Specifika online komunikace: Online disinhibition effect a flame wars

Úvod

Verbální komunikace v online prostředí je pro dnešního člověka běžnou součástí života. Komunikace v tomto prostředí se ale v mnohém odlišuje od komunikace tváří v tvář. Online disinhibition effect je jedním ze znaků typických pro online komunikaci. Je také možnou příčinou Flame wars, které se v online prostředí vyskytují. Jak k nim můžeme přistupovat? A jak jim vůbec zabránit? Online prostředí je v tomto specifické, ale také zde lze vypozorovat strategie chování, které vedou k jejich útlumu či zabránění.

Komunikace na internetu

Verbální komunikace nabývá jiných podob v souvislosti s využitím počítačů sloužících jako prostředků komunikace mezi lidmi. Vývoj technologií způsobil do jisté míry novou podobu interpersonální (mezilidské) a skupinové komunikace. Celosvětovou, globální počítačovou sítí se stal internet. Ten umožňuje kromě komunikace také přístup k různému typu obsahu — videa, hudba, fotografie, blogy aj. [1]

Zbyněk Vybíral hodnotí vliv internetu na lidskou komunikaci jako obohacující nebo neblahý. Uvádí příklady obou aspektů. Využívání internetu má dopady na kvalitu řeči a myšlení (ochuzování a zužování slovní zásoby, zpragmatičtění projevu, anglikanismy, roztěkanost, úsečnost atd.) a má dopad na životní styl. Přínosem internetu je umožnění informační dostupnosti a prostupnosti, interaktivnost při výměně zpráv a rychlost zprostředkování kontaktu.

Internet pozměnil komunikační návyky. Většina lidí odesílá více zpráv druhým osobám — v porovnání s klasickými dopisy. Změnila se kvalita psaní. V tomto typu komunikace se nejedná o komunikaci založenou primárně na textu, ale vyskytuje se zde snaha sdělit také to, co jinak sdělují intonace, pohledy, gesta např. pomocí emotikonů a dalších. Komunikace skrze internet také získala nový rychlejší rytmus. [2]

Odlišností digitální komunikace od komunikace tváří v tvář můžeme nalézt spoustu. Jednotlivé dopady těchto způsobů komunikací také působí rozdílně na lidskou psychiku a vývoj osobnosti.

Komunikace synchronní a asynchronní

Komunikaci můžeme rozdělit na synchronní a asynchronní. Mezi asynchronní způsoby komunikace můžeme zařadit e-mail, diskuzní fóra či diskuze pod webovými příspěvky a také blogy. Jejich společným znakem je to, že rychlost a plynulost komunikace je plně pod kontrolou jednotlivých uživatelů, prodleva v komunikaci obvykle není vnímána negativně. Naproti tomu synchronní komunikace zaznamenává konverzaci v reálném čase. Jedná se typicky o chat či instant-messengery kdy komunikující protějšek má možnost okamžitě reagovat. [3] V online komunikaci může docházet k prolínání synchronních a asynchronních způsobů komunikace.

Online disinhibition effect

Jedním ze specifických znaků, který se při online komunikaci v kyberprostoru vyskytuje je online disinhibition effect, který by bylo možné volně přeložit jako efekt ztráty zábran v online prostředí. Jedná se o odložení zábran, překonání nesmělosti, plachosti a ostychu, v krajních podobách může jít o obcházení tabu a zákazů, tedy o jistou odvázanost či nevázanost na normy, která může být až anomální. [2]

John Suler popisuje šest faktorů, které jsou příčinou vzniku efektu ztráty zábran. V některých případech může vést k efektu jeden či dva faktory, ale většinou se jedná o prolínání všech zmíněných faktorů, které spolu interagují a jsou příčinou vzniku takového chování.

• Anonymita: Uživatel může skrýt svou identitu, a proto se cítí méně zranitelný za své činy a jednání.
• Neviditelnost: Uživatel nemusí dbát na to, jak vypadá, jak se tváří nebo co má na sobě. Tento faktor způsobuje, že lidé mají odvahu jít v online prostředí na místa, kam by v jiném případě nešli a také dělat věci, které by jinak neudělali.
• Asynchronicita: Díky tomuto faktoru si může uživatel lépe promyslet svou zpětnou vazbu. Komunikace nereflektuje jeho okamžitou reakci na podnět.
• Solipsistické introjekce: Uživatel druhé osobě, se kterou interaguje, přisuzuje určitý vzhled, styl mluvy, tón hlasu aj. na základě svých vnitřních představ, které se nemusí shodovat s realitou.
• Disociativní imaginace: Způsobuje u uživatele pocit, že v kyberprostoru se nachází ve fantazijním světě, který se neshoduje s realitou. Hranice mezi online prostředím fantazie a online sociálním prostředím můžou být zamlžené.
• Minimalizace statusu a autorit: Na internetu má každý stejnou možnost sebevyjádření nehledě na postavení, bohatství, rasu či pohlaví. Toto vede k minimalizaci autorit.

