Senioři, technologie a vzdělávání
Vzdělávání je součástí života každého z nás, učíme se celý život. Každý z nás poznává něco nového během celého svého života. Velká část naší populace, což jsou právě dospělí v důchodovém věku, i přes zdravotní nebo jiné indispozice, má velkou chuť vzdělávat se a rozvíjet své schopnosti a dovednosti. Tato práce má přinést určitý přehled nad současným vzděláváním seniorů, nicméně i zamyšlení nad tím, jak důležité je nevyřazovat seniory z okruhu vzdělávání.
Nejvyšší vzdělání dnešních seniorů, tedy osob starších 60 let[1], je převážně vyučení bez maturity, hned v závěsu stojí pouze základní vzdělání. To se týká mužské populace, u žen je to ještě nižší, každá druhá žena v tomto věku má pouze základní vzdělání. Pouze asi 10 % mužů má vzdělání vysokoškolské, u žen jsou to pouhá 3 %. Uveďme zde důležitý fakt — vzdělání je odrazem doby. Dnešní senioři vycházeli povinné školní docházky za minulého totalitního režimu. Významným poznatkem tedy je, že ne všichni tehdejší studující měli možnost jít na vysokou školu a studovat. Společnost v té době byla rozhodně jinak postavená, než je dnes. Lze očekávat, že v budoucnu se budou tyto hodnoty výrazně proměňovat, kdy daleko větší procento budoucích seniorů dosáhne vzdělání zakončené maturitou či vysokoškolským titulem.[2]
Vzděláváním seniorů se zabývá gerontagogika.[3] Vzdělávací aktivity a podpůrné programy určené seniorům mají pozitivní vliv na jejich zdraví, ať už psychické či fyzické. Podporují činnost mozku, trénují paměť, socializace a interakce s ostatními jsou velkým přínosem do jejich života.[4]
Senioři a technologie
Současná situace seniorů a používání technologií se výrazně zlepšuje, nicméně stále existují určité výzvy a překážky. Celosvětová pandemie covid-19 urychlila používání technologií mezi seniory, zejména kvůli nutnosti zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli a přístupu ke zdravotní péči. I když roste počet seniorů, kteří aktivně využívají (informační) technologie, stále zde stojí překážky, které odrazují využívání technologií k jakýmkoli účelům. Jsou to zejména nedostatečné znalosti v tomto odvětví, které mají za následek strach z používání technologie, aby nedošlo k chybě či něčemu podobnému. Poté zde může hrát roli odmítání naučit se a používat moderní technologie a také finanční stránka, kdy je pořízení daného přístroje finančně nákladné a nedostupné pro všechny sociální skupiny. Pro zajímavost uveďme několik statistik. Dle Českého statistického úřadu v roce 2023 používalo mobilní telefon až 96 % seniorů, z toho 43 % chytrý telefon. U internetu je procento ale nižší, a to 52 %. Pro srovnání, následující graf ukazuje používání internetu seniory v rámci Evropy. Nejlépe si stojí severské země, kde procenta stoupají k 90.
Vzdělávací instituce a programy
Kde se senioři vzdělávají? V současné době existuje mnoho různých skupin nebo center, které nabízí seniorům vzdělávání či programy různých zaměření. Jsou to programy celoživotního vzdělávání, které organizují univerzity, Kluby seniorů, Akademie třetího věku, seniorská centra nebo Univerzity třetího věku.
