Sedmdesát odborných knih, které by bylo dobré přečíst…

Na internetu lze najít desítky žebříčků knih, které by měl člověk přečíst aby… Za tři tečky je přitom možné si dosadit v podstatě cokoli. Problémem těchto pořadí je, ostatně jako našeho žebříčku, velká míra subjektivity. Není zřejmé, co legitimizuje jeden seznam vůči druhému, co nadřazuje Remarqua Čapkovi či opačně.

V tomto ohledu vnímáme jako důležité říci, jakým způsobem a za jakým účelem byl tento seznam sedmi desítek publikací konstruován. Prvním pravidlem bylo to, že jsme vybírali knihy dostupné v češtině. Řada autorů níže uvedených má napsaná díla významnější nebo jiným způsobem vhodnější, ovšem chybí jejich překlad. Otázka překladu má pro nás dvě roviny — tou první je jistá bariéra jazyková a časová. Sedmdesát knih není tak málo, aby je člověk přečetl za týden a cizí jazyk by tuto možnost ještě ztížil. Druhá motivace je myšlenkově — kognitivní. Bylo pro nás důležité, aby texty byly sevřené jedním jazykem a nabízeli tak jeden kulturní kontext. To je také důvod, proč jsou hojněji zastoupení čeští autoři, než by se na univerzální žebříček slušelo. Vnímáme jako podstatné pochopení lokálního kontextu, ze kterého lze dále růst.

Druhé pravidlo bylo také čistě formální a týkalo se délky publikací, respektive jejich rozsahu. Jistě bylo možné místo Encyklopedie středověku doporučit mnoha svazkové Dějiny českých zemí vydané Pasekou, ale opět, s ohledem na čtenáře, jsme se snažili, aby vícedílných publikací bylo minimálně. V seznamu se tak nachází jen dvě. Čas od času saháme ve výběru právě ke knize kratší, kondenzovanější, obsahující to skutečně podstatné pro jistý širší myšlenkový přehled.

Námi nabízený seznam je odborný, respektive populárně naučený, zcela jsme opomenuli poezii, prózu, divadelní hry atp. I z popisků jednotlivých publikací je většinou zřejmé, co je to, co by si z přečtení daného textu měl čtenář odnést. Tím nechceme říkat, že je třeba číst pouze odbornou literaturu, ale domníváme se, že z krásné literatury nebo motivačních příruček je seznamů dost.

Další moment, který u konstrukce seznamu vnímáme, jako důležitý je smysl. Změna vysokoškolského zákona podporuje tvorbu širších vzdělávacích programů, jistého bezprofilového prvního ročníku, vznik novodobé artistické fakulty. Toto vzdělávání bude nesporně podpořeno také předměty, přednáškami, zkouškami, ale domníváme se, že je účelné nabídnout seznam knih, které jako základní orientační bod pro humanitního vzdělance mohou posloužit. Jde tedy o knihy, které dovolují pohybovat se v oblasti humanitních věd s jistým porozuměním. Snažili jsme se tedy o přístup spíše rozkročený, nežli fokusovaný, ale současně takový, který dá čtenáři slušnou argumentační, faktografickou i myšlenkovou základu pro vlastní četbu, systematické bádání či profilaci a která ho současně uchrání před příliš úzkým viděním světa.

Autor seznamu je fenomenolog, což se nesporně odráží také v tom, na jaké knihy klade důraz. Dovede si představit náhradu několika málo položek publikacemi jiného ražení, ať již by šlo o publikace o evoluční ontologii, o Kapitál nebo třeba o publikace Huma či Milla. Přesto považujeme otázky spojené s fenomenologií za natolik závažné, že i v obecně laděném seznamu mají (dle našeho názoru) své nezastupitelné místo.

Snažili jsme se vybírat takové publikace, které jsou snadno čitelné, bez hlubší systematické přípravy. Cílem tedy nebylo nabídnout nejtěžší a nejlepší aktuální vědecké publikace, ale spíše knihy, které jsou schopné nabídnout jistý myšlenkový rámec či koncept uvažování.

Pokud laskavému čtenáři bude subjektivně koncipovaný seznam k užitku, budeme rádi, pokud se naopak rozhodne pro jinou čtenářskou trajektorii, nelze mu to míti za zlé. Autor vede interpretační semináře pro studenty filosofické fakulty a jakkoli se v nich většině z knih nestíhá věnovat, dovede si jejich zařazení do svých seminářů dobře představit.

Přeji příjemné čtení.

ARENDTOVÁ, Hannah. Vita activa, neboli, O činném životě. 2., opr. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2009. ISBN 9788072984138.

Kniha nabízí řadu originálních přístupů k reflexi antické filosofie, ale také například marxismu a dalších filosofických přístupů devatenáctého a dvacátého století. Reflektuje základní determinanty vytvářející prostředí pro život člověka ve společnosti, pro jeho sebe naplňování a práci, sociální interakci atp.

ARISTOTELÉS. Fyzika. Praha: Rezek, 1996. ISBN 80–86027–03–1.

