Schopnost tvořit a kreativně myslet jako důležitá kompetence pro 21.století

Slovo úvodem

V tomto článku se budu zabývat poměrně důležitou kompetencí, bez které se už v dnešní době sotva obejdeme a to se týká oblasti kreativity a s ní spojená schopnost tvořit jakýkoli obsah nejen na internetu za pomocí digitálních technologií. A proč je tomu tak? Dnešní informační společnost je z velké části orientovaná na to, že se téměř vše odehrává v digitálním prostoru a nejvíce to vnímáme v marketinkové branži, kde na nás cílí všelijaké reklamní spoty různými způsoby tak, aby nás co nejvíce zaujaly např. to dobře můžeme vidět u tzv. reels nebo shorts, což jsou krátká videa pocházející ze sociální sítě TikTok, kde tzv. influenceři ukazují své produkty a čím víc mají tito influenceři sledujících, tak tím víc se jejich prezentované produkty dostanou k co nejvíce lidem. A to jsem zrovna zmínila jednu z mnoha nových profesí, které přinesla dnešní doba a kde je právě schopnost kreativně tvořit naprosto zásadní a to v tom smyslu, že ti nejúspěšnější tvůrci na sociálních sítích vymýšlejí takový obsah, který ještě nikde není znám, poněvadž ve chvíli, kdy od někoho budeme kopírovat jeho obsah a zařadíme ho do své tvorby, tak tím naše tvorba okamžitě ztrácí na naší hodnotě z důvodu její nedostatečné autenticity a úspěšný tvůrce potřebuje vést ostatní lidi nikoli být jejím stádem tak jako většina. Z toho důvodu je kreativita velmi důležitá, pokud chceme uspět v dnešním světě a přispět něčím novým. Typickým příkladem tvůrce v digitálním světě je programátor, který musí disponovat velkou dávkou kreativity, aby mohl vytvářet stále nové programy, které uživatele budou zajímat. A v tomto článku proto představím, jak rozvíjet naši kreativitu alias kompetenci tvořit. Nejdřív si však vysvětlíme, v čem taková kreativita spočívá.

Co to je kreativita?

Slovo kreativita značí něco nového, co nabývá nějakou hodnotu a může se jednat buď o nehmotný objekt jako je nápad, vtip nebo hudební skladba, nebo se jedná o hmotný objekt jako je vynález, literární dílo či sochařské umění. Zkrátka řečeno se zde jedná o akt vyžadující něco vytvářet či dělat a její uplatnění můžeme nalézt v řadě oborů jako např. v psychologii, ve filozofii nebo ve vzdělávání např. v matematice. A všechny tyto obory překrývají vztahy mezi kreativitou, obecnou inteligencí, typem osobnosti, mentálních a nervových procesů, duševního zdraví a umělou inteligencí, které podněcují jistou dávku podpory ve vzdělávání a při odborné přípravě, aby docházelo k národnímu ekonomickému prospěchu za použití různých kreativních zdrojů vedoucí ke zlepšení efektivity v procesu učení.[1]

Kreativní techniky

Nyní jsme se dostali k ústřednímu bodu tohoto článku, kde představím jednotlivé kreativní techniky, které ve vás můžou podnítit svého kreativního ducha, kterého máme všichni, jen ho většina z nás ve svých pracovních činnostech nepoužívá. Uvádí se, že je jen velmi malá část populace zhruba 5–10%, kteří jsou skutečně kreativní (Černý, 2016, pp. 107). Většina z nás se totiž spoléhá na svoje již zaběhnuté dovednosti, které si osvojily ve škole a myslí si, že jsou skutečnými odbornými profesionály ve svém oboru, ale zapomínají na to, že se musí rozvíjet spolu s dobou, kde je zapotřebí určitá dávka tvůrčího myšlení, které nás naučí být dobrým syntetikem a díky tomu budeme schopni se snadno učit a získávat takové kompetence dle svých aktuálních potřeb a budeme tak schopni kreativně řešit problémy, což je v dnešní době velmi důležitá schopnost. (Černý, 2016, pp. 107)