Mimo těchto šest faktorů je online disinhibition effect ovlivněn osobními rozdíly mezi jednotlivci. Různé způsoby online komunikace (e-mail, chat, video aj.) a různé prostředí (př. sociální, pracovní a fantazijní) může způsobit různé projevy sebe sama. Ale žádný z těchto projevů není nezbytně více pravdivý než jiný.

Rozdělení online disinhibition efektu

Fenomén ztráty zábran v online prostředí může fungovat ve dvou zdánlivě protichůdných směrech. Mohou mu být přisuzovány mnohé aspekty lidského chování, které se v kyberprostoru vyskytují např.: násilí, pobuřování a slovní útoky, ale na druhou stranu také dobročinnost, poskytování pomoci a sebeprezentaci.

V některých případech, kdy lidé o sobě sdílejí velmi citlivé osobní informace např.: tajné emoce, přání, strachy aj., prokazují skrze toto chování laskavost, šlechetnost a snahu pomoci druhým. Jedná se o benign disinhibition, tedy o příznivou ztrátu zábran. [4]

Negativní online disinhibition effect je pojmenování pro efekt ztráty zábran v online prostředí, který přináší negativní důsledky. Většinou se projevuje agresivním chováním, které by nenastalo za stejné situace v reálném světě. Tento negativní efekt je pojmenován jako toxic disinhibition, tedy toxická ztráta zábran. Jedná se o online fenomén chování, které zahrnuje způsobení škody druhým bez jakéhokoli osobního prospěchu. Lze jej vysledovat na sociálních sítích, na stránkách online her, na násilnických pornografických a pedofilních stránkách, v komentářích na YouTube a na mnohých dalších místech kyberprostoru. [5] Příčinou negativního efektu ztráty zábran v online prostředí může být forma selhání vlastní sebekontroly.

Flaming

Flaming je pojem, který označuje situaci slovního agresivního vzplanutí jednoho nebo více účastníků online diskuzí. Jedná se právě o nejčastěji pozorovatelné vyjádření toxic disinhibition. Může se jednat o impulzivní zdánlivě obrannou reakci na vnímanou urážku nebo prudký nesouhlas s názorem, který zastávají druzí. Jednotlivé případy flamingu mohou narušit blahobyt online komunity. Větší problém ale vzniká ve chvíli, kdy uživatelé ovlivňují komunikační chování vzájemně. Nezdvořilost jednoho jedince totiž může být příčinou pro zahájení plamenné války, anglicky flame war. Tento pojem označuje skupinový konflikt v rámci komunity, kdy se uživatelé sdružují do skupiny, která sdílí stejný vyhraněný názor na určité téma. Tato skupina napadá násilným jazykem druhou skupinu, která sdílí většinou opačný názor. Slovní potyčky těchto skupin zpravidla obsahují urážlivé a vulgární prvky.

Flaming není jediným fenoménem, který se objevuje v neoficiální online komunikaci a souvisí s toxic disinhibition. Můžeme zde řadit také např.: „shitstorm“, trolling či dokonce kyberšikanu, cílenou na konkrétní osobu, které se útočník snaží ublížit. [6]

Strategie chování pro zvládání flame wars

Jakým způsobem je ale možné reagovat na flame wars? Jakým způsobem je možné jim předcházet? Jaké strategie chování v online diskuzích mohou vést k vyřešení flamingu, který vede ve většině situací k narušení vztahů mezi členy skupiny?

Odpovědi na tyto a jiné otázky nabízí Hangwoo Lee ve svém článku Behavioral Strategies For Dealing With Flaming In An Online Forum. Strategie chování, vedoucí ke zvládání konfliktů flame wars, jsou rozděleny do tří kategorií. Jedná se o soutěživě-dominantní (competitive-dominating) strategii, kooperativně-spojující (cooperative-integrating) strategii a strategii vyhýbání se (avoiding).

Do kategorie soutěživě-dominantní strategie patří odsuzování (Denouncing). Při této strategii zasahuje do diskuze mezi účastníky osoba ze třetí strany, která vznese pochybnosti o užitečnosti nebo hodnotě flamingu. Odsoudí jejich jednání jako nevýznamné a vybídne je k jeho ukončení. Také zde patří zveřejnění básní (Posting poems). Jedná se o reakci, kdy je účastník znepokojen a zneklidněn diskuzí, do které zasáhne tím, že do diskuze vnese báseň, bagatelizující či satirizující téma diskuze. Báseň může svou kritikou a cynickým vyzněním zastavit probíhající flame war.