Aristoteles nabízí ve svém díle Fyzika základní úvahy nad tím, co je svět kolem nás a jakým způsobem funguje. Především úvahy o čase, prostoru nebo způsob argumentace patří mezi velice zajímavou a stále aktuální četbu.

ARISTOTELÉS. Metafyzika. Přeložil Filip KARFÍK. Praha: OIKOYMENH, 2015-. Oikúmené (OIKOYMENH). ISBN 978–80–7298–209–7.

Aristoteles ve své metafyzice pokládá základy ontologie, na kterých bude vystavěna celá scholastika a středověká společnost. Jestliže se dnes hovoří o společných — křesťanských a antických tradicích, tak právě Metafyzika je klíčem k jejich pochopení.

AUGUSTIN. Vyznání. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2015. Fontes. ISBN 978–80–7195–189–6.

Vyznání je dílem, které inspirovalo řadu dalších autorů k podobnému pokusu. Augustin zde reflektuje své náboženské přesvědčení, hlubokou antickou vzdělanost, zkušenost učitele rétoriky. Nabízí vlastní systematický pohled na to, co jak prožívá a promýšlí vztah vědy a víry ve světě, ve kterém hledá své vlastní místo a poslání.

BARROW, John D. Konstanty přírody: čísla skrývající nejhlubší tajemství vesmíru. V Praze: Paseka, 2005. Fénix (Paseka). ISBN 80–7185–689–4.

Jak je možné, že svět kolem nás je symetrický a popsatelný přírodními zákony? Objevuje se matematika, nebo vynalézá? Barrow spojuje roli filosofa, matematika a fyzika snaží se nabízet svůj vlastní pohled na vesmír a jeho lidskou poznatelnost.

BARROW, John D. Teorie všeho: hledání nejhlubšího vysvětlení. Praha: Mladá fronta, 1996. Kolumbus. ISBN 80–204–0602–6.

Ve své knize se Barrow snaží nabídnout základní odpovědi či spíše perspektivy možných odpovědí na to, co je to vesmír, proč vypadá právě takto a jak je vůbec možné ho poznávat. Důležitou roli v jeho posuzování a studia jednotlivých modelů hraje diskuse o tom, co je — anebo má být — teorie všeho a jaké by měla důsledky, pokud by byla objevena.

BAUMAN, Zygmunt. Tekuté časy: život ve věku nejistoty. Vydání druhé. Přeložil Helena ŠOLCOVÁ. Praha: Academia, 2017. XXI. století. ISBN 978–80–200–2740–5.

Baumanovo vrcholné dílo nabízí pohled na současnou (postmoderní) dobu, reflektuje přitom zásadní sociologické koncepty, jako je vztah jedince a společnosti, otázky soutěživosti, individuality, solidarity a ztráty jistot vlastního smyslu, bezpečnosti či role ve světě. Dílo kombinuje jasnou deskriptivní, ale také syntetizující, axiologickou i metaforickou rovinu.

BUBER, Martin. Já a Ty. Přeložil Jiří NAVRÁTIL, přeložil Petr BABKA. Praha: Portál, 2016. ISBN 978–80–262–1093–1.

Klíčové dílo Martina Bubera propojuje fenomenologii s existencialismem a navazuje přitom na tradici personalistickou. Do centra své pozornosti klade otázku, jak je možné poznávat, respektive, čím se liší vztah k věcem a lidem. Diferencuje zde dvě propozice uchopení světa Já-Ty jako osobní a Já-Ono jako předmětné.

BUBER, Martin. Temnota Boží. Praha: Vyšehrad, 2002. Krystal (Vyšehrad). ISBN 80–7021–515–1.

Buber zde opět vychází z propozičního schématu, ale současně dává této své otázce náboženský rozměr. Víru v transcendentální osobní vztah zde zasazuje do rámce svého myšlení a současně dává prostor jasně oddělené soukromé mystice.

DESCARTES, René. Meditationes de prima philosophia: Meditace o první filosofii. 3. vyd. Přeložil Petr GLOMBÍČEK, přeložil Tomáš MARVAN. Praha: OIKOYMENH, 2015. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978–80–7298–202–8.

Soubor krátkých statí a úvah o tom, kde začíná filosofie, na co se lze v poznávání světa spoléhat a naopak, co je třeba zpochybnit, je zásadní svým obsahem i historickým dopadem, ale současně psaný formou zamyšlení se u krbu, slovy samotného Descarta v županu. Tím získávají jeho meditace lidštější a naléhavější podobu.

DESCARTES, René. Rozprava o metodě: jak vést správně rozum a hledat pravdu ve vědách. Přeložil Karel ŠPRUNK. Praha: OIKOYMENH, 2016. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978–80–7298–212–7.

Krátký spisek úvah či rozprav nabízí základní Descartovo vymezení se vůči vědám. Snaží se najít pevné opěrné body a popsat, o co je možné se ve vědě a uvažování opřít a co je naopak třeba odložit. Od úvodních úvah a metafyziky se postupně dostává k vědám speciálním.

