Strategie vzdělávací politiky dle MŠMT
Tento článek se zabývá Strategií vzdělávací politiky České republiky do roku 2020, kterou na svém webu prezentuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Jedná se o stěžejní dokument, který je také podstatný pro možnost získání financí z Evropské unie. Článek nemá sloužit jako (přílišná) kritika tohoto dokumentu, ale spíše čtenáře seznámit s jeho obsahem.
Strategie svým schválením nahrazuje tzv. Bílou knihu v rámci Národního programu rozvoje vzdělávací soustavy z roku 2001. Ta nicméně nebyla systematicky dodržována. Aktuální strategie obsahuje základní analýzu stavu českého školství a vzdělávání. Čeští žáci se pohybují v průměru a jejich výsledky z dlouhodobého hlediska spíše stagnují. Dále jsou uvedeny i obecné informace o důležitosti vzdělání ve společnosti (benefity jak pro jednotlivce, tak pro společnost). Strategie má pomoci zlepšit výsledky a motivaci žáků i studentů bez ohledu na věk. V rámci dokumentu jsou stanoveny tři klíčové priority: snižování nerovnosti ve vzdělávání, podpora kvalitní výuky učitele, odpovědné a efektivní řízení vzdělávacího systému.
Priorita snižovat nerovnosti ve vzděláván by měla být naplněna zkvalitňováním vzdělávací soustavy tak, aby nedocházelo k znevýhodňování osob při vzdělávací příležitosti a dále kompenzace vzdělávacích problémů. Tento bod by měl být naplňován v souladu se Strategií sociálního začleňování 2014–2020 a pouze efektivní propojování může mít viditelné pozitivní výsledky. V rámci této priority jsou také stanoveny dílčí kroky jako je zvýšení dostupnosti a kvality předškolního vzdělávání a rané péče, efektivní začleňování žáků do vzdělávacího proudu, tvorba podmínek pro snazší přechod absolventů na trh práce a mnohé další. Priorita podpory kvalitní výuky se zabývá také problémy se zaměstnáváním a vzděláváním učitelů. V České republice není dráha učitele příliš atraktivní. To je způsobeno relativně nízkým platem, nedostatkem příležitostí k seberealizaci a prestiží profese. Jako navrhované řešení je zavedení kariérního systému pro učitele, zvýšení mzdy (dle ekonomického vývoje) či zlepšení ochrany učitele a další body směřující k průběžnému vzdělávání učitelů, nastavování cílů ve vzdělávání srozumitelnou formou apod. Priorita efektivního a odpovědného řízení vzdělávacího systému se mimo jiné dotýká aktuální decentralizaci především regionálního školství. To ztěžuje komunikaci a celkovou orientaci v systému. Také chybí příprava na různé vedoucí pozice. V rámci strategie je tedy zmiňovaná důležitost případných standardů vědoucích pozic ve vzdělávání po vzoru Standardu studia pro ředitele škol a školských zařízení. Mezi další výčet kroků patří vyjasnění vztahů mezi školami a jejími zřizovateli, tvorba platforem pro efektivní komunikaci a zvýšení spolupráce mezi MŠMT a dalšími orgány státní správy, které se dotýkají vzdělávání.
Strategie dále obsahuje mnohem více kroků a možností jak řešit problematické částí českého školství. Dokument se také zabývá jednotlivými nástroji, jako je finanční zajištění. Stručně lze říci, že se jedná o jeden z nejdůležitějších dokumentů MŠMT, který obsahuje hodně “jak bychom mohli…”, otázkou zůstává s jakou efektivitou jsou jednotlivé body reálně řešeny a jestlipak to do roku 2020 všechno vyjde.
