Role knihoven v oblasti mediální gramotnosti v České republice

Radka Myslivcová
EDTECH KISK
Published in
11 min readMay 26, 2023
Ilustrační obrázek, zdroj: pixabay.com

Role knihoven v oblasti mediální gramotnosti v České republice

Ve 21. století dochází k postupné transformaci českých knihoven. Už nejsou jen pouhými půjčovateli románů Večery pod lampou, postupně dochází k různým proměnám jak zevnitř, tak z venku knihovny, od postupné automatizace knihoven po aktivity spojené se vzděláváním demokratické společnosti. Knihovny se stávají centrem neformálního vzdělávání pro širokou veřejnost a jsou vzdělávacími partnery pro školy. Jeden z pilířů Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 (NK ČR, 2020) prosazuje začlenění mediální gramotnosti do programu vzdělávacích aktivit knihoven, který má potenciál budovat a upevňovat kompetence k aktivnímu občanskému životu.

O mediální gramotnosti se dříve usilovalo již během předchozího konceptu pro léta 2017–2020 v souvislosti podporou informační gramotnosti (NK ČR, 2017). Během pandemie COVID-19 bylo očividné, že mediální gramotnost, včetně ostatních kompetencí pro 21. století, hraje nezastupitelnou roli v demokratické společnosti a je tudíž důležité ji začlenit nejen do programů neformálního vzdělávání, ale také do formálního vzdělávání.

Mediální gramotnost (media literacy)

Ačkoli pojem mediální gramotnost je v akademických kruzích různě popisován, obecně by se dal definovat jako: „Schopnost jedince efektivně a bezpečně využívat média v různých formách, tj. schopnost přistupovat k médiím, orientovat se v nich, kriticky analyzovat a hodnotit existující mediální sdělení a také vytvářet nová mediální sdělení.“ (Citová, 2022).

Podle Udo et al. (2022) je mediální gramotnost neustále se rozvíjející se proces, který je závislý na vývoji jak informačních a komunikačních technologií, tak na aktuálních mediálních oblastí. Proto je mediální gramotnost považována za celoživotní proces učení. Americká knihovnická asociace (ALA, 2020, s. 3) definuje mediální gramotnost jako schopnost přístupu, analýzy, hodnocení, vytváření a aktivního užití všech forem komunikace. Udo et al. (2022) vnímá mediální gramotnost jako schopnost porozumění médiím a využívání jejich informací, včetně postupů, které definuje ALA, tj. využití dovedností v různých formách komunikačních prostředcích jsou televize, filmy, reklamy, tisky. Zároveň tyto kompetence získané z mediální gramotnosti jsou aplikovatelné do všech oblastech života jedince a můžou být tedy pro ně výhodná ke každodennímu použití.

Mediální gramotnost je považována za jednu z důležitých kompetencí, kterou je nutné zařadit do formálních a neformálních vzdělávacích kurikul pro správné fungování a rozvoj demokracie a občanské společnosti (Kine & Davidsone, 2022). Podobně se tomu staví UNESCO (2023), které vidí v poskytovatelích obsahu, tj. knihovnách, archivech, muzeí potenciál pro udržitelný rozvoj demokracie, aby demokratická společnost získala potřebné kompetence pro kritické používání, interpretování, přijímání, vytváření a sdílení zpráv nebo jakéhokoli obsahu, který je informační povahy. Cílem mediální gramotnosti je zvýšit povědomí o různých podobách, které na sebe média berou.

Pojmy jako mediální výchova a mediální vzdělávání mohou vzbuzovat pocit, že se jedná o synonyma mediální gramotnosti. Mediální výchova je definována jako: „Proces, kterým se získává mediální gramotnost. Zahrnuje především osvojení si znalostí o fungování a společenské roli médií, získání schopnosti zhodnotit kriticky média a dovednosti aktivně pracovat s médii.“ (Citová, 2003). Jedná se o průřezové téma, které je v České republice zařazeno do rámcového vzdělávacího programu (RVP) a se kterým by se měly žáci a studenti seznámit prostřednictvím (povinné) školní docházky (Kaderka, n. d.). Mediální vzdělávání je obvykle vnímáno jako synonymum předchozího pojmu.