DOLEŽAL, Miloš. Jako bychom dnes zemřít měli: drama života, kněžství a mučednické smrti číhošťského faráře P. Josefa Toufara. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2012. ISBN 978–80–7415–066–1

Kniha Miloše Doležala patří mezi zásadní české historiografické spisy. Zachycuje život Josefa Toufara, pracuje se spoustou pramenů, výpovědí a souvislostí. Interpretuje skutečnost a způsob práce komunistického režimu. To vše s přesností a věrohodností, ale současně se silným emotivně laděným příběhem.

EINSTEIN, Albert. Jak vidím svět. Přeložil Hanuš KARLACH. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 1993. ISBN 80–7106–078-X.

Albert Einstein nebyl jen fyzikem, ale také společensky aktivním člověkem. Jeho eseje, dopisy či přednášky na různá témata dávají pohlédnout do života vědecké komunity, společenských témat první poloviny 20. století i do širších kontextů uvažování německého vědce.

EINSTEIN, Albert. Smysl relativity. Praha: Vyšehrad, 2016. ISBN 978–80–7429–537–9.

Na relativně krátkém prostoru se Einstein snaží vysvětlit základní ideje speciální i obecné teorie relativity, ukazuje matematický formalismus pro jejich studium a současně nabízí originální pohled na možný vývoj celé této oblasti. Jde o dílo, které má formu kompendia relativistického myšlení Alberta Einsteina.

ELIADE, Mircea. Mýtus o věčném návratu: archetypy a opakování. 2., opr. vyd. Přeložil Eva STREBINGEROVÁ. Praha: OIKOYMENH, 2009. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978–80–7298–388–9.

Eliade nabízí originální a neobvyklou reflexi dějin filosofie, byť bychom dnes mohli dílo zařadit také do religionistiky nebo etnografie. Analýzou nejstarších náboženských rituálů a způsobů života, studiem totemických kulturu a „archaického člověka“ se snaží nabídnout odpověď na otázku, jak je možné snesitelně žít v současném moderním prostředí. Odpověď přitom nachází právě v návratu k nejstarším kontextům, kulturám, rituálům.

ERASMUS ROTTERDAMSKÝ, Desiderius. Chvála bláznivosti: List Martinu Dorpiovi. Praha: Aurora, 1997. Edice světových autorů (Aurora). ISBN 80–85974–00–2.

Esejistický text nabízí kritiku vlastní sebestřednosti a primátu rozumu, který není ochoten ke korektivům. Jde o významnou sondu od renesančního myšlení a promyšlenou argumentaci proti naivně koncipovanému humanismu, absolutizujícího člověka.

FEYNMAN, Richard Phillips, Robert B. LEIGHTON a Matthew SANDS. Feynmanovy přednášky z fyziky: revidované vydání s řešenými příklady. 2. vydání. Přeložil Ivan ŠTOLL. Praha: Fragment, 2013. ISBN 978–80–253–1642–9.

Učebnice fyziky pro vysoké školy od Feynmana je přehledem, který nedá podrobnou specializaci v dílčích disciplínách, ale poskytne člověku základní představu o tom, co je to fyzika a jakým způsobem popisuje svět kolem nás. Umožňuje předání jistého kognitivního rámce, kterým lze nahlížet na svět.

FOUCAULT, Michel. Slova a věci. Brno: Computer Press, 2007. Eseje a studie. ISBN 978–80–251–1713–2.

Foucault nabízí poststrukturalistický pohled na kulturu a svět ve kterém žijeme, zpochybňuje některé předpoklady o rostoucím vědomí nebo vyšší kultuře a snaží se nabídnout pohled diskursu a epistémé jako základních myšlenkových rámců, ve kterých lze nahlížet na kulturu v nejširším slova smyslu. Ukazuje, že každý člověk je dítětem své doby, ze které se nemůže vyvázat a překročit ji.

FREGE, Gottlob. Logická zkoumání: Základy aritmetiky. Praha: OIKOYMENH, 2011. Knihovna novověké tradice a současnosti, sv. 71. ISBN 978–80–7298–319–3.

Fregeho dílo je moderním začátkem aritmetiky a logiky, provádí zásadní změnu nebo posun v tom, jakým způsobem jsme byly zvyklí o nich přemýšlet a především mluvit a strukturovat je. Text má také silný metodologický charakter, který zmíněné užší pojetí zásadně překračuje.

GRYGAR, Filip. Komplementární myšlení Nielse Bohra v kontextu fyziky, filosofie a biologie, Červený Kostelec, Nakl. P. Mervart, 2014. ISBN 978–80–7465–113–7

Bohrův princip komplementarity, tedy protichůdného popisování jednoho fenoménu, které se nevylučují, nýbrž doplňují představuje dnes jeden ze základních pilířů vědy, ale současně jen málo probádanou oblast filosofie. Je vstupem do prostoru nejistoty.

HALÍK, Tomáš. Co je bez chvění, není pevné: labyrintem světa s vírou a pochybností. Vyd. 2. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. ISBN 978–80–7422–024–1.

Halík nabízí své esejistické knihy každému, kdo se cítí být hledajícím. Varuje před hotovostí a uzavřeností bytí, pocitem, že víme své. Je výzvou k ustavičnému kritickému pohledu na svou situaci, víru a smysl bytí a povoláním k metodologické pochybnosti, nefundamentalismu, toleranci.

