Rozvoj kritického myšlení u digitálních domorodců

Mýtus o neobyčejných schopnostech generace vyrůstající s mobilem v ruce už byl celkem důkladně vyvrácen celou řadou výzkumů. S nadsázkou řečeno, příslušníci generace Z nevstřebávají informace z internetu rovnou do mozku, neumí hacknout banku sotva se naučí číst a neumí si z hlavy selektivně mazat zastaralé vědomosti, aby měli místo na nové.

Generaci Z však bývají připisovány i negativní vlastnosti — především nedůslednost, povrchnost a potřeba být za každou cenu baven. Ale ani to není tak úplně pravda — všechny tyto nedostatky nacházíme zhruba ve stejné míře i u dříve narozených.

I když se digitální domorodci od digitálních imigrantů určitě v lecčem liší, není třeba překopávat školství kvůli potřebám domnělých homo zappiens, nástupců homo sapiens. Školství je třeba překopávat kvůli proměnám informačního prostředí, které se týkají všech věkových skupin. Vzdělávání mládeže však má přece jen zvláštní postavení: Mladí lidé jsou mnohem přístupnější novým myšlenkám, zatímco staří psi se nové kousky učí obtížněji. Dětem a mládeži lze vštěpovat důležité poznatky v rámci základního a středního vzdělání, zatímco dospělé už k tomu nikdo nutit nemůže. A naopak, dospělí jsou schopni skousnout i méně záživnou látku, učí-li se z vlastní vůle, zatímco žáci a studenti potřebují silnější stimul k tomu, aby je zaujala i povinná látka.

Výzkumy informační gramotnosti digitálních domorodců ukázaly na potřebu posilovat zejména kompetenci kritického myšlení. Schopnost intuitivně pracovat s počítačem či mobilem totiž neimplikuje schopnost racionálně nakládat s obsahem dosažitelným touto cestou. Může tomu být právě naopak — mladší ročníky mají tendenci více důvěřovat jakémukoliv online sdělení než generace zvyklá přijímat až to, co vidí vytištěné černé na bílém. Je tedy na místě rozvíjet ve školství poutavé a trvalý dojem zanechávající metody rozvoje kritického myšlení.

Podívejme se nyní na nápady několika kreativních pedagogů a knihovníků, kteří přišli se zajímavými způsoby zpestření výuky informační gramotnosti se zaměřením na vyhodnocování kvality informací:

Karissa Fast je knihovnice v dětském oddělení ontarijské knihovny se zálibou v satirické tvorbě. Navrhla krátkou lekci pro čtenáře z řad mládeže zaměřenou na rozpoznávání klamavých zpráv podle titulku. Do učebních materiálů zahrnula zprávy ze známého satirického webu The Onion. Tím si zajistila zdroj názorných a zároveň zábavných příkladů, na nichž mohla posluchačům ukazovat indicie vedoucí k odhalení fake news. Využití satiry ve vzdělávání je bezesporu inspirativní pedagogická praktika, kterou by bylo možné aplikovat i v rozsáhlejších kurzech.

Christina Decarie z kanadské vysoké školy s obchodním zaměřením zadávala posluchačům předmětu rozvíjejícího informační gramotnost zajímavý úkol. Nechávala je hledat falešné zprávy o úmrtí známých osobností, které se dostaly do běžných zpravodajských médií. Následně se měli pokusit vystopovat, kde se tyto zprávy objevily poprvé. Studenti měli příležitost si uvědomit, že rychlé šíření dezinformací způsobuje nedůsledné ověřování kvality informačních zdrojů, kterého se mohou dopouštět i profesionální žurnalisté.

Eamon C. Tewell z longislandské univerzitní knihovny dosáhl pozitivních výsledků, když v kurzech informační gramotnosti pustil studentům epizody z komediálních televizních pořadů. Konkrétně šlo o sitcom, kde jedna postava nalíčila past na svou kamarádku v podobě klamavého hesla na Wikipedii, a o dva satirické pořady, z nichž jeden opět poukazuje na nevhodnost Wikipedie coby spolehlivého zdroje a druhý na existenci akviziční politiky knihoven a na potřebu chápat dostupné informace v širším kontextu. Studenti, kteří zhlédli videa vykazovali v závěrečném testu lepší výsledky než kontrolní skupina.

