Srovnání neziskových organizací ve výuce mediální gramotnosti v zemích V4
Tato práce si klade za cíl představit některé z organizací v zemích Visegrádské čtyřky (V4), které se věnují výuce mediální gramotnosti. Přínosem této práce je zejména to, že nabízí přehlednou rešerši nejenom organizací, ale také podpory mediální gramotnosti ve školských systémech a podporu tohoto tématu mezinárodními subjekty. Základní otázkou je, jaké nestátní neziskové organizace v oblasti mediální výchovy v zemích V4 působí a jaká je náplň jejich práce. Sekundárně pak tato seminární práce představuje i současnou situaci mediální výchovy ve vybraných státech.
Mediální gramotnost v Evropě
Mediální gramotnost lze definovat jako „schopnost přistupovat, analyzovat, hodnotit a vytvářet zprávy v různých kontextech“ (Potter a Christ 2006). Mediální výchova má poté, tak jak ji definuje například Rámcový vzdělávací program, vybavit žáka základní úrovní mediální gramotnosti. To v praxi znamená například schopnost analyzovat sdělení, posoudit jejich věrohodnost, vyhodnotit komunikační záměr, orientovat se v mediálních obsazích, nebo schopnost výběru média pro naplnění různých potřeb (Jeřábek a Tupý 2017).
Evropská komise (EK) vytyčila mediální gramotnost jako jednu ze zásadních politik v rámci digitálních kompetencí občanů EU a označila ji za zásadnější než kdy dřív. „Umožňuje (mediální gramotnost) občanům všech věkových skupin orientovat se v moderním zpravodajském prostředí a přijímat informovaná rozhodnutí,“ píše se na webu EK.
Státy by v souladu s touto politikou měly na výuku a podporu mediální gramotnosti zřetel a měly by pracovat na zlepšení její úrovně u všech obyvatel (Evropská komise, 2021).
Tato práce se zabývá tím, jak vypadá „zlepšování“ mediální gramotnosti ve čtyřech vybraných zemích EU. Výběr těchto zemí nebyl náhodný. Práce si vytyčila komparovat situaci ve čtyřech zemích na základě co nejvíce podobných nezávislých proměnných (Caramani, 2017). Proto byly zvoleny země Visegrádské čtyřky — Česká republika, Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ty jsou si podobné geograficky, mají podobný historický vývoj, současný přístup k EU a pojí je i větší pouto vzhledem k vzájemné Alianci států V4.
Podle výzkumu OSF a jejich „indexu mediální gramotnosti“ je na tom ze států Visegradské čtyřky s mediální gramotností nejlépe Polsko se skóre 56/90, následuje Česká republika (53/90), Slovensko (45/90) a poslední ze čtveřice je Maďarsko (42/90). Země se tak nacházejí v tzv. třetím klastru hodnocených zemí, kromě Polska, které je ještě na hraně druhého. Pro srovnání nejlépe umístěné Finsko získalo 78 bodů z 90 a zcela poslední místo obsadila Severní Makedonie (15/90) (Open Society Institute — Sofia 2021).
Přístup zemí k mediální gramotnosti
V následující části bude stručně představeno, jak vybrané země aplikují důraz na mediální výchovu ve vzdělávacích plánech. To poslouží jako základní přehled institucionálního nastavení v této oblasti. Více pozornosti však bude věnováno v další části přehledu neziskových organizací, které v jednotlivých zemích působí a které nemalou měrou ke zlepšení situace přispívají.
Česká republika
V České republice je mediální výchova průřezovým tématem. Strategický dokument MŠMT Strategie 2030+ označuje schopnost orientace v mediálním prostoru za jednu z klíčových dovedností absolventů základních škol. Učitelé se také mohou vzdělávat pomocí akreditovaných kurzů (MŠMT ČR 2020).
Slovensko
Slovensko zařazuje mediální výchovu do výuky jako průřezové téma. Lze ji zařadit jako samostatný předmět, není to však povinností. Co se týče vzdělávání pedagogů, není zavedeno systematicky, ale učitelé si mohou své kompetence rozšiřovat pomocí programů dalšího vzdělávání (Štátny pedagogický ústav 2015a, Štátny pedagogický ústav 2015b, Pecháček a Tuzar 2021).