Kooperativně-spojující strategie obsahuje strategii chování omluvy (Apologizing), ve kterém se účastník diskuze omluví za možné nepochopení napsaného tvrzení a způsobené vyhrocené nedorozumění, což může vést k omluvě ze strany opozičního tábora, a takto k ukončení flame war. Náleží zde také chování prostředníka (Mediating), ve kterém třetí osoba vybízí účastníky začínající flame war k nenarušení vztahu ve skupině a zdůrazňuje, že je důležité brát v úvahu závazky vůči této skupině. Dalším typem chování je žertování (Joking), které může zmírnit napětí diskuze a změnit téma. Následuje projevení solidarity (Showing Solidarity), která také slouží ke zmírnění napětí. Při tomto chování může reagovat na text, který byl nenávistný vůči jednomu účastníku diskuze, celá skupina, s cílem podpořit jej a vyvrátit či zmírnit nenávistně namířený text proti němu. Ritualizace (Ritualizing) je chování, při kterém se účastník diskuze vyjádří vůči spouštěči flame war za účelem poukázat na jeho techniku, kterou se vyjadřuje a prohlásit diskuzi s ním za neužitečnou. Poslední zde zmíněnou strategií chování je normalizace (Normalizing). V ní dojde k uvědomění si, že počítačová kultura je specifické prostředí a výskyt flame wars je zde možné považovat za normální a běžný. K tomuto postoji může vést myšlenka absence uznávaných norem chování v online prostředí.

Kategorie vyhýbání se zahrnuje strategii odchodu (Withdrawal). Při něm se účastník diskuze rozhodne diskuzi opustit a může sdělit odůvodnění svého odchodu, kterým může poukázat na neužitečnost diskuze. [7]

Závěr

Je velmi důležité uvědomit si, že ačkoli má online komunikace určitá specifika vůči komunikaci tváří v tvář, účinek, kterým působí na její účastníky může být stejný či silnější. Je velmi důležité mít na paměti, že online komunikace zasahuje do reálného světa a ovlivňuje jej. Vždyť online komunikace se svými dopady stává neméně reálnou, než komunikace tváří v tvář. Je tedy dobré uvědomovat si možné nástrahy, které se v online komunikaci vyskytují, ať už se jedná o uvědomění si online disinhibition efektu či flame wars.

Použitá literatura

[1]

JANOUŠEK, Jaromír. Psychologické základy verbální komunikace. 1. Praha: Grada, 2015, s. 198–199. Psyché (Grada). ISBN 978–80–247–4295–3.

[2]

VYBÍRAL, Zdeněk. Psychologie komunikace [online]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, s. 271–273 [cit. 2019–01–15]. ISBN 978–80–7367–387–1. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=nlebk&AN=1639966&lang=cs&site=eds-live&scope=site&ebv=EB&ppid=pp_4

[3]

KONEČNÝ, Štěpán. Fenomén lhaní v prostředí internetu [online]. 1. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2011, s. 23–27 [cit. 2019–01–15]. ISBN 978–80–210–7665–5. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=e000xww&AN=992768&lang=cs&site=eds-live&scope=site&ebv=EB&ppid=pp_1

[4]

SULER, John. The Online Disinhibition Effect. CyberPsychology & Behavior [online]. 2004, 7(3), 321–326 [cit. 2019–01–15]. DOI: 10.1089/1094931041291295. ISSN 1094–9313. Dostupné z: http://www.liebertpub.com/doi/10.1089/1094931041291295

[5]

LAPIDOT-LEFLER, Noam a Azy BARAK. Effects of anonymity, invisibility, and lack of eye-contact on toxic online disinhibition. Computers in Human Behavior [online]. 2012, 28(2), 434–443 [cit. 2019–01–15]. DOI: 10.1016/j.chb.2011.10.014. ISSN 07475632. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0747563211002317

[6]

VOGGESER, Birgit, Ranjit SINGH a Anja GÖRITZ. Self-control in Online Discussions: Disinhibited Online Behavior as a Failure to Recognize Social Cues. Frontiers in Psychology [online]. 2018, 8 [cit. 2019–01–15]. DOI: 10.3389/fpsyg.2017.02372. ISSN 1664–1078. Dostupné z: http://journal.frontiersin.org/article/10.3389/fpsyg.2017.02372/full

[7]

HANGWOO, Lee. Behavioral Strategies for Dealing with Flaming in an Online Forum. The Sociological Quarterly [online]. 2005, 46(2), 385–403 [cit. 2019–01–15]. ISSN 0038–0253. Dostupné z: https://www-jstor-org.ezproxy.muni.cz/stable/4120995