Sociální sítě jako trend ve vzdělávání dospělých
V současnosti jsou sociální sítě místo v online prostoru, kde lidé tráví nejvíce času. Ať se jedná o procházení krátkých videí, čtení diskuzních vláken, či messengerové aplikace. Neexistenci sociálních sítí si jen málokdo dokáže představit. Ačkoli přinášejí mnoho negativních aspektů, určitě se z nich dají vytěžit i pozitivní přínosy. Jedním z nich může být využití sociálních sítí ve vzdělávání a pro vzdělávání.
Používání sociálních sítí ve formálním vzdělávání je kapitola sama pro sebe. Stejně jako využívání sociálních sítí pro propagaci vzdělávání a vzdělávacích akcí. Ráda bych se zde zamyslela spíše nad tím, jak se dají využít sociální sítě pro vzdělávání neformální. Za největší výhodu, ale zároveň i nevýhodu, považuji jejich bezplatnost. Tím, že nejsou placené jsou dostupné komukoli. Pomáhají tak překonávat finanční bariéru, která může být pro mnohé překážkou při snaze se vzdělávat (to neplatí ale vždy, např. LinkedIn má kurzy schované za paywallem). Úskalí, které bezplatnost přináší je, že na ně může přispívat kdokoli a je složité zajistit věrohodnost a kvalitu obsažených informací. Finanční aspekt totiž mnohdy zaručuje určitou kvalitu informací. Při přijímání informací ze sociálních sítí si tak člověk musí budovat kritické myšlení a učit se ověřovat si informace, což je plus. Avšak při dnešním přehlcení informací je složité rozpoznat pravdivé informace. To je ale odbočka mimo téma.
Když se budeme bavit o krátkých videích (shorts, reels), tak ta reflektují aktuální problém ve společnosti udržet pozornost po delší dobu. Lidé mají tendence rychle „scrollovat“ videa namísto toho, aby si pustili delší vzdělávací lekci, protože udržet pozornost minutu je menší problém, než hodinu. Ve výsledku nakonec ale stráví nad videi stejné množství času, jako kdyby si pustili jedno delší. Pokud by videa obsahovala vzdělávací obsah, mohlo by se jednat o řešení problému s udržením pozornosti. Zároveň by se člověk i něco přiučil a čas takto strávený by zužitkoval přínosně. Jak ale zajistit aby obsah, který člověk sleduje, byl pravdivý? Jak naučit algoritmy, aby nabízely jen taková videa? Je to pro vlastníky sociálních sítí chtěné? Tyto otázky jsou směrovány převážně na sociální sítě jako je Instagram, Facebook, Tiktok jejichž hlavním cílem je, dle mého názoru, zábava, nikoli vzdělávání.
Do jiné kategorie bych zařadila YouTube, který je rovněž sociální sítí. Narozdíl od výše jmenovaných sítí (s výjimkou Tiktoku) vznikl za účelem sdílení videí. Za roky jeho existence na něj bylo přidáno mnoho obsahu, který by šel rozřadit do několika kategorií, přičemž jednou z nich jsou vzdělávací videa. Kromě výkladových videí zaměřených na obsah fiktivních kultovních sérií (např. Pán prstenů) je na něm možno nalézt i videa nahrazující formální vzdělávání. Spousta projektů, které spadají pod fenomén MOOC sdílí svá videa pomocí platformy YouTube. Zároveň se na této sítí nachází i různá instruktážní videa. Případně recenze na produkty, které často točí lidé, kteří se v oblasti vyznají a dokáží tak poskytnout kvalitní doporučení. Informace získané z YouTube osobně považuji za věrohodnější než z jiných sociálních sítí, avšak i na něm je potřeba si prověřovat zdroje a brát je s rezervou.
Závěrem bych tedy chtěla shrnout, že sociální sítě mají pro vzdělávání veliký potenciál. Neměli bychom je odmítat a vidět pouze jejich negativa, ale měli bychom vyzdvihnout i pozitiva. Protože lidé sociální sitě využívat budou bez ohledu na negativa (samozřejmě se najdou i výjimky), tudíž bychom se měli zaměřit hlavně na to, co nám mohou přinést a jak je nejvíce zužitkovat k dobrému. Potenciál zde je, proto uvidíme, jak se situace vyvine.