Po krátkém výkladu si již představíme jednotlivé kreativní techniky, které nám můžou pomoci s rozvojem kreativního i kritického myšlení a přimět tak nás, abychom se na nastalou situaci dívali zcela odlišněji, než jsme zvyklí a pak následně objevíme řešení, na které bychom tak rychle nepřišli. (Černý, 2016, pp. 108)

Nejdříve se zaměříme na takové techniky, které by nám měli pomoci s vygenerováním nových nápadů, poté když potřebujeme jít do hloubky tématu a poslední techniky se zabývají ke získání nových pohledů na téma.

Tvorba nových nápadů

• Brainstorming je nejčastější kreativní technikou, která se využívá ve větší skupině lidí např. v teambuildingu a spočívá při řešení nějakého komplexního tématu mezi více lidmi, kde je zapotřebí si určit tzv. facilitátora, který bude zapisovat na papír všechny nápady a vytvářet mezi těmito nápady patřičné tematické skupiny a v případě potřeby se doptávat ostatních účastníků, co bude ještě potřeba. Je však zapotřebí si uvědomit, že neexistují špatné nápady a bylo by vhodnější, kdyby její účastníci byly dopředu obeznámeni s tématem. Je dobré si na tuto techniku vymezit určitý čas např. 20 minut a pak by následovala část hodnocení, kde dojde ke shrnutí všech vytvořených nápadů.(Černý, 2016, pp. 108–109)
• Brainwriting je metodou taktéž skupinové práce, která je velmi podobná brainstormingu, jen generování nápadů neprobíhá ústně jako je to i brainstormingu, ale písemně, což upřednostňuje introvertní jedince, kteří většinou disponují širším okruhem nápadů, ale v návalu extrovertních jedinců se nechtějí projevovat. Funguje to na takovém principu, že opět facilitátor rozdá všem účastníkům kartičky, kde každý účastník sepíše svoje návrhy řešení, které pak následně odevzdá zpět facilitárovi.(Černý, 2016, pp. 110)
• Metoda 635 je opět skupinová technika, která probíhá v šestičlenné skupině v níž lektor představí problém, při níž každý účastník si na papír sepíše tři navrhovaná řešení a předá jej po směru hodinových ručiček svému kolegovi, který si následně přečte jeho odpovědi a doplní je o své další a trvá to do té doby, než se každému účastníku vrátí jeho původní řešení.(Černý, 2016, pp. 111)
• Volné psaní je další brainstormingová metoda, která nabývá spíše individuálního charakteru než skupinového a je založená na myšlence, že během pár minut napíšeme celými větami vše, co se k našemu uvedenému tématu pojí. Cílem této metody je sepsat co nejvíce svých myšlenek a většinou se tato metoda využívá jednotlivě, když se rozmýšlíme, co se k našemu vybranému tématu pojí [2] např. když plánujeme začít nahrávat podcast a potřebujeme si zapsat veškeré myšlenky, které se nám při psaní postupně vybaví.