HAVEL, Václav. Moc bezmocných. Praha: Lidové noviny, 1990. Archy. ISBN 80–7106–005–4.

Klíčový text k reflexi občanské společnosti. Ukazuje význam a smysl občanského aktivismu a občanské společnosti, které tvoří nezbytnou bázi pro existenci demokracie jako takové. Důležité přitom je, že text vzniká během normalizace. Vychází tedy z autentického pocitu nesvobody.

HEIDEGGER, Martin. Bytí a čas. 2., opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 2002. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 80–7298–048–3.

Martin Hedegger v tomto textu nabízí vlastní koncepci fenomenologie, kterou se odlišuje od Husserla. Provádí zásadní redefinici pojmů jako je bytí či péče a snaží se nabídnout pohled nejen na reflexi času a bytí, ale staví vlastní širší myšlenkový koncept.

HEIDEGGER, Martin. Rozvrh fenomenologické interpretace Aristotela. Přeložil Ivan CHVATÍK. Praha: OIKOYMENH, 2008. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978–80–7298–305–6.

Útlá knížečka patří mezi raná díla Heideggera a představuje základní rámec fenomenologické interpretace Aristotela. Filosofa, který byl po dva tisíce let systematicky tradičně vykládán, chápe německý filosof zcela jinak, nově. Ukazuje tak na význam kritického novočtení.

HOBBES, Thomas. Výbor z díla. Vyd. 1. Praha: Svoboda, 1988.

Thomas Hobbes nabízí vlastní koncept fungování státu a jednu z prvních systematických sociologických studií jeho uspořádání. Současně se ale dotýká řady dalších témat, které s jeho empirickou myšlenkovou pozici. Zakládá myšlenkový koncept liberálního svobodného státu, akcentuje roli svobody jednotlivce a další dodnes důležitá témata.

HOFSTADTER, Douglas R. Gödel, Escher, Bach: existenciální gordická balada : metaforická fuga o mysli a strojích v duchu Lewise Carrolla. Praha: Argo, 2012. Zip (Argo: Dokořán). ISBN 978–80–257–0640–4.

Jedna z nejdůležitějších knih o myšlení, respektive o myšlení o myšlení. Pracuje s logickými hlavolamy, hříčkami, paradoxy, příklady si přitom bere z dvou umělců a Kurta Gödela, matematika a logika, který předefinoval meze a možnosti matematiky.

HUSSERL, Edmund. Karteziánské meditace. 2. vyd. — repr. Praha: Svoboda, 1993. ISBN 80–205–0311–0.

Kondenzované dílo zakladatele moderní fenomenologie Edmunda Husserla vzniklo z jeho přednášek a dává pohlédnout do toho, jakým způsobem tento filosof uvažuje o zjevovaném světě. Přímo přitom navazuje (pokračuje i vyhraňuje se) na meditace Reného Descarta.

HUSSERL, Edmund. Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie: úvod do fenomenologické filozofie. Vyd. 2., (repr. 1. vyd.). Praha: Academia, 1996. Filozofická knihovna. ISBN 80–200–0561–7.

Kniha se snaží reflektovat meze a způsoby výstavby speciálních věd a nahlíží je v kontextu duchovního světa. Vědu nelze oddělit od lidského myšlení, sledování poznatků od jejich chápání. Současně zde akcentuje nutnost nového promyšlení filosofie (ontologie) jako skutečné vědní disciplíny.

CHOMSKY, Noam, Michel FOUCAULT a Fons ELDERS. Člověk, moc a spravedlnost. Přeložil Ondřej SLAČÁLEK. Praha: Intu, 2005. Tři tečky. ISBN 80–903355–3–5.

Text má charakter polemické argumentační diskuse mezi Chomskym a Foucaultem o problému přirozenosti člověka, výkladu společnosti a jazyka, ale také o společenských problémech v sedmdesátých letech. Zatímco francouzský filosof vychází z kolektivistického marxistického rámce, Chomsky je anarchistou a bojovníkem za svobodu jedince.

CHOMSKY, Noam. Syntaktické struktury: Logický základ teorie jazyka ; O pojmu “gramatické pravidlo”. Praha: Academia, 1966.

Chomsky v textu popisuje formální gramatiky, jejich strukturu, tvar pravidel i vztah k běžnému jazyku. Jde o knihu, která převrátila lingvistické paradigma a zásadním způsobem ovlivnila také umělou inteligenci nebo informatiku.

KANT, Immanuel, SOBOTKA, Milan a Karel NOVOTNÝ, ed. Studie k dějinám a politice. Druhé, opravené vydání. Přeložil Jaromír LOUŽIL, přeložil Petra STEHLÍKOVÁ. Praha: OIKOYMENH, 2016. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978–80–7298–226–4.

Soubor esejů a úvah Kanta k uspořádání státu a spravedlnosti v něm. Text zachycuje osvícenecké myšlení ve vrcholné podobě v osobě jednoho z klíčových myslitelů. Je v něm kladený důraz na svobodu, rozum, právo a spravedlnost. Současně je ale Kant zajímavý tím, že slabosti národů a lidí nepodceňuje a snaží se s nimi ve svých státoprávních úvahách počítat.