Polsko
V Polsku došlo k poslední velké aktualizaci rámcového vzdělávacího programu v souvislosti s mediální gramotností v roce 2019. Mediální gramotnost je v Polsku průřezovým tématem, které není vyučováno jako samostatný předmět. V Polsku nefunguje systematické vzdělávání pedagogů v této oblasti (Pecháček a Tuzar 2021).
Maďarsko
Mediální gramotnost byla v roce 2020 definována jako průřezové téma a je vyučována jako volitelný předmět na středním stupni vzdělávání (18–19 let), studenti si mohou vybrat mezi mediální nebo dramatickou výchovou. Ve vzdělávání pedagogů Akreditační́ho centra dalšího vzdělávání učitelů jsou různé programy pro učitele, včetně témat mediální gramotnosti (Pecháček a Tuzar 2021, Akreditační centrum dalšího vzdělávání učitelů 2021).
Organizace působící ve více zemích V4
V této části budou představeny organizace a úřady (kromě institucí zřizovaných samotnými vládami vybraných zemí), které se věnují podpoře mediální gramotnosti ve všech zemích V4 zároveň. Tyto organizace se podílejí na financování neziskových organizací, které se právě mediální výchově v nějaké formě věnují a bez jejich financí by tedy některé projekty nebyly schopné fungovat. Bude zde popsána organizace Open Society Foundation a Mezinárodní visegrádský fond. Podporou tohoto tématu (zejména finančně), se zabývají i americké ambasády zejména v České republice, Polsku a na Slovensku.
Open Society Foundation
Open Society Foundation pravidelně monitoruje úroveň mediální gramotnosti v Evropě v „media literacy index“ (Open Society Foundation), jak již bylo zmíněno výše. Kromě toho investuje i za pomoci grantů do různých neziskových organizací a projektů. V rámci „informačního programu“ si nadace dává za cíl najít nové metody k porozumění technologickým změnám, které mají vliv na základní lidská práva. V tomto programu se zaměřuje na podporu odolnosti veřejné sféry, která má bojovat se šířením dezinformací prostřednictvím sociálních médií. Ty podkopávají schopnost politiků i veřejnosti činit informovaná rozhodnutí (Open Society Foundation, 2021).
Mezinárodní visegrádský fond
Na podporu mediální gramotnosti se zaměřuje grantový program Mezinárodního visegrádského fondu, a to konkrétně v oblasti „demokratické hodnoty a média“. Konkrétními cíli jsou mimo jiné:
- Zajištění bezpečnějšího prostředí a budování kapacit pro informátory (whistle-blowers), fact-checkery, investigativní novináře a další „hlídací psy demokracie“
- Lepší mediální a informační gramotnost a s tím spojená větší odolnost vůči neobjektivnímu zpravodajstvím, dezinformacím a propagandě
(Visegradský fond, 2021)
US Embassy
Podporou mediální gramotnosti se zabývají také americké ambasády. V letošním roce jsou granty tematicky zaměřené zejména na boj s misinformacemi a dezinformacemi o covid-19, v jednotlivých zemích se ale podpora ze strany US Embassy částečně liší.
Polsko: Ve spojitosti se školstvím jde zejména o podporu kompetence kritického myšlení o informacích o pandemii a vakcíně COVID-19, které studenti středních a vysokých škol vidí na sociálních médiích. Podobný cíl si klade US Embassy i u učitelů, kteří by tyto kompetenci měli studentům předávat (Americká ambasáda a konzulát v Polsku 2021).
Maďarsko: Není vypsán grant přímo na výuku mediální gramotnosti, pouze „Small Grants Program“, který má za cíl posílit americko-maďarské vztahy, případně program AEIF, který má jako jeden z cílů posílení demokratických hodnot (Americká ambasáda v Maďarsku 2021).
Česká republika: V rámci grantu mohou žadatelé získat prostředky na různé druhy aktivit. Mezi nimi je i posílení nezávislých médií, žurnalistiky a boj proti dezinformacím (Americká ambasáda v České republice 2021).
Slovensko: Na podporu vzdělávání v oblasti mediální výchovy se zaměřuje i ambasáda na Slovensku. Podporuje projekty zaměřené na hybridní hrozby, dezinformace a kyberbezpečnost. A podobně jako výše se zaměřuje i na podporu nezávislých médií (Americká ambasáda na Slovensku 2021).