Mediální a informační gramotnost (MIL = media [and] information literacy)

Jak již byla zmíněna obecná definice mediální gramotnosti, je třeba také zmínit pro kontext charakteristiku informační gramotnosti, která je vnímána jako „schopnost jedince identifikovat informační potřebu, vyhledat informace, zhodnotit je, zpracovat a efektivně využít.“ (Švejda & Planková, 2022).

MIL je považován za složený pojem ze dvou rovnocenných částí, tj. mediální gramotnosti a informační gramotnosti. Autoři Haider a Sundin (2022, s. 10–12) vnímají pojem jako společný koncept těchto dvou gramotností, který v širším kontextu dominuje v politických nebo ve výzkumných oblastí. Odlišnou definici pojmu vnímá například organizace UNESCO, která pod tímto pojmem zahrnuje kromě dvou zmiňovaných gramotností také i digitální gramotnost (UNESCO, 2023). Koncept je vnímán jako vzájemně propojený soubor kompetencí, který má pomoci lidem maximalizovat výhody a minimalizovat nevýhody v informačním, digitálním a komunikačním prostředí. MIL zahrnuje kompetence pro občany, aby lépe pochopili své informační potřeby, lépe vyhledávali a dokázali kriticky hodnotit, používat a přispívat k informačnímu a mediálnímu obsahu (IFLA, 2011).

Rizika a důsledky neznalosti mediální gramotnosti

V krátké studii (Mazáčová et al., 2021) je stručně představen aktuální stav mediálního vzdělávání v České republice posledních let. Ze sociologických průzkumů, jejichž cílovou skupinou byly převážně studenti ze středních škol a senioři, vyplývá, že úroveň mediální gramotnosti v České republice není alarmující, ale pouze nedostatečný, proto je nezbytné, aby mediální gramotnost byla více rozvíjena ve vzdělávacích institucích, neboť neznalost může být pro demokratickou společnost ohrožující.

[…] smysl mediálního vzdělávání — pomoci lidem naplno využívat všechny výhody demokracie, umožnit jim aktivně se účastnit na občanském životě a kvalifikovaně se rozhodovat na základě relevantních informací, nikoli cílených manipulací, lží či nepřátelské propagandy.“ (Mazáčová et al., 2021, s. 87).

Jak uvádí výše zmíněná citace, neznalost mediální gramotnosti může vést k ohrožení demokracie. Občané se tak snadno mohou dostat do dezinformačních pastí, pokud včas nerozpoznají pochybné, nebo zkreslené informace. Ukázkovým příkladem může být využívání propagandy během demokratických voleb, například vyvolávání strachu uprchlickou krizí, nebo válkou.

Dalším nebezpečím může být vzniku nových médií nabízející platformu pro ty, jejichž hlasy nejsou v klasických médiích slyšet, např. nebezpečné extremistické skupiny (Udo et al., 2022).

Role knihovníků a pracovníků knihoven v oblasti mediální gramotnosti

S příchodem mediální gramotnosti do knihoven se mění i role samotného knihovníka (Kine & Davidsone, 2022; Bacck 2021). Vzhledem k tomu, že dochází k vývoji technologií, mění se i dovednosti v oblasti mediální gramotnosti, proto je nutné, aby pracovníci knihoven aktualizovali své znalosti a “drželi krok s dobou”. Udo et al. (2022) mluví o čtyřech dovedností, které jsou zásadní pro osvojení si mediální gramotnosti, tj. v oblasti přístupnosti (accessibility skills) a hodnotící (evalution skills), komunikační (communication skills), participativní dovednosti (participave skills). Rovněž Udo et al. (2022) a Koltay (2023) se domnívají, že díky znalosti mediální gramotnosti budou zaměstnanci knihoven odolnější vůči informačnímu přetížení, nebo bude gramotnost v jejich případě mít zásadnější roli v prevenci a zmírnění příznaků proti dezinformacím nebo infodemii. Proto je podle nich nezbytně povinné, aby knihovny své zaměstnance v tomto vzdělávaly a mimo jiné využívaly mediální nástroje při poskytování služeb za účelem zvýšení efektivity samotných knihovnických služeb.

