S informační chudobou až ke ztrátě demokratických práv
Vypadá to jako paradox: více informací by mělo logicky znamenat větší informovanost, ale je to mnohdy právě naopak. Proč? Přestože jsme v současnosti obklopeni obrovským množstvím informací, ne každý k nim má přístup a ne každý je dokáže využít. Navíc mnoho lidí stále neovládá dostatečně digitální technologie, což se projevuje v nedostatečné schopnosti hledat, zpracovávat a hodnotit informace.
Informační chudoba a nízká informační gramotnost mají sociální dopady, které se projevují v neprůhlednosti politických procesů, snižování pracovních příležitostí a významně omezují přístup k vzdělání a kultuře. Jednou z nejvíce zasaženou skupinou jsou lidé ze sociálně slabších vrstev, kteří často nemají přístup k dostatečným zdrojům informací ani k technologiím.
Přitom dopady informační chudoby jsou zásadní:
- Omezený přístup k informacím
Lidé, kteří trpí informační chudobou, mají omezený přístup k informacím, které jsou nezbytné pro zvládnutí běžných úkolů, jako je hledání práce, řešení problémů a plánování budoucnosti. - Omezená možnost osobního rozvoje
Nedostatek informací může bránit jednotlivcům v osobním a profesním rozvoji. Bez přístupu k vzdělávání, tréninku a dalším zdrojům znalostí se mohou lidé cítit méně soběstační a mít menší šanci na zlepšení svého života. - Sociální izolace
Informační chudoba vede k sociální izolaci. Když lidé nemají přístup k informacím o světě kolem nich, může to vést ke ztrátě kontaktu s okolím a k pocitu osamělosti. - Zhoršené zdraví
Nedostatek informací o zdravotní péči vede k zhoršenému zdraví a snížení kvality života. Lidé s informační chudobou mohou mít menší povědomí o zdravotních rizicích, prevenci nemocí a možnostech léčby. - Ekonomické dopady
Nedostatek informací o práci, trhu práce a ekonomice má dopad na příjmy lidí. Lidé s informační chudobou mohou mít menší šanci najít si dobře placenou práci nebo si najít novou práci, když ztratí stávající. - Ztráta demokratických práv
Informační chudoba může omezovat schopnost lidí plnit své role jako občané, kteří jsou informováni a zapojeni do politického procesu. S omezeným přístupem k informacím mohou mít lidé menší schopnost rozhodovat o svých záležitostech a ovlivňovat politické rozhodnutí.
Zkrátka pokud lidé nemají přístup k informacím o politice, mohou mít menší schopnost účastnit se politických diskusí a aktivit, jako jsou demonstrace, petice apod. Zmenšují se tak jejich šance, že jejich hlas bude slyšen, případně vyslyšen. Jinými slovy: sníží se jejich schopnost ovlivnit politická rozhodnutí.
Pokud lidé nemají přístup k informacím o lidských právech a základních svobodách (nebo ho mají jen omezený), mohou být náchylnější k tomu, že se stanou obětmi porušování těchto práv. Bez znalostí nejen práv, ale i způsobů, jak je bránit, mohou být jednoduše odmítnuti, vyloučeni nebo zneužiti.
Informační chudobu totiž někteří lidé mohou zneužívat i k manipulaci občanů a šíření dezinformací. Jestliže občané nemají dostatek informací, aby posoudili, zda jsou prezentované informace pravdivé, mohou být snadnou kořistí pro dezinformační kampaně, které mohou ovlivnit jejich názory a rozhodnutí.
Konečné důsledky informační chudoby tak mohou mít závažné dopady na politický a společenský vývoj.
„Informační gramotnost byla vnímána jako propast, která odděluje informačně vzdělané, kteří vědí, jak a kdy užívat tyto technologie, a činí tak s lehkostí, od těch, tzv. informačně naivních, kteří informační technologie využívat neumějí a mají tak značně omezený přístup ke zdrojům znalostí.“ (Behrens, 1994)
Na informační gramotnost má zásadní vliv rodina. Rodiče by měli být prvními učiteli svých dětí v oblasti informačního vybavení a digitální gramotnosti. Jejich role v tomto procesu by měla být aktivní a cílená, a měli by své děti učit, jak hledat, vyhodnocovat a používat informace v digitálním světě.
Klíčovou roli při zvyšování informační gramotnosti hrají také vzdělávací instituce a vládní organizace. V jejich komptenci je aktivně prosazovat politiky vedené k podpoře informační gramotnosti, např. poskytování dostatečného přístupu k technologiím a vzdělávacím zdrojům. Tím lze překonat mnoho překážek a snížit rozdíly v oblasti informační gramotnosti.
Klademe-li si za cíl dosažení sociální spravedlnosti a rovnosti, je boj proti informační chudobě a nízké informační gramotnosti mimořádně důležitý. Jako klíčové lze označit faktory: vzdělávací iniciativy, zlepšení přístupu k technologiím a posílení role rodiny.
Zdroje:
Association of College and Research Libraries (ACRL). Association of College and Research Libraries (ACRL) [online]. 2010 [cit. 2013–05–26]. Dostupné z: http://www.ala.org/acrl/nili/ilit1st.html
Behrens, S. J. (1994). A conceptual analysis and historical overview of information literacy. College & Research Libraries. 1994, vol. 35, no. 4, s. 309–322.
Černý, M. (2022). Informačně chudí: Nová cílová skupina sociální pedagogiky. Sociální pedagogika, 10(1), 42–55.
Koščíková, G. (2008). Evropské pracovní skupiny a instituce zabývající se informační gramotností a jejich projekty (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta).
National Forum on Information Literacy [online]. 1989 [cit. 2013–05–27]. Dostupné z: http://www.infolit.org
Vojtková, R. (2010). Informační chudoba jako sociální problém z pohledu nezaměstnaných: Případová studie-Úřad práce Olomouc (Doctoral dissertation, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií).
