale zlý pán.
