Stinné stránky globalizace vzdělávání
Globalizace jakožto proces ovlivňující ekonomiku, kulturu i politiku společnosti, ze své podstaty ovlivňuje i proces vzdělávání. Tato skutečnost může mít řadu pozitivních dopadů — například zvýšení důrazů na vzdělávání z důvodu potřeby vyšší úrovně znalostí a dovedností, a tak následného rozšiřování terciárního vzdělání a absolventů středních škol. S tím se pojí i srovnávání kvality výuky díky mezinárodnímu srovnávání (studie TIMSS nebo PISA), díky kterému dochází ke zvyšování standardů a identifikování oblastí pro zlepšení. Další výraznou změnou pak je zvýšené používání informačních technologií ve výuce. Nicméně proces globalizace s sebou nese i negativní vlivy, kterých se obávají zejména rozvojové země.
Změna cíle
Za jeden z těchto negativních vlivů může být považována změna hlavního cíle vzdělávání — od společenského, kulturního a intelektuálního uspokojení studentů se cíle vzdělávání přesunuly k uspokojení ekonomie země, kdy se univerzity zaměřují zejména na informace relevantní pro současné ekonomické trendy.
Komodifikace
Za další negativní vliv je považována komodifikace vzdělávání, tedy že je na vzdělání stále častěji nahlíženo jako na komoditu, kdy je kvalitní vzdělání často dostupné pouze pro elitní vrstvy společnosti a tato skutečnost tak může ještě zvyšovat sociální nerovnosti ve společnosti. Zejména západní a rozvinuté země mají většinou lepší přístup k technologiím, než rozvojové země, což tyto země může znevýhodňovat.
Standardizace
Standardizace může být i dvousečným mečem, jelikož se často globální vzdělávání často zaměřuje zejména na matematiku, vědecké předměty a angličtinu jako cizí jazyk. Díky tomu může docházet k omezování kulturní rozmanitosti, omezování studentů při výběru předmětů a případně ke znevýhodnění studentů s nedostatečnými jazykovými schopnostmi. Také homogenizace vzdělávácího procesu může v některých situacích snížit kvalitu výuky — odlišené kultury přistupují ke vzdělávání jinak a tento pokus o sjednocení může mít za následek ztrátu specifických aspektů této kultury.
Všechny tyto procesy také vytváří nátlak na vzdělávácí systémy, které jsou tak nuceny produkovat jedince schopné konkurovat na globálním trhu práce.
Je však nasnadě ocenit to, že žijeme v období proměn, které mohou vyvolat úžasné nebo destruktivní změny. Spousta zemí vytěžilo z globalizace vzdělávání maximum a slučování různých kulturních pohledů na vzdělávání by mělo být vnímáno jako výhoda. Globalizace s sebou kromě pozitivních dopadů nese i dopady negativní a je potřeba mezi těmito dvěma silami najít přiměřenou rovnováhu.
Zdroje:
Eric Atta Quainoo, Ruby Aggrey, Derrick Aggrey, Francis Adams, Ernest Opoku, Zakaria Wanzam Abubakari. The Impact of Globalization on Education: A Blessing or a Curse. Education Journal. Vol. 11, №2, 2022, pp. 70–74. doi: 10.11648/j.edu.20221102.13
MIALIAWATI, Inggis. The Effect of Globalization on Culture, Information Technology, and Education. In: PROCEEDING ICTESS (Internasional Conference on Technology, Education and Social Sciences). 2020.
Vasilyeva, E. R., & Sinagatullin, I. M. (2020, January). Influence of globalization on modern education. In International Session on Factors of Regional Extensive Development (FRED 2019) (pp. 75–78). Atlantis Press.