Univerzita třetího věku
V samotné České republice jsou velmi oblíbené právě Univerzity třetího věku, jež mají své základy už v 70. letech 20. století ve Francii. U nás byla první U3V otevřena roku 1986 v Olomouci na Univerzitě Palackého. Statistiky uvádí velmi povzbudivá čísla, která ukazují na oblíbenost těchto forem vzdělávání. Požadavkem je prokázat, že student úspěšně ukončil středoškolské vzdělání a musí být přítomen alespoň v 60 % docházky. Na konci kurzu získají Osvědčení o absolvování Univerzity třetího věku.[5] Samotná U3V má i svou virtuální verzi, která podporuje digitální gramotnost. Studenti potřebují k výuce data projektor a počítač nebo notebook k promítání přednášek. Následně vyplňují testy k danému tématu, buď v papírové nebo digitální formě.[6] U3V zpravidla organizují knihovny v dané lokalitě. Senioři tak mají možnost se vzdělávat, učit se něco nového a zajímat se o společenské dění. Tato forma je významná pro setkávání se, socializaci, poznávání nových přátel a sdílení s ostatními.[7]
V dnešní době je již plno vzdělávacích aktivit přesunuto do virtuálního prostředí, které ovšem mohou představovat pro tuto část populace menší či větší problémy. A to ze dvou důvodů: jednak to, že senioři oproti mladé generaci nemají stejnou úroveň digitální gramotnosti — nedokáží na telefonu či počítači provést všechny úkony, které mladší generace zvládá s přehledem. A za druhé, až 60 % seniorů nemá přístup k internetu ve své domácnosti.[8]
Výborným příkladem pro ukázku toho, jak se senioři začleňují do digitálního světa, kde dochází zároveň ke vzdělávání a učení se, je projekt Senioři píší Wikipedii. Projekt vznikl v roce 2013 pod taktovkou Jana Sokola a již se do něj zapojilo přes 700 účastníků. Smyslem je obohatit zkušenostmi a vědomostmi další generace a zároveň se zapojit do světa technologií a moderních vymožeností a vyrovnat tak určitou propast, jelikož na volně přístupnou encyklopedii píší převážně mladí lidé. V tomto projektu jsou senioři po krátkém zaškolení zapojeni do vytváření obsahu na webové encyklopedii Wikipedia, kde mohou předávat své znalosti, poznatky a zkušenosti ze života.[9] Díky tomu jsou naplňovány potřeby sounáležitosti, senioři mají dobrý pocit z odvedené práce. Proč zrovna tento příklad? Dle mého má projekt krásnou myšlenku. Starší lidé se na jednu stranu učí s technologiemi, online prostředím a získávají tak nové dovednosti, zároveň využívají stále svou paměť, kterou je důležité v pozdějším věku procvičovat. Nepřipadají si odstrčení a nemají pocit, že „na ně svět zapomněl“, ale vytváří hodnotnou a přínosnou věc pro společnost, což jistě pozitivně působí na jejich přemýšlení a stav obecně.
Okolnosti vzdělávání
Senioři mají obecně velký zájem o vzdělávání, i v oblastech, které neovládají nebo jim nejsou blízké, nicméně cítí se příjemněji, pokud mají danou problematiku v podvědomí. Co se týká vzdělávacích kurzů, které mohou podpořit jejich dosavadní znalosti a zkušenosti, je důležité zohlednit jejich potřeby, aby se vytvořilo podpůrné učící prostředí. Při navrhování kurzů nebo vzdělávacích programů je zásadní myslet na fyzické změny, jako je pokles zraku a sluchu, a přizpůsobit materiály a tempo výuky potřebám starších dospělých.
Jaké doporučení předkládají studie pro kvalitnější vzdělávání seniorů? Bylo zjištěno, že senioři se učí lépe v pozitivním prostředí, které zvyšuje jejich sebevědomí. Významnou roli hrají ve výuce lektoři nebo instruktoři, kteří by měli být trpěliví, klidní a pozorní. Důležitou součástí kurzů a programů je rozdělení učebních úkolů na menší části a individuální podpora při plnění úkolů. Obsah kurzu by měl být zaměřen na zlepšení každodenních aktivit a měl by být prezentován způsobem, který zdůrazní potenciální výhody pro účastníky. Používání informačních materiálů a opakování úloh mimo výuku může pomoci seniorům lépe si zapamatovat a procvičit nové dovednosti.[10] Tyto kvality jsou klíčové pro úspěšné vyučování seniorů. Efektivní techniky zahrnují pomalé a systematické vysvětlování kroků, poskytování písemných materiálů pro opakování a procvičování mimo třídu. Senioři nově nabyté vědomosti z vzdělávacího programu poté předávají v rodině mezi generacemi, a tím nové poznatky přenáší do osobního života.[11]