Neziskové organizace v oblasti mediální výchovy
Neziskové organizace často zastávají roli státu tam, kde samotný stát nestačí. Přestože tyto organizace v první řadě neusilují o profit, často jejich fungování připomíná fungování ziskového sektoru. Pro neziskové organizace je ale typické, že mají silnou vizi a zastávají určité v hodnoty, v jejichž souladu fungují (Šedivý a Medlíková 2009). Pro tuto práci jsou zajímavé organizace, které se pohybují v oblasti mediální výchovy.
Metoda výběru organizací
Téma mediální gramotnosti je široké a lze jej pojmout z několika úhlů. Existují různé projekty, které se věnují tomuto tématu zeširoka, nebo se zabývají vybraným dílčím aspektem. Vzhledem k tomu, že organizací, které se zcela nebo okrajově mediální gramotností zabývají, je mnoho, vytyčila si autorka práce následující kritéria, podle kterých vždy vybrala za každou zemi dvě organizace. Zde je znatelně i největší slabina práce, která vyplývá z omezeného rozsahu práce, kdy není možné představit a analyzovat větší množství organizací a je tedy nutné vybrat dle přísnějších kritérií menší počet.
Kritéria:
- Nezisková organizace působící alespoň 5 let
- Pořádá workshopy pro studenty, případně dodává materiály do škol
Tato kritéria pomohou vyselektovat organizace, které nepůsobí příliš dlouho a kterých je větší množství, zároveň budou eliminovány projekty, které působí pouze online bez osobní přítomnosti na školách nebo projekty, které nijak se školami nespolupracují.
Organizace věnující se mediální výchově v České republice
Jeden svět na školách
JSNS funguje už od roku 1999 a nabízí nejenom učitelům zdarma vzdělávací materiály a pořádá tematické akce. Nejvýraznějším projektem Jednoho světa na školách, který spadá pod organizaci Člověk v tísni, jsou na poli mediálního vzdělávání Týdny mediálního vzdělávání. Učitelé mohou na školách do výuky zařadit materiály jako je vzdělávací pořad Mediální ring či online kvíz pro žáky. S materiály JSNS pracují na více než 3 900 zákaldních a středních školách.
„Týdny mediálního vzdělávání pořádáme s cílem rozvíjet mediální gramotnost a posilovat kritické myšlení žáků a studentů základních a středních škol v celé České republice.“
(JSNS 2021)
Demagog
Organizace Demagog se od doby vzniku v roce 2012 primárně zaměřuje na fact-checking výroků politiků. Zároveň ale nabízí i workshopy pro školy — jeden na téma kritické myšlení a mediální gramotnost, druhý na téma samotného fact-checkingu. Tím se organizace snaží předat své know-how dál a naučit studenty lépe pracovat s informacemi.
„V rámci 90 minut interaktivních aktivit pomůžeme nejen studentům středních škol v základní orientaci v mediální oblasti, předáme ale také znalost rozlišovat fakta od názorově zabarvených textů a prohloubíme rovněž kritické myšlení, což je pro dnešní dobu zcela zásadní dovednost.“
(Demagog 2021)
Organizace věnující se mediální výchově v Maďarsku
Televele
Organizace Televele Médiapedagógiai Műhely Egyesület vznikla z iniciativy učitelů a psychologů. Posláním Televele je zlepšení mediální gramotnosti malých dětí a podpora mediální výchovy v Maďarsku a zároveň posilování vazeb k demokratickým hodnotám. Organizace nabízí několik vzdělávacích programů jako e-learning DRON o kritickém myšlení a fake news, trénink učitelů nebo prevenční program pro žáky základních škol a jejich rodiče (Televele 2021).
The Visual World Foundation
Organizace Visual World Foundation (Vizuális Világ Alapítvány) pořádá mediální soutěže pro děti a mládež, kromě toho také vytvořila dokumenty a referenční filmy se zaměřením na práva dětí. Cílem organizace je kreativní a kritické využívání médií k navázání kontaktu a dialogu a spolupráce mezi různými skupinami ve společnosti (Unicef Maďarsko 2021).
Organizace věnující se mediální výchově na Slovensku
Centrum mediálnej gramotnosti
Centrum mediálnej gramotnosti (IMEC) vzniklo jako iniciativa Univerzity sv. Cyrila a Metoda v Trnave v roce 2010. Organizace shromažďuje vzdělávací materiály a poskytuje akreditované kvalifikační vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v předmětu mediální výchova a vzdělávací workshopy pro školy.
