Spontánní učící se komunity na sociálních sítích
„Informační a komunikační technologie se vyvíjejí nezadržitelnou rychlostí a díky tomu se svět i my měníme.“
Takových, nebo velmi podobných vět najdeme na začátku nespočetného množství článku zde na Mediu, v seminárních středoškolských pracích, závěrečných vysokoškolských i odborných článcích a výzkumech. Avšak celé je to začarovaný kruh. My reagujeme a přizpůsobujeme se ICT a ICT se přizpůsobují nám. Je zajímavé zkoumat a přemýšlet nad tím, jak spolu vše souvisí a navzájem se ovlivňuje. Příkladů, které bychom mohli uvést, je nepřeberné množství. S ohledem na téma článku se však zaměříme na vzdělávání.
Postupně poznáváme sebe jako lidstvo, označujeme se za učící se společnost, měníme přístupy k tomu, jak se vzděláváme a jak jsme vzděláváni. Nejaktuálnější teorií/přístupem ve vzdělávání je konektivismus. Ten vychází z konstruktivismu, který je založený na pochopení látky místo pouhého zapamatování si. Konektivismus reaguje na měnící se společnost a rozšiřuje se o poznávání skrze propojování různých zdrojů, a hlavně se přesouvá do sociálních sítí.
“Posuzují každého jedince v kontextu sítě (osobnostního vzdělávacího prostředí), kterou si kolem sebe buduje.” (Brdička, 2008)
S tím jednoznačně a ukázkově souvisí PLE (Personal Learning Enviroment), kdy si vytváříme vlastní cestu vzdělávání a sociální sítě v tom hrají nemalou roli. Sociální síť, jak samotné sousloví napovídá, značí, že jsme ve spojení v dnešní době s celým světem a jsme součástí větších celků. Mnoho z nás tvoří svoje osobní vzdělávací prostředí tím, že se stává součástí větší zájmové skupiny, ve které se nachází povolanější jedinci.
V těchto skupinách nás spojuje zájem o danou problematiku/téma a naše potřeba se o něm dozvídat více. Například Facebook je stále plný vtipných videí se zvířátky, ale také má mnoho zájmových skupin, kde se navzájem vzděláváme, sdílíme své znalosti, dotazujeme se a zároveň se řídíme pravidly dané skupiny. V těchto skupinách tedy spontánně vzniká aktivní učící se komunita a my jsme její součástí. Jedinou výjimkou, oproti některým definicím učících se komunit je to, že zde není ustanovena žádná dohlížející autorita z oboru, maximálně správce skupiny, který je málokdy odborníkem.
Zdroje:
ADAMS, Susan R. Learning Community. Salem Press Encyclopedia [online]. 2013 [cit. 2019–03–20].
BRDIČKA, Bořivoj. Konektivismus — teorie vzdělávání v prostředí sociálních sítí. Metodický portál: Články [online]. 02. 09. 2008, [cit. 2019–03–20]. ISSN 1802–4785. Dostupné z: https://spomocnik.rvp.cz/clanek/10357/KONEKTIVISMUS---TEORIE-VZDELAVANI-V-PROSTREDI-SOCIALNICH-SITI.html ISSN 1802–4785.