KANT, Immanuel. Kritika čistého rozumu. Přeložil Jiří CHOTAŠ, přeložil Ivan CHVATÍK, přeložil Jaromír LOUŽIL. Praha: OIKOYMENH, 2001. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 80–7298–035–1.

Kniha je systematickým pojednáním o tom, jak člověk myslí, jakým způsobem může usuzovat, argumentovat, poznávat svět. Klíčové jsou také pasáže o prostoru a čase, věnuje se tématu metody filosofické práce, transcendentální logice a dalším problémům. Jde o nejvýznamnější Kantovo dílo. Systematicky zde pracuje s antinomiemi jako se základními strukturami lidského myšlení.

KANT, Immanuel. Úvod ke Kritice soudnosti: první verze. Praha: OIKOYMENH, 2011. Oikúmené (OIKOYMENH). ISBN 978–80–7298–317–9.

Kratičký text je uvedením Kritiky soudnosti. Věnuje se tématu estetiky, kterou zde systematicky pojímá a reflektuje, odděluje od dalších filosofických disciplín a kategorií a současně ji přisuzuje nemalý význam. Kant zde vyzdvihuje antinomie, paradoxy, roli člověka v procesu poznávání krásy.

KIERKEGAARD, Søren Aabye. Bázeň a chvění: Nemoc k smrti. Praha: Svoboda, 1993. ISBN 80–205–0360–9.

Kirkegaard ve své knize nastiňuje své základní filosofické existencialistické pozice a do značné míry je také objasňuje. Klade důraz na systematické promýšlení bytí člověka ve světě a míru jeho vnímání sebe sama.

KRUMPOLC, Eduard. Antropický princip v dialogu mezi přírodními vědami, filozofií a teologií. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. ISBN 80–244–1523–2.

Kniha staví podivuhodný most mezi filosofií, přírodními vědami a teologií na tématu antropického principu, který zde systematicky analyzuje z různých pozic a disciplín. Je ukázkou toho, jak se lze na jedno téma dívat různými paradigmaty či přístupy a vzájemně usilovat o jejich komplementaritu či kompatibilitu.

KUHN, Thomas S. Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh, 1997. Oikúmené. ISBN 80–86005–54–2.

Jakým způsobem funguje věda? Jaký užívá jazyk? Jaké jsou možnosti změn v ní? A dochází k těmto změnám skokově nebo postupně? Kuhn v knize odpovídá nejen na tyto otázky, ale také se snaží ukázat proč je — dle jeho názoru — vývoj ve vědě spíše revoluční nežli kumulativní.

LE GOFF, Jacques a Jean-Claude SCHMITT. Encyklopedie středověku. Vyd. 3. Přeložil Lada BOSÁKOVÁ. Praha: Vyšehrad, 2014. ISBN 978–80–7429–130–2.

V běžném každodenním životě zakoušíme historické kontextu formující se středověké Evropy. Jak vznikalo město? Jakou roli v něm hrála univerzita? Kniha se snaží nabídnout nikoli běžný encyklopedický přehled, ale dějiny interpretuje, pracuje s nimi strukturalisticky, usiluje o pochopení myšlení a studium každodennosti.

LE GOFF, Jacques. Kultura středověké Evropy. Praha: Vyšehrad, 2005. Kulturní historie. ISBN 80–7021–808–8.

Le Goff se rozhodl nabídnout výklad dějin středověké Evropy jinou optikou, nežli pohledem válek, králů a vítězů. Velké dějiny tvoří pouhý rámec, na kterém je vytvářená mozaika všedností, pohledů do prožívání a zkušeností středověkých lidí ve městech i na venkově a snaha o jejich pochopení. Jde o vrcholné dílo strukturalistické historiografie.

LEIBNIZ, Gottfried Wilhelm. Monadologie a jiné práce. Přeložil Jindřich HUSÁK. Praha: Svoboda, 1982.

Krátká kniha obsahuje soubor zásadních prací Leibnize z oblasti filosofie (fyzice se věnuje jen velice okrajově). Formou článků i dopisů odkrývá, jakým způsobem myslel a formulovala své ontologické i epistemické koncepty nebo jakým způsobem došel ke svému nejznámějšímu konceptu, totiž monádám.

MASARYK, Tomáš Garrigue, KOSÁK, Michal, ed. Ideály humanitní: a texty z let 1901–1903. Praha: Ústav T.G. Masaryka, 2011. ISBN 978–80–86142–36–4.

Kniha ukazuje jistý výsek Masarykova myšlení, které se věnuje tématu humanismu. Na rozdíl od osvícenství již více diferencuje a současně se snaží reagovat na různá dobová témata. Nabízí také pohled na to, jakým způsobem filosof a sociolog argumentuje a přemýšlí.

MERLEAU-PONTY, Maurice a Stéphanie MÉNASÉ. Svět vnímání. Praha: OIKOYMENH, 2008. Oikúmené (OIKOYMENH). ISBN 978–80–7298–287–5.

