Scio škola — jako jedna z možností současného alternativního vzdělávání

Obrázek č. 1 — dostupný z webové stránky www.scio.cz

Alternativní školy vznikají po celém světě pod taktovkou reformních pedagogických teorií a hnutí. U nás se reformní pedagogika rozvíjela od počátku 20. století, ale nejvíce mezi světovými válkami. Následující totalitní režim reformní pedagogiku kritizoval z ideologických pozic (1), byl téměř zastaven pedagogický výzkum a vzdělávání u nás se do roku 1989 zaseklo v jednom modu. Nic nebylo procesně zlepšováno, nic nebylo měněno. I to je možná důvod, proč je naše státní školství pozadu oproti jiným státům a stále používá zastaralé pedagogické metody.

Jak napsal profesor Jan Průcha ve své knize Alternativní školy a inovace, alternativní školy vznikají z přirozené snahy lidské civilizace měnit a zdokonalovat to, co je již vytvořeno. Dle doktorky Jamily Svobodové, lze dějiny školství vnímat jako neustávající dialog i konfrontaci mezi standardní a alternativní školou. (2) Tak vznikla i Scio škola, jejíž zakladatel a vizionář Ondřej Šteffl říká následovné:

“Evoluce nikdy nevrátí vyhynulé dinosaury a svět už nikdy nebude vypadat jako dřív. Koronavirus nám ukázal, jak rychle se může změnit cokoliv, co jsme pokládali za jisté. Přichází budoucnost, jiný svět, než jsme zažili my. Budoucnost s umělou inteligencí, autonomními auty, genovými manipulacemi, sdílenou ekonomikou, virtuální realitou, změněnými vztahy mezi lidmi. Dobře se v ní bude žít těm, kteří budou zvídaví, odolní, budou rozumět sami sobě, budou se umět rozhodovat i v nejistotě, chyby a neúspěchy brát jako výzvu a příležitost. Lidem, kteří se umějí a chtějí učit, lidem empatickým a laskavým, kteří se naučí spolupracovat a komunikovat. Přesně takoví by měli být absolventi ScioŠkol.” (3)

Scioškoly provozuje společnost Scio, která byla před vznikem škol známá pouze jako společnost provozující obecné testy obecných studijních předpokladů, zároveň se snahou vytvořit profesionální testy pro přijímací zkoušky. Od roku 1995 spadají pod její křídla i Scioškoly. Společnost Scio se od samého začátku zajímala o inovace ve vzdělávání a snažila se o jejich přenos do praxe. Z toho důvodu byla založena první Scioškola. Kdo mohl tenkrát tušit, že projekt bude mít 6 let na to 11 základních škol, jednu střední a dvě expediční školy. (4)

Scioškola se snaží nabízet kvalitní alternativu ve všech vzdělávacích oblastech, hledá inovativní vzdělávací řešení, a usiluje o moderní vzdělávání. (4) Hlavními hodnotami společnosti Scio a i škol jsou tyto pilíře:

Obr. č. 2 — Obrázek hodnot Scio společnosti a Scioškol, pořízen na stránkách www.scio.cz

Cílem Scioškol je rozvíjení dovedností, díky kterým budou schopni děti obstát v budoucnosti, snaží se podporovat vnitřní motivaci k učení a poznávání s respektem k rozdílům mezi žáky. (3)

Co se snaží Scioškola dětem předávat dle člena rady, průvodců, ale i dětí se dozvíte zde na videu:

https://www.youtube.com/watch?v=yCoIrmwVSVY

Rozdíly mezi klasickou státní školou a Scioškolou jsou patrné již po krátkém pobytu ve Scioškole. Nově příchozí překvapí partnerský vztah mezi žáky a učiteli, kteří jsou ve Scioškole nazývány průvodci a neuslyšíte zde žádný zvonek. Děti průvodcům tykají a říkají jim jménem, i řediteli. To posiluje důvěru, vzájemné vztahy a otevřenost v komunikaci. Návštěvníci se poté v učebnách a na zdech na chodbách setkávání s pravidly, na kterých se děti a průvodci dohodli, že budou dodržovat. Žádné pravidlo, které neprojde na hlasování na konferenci se nestane pravidlem. I proto se o Scioškole říká, že si jí vytváří sami žáci. (3)

Dalšími rozdíly, které již nejsou tak na první pohled patrné a je nutné bližší seznámení s průběhem chodu Scioškol:

