Senioři píší Wikipedii. O čem to vlastně je?
Babičku a dědu jsme v jisté fázi života měli prakticky všichni. Mnozí z nás mají proto zkušenost z první ruky ohledně vztahu starých lidí a moderních technologií. Projekt Senioři píší Wikipedii je proto zaměřený právě na ně. Dává si za cíl zvýšit technologickou a informační gramotnost našich babiček a dědečků. Zda to vůbec funguje a jak, se zblízka podíváme v tomto článku.
Jak již zaznělo v úvodu, projekt Senioři píší Wikipedii, který založil v roce 2013 profesor matematiky (alma mater Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy) Jan Sokol (Trojan, 17. 2. 2021). Projekt je zaštiťován organizací Wikimedia Česká republika, což je lokální pobočka neziskové organizace Wikimedia Foundation. Jejím posláním je podpora a šíření svobodného vzdělávání a tvorby všem lidem. Organizace spadá pod Wikipedii. Největší otevřenou encyklopedii na světě, do níž smí přispívat kdokoliv. Vznikla roku 2001 a jejími zakladateli jsou internetový podnikatel Jimmy Wales a filosof a informatik Larry Sanger (Světelská, 2017).
Hlavní důvody, proč k je tvorbě Wikipedie povolávána právě starší generace jsou zejména jejich dobrá znalost spisovné češtiny. To se nedá ve stejné míře říct o mladých lidech. U nich je průměrná znalost spisovné varianty rodné řeči o poznání nižší. Proto dokáží starobní důchodci psát články, jež jsou po jazykové stránce kvalitnější. Druhou výhodou vyššího věku je, že mají více času a zpravidla již nemuší nikam spěchat, aby dorazili včas. Navíc někteří již bohužel ovdověli, a tak jim možnost věnovat nějaký čas psaní jistě přijde vhod (Wikisofia, n.d.).
Staří lidé mají navíc ve svém věku i celoživotní penzum zkušeností z konkrétních oborů. Znají konkrétní lidi a zákonitosti. To je potřeba nějak zaznamenat a předat dalším generacím. Celoživotní vzdělávání je pro starší generaci velmi prospěšné, neboť si tím aktualizují své dříve získané znalosti, zafixují si ty nově získané, což jim poskytne podnět k dalšímu seberozvoji nebo jim umožní snadno sdílet informace se svým okolím. Důležitý je zde ale také sociální aspekt. Díky projektu nejsou senioři tolik osamělí a je jim nabídnuta možnost vytvářet nové známosti. Účast v kurzu je zcela zdarma a otevřená všem osobám ve starobním důchodu, jež ovládají základy práce s osobním počítačem. Nezáleží tedy na věku, pohlaví, původu nebo například majetnosti seniora (Světelská, 2017).
Píšu s chutí, píšu rád.
Podle sdružení Wikimedia Česká republika je vzdělávání seniorů v oblasti samostatné tvorby na Wikipedii dosud tím nejúčinnějším způsobem, jakým se dají získat noví wikipedisté. Ukázalo se totiž, že senioři jsou po dokončení kurzu dlouhodobě aktivnější než například studenti (Světelská, 2017).
Otázka ovšem byla, jak oslovit cílovou skupinu. Obepsat domovy seniorů? Vylepit bannery? Rozesílat emaily? Nakonec byly osloveny univerzity třetího věku a některé knihovny. Projekt byl rovněž prezentován v médiích včetně těch veřejnoprávních, a to jak v Českém rozhlasu, tak v Událostech České televize. Také byl publikován článek na webových stránkách České televize. Projekt se tak stále více dostává do povědomí široké společnosti. V rámci projektu jsou nejaktivnějšími hlavní město Praha, Ústecký a Liberecký kraj (idem).
Mezi léty 2014 a 2016 se projektu zúčastnilo celkem 195 seniorů-studentů, z toho 109 žen, 48 mužů a 38 uživatelů, u nichž nebylo možné určit pohlaví. Z nich 36, tedy 18 %, pokračovalo v editování Wikipedie i po skončení kurzu. Největší část účastníků, celých 44 %, editovalo jen v rámci kurzu. Poslední skupina tvořená 38 % uživateli needitovala vůbec. Dále se také ukázalo, že bližší kontakt s wikikomunitou a počet absolvovaných kurzů znatelně zvyšují pravděpodobnost, že senior bude i po skončení kurzu aktivní až o 80 %(idem).
Z aktivních uživatelů, u nichž se podařilo zjistit pohlaví, editovalo tři krát více žen než mužů. Zajímavé ovšem je, že u neaktivních uživatelů je poměr stejný. Ženy editují celkově více než muži. Z údajů vyplynulo, že ženy dělají více menších oprav, zatímco muži dělají méně větších oprav, které jsou zároveň časově a datově náročnější. Ani vyšší objem dat na jednu opravu ovšem nestačil. Ženy jsou tak celkově aktivnější než muži, a to i z hlediska objemu dat (idem).
Závěr
Důležité je dělat oboje. Oba přístupy k práci jsou správné. V podstatě zde ani žádný špatný přístup neexistuje. To, na čem záleží nejvíce, je, aby staří lidé našli nové uplatnění ve svých životech a nebyli tolik osamělí. Wikipedie tak může skvěle plnit roli paměťové instituce, díky níž jsou znalosti a dovednosti odcházejících generací zvěčněny a zaznamenány pro generace přicházející. Internet vznikl za účelem překonání generačních a vzdálenostních překážek a propastí mezi lidmi. Je proto radostí konstatovat, že právě projekt Senioři píší Wikipedii se k těmto myšlenkám tak hrdě hlásí.
Zdroje
Knihovna Plzeň. (2018). Fotogalerie akcí pro seniory. Citováno 24. 3. 2022 online z https://knihovna.plzen.eu/sluzby/pro-seniory/fotogalerie-akci-pro-seniory/galid_17953/seniori-pisi-wikipedii-2018.aspx
Trojan, V. (17. 2. 2021). Chartista, jehož si ani komunisté nedovolili vyhodit z práce, protože by bez něj byli nahraní. Deník N. Citováno 24. 3. 2022 online z https://denikn.cz/564148/chartista-jehoz-si-ani-komuniste-nedovolili-vyhodit-z-prace-protoze-by-bez-nej-byli-nahrani/
Wikisofia. (n.d.). Senioři píší Wikipedii. Citováno 24. 3. 2022 online z https://wikisofia.cz/wiki/Senio%C5%99i_p%C3%AD%C5%A1%C3%AD_Wikipedii
Světelská, H. (2017). Senioři píší Wikipedii: vývoj projektu a analýza systémových dat [Bakalářská práce]. Ústav informačních studií a knihovnictví, Univerzita Karlova, Praha. Citováno 24. 3. 2022.