Sedm krátkých rozhlasových přednášek o vnímání, kultuře a lidském myšlení. Jde o text, který se snaží o fenomenologickou reflexi vnímání světa a toho, jakým způsobem se člověku mohou zjevovat fenomény světa, ve kterém žije.

MERLEAU-PONTY, Maurice. Fenomenologie vnímání. Praha: OIKOYMENH, 2013. Knihovna novověké tradice a současnosti. ISBN 978–80–7298–485–5.

Klasické dílo fenomenologické filosofie se snaží nabídnout nový pohled na bytí člověka ve světě, o kterém uvažuje jako o vtěleném. Díky tomu se musí diferencovat od některých Husserlových postojů a rozpracovává koncept intersubjektivity.

NIETZSCHE, Friedrich. Tak pravil Zarathustra: kniha pro všechny a pro nikoho. Přeložil Otokar FISCHER. Praha: XYZ, 2015. ISBN 978–80–7505–140–0.

Nietzsche se staví proti romantizujícím jevům v kultuře a formou filosofické básně se snaží nabídnout vlastní koncept člověka a společnosti. Právě zde se objevuje koncept návratu ke kořenům, pojetí člověka jako zvířete, které může slíbit nebo imperativ sebe překračování, které ústí v nadčlověka.

PATOČKA, Jan, Ivan CHVATÍK a Pavel KOUBA. Péče o duši. Praha: Oikoymenh, 1996. ISBN 80–86005–24–0.

Patočka se snaží na základě analýzy Demokrita a Platona nabídnout vlastní pohled na to, co je smyslem lidského bytí. Pohybuje se přitom v intencích fenomenologické tradice, které ale dává zcela nový specifický rys. Člověka povolává k zodpovědnosti za sebe i druhé, k soustavné péči o duši.

PATOČKA, Jan, SCHIFFEROVÁ, Věra, ed. Komeniologické studie: soubor textů o J.A. Komenském. Praha: Oikoymenh, 2003. ISBN 80–7007–179–6.

Patočka v tomto díle zásadním způsobem nově čte a interpretuje Komenského. Nejde v něm o zachování historické správnosti, ale o aktualizaci díla, jeho nové čtení, promýšlení a systematickou reflexi.

PATOČKA, Jan. Věčnost a dějinnost: Rádlův poměr k pojetím člověka v minulosti a současnosti. 3., rozš. vyd. Praha: OIKOYMENH, 2007. Oikúmené (OIKOYMENH). ISBN 978–80–7298–256–1.

Tak jako v jiných svých dílech, také zde Patočka promýšlí koncept filosofie dějin, které periodizuje podle toho, jakou zodpovědnost byl člověk ochotný přijmout za společnost a svět. Postupuje přitom důsledně jako fenomenolog.

PEKAŘ, Josef. Kniha o Kosti: kus české historie. 3. vyd. V Praze: Melantrich, 1942.

Kniha o Kosti je příběhem dějin každodennosti v jednom českém hradě a podhradí. Nabízí snahu vcítit se do problémů a myšlenek běžných lidí, reflektuje jejich činnosti, starosti, přístup k životu. Navazuje českým způsobem na francouzskou školu Anales specificky českým, úzkým, metodologicky i zdroji jasně sevřeným tématem.

PENROSE, Roger, M. S. LONGAIR a Jiří LANGER. Makrosvět, mikrosvět a lidská mysl. Praha: Mladá fronta, 1999. Kolumbus. ISBN 80–204–0780–4.

Kniha presentuje zásadní myšlenky Penrose, který se věnuje tématu fyziky a matematizace světa. Nabízí několik zajímavých úvah na téma teorie všeho, algoritmickou stlačitelnost, na vztah Gödelových vět a filosofie mysli a mnoho dalších zajímavých oblastí.

PEREGRIN, Jaroslav. Význam a struktura. Praha: Oikoymenh, 1999. Oikúmené. ISBN 80–86005–93–3.

Jaký je vztah mezi pojmy a slovy, jak funguje jazyk a co je to struktura? To jsou jen některé otázky, na které odpovídá Peregrin ve své knize, která na jedné straně vychází ze strukturalistické tradice, ale současně se k ní dokáže stavět kriticky a to jak na úrovni historického vývoje, tak také v konkrétních běžně užívaných důsledcích.

PIAGET, Jean. Psychologie inteligence. Vyd. 2., v nakl. Portál 1. Praha: Portál, 1999, 164 s. Studium. ISBN 80–7178–309–9.

Piaget patří mezi nejvlivnější osobnosti psychologie osobnosti a jeho myšlenky mají zásadní dopad také na další vědní disciplíny. V této knize systematicky promýšlí otázku, co je to inteligence a současně pracuje s dichotomickým vztahem asimilace a akomodace.

PLATÓN. Ústava. Šesté, opravené vydání. Přeložil František NOVOTNÝ. Praha: OIKOYMENH, 2017. ISBN 978–80–7298–230–1.

Jak by měl vypadat stát podle Platóna, presentuje kniha Ústava, která strukturuje společnost a diskutuje existenci jednotlivých stavů. Každý z nich má přitom specifický úkol, postavení, ale také zodpovědnost, které by měl dostát.