Ilustrační obrázek, zdroj: pixabay.com

V roce 2021 byl sestaven průzkum Analýza věkové, vzdělanostní a platové struktury pracovníků knihoven v ČR 2020/2021 (Pillerová & Richter, 2021), který mimo jiné doporučoval knihovnám, aby rozšířily nabídku rekvalifikace kompetencí svých zaměstnanců mimo jiné také v oblasti mediální gramotnosti. Z průzkumu pak vyplývá, že kvalifikace pracovníků knihoven neodpovídá v současné době poptávce. 42 % dotázaných veřejných knihoven (N = 175) považuje za důležité téma informační vzdělávání, (které v tomto případě zahrnuje i mediální gramotnost) ve vzdělávání zaměstnanců knihoven. Zatímco pouze 22 % specializovaných knihoven (N = 29) považuje totéž téma za žádoucí (Pillerová & Richter, 2021, s. 33). Je zřejmé, že vzdělávání pracovníků knihoven v oblasti mediální gramotnosti není stále prioritním tématem. Tímto problémem se nepotýkají jen české knihovny, ale také i zahraniční knihovny (Kine & Davidsone, 2022; Lessenski, 2021). V roce 2022 Svaz knihovníků a informačních pracovníků (SKIP) vydala Programové prohlášení 2022–2024, které si klade za cíl podpořit aktivity spojené s rozvíjením čtenářské, informační a mediální gramotnosti pro občany.

Co se týče samotného vzdělávání pracovníků českých knihoven v tomto směru nedávno byl realizován projekt Cyklus mediálního vzdělávání pro knihovny (Mazáčová et al., 2021), který vznikl ve spolupráci nadací OSF a SKIP, cílem bylo poskytnout materiální a finanční prostředky pro vzdělávání knihovníků v oblasti mediální gramotnosti, s cílem, aby získané vědomosti pracovníci knihoven šířili v rámci vzdělávacích akcí pro veřejnost a školy. V podobném duchu iniciovala letos také ALA, která zorganizovala vzdělávání v oblasti mediální gramotnosti ve východokazašské oblastní knihovně v Kazachstánu (Dowling, 2023, s. 16–17).

Spolupráce knihoven a škol v oblasti mediální gramotnosti

Sporná je také otázka, zda je vhodné považovat české knihovny za vzdělávací instituce, neboť role vzdělávání v knihovnách nespadá do kompetenčního zákona Ministerstva školství (MŠMT), ale do Ministerstva kultury (NK ČR, 2020, s. 11). Což se odráží ve spolupráci škol a knihoven nebo vzdělávacích institucích. Po dosud neexistuje společný rámec této spolupráce, přesto je role knihoven jako aktérů neformálního vzdělávání nepřímo naznačena v některých kurikulárních dokumentech, například ve Strategiích vzdělávací politiky ČR do roku 2030+ (MŠMT, 2020). Přestože tato spolupráce není ukotvená, není vyloučeno, že ke spolupráci mezi knihovnou a školou nedochází. Je tedy logické, že knihovna by se měla podílet na vzdělávání, neboť je všeobecně vnímána jako centrum vzdělanosti.

Podle nejnovějšího průzkumu spolupráce veřejných knihoven a škol (Pillerová et al., 2019) bylo zjištěno, že mezi tématy vzdělávacích akcí pro školy dle obsahu rámcových vzdělávacích programů jsou průřezová témata jako mediální výchova zastoupena pouze v 15 % (N = 841). Zatímco informační gramotnost, dosáhla hodnoty 34 % (N = 841), přestože by na základě koncepce (NK ČR, 2017) měla být již dávno prioritním tématem knihoven ve vzdělávání. Významný rozdíl byl zaznamenán na pobočkách veřejných knihoven, které uvedly, že se mediální výchově věnují téměř 50 % (N = 138). V samotném závěru je snaha upozornit na potřebu zakotvit roli vzdělávání knihoven ve školské legislativě a posílit tak její přínosný potenciál pro formální vzdělávání. Jedním z doporučených opatření je rovněž více rozvinout témata vzdělávacích programů knihoven a propojit je se školními vzdělávacími programy s aktuálními potřebami vzdělávacími žáků 21. století (Pillerová et al., 2019).