Jít do hloubky

• Metoda diamant je založena na aktivním přístupu k textu, kdy dochází k sumarizaci a k syntéze textu s myšlenkovým světem čtenáře. Tato metoda vychází z konceptu RWCT (Reading and Writing for Critical Thinking) a je převážně určena pro žáky na základních potažmo i na středních školách jako didaktická pomůcka v hodinách českého jazyka, kdy tato metoda vychází z modelu E.U.R konkrétně ji lze použít v její první fázi uvědomění si vybraného tématu, o kterém žáci chtějí psát a žáci se při této metodě můžou naučit, jak pracovat se svým tématem např. při tvorbě referátu či slohové práce.(Černý, 2016, pp. 112)
• T-graf je metoda je založena na argumentech k danému tématu a tím u účastníků vzbuzuje formování vlastních postojů na základě dostupných faktů a ne jen na pocitech.(Černý, 2016, pp. 115–116) Tato metoda může být zvláště využitelná pro studenty, kteří jsou už na střední škole. Dokážu si představit její využitelnost např. v hodinách ZSV neboli základy společenských věd, kde může učitel tuto metodu použít, když chce začít s novým tématem a chce od studentů zjistit, jaký je jejich názor na určitou společenskou situaci.
• Insert je velice známá metoda, která se nejčastěji využívá při čtení odborné literatury a z hlediska rozvoje kreativity se týká toho, jakým způsobem se dají informace v textu kreativně využít. Je založená na čtyřech značkách. První značka je ➕, kterou označíme v textu takovou informaci, která nám přináší nový poznatek. Druhá značka je ➖, kterou označíme v textu takové informace, která jsou v rozporu s naším přesvědčením. Třetí značka je ✅, kterou označíme takovou informaci, kterou jsme už znali a tudíž jsme se z ní nedozvěděli nic nového. A poslední značkou je❓,kterou označíme takovou část textu, která nás sice zaujala, ale žádá si ještě podrobnější analýzy nad dalšími zdroji a případnou diskuzí.(Černý, 2016, pp. 117)

Nové pohledy

• Kolážové metody patří do velice praktických oblastí, které se používají jako nástroj pro rozvoj tvůrčího psaní.(Černý, 2016, pp. 113) Já sama tuto metodu přirovnávám ke tvorbě moodboard, což je tzv. náladová koláž, ve které vkládáme materiály, které nás k danému tématu napadají. Je to taková vizuální myšlenková mapa a v dnešní době je spíše spjatá s digitální tvorbou a nikoli na papíře. A jako ideální nástroj pro tvorbu digitálních koláží mohu doporučit aplikaci Canvu. Já sama jsem jeden moodboard vytvořila v tomto semestru v rámci předmětu Co říkají obrazy? Čtení a tvorba vizuálních informací, o kterém jsem napsala příspěvek zde na mém portfoliu.
• Šest barevných klobouků je metoda spočívající v tom, že každý klobouk představuje odlišný specifický pohled na problém, díky které můžeme snáze vidět, jaká je komplexnost celého problému a můžeme si tak uvědomit oblasti, které by nás předtím vůbec nenapadli. V prvním bílém klobouku se konstatují faktické informace a nic se neposuzuje. Druhý červený klobouk je zaměřen na emoce aneb jaké emoce si přisuzujeme k danému problému. A třetí černý klobouk je zaměřen na negativní a kritickou stránku, kde se upozorňuje na nedostatky problému a co je potřeba zlepšit. (Černý, 2016, pp. 119)
• Clustering jak už napovídá název je založená na metodě, která pracuje s asociacemi ve formě asociačních řad, které mají podobu clusterů, jehož ústředním bodem je centrovaný charakter. Tato metoda velmi připomíná myšlenkovou mapu, kde do centra vložíme naše téma, které nás zajímá a z něho postupně přidáváme řadu asociací, které se k němu pojí. A pro pořádek každá asociační řada zastává jeden vztah. Nelze spojovat dvě asociační řady dohromady, poněvadž spolu nikterak nesouvisí. Počet řad není nijak omezen, ale doporučuje se vytvořit kolem pěti řad. (Černý, 2016, pp. 121)

Závěrečné slovo

Nyní jsme se dostali už na závěr tohoto článku a ke shrnutí celého článku chci dodat, že existuje celá řada různých kreativních technik a v tomto článku jsem uvedla seznam těch nejpodstatnějších, které já osobně považuji za důležité a o některých z nich jsem se dokonce dozvěděla prvně při psaní tohoto článku. A při popisu kreativních metod jsem měla větší tendenci je zasadit do školního prostředí z důvodu toho, že směřuji k pedagogickému minimu.

Použité zdroje

[1]. Wikiwand. Dostupné 21 duben 2022, z https://www.wikiwand.com/en/Creativity

[2] Volné psaní. Metodický Portál Rvp.cz. Dostupné 21 duben 2022, z https://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogick%C3%BD_lexikon/V/Voln%C3%A9_psan%C3%AD

Černý, M. (2016). Jak učit sám sebe. BizBooks.