Sebeřízené vzdělávání a cizí jazyky: Známý pojem samouk
Když se řekne sebeřízené vzdělávání, jako první mi na mysli vytanou jazykoví samoukové — jazykové sebevzdělávání je to první, se kterým jsem se sama kdy setkala. V dnešní online době už jsou ale učebnice typu „Angličtina pro samouky I“ dávno minulostí. V této přípravě na přednášku zaměřenou na sebeřízené vzdělávání se budu věnovat právě tomu jazykovému.
Kdo je to vlastně samouk?
Sebeřízené, sebeurčené, nebo také autonomní učení. Rozumíme jím takový typ vzdělávání se, kdy učící se jedinec sám rozhoduje o vlastním procesu učení. [1] Při autonomním učení si sami stanovujeme cíle a metody a učení je založeno na svobodném rozhodnutí. Už to má samo o sobě několik kamenů úrazu.
Fakt, že si sami stanovujeme své cíle a metody, klade velké nároky na sílu naší vůle, schopnosti vytrvat, ale také organizovat si čas nebo odhadnout naše silné a slabé stránky. Ne každý je ale tak disciplinovaný a u každého se tato schopnost také mění v čase. Svobodné rozhodnutí, že se něco chceme sami učit, je samozřejmě velká motivace — i zde je ale potřeba sáhnout si do svědomí. Najdeme v sobě dostatek disciplíny, až pomine počátční nadšení?
Proč to jednomu jde a jinému ne?
Na to, jak dobře nám půjde naučit se nový jazyk, má vliv mnoho faktorů — objektivních i velmi subjektivních. Mezi ty objektivní může patřit jazyková příbuznost — protože je čeština slovanský jazyk, snáz se nám učí další slovanské jazyky, a pokud už umíte anglicky, bude pro vás snazší se naučit další germánský jazyk než třeba ugrofinský.
Roli hraje také typologická vzdálenost mateřského a zvoleného cizího jazyka. Jazyk, který typově odpovídá vašemu mateřskému jazyku se pravděpodobně budete učit snáze. Čeština je jazyk flektivní, a tak je snazší učit se italsky nebo německy než třeba turecky a maďarsky (aglutinační jazyky).
Co se subjektivnějších faktorů týká, dá se říct, že lépe to jde když:
- Máte velkou motivaci
- Máte po ruce rodilého mluvčího, kterého se můžete případně zeptat
- Máte zkušenost s daným cizojazyčným prostředím
- Máte předchozí zkušenost se studiem cizích jazyků
- Jste zvyklí se učit (jste ještě student)
- Máte obecně široký rozhled a přehled
- Jste kreativní, samostatní a obecně učenliví
- Jste sebevědomí a umíte si nastavit realistické cíle
Vlastní zkušenost a pár tipů na konec
Jsem samouk — ale vlastně ne tak docela. Ještě na gymnáziu jsem si vysnila, že bych se chtěla naučit francouzsky a jednou francouzštinu studovat. A spoiler: Mám za sebou bakalářské státnice z francouzštiny, takže se povedlo! Nutno ale podotknout, že cesta to nebyla vůbec jednoduchá a rozhodně ne kompletně „samoučící“. V určitý moment jsem ke svým samovyučujícím metodám přidala i kurzy a individuální výuku. I tak ale vím, že největší část práce jsem na své francouzštině udělala sama a byla to především má motivace, která mě dovedla až ke státnicím. Za těch pár let (především) samostudia jsem zjistila, že nejdůležitější je obklopit se jazykem, který se chcete naučit, všude tam, kde se běžně pohybujete. Tak na závěr pár mých tipů:
Duolingo
O téhle zelené sovičce se určitě už spoustě lidí zdají i noční můry. Ale nástroj je to skvělý — minimálně jako krátké opakování každý den místo scrollování na TikToku.
Sociální sítě
Ani s tím TikTokem to ale není taková hrůza. Zkuste si najít influencery v jazyce, který se chcete naučit! I scrollování si pak budete moct omluvit jako studium.
Netflix
Dám ruku do ohně za to, dívat se na film nebo seriál např. ve francouzštině s francouzskými titulky. Zní to možná zvláštně, ale pomůže vám to zachytit jednak zvukovou stránku jazyka, ale případně i všechna slovíčka, kterým nebudete rozumět.
Čtěte knihy, které už znáte
Tohle je můj osobní, hodně oblíbený tip. První knížka, kterou jsem přečetla ve francouzštině, byl Harry Potter. A proč? Protože už jsem ho předtím několikrát četla česky a znala ho v podstatě nazpaměť. Takže i když jsem ve francouzštině nerozuměla každému slovu, pořád jsem věděla, co se zrovna děje. Je to skvělý pocit a obrovsky to člověku zvedne sebevědomí!
Telefon a aplikace v cizím jazyce
Tohle je už možná taky ohrané, ale přepnout si telefon i aplikace do francouzštiny mi pomohlo se s ní cítit komfortně na opravdu každodenní bázi.
Zdroje
[1]JANÍKOVÁ, Věra. Autonomní učení, strategie učení a cizojazyčná výuka. Pedagogická orientace: Vědecký časopis České pedagogické společnosti [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2003 [cit. 2019–03–13]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/pedor/article/view/7886