Příklady možných metodických materiálů a inspirací pro knihovníky a knihovny

  • Mediálka —rozcestník pro knihovny s metodickými materiály věnující se mediální gramotnosti, které jsou přístupné na webové stránce Koncepce.knihovna.cz, která byla spuštěna v rámci Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030 (NK ČR, 2020).
  • Co nebylo v učebnici —projekt realizovaný v letech 2018–2021, jehož cílem bylo vytvořit devět vzdělávacích programů pro jednotlivé cílové skupiny, zaměřené především pro žáci základních škol a studenti středních škol.
  • Jeden svět na školách — nabízí jednotlivé materiály v oblasti mediální gramotnosti především pro školy, ale inspiraci v ní mohou čerpat také knihovny. Kromě metodických materiálů nabízí také aplikaci MQtester, pro otestování jednotlivé úrovně mediální gramotnosti.
  • Čtenář — knihovnický časopis, který se v rámci programového vyhlášení (SKIP, 2022) věnuje propagaci tématu mediální gramotnosti a představuje jednotlivá doporučení a materiály pro knihovny. Články jsou vydávány ve spolupráci s nadací OSF (Hanzlíková, 2022).
  • Jak vznikají zprávy a jak si je snadno ověřit — metodický materiál věnující se mediálnímu vzdělávání v knihovnách, vznikl v rámci spolupráce s nadací OSF a s členkou organizace Zvolsi.info. Materiál je specifický svým zaměřením pro cílovou skupinu 55+.
  • Media Literacy in the Library: A guide for library practitioners příručka pro pracovníci knihoven v oblasti mediální gramotnosti od ALA, primárně se zaměřuje na zpravodajskou gramotnost.

Příklady dobré praxe knihoven

Mediální gramotnost hravou formou

  • Escape Fake — zábavná forma mediální gramotnosti od rakouského studia Polycular. Jedná se o únikovou hru aplikovatelnou také do knihoven, (byla aplikována například v německých knihovnách v Rostocku a Mindenu). Součástí hry je boj proti dezinformacím, fake news aj.
  • FakeScapečeská obdoba Escape Fake, určená pro školy i organizace, jedná se o placenou službu, za níž stojí bývalý studenti Masarykovy univerzity.
  • Komiks — řecká Athénská komiksová knihovna (Athens Comics Library) představila formu vzdělávání mediální gramotnosti pomocí tvoření komiksových příběhů určené pro marginalizované skupiny. Výukový nástroj má pomoci podpořit kreativitu a kritické myšlení na základě předem daných pravidel, které je třeba dodržovat při tvorbě komiksových příběhů (Tsene, 2022).

Mediální gramotnost není pouze nutnou kompetenční výbavou občana v demokratické společnosti, ale i určitou množinou rozvíjejících se schopností, se kterou může svobodný lidský jedinec disponovat a pomocí ní utvářet své představy o životě a světě. Této kompetenci byla věnována pozornost především během pandemie COVID-19 a i nyní je stále aktuální. V této gramotnosti byla v posledních letech zaznamenána podpora pro další rozvoj, a to převážně ze stran českých knihoven inicializované největší knihovnickou organizací v České republice. Ačkoli jsou plány do budoucna navrženy, vyvstává před knihovnami další náročný úkol a to, zasadit se o propagaci mediálního vzdělávání mezi svými uživateli a především těmi, kteří do knihovny nikdy nevkročili.

Použité zdroje

American Library Association (ALA). (2020). Media Literacy in the Library: A guide for library practitioners. ALA, New York. https://www.ala.org/tools/sites/ala.org.tools/files/content/%21%20Media-Lit_Prac-Guide_FINALWEB_112020_0.pdf

Baack, L. (2021). Die Rolle der Bibliotheken bei der Medienkompetenzentwicklung . Information — Wissenschaft & Praxis, 72(5–6), 299–307. https://doi.org/10.1515/iwp-2021-2176

Centrum rozvojových aktivit Unie zaměstnavatelských svazů České republiky. (n. d.) Co nebylo v učebnici. http://www.conebylovucebnici.cz

Centrum sociálních inovací ve veřejných knihovnických a informačních službách, (n. d.). Co dokáže knihovna?. https://knihovna.netlify.app

Citová J. (2022). Mediální gramotnost. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000017495&local_base=KTD

Citová, J. (2003). Mediální výchova. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000003321&local_base=KTD.

Dowling, M. (2023). ALA Provides Media Literacy Webinars for Kazakhstan Library Community. International Leads, 37(1), 16–17. https://www.ala.org/rt/sites/ala.org.rt/files/content/intlleads/leadsarchive/202303.pdf

Escape Fake. (2023). https://escapefake.org/en/home-4/

FakeScape: unikni fake news. (2022). https://www.fakescape.cz

Haider, J. & Sundin, O. (2022). Paradoxes of Media and Information Literacy: The Crisis of Information. Taylor & Francis. DOI: 10.4324/9781003163237.