„Zmyslom IMEC — Centra mediálnej gramotnosti je informovať o mediálnej výchove a jej podstate, integrovať doterajšie separátne realizované projekty, zhromaždiť a vyselektovať relevantné výstupy a ponúkať ich odbornej i laickej verejnosti.“
(Mediálna výchova 2021)
Mediálná škola
Tento projekt vznikl v roce 2009 a nabízí mladým lidem se zájmem o mediální prostředí workshopy s lidmi z praxe. V rámci víkendových akcí se mladí lidé mohou vzdělávat v oblastech, které je ve spojitosti s médii nejvíce zajímají.
„Podporujeme mladého člověka, aby rozvíjel své mediální dovednosti, nabýval schopnost kriticky přemýšlet.“
(Mediálna škola 2021)
Organizace věnující se mediální výchově v Polsku
Demagog
I v Polsku existuje organizace Demagog, která se věnuje fact-checkingu. Kromě toho vede i Akademii fact-checkingu v rámci které se zaměřuji mimo jiné i na školy. Od roku 2020 navíc součástí workshopů je i původně česká vzdělávací úniková hra Unikni fake news od organizace Fakescape.
„Akademie fact-checkingu byla založena v reakci na mezeru ve vzdělávacím systému, která nedostatečně zohledňuje otázky ověřování informací a kritické analýzy mediálních zpráv.“
(Demagog 2021)
Edukacja medialna
V rámci rozsáhlejšího projektu Nowoczesna Polska existuje větev zabývající se mediální výchovou. Mezi její činnosti patří tvorba online lekcí a online vzdělávacích modulů pro studenty. Celkem nabízí 235 lekcí. Kromě toho organizace pořádala i soutěž Mediální olympiáda, která fungovala na bázi meziškolní soutěže.
„Vytváříme první kompletní program mediálního vzdělávání v Polsku. Materiály byly vytvořeny na základě Katalogu kompetencí vypracovaného v rámci projektu Digitální budoucnost.“
(Edukacja medialna 2021)
Závěr
Tato práce prvně nastínila, jaký je přístup k mediální výchově obecně v Evropě, následně si zvolila čtyři země, které porovnala. Jednalo se o země Visegrádské čtyřky — Českou republiku, Polsko, Maďarsko a Slovensko. I přes limity práce, kterými je zejména malý rozsah a tím menší robustnost, bylo možné přinést základní přehled v této oblasti.
Prvně došlo k porovnání institucionálního ukotvení mediální výchovy, které je ve všech zemích s drobnými odchylkami podobné. Ve všech čtyřech zemích se setkáváme s mediální výchovou jako s průřezovým tématem, u nějž mají školy větší volnost v tom, jak jej do vzdělávání zapracují.
V druhé části se pak práce zaměřila přímo na organizace, které v této oblasti působí. Nejprve došlo k představení organizací, které působí ve všech čtyřech zemích a zpravidla je jejich cílem financovat projekty zaměřené na vytyčená témata, mezi kterými je i mediální výchova nebo kritické myšlení.
Následně byly za každou zemi představeny dvě organizace starší pěti let, které se zabývají vzděláváním studentů v oblasti mediální gramotnosti. V této části byla také vatvořena tabulka, která má shrnout hlavní aktivity v oblasti zvyšování mediální gramotnosti u žáků a studentů.
Co se týče návaznosti na téma seminární práce, další výzkumníci by jej nepochybně mohli rozpracovat více do hloubky. Pro další výzkum by tak mohlo být zajímavé zkoumat, jak se liší náplň práce vzdělávacích organizací v oblasti mediální výchovy v zemích V4, jaký je dopad těchto organizací, jak vypadá spolupráce mezi státním a nestátním sektorem nebo z pohledu ekonomického i jak jsou tyto organizace financovány a kdo „sponzoruje“ neformální mediální výchovu.
Citované elektronické zdroje a literatura
1. Akreditační centrum dalšího vzdělávání učitelů. 2021. „Akreditační systém.“ Akreditační centrum dalšího vzdělávání učitelů. Přístup získán 2. 5 2021. https://pedakkred.oh.gov.hu/pedakkred/.
2. Americká ambasáda a konzulát v Polsku. 2021. „U.S. Embassy Grants Program .“ Americká ambasáda a konzulát v Polsku. Přístup získán 2. 5 2021. https://pl.usembassy.gov/education-culture/grants/.
3. Americká ambasáda na Slovensku. 2021. „Small Grants Program.“ U.S. Embassy in Slovakia. Přístup získán 7. 5 2021. https://sk.usembassy.gov/education-culture/public-affairs-section-grant-opportunities/small-grants-program/.