Návrh efektivní výuky rozvíjející kritické myšlení může skrývat nečekaná úskalí:

Hned několik výzkumných týmů došlo ke zjištění, že některé kurzy informační gramotnosti pro mládež mohou vést paradoxně ke zhoršení schopnosti vyhodnocovat kvalitu informací. Dochází k tomu u kurzů, ve kterých se posluchači učí unifikovaným postupům pro hodnocení informací. Pro absolventy takových kurzů se proces hodnocení informace zredukuje na bezmyšlenkovité odškrtávání políček naučeného checklistu. Spoléhání na mechanicky opakované úkony vede k „vypnutí mozku“ a k nižší úspěšnosti při odhalování nekvalitních informací. Posluchači musí především dobře pochopit, že postupy doporučené v kurzu mají své opodstatnění a že je žádná „kuchařka“ nezbaví povinnosti uvažovat o informačních zdrojích i v širším kontextu.

I další riziko výuky zaměřené na rozvoj kritického myšlení souvisí s nedostatečným pochopením souvislostí. Používá-li lektor nepravdivou či zavádějící literaturou jako ukázkový materiál, pak hrozí, že mu někteří posluchači uvěří. Upozornit studenty na nesprávnost předkládaných informací nestačí. Je třeba jim podat podrobné vysvětlení podložené zdroji získanými korektním způsobem a porovnat je s chabými základy, na nichž stojí argumenty zastánců klamavých teorií.

Literatura:

• DECARIE, Christina. Dead or Alive: Information Literacy and Dead(?) Celebrities. Business Communication Quarterly [online]. 2012, 75(2), s. 166–172 [cit. 2018–05–13]. DOI: 10.1177/1080569911432737. ISSN 10805699. Dostupné z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/1080569911432737
• FAST, Karissa. Information Literacy Lesson: Evaluating Fake News Headlines. In: Karissa in the Library [online]. Ontario, 2014 [cit. 2018–05–12]. Dostupné z: https://karissamlis.wordpress.com/2014/09/01/information-literacy-lesson-evaluating-fake-news-headlines/
• KIRSCHNER, Paul A. a Pedro DE BRUYCKERE. The myths of the digital native and the multitasker. Teaching and Teacher Education [online]. 2017, 67, s. 135–42 [cit. 2018–05–12]. DOI: 10.1016/j.tate.2017.06.001. ISSN 0742051X. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0742051X16306692
• MATHSON, Stephanie M. a Michael G. LORENZEN. We won’t be fooled again: Teaching critical thinking via evaluation of hoax and historical revisionist websites in a library credit course. College and Undergraduate Libraries [online]. 2008, 15(1–2), s. 211–230 [cit. 2018–05–13]. DOI: 10.1080/10691310802177226. ISSN 10691316. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/10691310802177226
• METZGER, Miriam J., Andrew J. FLANAGIN, Alex MARKOV, Rebekah GROSSMAN a Monica BULGER. Believing the Unbelievable: Understanding Young People’s Information Literacy Beliefs and Practices in the United States. Journal of Children [online]. 2015, 9(3), s. 325–348 [cit. 2018–05–12]. DOI: 10.1080/17482798.2015.1056817. ISSN 17482798. Dostupné z: https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/17482798.2015.1056817
• TEWELL, Eamon C. Tying Television Comedies to Information Literacy: A Mixed-Methods Investigation. The Journal of Academic Librarianship [online]. 2014, 40(2), s. 134–141 [cit. 2018–05–13]. DOI: 10.1016/j.acalib.2014.02.004. ISSN 00991333. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0099133314000214
• WILLIAMS, Peter a Ian ROWLANDS. Information behaviour of the researcher of the future: A CIBER briefing paper [online]. 2008 [cit. 2018–05–12]. Dostupné z: http://www.jisc.ac.uk/media/documents/programmes/reppres/gg_final_keynote_11012008.pdf