Zaměřili jsme se rovněž na to, jak může vzdělávání pomoci seniorům v oblasti digitální gramotnosti a posílit tak jejich kompetence a větší důvěru v technologie. Jak se ukázalo v jedné ze studií, senioři jsou ochotní se učit, nicméně často čelí výzvám při učení se novým technologiím nebo práci s internetem.[12] Mezi témata, ve kterých se chtějí senioři vzdělávat, jsou rozpoznávání kvalitní informace, práce s fotografiemi, ukládání a rozřazování dokumentů do složek apod.[13] Vzdělávání má v oblasti digitální gramotnosti pozitivní vliv na kognitivní funkce a úroveň života u seniorů a tím rovněž zvyšuje následné používání chytrých telefonů a jiných přístrojů.[14]
Závěr
Cílem tohoto příspěvku bylo přiblížit vzdělávání seniorů a jejich vztah s technologiemi. Byly přiblíženy možnosti vzdělávání, ale také upozornění na řadu faktorů, které s sebou vzdělávání seniorů nese a je důležité na to myslet. Možnost učení se novému je důležitá v každém věku, a proto by měla být rovněž umožněna všem napříč generacemi. Lidé v pozdějším věku se potřebují socializovat a interagovat s ostatními. Moderní technologie se neustále a rychle vyvíjejí a je potřeba, aby senioři věděli, že jsou zde dostupné formy vzdělávání, které jim pomohou se mnohé naučit, aby se v tomto rychle měnícím se světě neztratili. Aby věděli, že i pro ně je vzdělávání dostupné, atraktivní a zajímavé.
[1] V některých zdrojích je uváděna hranice až 65 let.
[2] VOHRALÍKOVÁ, Lenka a RABUŠIC, Ladislav. Čeští senioři včera, dnes a zítra. Praha: VÚPSV, výzkumné́ centrum Brno, 2004, s. 28.
[3] ŠPATENKOVÁ, Naděžda a SMÉKALOVÁ, Lucie. Edukace seniorů: geragogika a gerontodidaktika. Pedagogika. Praha: Grada, 2015. ISBN 978–80–247–5446–8. Dostupné také z: https://www.bookport.cz/kniha/edukace-senioru-1274/.
[4] PÁVKOVÁ, Kateřina. Vzdělávání seniorů. Senioři jako účastníci vzdělávacího programu v oboru památkové péče. Online. In: kuv.upol.cz 2021.
[5] Tamtéž.
[6] TOMCZYK, Łukasz. Vzdělávání seniorů v oblasti nových médií. Praha: Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, 2015, s. 104.
[7] HAMBERGER, TOMÁŠ. Vzdělávání seniorů v době pandemie. Praha: Institut pro politiku a společnost, 2021, s. 3.
[8] Údaje vychází z Českého statistického úřadu z roku 2020. Dá se tedy předpokládat, že současné procento bude o něco nižší.
[9] ĎURKÁČ, Martin (2017). Senioři píší Wikipedii i ve Zlínském kraji. ProInflow, 9(2). https://doi.org/10.5817/ProIn2017-2-7
[10] Yoo, H. J. (2021). Empowering Older Adults: Improving Senior Digital Literacy. American Association for Adult and Continuing Education.https://eric.ed.gov/?id=ED611612
[11] PÁVKOVÁ, Kateřina. Vzdělávání seniorů. Senioři jako účastníci vzdělávacího programu v oboru památkové péče. Online. In: kuv.upol.cz 2021. Dostupné z: https://www.kuv.upol.cz/post/vzdělávání-seniorů-senioři-jako-účastníci-vzdělávacího-programu-v-oboru-památkové-péče[citováno 2024–06–10]
[12] Yoo, H. J. (2021). Empowering Older Adults: Improving Senior Digital Literacy. American Association for Adult and Continuing Education.https://eric.ed.gov/?id=ED611612
[13] ZADRAŽILOVÁ, Iva. (2019). Témata pro vzdělávací lekce seniorů v knihovnách: Výsledky kvantitativního šetření. ProInflow, 11(2). https://doi.org/10.5817/ProIn2019-2-2
[14] Lee, H., Lim J. A. a Nam, H. K. (2022). Effect of a Digital Literacy Program on Older Adults’ Digital Social Behavior: A Quasi-Experimental Study. International Journal of Environmental Research and Public Health 19, 19: 12404. https://doi.org/10.3390/ijerph191912404
