Sociálně-emoční učení v dospělosti

Přirozenou tendencí všech generací je vymezovat se kritikou vůči té mladší. Často slyšíme od rodičů či prarodičů, že jsme přecitlivělí, líní, neumíme se postavit na vlastní nohy, či že oni v našem věku už dávno měli dům a stabilní pracovní pozici — a to bez fňukání! Rozdíly mezi námi se dají do jisté míry přičíst přirozené mezigenerační kritice, avšak určité rozdíly mezi námi přeci jenom jsou.

Naše generace vyrostly v odlišných světech, které nás zformovaly do někdy citlivějších a křehčích bytostí. Dnešní mladá generace v životě čelí větším nárokům nežli předešlé. Žije ve světe s nejistou budoucností, která je protkaná klimatickou krizí, hrozbou válečných útoků a nedosažitelným ideálem vlastního bydlení. Zároveň je na ně kladen tlak dosahovat akademických výsledků, usilovat o dobré karierní uplatnění, efektivně trávit čas, navigovat svou pozornost směrem od sociálních sítí, pracovat s nerealistickým ideálem krásy zobrazovaném na internetu, a to vše zvládat v neustále se zrychlující společnosti, která je založena na stálém tlaku na výkon. Lidská psychika je křehká a dnešní společnost náročná, což podává pádný důvod, proč se o nás může tvrdit, že jsme příliš citliví.

Sociálně emoční učení (SEL) je metodika, která vznikla v USA v 90. letech (CASEL, 2024) a pomáhá žákům lépe porozumět svým emocím, plně je prožívat a projevovat empatii vůči ostatním dětem ve třídě. Učí děti, jak zvládat náročné situace a předcházet tak duševním problémům. Jedná se o metodiku, která je tzv. evidence-based a snaží se reagovat na současné výzvy a potřeby dnešních dětí. Teorie stojí na pěti pilířích:

1. Sociální cítění
2. Zodpovědné jednání
3. Vztahové dovednosti
4. Sebeuvědomování
5. Seberegulace

SEL primárně cílí na děti a dospívající a zatím neexistuje verze, která by byla zaměřená na dospělé, kteří však v dnešní společnosti také čelí stejným výzvám. A přestože se jejich děti a jejich studenti učí těmto dovednostem, sami v nich vzdělávání nejsou. Rozumět vlastním emocím a reagovat na ně adekvátně je však důležitou sadou kompetencí, která je potřebná napříč celý lidským vývojem. Dle studií v posledních letech můžeme pozorovat, že učitelé, kteří mají silné SEL kompetence, lépe reagují na pracovní stres a snižuje se u nich riziko vyhoření, které se pak nepřesouvá na žáky (např. Collie & Martin, 2017, Oberle & Schonert-Reichl, 2016).

Jak tedy můžeme skloubit SEL a vzdělávání dospělých?

V teorii andragogiky se často využívá Knowlesova teorie vzdělávání dospělých (Knowles, 1984). Tato teorie se snaží popsat pět charakteristických znaků vzdělávání u dospělých. Těmi jsou:

1. Sebepojetí V průběhu dospívání člověk přestává být závislý na autoritě a učení je více sebeřízená.
2. Zkušenosti V dospělosti mají již lidé za sebou řadu životních zkušeností, cestovali, prošli si prací apod. Tudíž mohou více čerpat ze svých vlastních zkušeností, které pro ně mohou být zdrojem učení.
3. Připravenost k učení Dospělí lidé jsou více orientovaní na rozvoj určitých dovedností, které potřebují pro naplnění svých nebo pracovních cílů, tudíž jsou více připraveni na to se vzdělávat.
4. Orientace na učení Orientace se přesouvá od učení se „předmětu“ k učení se řešení problémů reálného světa, který žijí.
5. Motivace k učení S tím, jak člověk dospívá, se motivace mění z vnější na vnitřní.

V následujících bodech jsem se pokusila nastínit, jak lze SEL uplatnit v kontextu Knowlesovy teorie.

• Pracovat na reálných problémech, které studenti řeší — Např. konflikty v práci či v rodině.
• Nabízet neformální kurzy zaměřené na specifické aspekty SEL — Např. mindfullenss programy, nenásilnou komunikaci či rozvoj asertivity a sebevědomí.
• Pracovat s aktivitami, které jsou sebeřízené a reflektují časové potřeby studentů — Např. zadávat dobrovolné pracovní listy na doma či práci v týmech.
• Podporovat dospělé v učení se emoční inteligenci a zdůraznění jejího významu — Např. vyzdvihnout, jak SEL může lidem pomoci řešit problémy v jejich životě a edukovat o potřebě těchto kompetencí v současném světě.

V konečném důsledku je soužití všech generací o vzájemném respektu a empatii, což jsou dovednosti, které již nyní často učíme naše děti, ale málo na ně myslíme u nás dospělých.

Citované zdroje:

Collie, R. J., & Martin, A. J. (2017). Teachers’ sense of adaptability: Examining links with perceived autonomy support, teachers’ psychological functioning, and students’ numeracy achievement. Learning and Individual Differences, 55, 29–39.

CASEL. Fundamentals of SEL. (n.d.). Collaborative for Academic, Social, and Emotional Learning. April 18, 2024, https://casel.org/fundamentals-of-sel/

Knowles, M. S. (1984). Theory of andragogy. A Critique. International Journal of Lifelong. Cambridge MA.

Oberle, E., & Schonert-Reichl, K. A. (2016). Stress contagion in the classroom? The link between classroom teacher burnout and morning cortisol in elementary school students. Social science & medicine, 159, 30–37.