PLATÓN. Faidros. 7., opr. vyd. Přeložil František NOVOTNÝ. Praha: OIKOYMENH, 2014. ISBN 978–80–7298–510–4.

Faidros je slavným dialogem, který se věnuje zpochybnění sofistického přístupu, intuitivního nazírání na svět a sebeoslavě člověka. Sokrates zde ukazuje vztah mezi řečí a pravdou, zdůrazňuje roli otázky, jako nástroje pro zkoumání světa.

POPPER, Karl R. Logika vědeckého bádání. Praha: OIKOYMENH, 1997. Oikúmené. ISBN 80–86005–45–3.

Popper ve své knize postuluje možnosti induktivního i deduktivního přístupu k budování vědeckých teorií, snaží se o definici vědy a především nabízí komplexní pozitivistický program, v rámci něhož jasně odděluje verifikaci a falsifikaci.

POPPER, Karl R. Otevřená společnost a její nepřátelé. Druhé, revidované vydání. Přeložil Jana ODEHNALOVÁ, přeložil Josef MOURAL. Praha: OIKOYMENH, 2015. Oikúmené (OIKOYMENH). ISBN 978–80–7298–261–5.

Kniha se věnuje především diferenci mezi uzavřenou společností, která je založená na mýtech, tabu a kmenovém uspořádání, často pracující se schematismem my a oni a společností svobodnou, tvořivou, kladoucí důraz na možnosti a svobodu jedince, tedy společnost otevřenou. Pečlivě přitom analyzuje jednotlivé problémy přelomu třicátých a čtyřicátých let v Evropě a dívá se na něj pohledem právě těchto dvou schematismů.

POSPÍŠIL, Ctirad Václav. Jako v nebi, tak i na zemi: náčrt trinitární teologie. 2. vyd. Praha: Krystal OP, 2010. Teologie (Karmelitánské nakladatelství: Krystal OP). ISBN 978–80–87183–14–4.

Pospíšilovo monumentální dílo o trinitární teologii se snaží tuto disciplínu nahlédnout jinak, než jak je běžné — hledá limity lidského rozumu, snaží se studovat struktury historického myšlení a vývoje teologie dogmatu a pracuje s pečlivou racionální argumentací pro jednotlivé pilíře teologie Trojice.

PRIGOGINE, Ilya a Isabelle STENGERS. Řád z chaosu: nový dialog člověka s přírodou. Praha: Mladá fronta, 2001. Kolumbus. ISBN 80–204–0910–6.

Jak je možné, že z anorganické hmoty vznikl život? Kniha se věnuje tématu nerovnovážné termodynamiky a nabízí její překvapivé či nečekané možnosti aplikace — od galaxií až po buněčnou biologii.

RAHNER, Karl. Základy křesťanské víry: uvedení do pojmu křesťanství. 2.české, upr. vyd. Přeložil Karel ŘÍHA. Svitavy: Trinitas, 2004. Studium (Křesťanská akademie v Římě). ISBN 80–86036–99–5.+

Teologická publikace jednoho z teologů koncilu Rahnera nabízí myšlenkově sevřený, argumentačně promyšlený text, který může posloužit jak uvedení do křesťanského věření, tak také představovat nástroj, který umožní nevěřícím nahlédnout do způsobu křesťanského myšlení a pochopit velkou část Evropské kultury a filosofie.

RATZINGER, Joseph. Ježíš Nazaretský. Brno : Barrister & Principal, 2008. ISBN 978–80–87029–33–6.

Skutečnost, že papež píše teologické dílo, je v moderních dějinách velice výjimečná. Ratzinger ve své trilogii popisuje Ježíše Nazaretského jak historicky, tak také teologicky. Jde konzervativní, syntetizující, precizní vědeckou práci, která může nabídnout odpověď na otázku, kým Ježíš vlastně byl či je.

RAYMOND, Eric S. Katedrála a tržiště. Root.cz

Esej je považována za jistý manifest open source a jeho reflexí. Rozebírá dva možné přístupy k vývoji softwaru, které lze ale zobecnit na libovolný společenský jev spojený s kolaborací. První je systematicky řízený autoritou, druhý organicky vyrůstající (jako tržiště) od lidí.

REICH, Robert B. Dílo národů: příprava na kapitalismus 21. století. V českém jazyce vyd. 2. Praha: Prostor, 2002. Střed (Prostor). ISBN 80–7260–064–8.

Reich ve své knize popisuje změny, které přináší informační společnost, respektive její transformace ze společnosti industriální. Akcentuje vznik nový tříd obyvatel podle specializace svých činností, z nichž nejvyšší a nejdůležitější budou symboličtí analytici.

RUPNIK, Marko Ivan. Adam a jeho žebro. 2. vyd. Přeložil Josef ČUNEK. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2010. Současné otázky. ISBN 978–80–7412–052–7.

Krátká knížečka se věnuje tématu filosofické (a teologické) antropologie a to jak v kontextu vědeckém, tak také uměleckém. Slovinský teolog a umělec se zaměřuje nejen na otázku jedince, ale také na problematiku manželství a partnerství.

