Rozmanitost wiki komunit
Wiki komunity jsou společenství, která spolupracují na vytváření, organizování a upravování informativního (textového či multimediálního) obsahu prostřednictvím wiki stránek. Kýženým účelem těchto stránek je sdílení exaktních informací z různých oblastí lidského vědění v přehledné a snadno dostupné podobě. Wiki komunity jsou obvykle virtuální – ačkoliv mohou být i hybridní (například kolaborativní komunita studentů se setkává při offline výuce, přičemž si vytváří vlastní wiki v online prostředí) — což s sebou společně s otevřeným charakterem wiki stránek přináší rizika informačního vandalismu a nutnost zavedení pravidel a regulace a kontroly pravdivosti sdíleného obsahu. Při fenoménu wiki systémů vznikl i věhlasný parodický projekt “Uncyclopedia.” V článku si představíme několik typů komunit, které nejen ve formálním vzdělávání figurují při tvorbě wiki a letmo se i podíváme na příklady a aspekty jejich wiki stránek.
Wiki učících se a vzdělávacích komunit
Jak již název napovídá, tyto komunity se zaměřují na tvorbu obsahu určeného pro stejné či podobné akademické cíle – markantní je vždy vzdělávání. Vytvořené wiki se pak mohou vztahovat ke konkrétnímu vědeckému/akademickému oboru a jako takové prezentují vědomosti například z oblasti studia filosofie, psychologie, pedagogiky, medicíny atd. Výjimkou není ani KISK, neboť s informačními studii a knihovnictvím v tuzemském prostředí souvisí například tyto wiki: WikiKnihovna a wikisofia. Mnohdy jsou wiki provozovány pod záštitou vzdělávacích institucí, v České republice se jedná například o wiki UK.
Za zmínku v kontextu vzdělávání jistě stojí i česká wiki z prostředí pedagogiky, která vznikla při portálu RVP.cz. Podstatně obsáhlejším projektem je pak EduTech Wiki, jež se však zaměřuje zejména na technologie ve vzdělávání. Za obecnější souhrnnou stránku wiki vzdělávacích komunit lze považovat Wikiversity, kde si uživatelé mohou rozšiřovat povědomí o množství studijních a vědních oborů.
Na vytváření obsahu wiki se však nemusí podílet pouze pedagogové a akademici, zapojit se totiž mohou i studenti. V dnešním digitálním věku máme dostupné veliké množství přizpůsobitelných nástrojů, které nám pomáhají s kolaborativním učením. Například Padlet umožňuje vytvářet dokumenty, artefakty a stránky na podobném kooperativním principu jako wiki.
Stejně jako se všemi nástroji, i s různými formami wiki a aplikací pro kolaborativní učení musí pedagog (či facilitátor neformálního vzdělávání) umět především správně pracovat a předem stanovit jejich účel v procesu učení:
“Wiki jsou navrženy jako participativní, spolupracující a poutavé, a proto mají veliký potenciál pro budování komunity. Nicméně v praxi musí být aktivita na wiki stále podporována nebo řízena instruktorem, vůdcem, nebo skupinou mentorů v rámci komunity. V případě třídy tuto roli obvykle hraje instruktor nebo výukový tým, kteří mohou vyžadovat účast na wiki jako součást hodnocení studentů.” [1]
CoP (komunity praxe) a wiki
Pod stránkami wiki můžeme naleznout podepsané i různé OCoP (online komunity praxe), tedy skupiny odborníků, expertů a lidí vykonávajících praxi v oblasti konkrétní domény. Tyto komunity stojí na stejném principu jako otevřená a kooperativní věda; odborníci z celého světa se prostřednictvím internetu mohou podílet na reflexi a pokroku svého oboru. Charakter CoP wiki přesně odpovídá potřebám těchto komunit; například na stránkách wiki forestDSS se setkáváme s množstvím termínů a pojmů, které by v prostředí stránky na Wikipedii byly dále popisovány a vysvětlovány. CoP wiki se však obvykle soustředí na eliminaci redundantních informací a snaží se být co možná nejužitečnější pro své primární uživatele. Na zmíněných stránkách se setkáváme s výpisem případových studií, technologií atd.
CoI (zájmové komunity) a wiki
Wiki nevznikají jen za účelem formálního vzdělávání a sdílení nefiktivních, odborných a praktických informací. Při fenoménu CoI se rovněž vyvíjí wiki stránky, tyto jsou ovšem mnohem více úzce zaměřené na zájmový okruh komunity. Častým předmětem takovýchto wiki jsou témata spjatá s koníčky nebo například popkulturou — ať už se jedná o knihy, filmy, videohry či hudbu. Fanouškovské komunity si utváří vlastní prostor pro uchování informací o fikci; za tímto účelem využívají nástrojů a struktur původně určených pro tvorbu nefikčního obsahu. Díky tomu vznikají wiki stránky obdobné encyklopediím a stránkám Wikipedie, jež pojednávají o faktických informacích.[2] Fikční světy, jejich dílčí komponenty a další součásti kánonu děl jsou zde prezentovány jako informace aktuálního možného světa — toto však neznamená, že se na stránkách nesetkáváme s takzvaným “prolomením čtvrté stěny,” někdy jsou zastoupeny i dodatečné informace o průběhu ztvárnění atd.
Fanouškovské wiki v případě narativních děl popisují synopse či zápletky, fiktivní události, postavy a různé systémy zastoupené v konkrétním fikčním světě. Největším úskalím CoI a fanouškovských wiki jsou laické přístupy k informační architektuře a běžné problémy spjaté s folksonomií.
Z tohoto důvodu se může stát, že se na wiki vyskytují (vzhledem ke kánonu děl) nepravdivé informace a že například jednotlivé stránky nejsou snadno dohledatelné a dostatečně přehledně či funkčně propojené (hypertextovými odkazy či standardní strukturou informační architektury). Poměrně zdařile tyto problémy řeší platforma Fandom.com, rozsáhlý web čítající statisíce wiki stránek, která v některých případech umožňuje i funkci komentářů a diskusí pod samotnou stránkou wiki. Dodatečné komentáře uživatelů mohou zajistit exaktnější povahu informací či jejich přehlednější strukturu po editaci.
[1] GILBERT, Dan, Helen CHEN a Jeremy SABOL. Building Learning Communities with Wikis. In: CUMMINGS, Robert a Matt BARTON. Wiki Writing: Collaborative Learning in the College Classroom [online]. Michigan: University of Michigan Press, 2008, s. 71–89 [cit. 2023–03–26]. ISBN 9780472024513. Dostupné z: doi.org/10.2307/j.ctv65sx6q.8
[2] MAGPANTAY, Andre. Fandom.com and fan-made histories. In: KEIDL, Philipp a Abby WAYSDORF (ed.). Transformative Works and Cultures: Fandom Histories [online]. Quezon City, 13. 3. 2022, 2022(37) [cit. 2023–03–26]. ISSN 1941–2258. Dostupné z: https://journal.transformativeworks.org/index.php/twc/article/download/2121/2785?inline=1
Příprava do předmětu ISKM06 1/5