• Hodnocení — Probíhá průběžně a je ve formě slovního hodnocení, ale i sebehodnocení, které je součástí vysvědčení.
• Práce s chybou — Žáci jsou od první třídy vedeni k práci s chybou, jako součást života a vzdělávání. Neberou chybu jako selhání, ale jako výzvu a příležtost k učení.
• Práce v týmu — Děti jsou vedeni k práci v týmu, řeší konflikty v projektech, kde se setkávají s dětmi napříč všemi ročníky.
• Odpovědnost — Vedení k zodpovědnosti za svoje vzdělávání (proto rozhodují o naplni části výuky samy), za svoje rozhodnutí a za svůj time management.
• Komunikace s rodiči — Scioškola úzce spolupracuje a komunikuje s rodiči žáků, kteří pokud mají chuť podílet na výuce, či jiných činnostech, mají tu možnost. Každé čtvrtletí se průvodce a děti setkávání s rodiči na tzv. tripartitách a individuálně řeší potřeby žáka. Klasické třídní schůzky probíhají dle potřeby, ale minimálně 1x za půl roku.
• Konference — Konference je setkání zájemců celé školy, kteří se chtějí podílet na chodu Scioškoly. Děti si zde stanovují pravidla na používání mobilních telefonů ve škole, jak ošetřit hluk ve škole, nebo koho do školy pustí do hodin na návštěvu. Aby se z návrhu stalo pravidlo, musí projít hlasováním. Každé dítě má jeden hlas a jeho hlas má stejnou váhu jako hlas průvodce. Ve vedení konferencí se střídají děti ve spolupráci s průvodci.

Vypadá to jako pohádka, ale Scio škola má i své odpůrce. Pojďme se na školu podívat i z kritického úhlu, z pohledu obav rodičů a z pohledu nezávislých průzkumů mezi rodiči Scioškoláků, či zpráv od České školní inspekce z návštěvy ve Scioškole.

Zajímavý vhled mezi rodiče Scioškol zpřístupnil Petr Havlíček ve své případové studii ke své bakalářské práci v roce 2016. (5) Došel k těmto zjištěním:

Z pohledu rodičů

Výběr školy

Rodiče o změně školy většinou rozhodovali společně se svým dítětem po návštěvě Scioškoly. Hlavní důvod, který stál většinou v cestě, byl kolektiv na stávající základní škole. Většina rodičů se o vzdělávání zajímá a přemýšlí o něm v širších souvislostech a dokonce všechny rodiče z výzkumu měli vysokoškolské vzdělání. Rodiče při výběru školu vycházeli z vývojové psychologie dítěte. Hlavním impulzem změny školy dítěte byla nespokojenost s dosavadním vzdělávacím přístupem stávající základní školy a nedostatečná komunikace ze strany školy. Rodiče si přáli pro své děti školu svobodného vzdělávání, individuální přístup, smíšené třídy.

Obavy

Obavy měly rodiče většinou z toho, jak jejich rozhodnutí přijme okolí a prarodiče, ale i jak budou smíšené třídy fungovat v reálném vyučování. Většina rodičů vnímají změnu školy jako krok do neznáma.

Školné

Jako problematické se může zdát i výše školného. Na každé Scioškole se výše školného trochu liší. Většinou se pohybuje kolem 7 tis./měsíčně. Dalo by se uvažovat nad tím, že děti v této škole budou automaticky umístěny do sociální skupiny s vyšším socioekonomickým statusem. To mě přivádí na myšlenky, zda je soukromé školství elitářstvím dnešní doby? A kdo za to může? Co by se změnilo, kdyby měly alternativní školy stejné podmínky jako státní klasické školy? Má na náš přístup k alternativním školám stále vliv totalitní režim, který všechny snahy o jiný vzdělávací přístup potlačoval?

Naplněná versus nenaplněná očekávání rodičů

Rodiče byly ve většině případů velmi příjemně překvapeni a škola jejich očekávání naplnila. Jako jeden z největší kladů zmiňovali zvýšení zájmu jejich dětí o učivo a čtení, z čehož mají velikou radost. Vlastní iniciativu začaly děti vyvíjet v zájmu o cizí jazyk, jedno se dokonce samo začalo učit rusky. Jeden z hlavních důvodů, proč tomu tak je, uvádí výzkumník možnost dětí výběru učiva, kterému se budou věnovat a velké množství podnětů.

Přímo z rozhovoru zde uvádím příspěvek od matky jednoho dítěte Věry:

„(…) za tu dobu, co chodí do Scioškoly, tak se vrátil ke čtení. On si dřív rád četl a psal si různý čísla a za dva roky v klasické škole s tím přestal. Přečíst si Čtyřlístek, to bylo jako bych ho nutila do něčeho strašného. A když začal chodit do té Scioškoly a věděl, že to pro něj není povinnost, tak se k tomu vrátil. Ještě to není takové, že by se doma vzdělával, ale rozhodně se zvětšil jeho zájem celkově.“

Rodiče nejvíce oceňují otevřenou komunikaci všech členů školy s rodiči a žáky a neskutečně milé a inspirativní průvodce. Bohužel se i ve Scioškole děti setkaly s šikanou, ale rodiče byli velmi mile překvapení, jak aktivně a otevřeně dokázali ve Scioškole o šikaně mluvit a řešit ji. Rodiče se dále shodují, že investice do této školy a její další přínosy se převážně ukážou až později.

