Šest podob profesního vzdělávání
Jak při práci vzdělat sebe, kolegy, zaměstnance
Úkolem profesního vzdělá(vá)ní je narovn(áv)at objektivní kvalifikaci (tedy nároky na výkon konkrétní profese) a kvalifikaci subjektivní (tedy skutečnou způsobilost jedince) [1].
Nastupuje po „běžné“ přípravě ve školském systému, prohlubuje profesní kompetence, zvyšuje kvalifikaci a zároveň umožňuje rekvalifikaci.
Oblíbenými, účinnými & zajímavými podobami profesního vzdělávání jsou:
1. Workshop
Jako dílna; jako forma organizace, při které dochází k porovnávání názorů a zkušeností, nácviku dovedností, společnému hledání (a nacházení řešení) problémů, které vnášejí sami účastníci [2].
Předpokládá spolupráci a předání určité hodnoty [3].
Měl by následovat předem definovaný cíl, reflektovat skladbu účastníků, zapojovat je, stmelovat je. Praktická stránka záleží a není formálně definovaná.
2. Školení
Jako staré a známé; obecně téměř jakákoliv vzdělávací aktivita; konkrétně edukační aktivita formovaná jedním nebo více lektory [4][5].
Objevuje se jako cyklické (v kolech, která mají určitou pravidelnost), účelové (k okamžitému použití), přeškolování (nahrazování jedněch znalostí jinými), doškolování (doplňování znalostí v krátkodobém kurzu), zaškolování (praktická příprava) [5].
3. Kaskáda
Jako řešení, jak v krátkém čase reagovat na určité změny a „proškolit“ velké množství lidí; jako forma profesního vzdělávání, kdy je „proškolen“ vedoucí pracovník, který informace dále předává svým podřízeným [6].
4. Stáž
Jako někdy opomíjený způsob; jako profesní vzdělávání mimo podnik, kdy je pracovník vyslán do jiné organizace s cílem podílet se na její činnosti a tím se vzdělat [7].
5. Koučink
Jako metoda systematického rozvoje osobnosti původně vyvinutá ve sportu; jako součást podnikové praxe, kdy kouč (a může být i externí) individuálním přístupem ovlivňuje pracovníka, aby byl iniciativnější, samostatnější a tvořivější v některých ohledech [8].
6. Výměna
Jako takový vnitrofiremní výměnný studijní pobyt; jako výměna zkušeností, kdy si na pracovišti dva pracovníci rozdílného pracoviště stejného oboru navzájem vyměňují znalosti, zkušenosti a know-how.
Při vzdělá(vá)ní sebe, kolegů a zaměstnanců neprohloupíte s žádnou podobou profesního vzdělávání.
A nejméně tou, kterou jste ještě nevyzkoušeli.
Použité zdroje
[1] ŠMEJKALOVÁ, Kateřina. Andragogika. Brno: Masarykova univerzita, 2020. Dostupné z: https://is.muni.cz/el/ped/jaro2020/FC5012/andragogika.pdf. Studijní materiál předmětu PdF:FC5012 Andragogika.
[2] PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013, s. 54. ISBN 978–80–262–0403–9.
[3] ŠAFRÁNEK, Jakub. Sedm tipů, jak můžete snadno udělat zatraceně dobrý workshop (prezentaci, seminář). In: Jakub Šafránek [online]. Písek: Jakub Šafránek, 22. 1. 2014 [cit. 2022–04–22]. Dostupné z: https://www.jakubsafranek.cz/safranek/sedm-tipu-jak-muzete-snadno-udelat-zatracene-dobry-workshop-prezentaci-seminar
[4] PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013, s. 298. ISBN 978–80–262–0403–9.
[5] PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje: výkladový slovník. Praha: Academia, 2002, s. 209. ISBN 80–200–0950–7.
[6] BEDNAŘÍKOVÁ, Iveta. Kapitoly z andragogiky 2. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 58. ISBN 80–244–1193–8.
[7] PALÁN, Zdeněk. Lidské zdroje: výkladový slovník. Praha: Academia, 2002, s. 203. ISBN 80–200–0950–7.
[8] PRŮCHA, Jan, WALTEROVÁ, Eliška a Jiří MAREŠ. Pedagogický slovník. 7., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Portál, 2013, s. 134. ISBN 978–80–262–0403–9.