Student vlastním učitelem? DIY ve vzdělávání.

Ondřej Beran
EDTECH KISK
Published in
2 min readMay 6, 2021
Obrázek od uživatele Green Chameleon, Unsplash

Různé vzdělávací kurzy, učební materiály, a vlastní studium se stávají čím dál tím větší částí studentského života. Velké množství těchto extra přístupů k učení může zapadat pod přístup označený jako „Do it yourself“ (DIY). Tento název je klasicky propojený s věcmi, které si člověk jednoduše musí udělat sám, což se občas stává i hlavní pointou. Dobrým příkladem je nákup nábytku, kde člověk získá dobrý pocit právě z toho, že si vše musel nakonec složit sám. Podobně to může samozřejmě být i u vzdělání, ačkoliv důvody k tomuto přístupu jsou často jiné.

Aastha Singal ve svém článku [1] zmiňuje, že velkým důvodem může být touha získávání více relevantních znalostí a schopností, které se člověk ve škole nemusí naučit. Tato motivace může jednoduše vést jedince k tomu, aby vzal své vzdělávání do svých vlastních rukou. Ačkoliv tento důvod vyvolává jisté obavy ohledně relevance současných kurikul, posouvání studentů k většímu zájmu o své vzdělávání je něčím pozitivním.

Tento přístup ale není limitován pouze na studenty, kteří nejsou spokojeni se vzděláním, které poskytuje jejich vzdělávací instituce. Pokus implementovat prvky DIY do samotné výuky ukázal pozitivní výsledky ve třech zemích, včetně České republiky. Tento výzkum prokázal, že takováto implementace může vést ke zlepšení tvorby vlastních studijních materiálů mezi studenty, lepšímu přístupu k regulaci vlastního vzdělávání a zpracovávání úkolů či projektů, zvětšené míře sdílení vlastních materiálů, a vylepšenému chápání vzdělávacích teorií a technik. [2]

Z těchto výsledků můžeme vysoudit, že DIY přístup může být velice užitečným nástrojem nejen pro studenty, kteří chtějí vzít vlastní vzdělávání do svých rukou, ale pro studenty obecně. Kritický přístup k informacím a schopnost tvořit vlastní materiály, ze kterých se člověk může učit jsou velice užitečné schopnosti v dnešní době, která je často charakterizována exponenciálně rostoucím množstvím dostupných informací. Zároveň je zjevné, že tento přístup podporuje schopnost spolupráce a kolaborace, které jsou taktéž důležitým aspektem celoživotního vzdělávání v 21. století. DIY je tedy přístup, kterému by se neměl nikdo vyhýbat ze strachu nutnosti dělat si své vlastní materiály.

[1] SINGAL, Aastha. DIY-Education? Millennial Say No to Traditional Ways of Learning. Entrepreneur [online]. Entrepreneur Media, C2021, 2019 [cit. 2021–5–5]. Dostupné z: https://www.entrepreneur.com/article/339636

[2] MIÑO-PUIGCERCÓS, Raquel, María DOMINGO-COSCOLLOLA a Juana M. SANCHO-GIL. Transforming the teaching and learning culture in higher education from a DIY perspective. Educación XX1 [online]. 2018, 22(1) [cit. 2021–5–5]. ISSN 2174–5374. Dostupné z: doi:10.5944/educxx1.20057

--

--