Kdyby vás problematika zajímala více, doporučuji přečtení celého výzkumu.

Negativní zkušenosti se Scioškolou

Se svými negativními zkušenostmi se Scioškolou v Olomouci, se veřejně podělil Jan Skrýpala na webu Pedagogické.info. Ten se spolu s manželkou rozhodl pro nespokojenost se státní školou, umístit dítě na Scioškolu. Po jednom roce si všiml, že jeho dítě již není tak zdatné v matematice, jako tomu bývalo dříve a mezery měl i v českém jazyce. Dle jeho slov si jejich syn nemohl vybavit písmeno v jeho jméně, aby se mohl podepsat. Kritizoval nízkou dotaci hodin právě na hodiny matematiky a českého jazyka. Dále nesouhlasil s participací žáků v občanských aktivitách, např. sběru podpisu za nepokácení stromu a také měl pocit, že děti málo motivují k tomu, aby své práce dokončily. Jan Skrýpal uvádí, že jeho syn se sice do školy těšil, ale tohle by nemělo být úkolem školy a celou jejich roční zkušenost se Scioškolou vidí jako velké zklamání. (6)

Dalším úhlem pohledu pro nás mohou být zprávy České školní inspekce. Nejaktuálnější zpráva pochází z roku 2019 a týká se Scioškoly ve Zlíně. V této zprávě zaznívají slova jako výuka v přátelské atmosféře, žáci se nebáli vyjadřovat svůj názor, znalosti žáků odpovídaly jejich věku, žákům bylo umožněno pracovat individálně dle jeho tempa, žáci získávají během hodiny zpětnou vazbu od průvodců, vzdělávací pokroky žáků jsou pravidelně evidovány a vyhodnocovány. Jako jedinou slabou stránku této Scioškoly definovali nízkou odbornou kvalifikaci části pedagogických pracovníků. (7) Dalo by se polemizovat nad tím, jak moc je odborná kvalifikace nutná, pokud člověk splňuje všechny předpoklady dobrého učitele a pokud byla zpráva inspekce tak pozitivní.

Scio škola není rozhodně pro každého rodiče. Ano, záměrně píši rodiče, protože děti jsou se školou většinou velmi spokojené a neměnily by. Myslím, že by Scioškola měla vést důkladné přijímací rozhovory, kde je nutné, aby rodičům bylo velmi důkladně vysvětleno, o jakou školu se jedná a co je čeká, aby zjistili, zda se v očekávání rodičů a nabídce výuky Scioškoly objeví průsečíky. Scioškola nemůže vyřešit všechny problémy státního vzdělávání. Osobně vidím ve státním základním školství opravdu velmi nízkou podporu vzdělávací autonomie a sebevědomí, a nejen v této kategorii Scioškola prostě vyniká.

Použitá literatura:

1. PRŮCHA, Jan. Alternativní školy a inovace ve vzdělávání. 2., aktualiz. vyd. Praha: Portál, 2004. Pedagogická praxe. ISBN 80–7178–977–1.
2. SVOBODOVÁ, Jarmila a Vladimír JŮVA. Alternativní školy. 2. dopl. vyd. Brno: Paido, 1996. ISBN 80–85931–19–2.
3. Scioškola. Scioškola [online]. Společnost Scio [cit. 2021–5–2]. Dostupné z: https://scioskoly.cz/
4. SCIO: Děláme vzdělání jinak [online]. Praha 8 [cit. 2021–5–3]. Dostupné z: www.scio.cz
5. HAVLÍČEK, Petr, 2016. Inovativní škola pohledem rodičů: případová studie Scioškoly. FAKULTA SOCIÁLNÍCH VĚD, 40 s. Dostupné také z: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/77725/130181512.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Bakalářská práce. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Vedoucí práce Mgr. Magdalena Mouralová.
6. SKRÝPALA, Jan. Roční zkušenost se ScioŠkolou aneb cesta tam a zase zpátky. Pedagogicke.info: Server pro pedagogy a jinou zvířenu [online]. 26. února 2018 [cit. 2021–5–3]. Dostupné z: http://www.pedagogicke.info/2018/02/jan-skypala-rocni-zkusenost-se.html
7. INSPEKČNÍ ZPRÁVA: ScioŠkola Zlín — základní škola, s.r.o. Dostupné také z: https://www.csicr.cz/cz/Dokumenty/Inspekcni-zpravy?d=39462