SEDLÁČEK, Tomáš. Ekonomie dobra a zla: po stopách lidského tázání od Gilgameše po finanční krizi. Praha: 65. pole, c2012.

Sedláček se ve své knize snaží ekonomii představit jako vědu o lidském chování v nejširším slova smyslu. Pracuje narativně, věnuje se postupné interpretaci mýtů, biblických příběhů, ale také ekonomů. Klade si otázku nejen po smyslu lidského pachtění, ale také zda se vyplácí dělat dobro.

SCHRÖDINGER, Erwin. Co je život?: Duch a hmota ; K mému životu. Vyd. 1. V Brně: VUTIUM, 2004, 254 s. ISBN 802143175x.

Kniha ukazuje, jak je možné čistě obecnými úvahami o hmotě dojít k představě ukládání informace formou kódu, který musí být materiálně uložený v aperiodickém krystalu. Mimo tuto zásadní konstrukci se kniha věnuje tématu vztahu duše a hmoty, odpovídá na otázku co je život a nabízí krátký (ale zajímavý) exkurz do východního myšlení očima kvantového fyzika.

SOKOL, Jan. Čas a rytmus. 2., rozš. vyd. Praha: Oikoymenh, 2004. Oikúmené. ISBN 80–7298–123–4.

Úvahy nad tím, co je to čas provází filosofické práce téměř od počátku. Sokol postupně vyjevuje a interpretuje vývoj lidského myšlení a postupně přechází k vlastnímu přínosu v této oblasti — místo běžného spojení času a pohybu promýšlí roli rytmu, jako materiálního projevu času.

SOKOL, Jan. Filosofická antropologie : člověk jako osoba. Vyd. 2. Praha: Portál, 2008. 222 s. ISBN 9788073674229.

Člověk je předmětem zájmu ve fenomenologické filosofii a nejinak je tomu také u Sokola. Ten postupně prochází témat z obecné antropologie, sociologie, jazykovědy, ale také religionistiky a teorie poznání a snaží se je usouvztažnit ke komplexně pojatému fenoménu člověka. Metodologicky jakoby pokrýval témata, kterým Patočka, na kterého přímo navazuje, nevěnoval pozornost.

STERNBERG, Robert J. Kognitivní psychologie. Vyd. 2. Přeložil František KOUKOLÍK. Praha: Portál, 2009. ISBN 978–80–7367–638–4.

Kniha nabízí hutný a přehledný soubor výzkumů, které se věnují jednotlivým partiím kognitivní psychologie a snaží se tak odpovědět na to, jak funguje jazyk, paměť, pozornost, vnímání či intelekt z pohledu psychologie. Pozoruhodně kombinuje výběr a reflexi výzkumů s učebnicovým pojetím textu.

ŠPIDLÍK, Tomáš. Spiritualita křesťanského Východu: systematická příručka. Vyd. 1. (v nakl. Refugium). Velehrad: Refugium Velehrad-Roma, 2002. ISBN 80–86045–84–6.

Pozornost zaměřená na západní civilizaci může být svým způsobem ochuzující. Špidlík se dívá na východní křesťanství spojené s Basilem, Řehořem, Origenem, Klementem, Zatvornikem a mnoha dalšími, studuje a popisuje spiritualitu člověka, jeho vztah k modlitbě, konání dobra i k selháním. Spojuje jazyk a pečlivost vědce, čtivost zkušeného mentora a hloubku zkušeného učitele.

TEILHARD DE CHARDIN, Pierre. Úvahy o štěstí a lásce. Ilustroval Jan JEMELKA. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2005. Slovo a obraz (Refugium Velehrad-Roma). ISBN 80–86715–48–5.

Krátká umělecky laděná kniha je více než vědeckým textem souborem úvah a kázání. Přesto v nich nacházíme jasnou, srozumitelnou a originální antropologii zaměřenou na růst a sebe překračování člověka, ale také studium pojmů lásky a krásy očima personalistického filosofa.

TEILHARD DE CHARDIN, Pierre. Vesmír a lidstvo. Praha: Vyšehrad, 1990.

Zatímco u Hegela je růst vědomí abstraktním konstruktem bez vědeckého uchopení, u Teilharda je směřování k bodu Omega základním antropologickým programem, smyslem a cílem bytí člověka ve vesmíru. Kniha také pozoruhodně přistupuje k hmotě, kterou Platonsky nezavrhuje, ale naopak zdůrazňuje její požehnanost a roli ve smyslu celého vesmíru.

WEINBERG, Steven. První tři minuty: moderní pohled na počátek vesmíru. Praha: Mladá fronta, 1982. Kolumbus.

Publikace se věnuje prvním třem minutám existence vesmíru, ve kterých se — z hlediska kosmologických dějin — událo vše důležité. Nabízí základní přehled o tématech, která s vesmírem v raných fázích existence souvisí, jako je velký třesk, inflační model, anihilace a kreace hmoty a antihmoty atp.
One clap, two clap, three clap, forty?

By clapping more or less, you can signal to us which stories really stand out.