Hanzlíková, L. (2022). Knihovny na jedno téma 2023–2024: Mediální gramotnost. Duha, 35–36.

IFLA. (2011). IFLA Media and Information Literacy Recommendations. https://cdn.ifla.org/wp-content/uploads/files/assets/information-literacy/publications/media-info-lit-recommend-en.pdf

JSNS.CZ (n. d.). Mediální vzdělávání. https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani

JSNS.CZ. (n. d.). MQtester. https://mqtester.jsns.cz

Kaderka, M. (n. d.). Co je mediální výchova a gramotnost. https://svetmedii.info/medialni-vychova/

Kine, K., & Davidsone, A. (2022). Latvian public libraries as a resource, cooperation partner and initiator for promoting media literacy and civic participation in local communities. Journal of Librarianship & Information Science, 54(4), 640–651. https://doi.org/10.1177/09610006211036736

Koltay, T. (2023). The width and depth of literacies for tackling the COVID-19 infodemic. Journal of Documentation, 79(2), 269–280. https://doi.org/10.1108/JD-01-2022-0007

Křivánková, K. (2021). Jak vznikají zprávy a jak si je snadno ověřit: Metodika pro mediální vzdělávání v knihovnách. Nadace OSF, Praha. ISBN 978–80–87725–54–2. https://osf.cz/wp-content/uploads/2021/06/metodika-jak-vznikaji-zpravy-a-jak-si-je-snadno-overit.pdf

Lessenski, Marin. (2021). Media Literacy Index 2021. Open Society Institute.
https://osis.bg/wp-content/uploads/2021/03/MediaLiteracyIndex2021_ENG.pdf

Mazáčová, P., Hudeček, O., & Lišková, T. (2021). Mediální vzdělávání — výzva pro společnost a příležitost pro knihovny. Sdružení Knihoven ČR Ústřední Knihovnická Rada: Knihovny Současnosti 2012, 85–95.

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). (2020). Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030

Nadace OSF. (n. d.). KNIHOVNA JAKO BEZPEČNÝ PŘÍSTAV: Ocenění Bibliotheca inspirans 2023. https://osf.cz/bibliothecainspirans

Národní knihovna ČR (NK ČR). (2017). Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. https://2068755e50.cbaul-cdnwnd.com/67bd2728db0b5c8a6f88109d50862d9a/200000226-bbd23bcca2/Koncepce.pdf

Národní knihovna ČR (NK ČR). (2020). Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030: knihovny — pilíře občanské společnosti, vzdělanosti a kultury. https://ipk.nkp.cz/docs/koncepce-rozvoje-knihoven-2021-2027

Pillerová, V. & Richter, V. (2021). Analýza věkové, vzdělanostní a platové struktury pracovníků knihoven v ČR 2020/2021. Národní knihovna ČR. https://ipk.nkp.cz/docs/Zprva_analza2020_DEF2021_11.pdf

Pillerová, V., Richter, V., Mazáčová P. (2019). Současný stav spolupráce ve vzdělávání mezi veřejnými knihovnami a školami. Praha 2019. ISBN 978–80–7050–720–9. https://ipk.nkp.cz/docs/copy_of_ZPRAVA_PRZKUM_KOLY_2019.pdf

SKIP. (2022). Programové prohlášení 2022–2024. https://www.skipcr.cz/o-nas/hlavni-dokumenty/programove-prohlaseni-2022-2024#projekty

Středočeská vědecká knihovna v Kladně (n. d.). Čtenář: měsíčník pro knihovny. https://svkkl.cz/ctenar

Švejda, J. a Planková, J. (2022). Informační gramotnost. In. KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV). https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000002038&local_base=KTD.

Tsene, L. (2022). Using Comics as a Media Literacy Tool for Marginalised Groups: The Case of Athens Comics Library. Media and Communication, 10(4), 289–293. https://doi.org/10.17645/mac.v10i4.5716

Udo, C. S., Nyong, E. B., Afaha, I. J., & Yusuf, S. (2022). Media Literacy in Library and Information Centres: practical perspectives. Library Philosophy & Practice, 1–15. https://digitalcommons.unl.edu/libphilprac/7225/

UNESCO. (2023). About Media and Information Literacy. https://www.unesco.org/en/media-information-literacy/about

--

--