4. Americká ambasáda v České republice. 2021. „U.S. Embassy in The Czech Republic.“ Notice of Funding Opportunity.Přístup získán 7. 5 2021. https://cz.usembassy.gov/notice-of-funding-opportunity/.
5. Americká ambasáda v Maďarsku. 2021. „Americká ambasáda v Maďarsku.“ Embassy Funding. Přístup získán 2. 5 2021. https://hu.usembassy.gov/education-culture/embassy-funding/.
6. Caramani, Daniele. 2017. Comparatice politics. Oxford: Oxford University Press.
7. Demagog. 2021. „Akademia fact-checkingu.“ Demagog. Přístup získán 5. 6 2021. https://akademia.demagog.org.pl.
— . 2021. „Nabízíme workshopy.“ Demagog. Přístup získán 30. 5 2021. https://demagog.cz/stranka/workshopy-demagogcz.
8. Edukacja medialna. 2021. „O nas.“ Edukacja medialna. Přístup získán 5 6. http://edukacjamedialna.edu.pl/info/o-nas/.
9. Evropská komise. nedatováno. „Shaping Europe’s digital future .“ European Commission. Přístup získán 2. 5 2021. https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/media-literacy.
10. Jeřábek, Jaroslav, a Jan Tupý. 2017. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Praha: MŠMT.
11. JSNS. 2021. „Týdny mediálního vzdělávání 2021 — právě probíhají.“ Vzdělávací program JSNS. Přístup získán 30. 5 2021. https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/tydny-medialniho-vzdelavani.
12. MŠMT ČR. 2020. „Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+.“ Praha: MŠMT, 23. 11.
13. Mediálna škola. 2021. „Kto sme.“ Mediálna škola. Přístup získán 30. 5 2021. https://www.medialnaskola.sk/kto-sme/.
14. Mediálna výchova. 2021. „Charakteristika centra .“ Mediálna výchova. Přístup získán 3. 6 2021. https://medialnavychova.sk/o-nas/.
15. Open Society Foundation. nedatováno. „Information Program .“ Open Society Foundation. Přístup získán 2. 5 2021. https://www.opensocietyfoundations.org/who-we-are/programs/information-program.
— . nedatováno. „Media Literacy Index 2021 .“ Open Society Foundation. Přístup získán 2. 5 2021. https://osis.bg/?p=3750&lang=en.
16. Open Society Institute — Sofia. 2021. „Media Literacy Index 2021.“ Double Trouble: Resilience to Fake News at the Time of Covid-19 Infodemic. 14. 3. Přístup získán 2. 5 2021. https://osis.bg/wp-content/uploads/2021/03/MediaLiteracyIndex2021_ENG.pdf.
17. Pecháček, Štěpán, a Vojtěch Tuzar. 2021. Mediální výchova ve vybraných zemích EU. Praha: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky.
18. Šedivý, Marek, a Olga Medlíková. 2009. Úspěšná nezisková organizace. Havlíčkův Brod: Grada.
19. Štátny pedagogický ústav. 2015a. „Štátny vzdělávací program.“ Štátny pedagogický ústav. 6. 2. Přístup získán 2. 5 2021. https://www.minedu.sk/data/att/7500.pdf.
20. Štátny pedagogický ústav. 2015b. „Státny vzdelávací program pre gymnáziá.“ Štátny pedagogický ústav. 20. 3. Přístup získán 2. 5 2021. https://www.statpedu.sk/files/articles/dokumenty/inovovany-statny-vzdelavaci-program/statny_vzdel_program_pre_gymnazia.pdf.
21. Potter, WJ, a WG Christ. 2006. „Media literacy, media education, and the academy .“ Journal of Communication 5–15.
22. Televele. 2021. „Who we are?“ Televele. Přístup získán 3. 6 2021. https://televele.hu/english/.
23. Unicef Maďarsko. 2021. „Vizuális Világ Alapítvány.“ Unicef Magyarország. Přístup získán 3. 6 2021. https://unicef.hu/ezt-tesszuk-itthon/szakmai-partnereink/vizualis-vilag-alapitvany.
24. Visegradský fond. nedatováno. „Visegrad Grants .“ Visegradský fond. Přístup získán 2. 5 2021. https://www.visegradfund.org/apply/grants/visegrad-grants/?c=objectives.
