Studenti Katedry technické a informační výchovy jako hybatelé rozvoje otevřených vzdělávacích zdrojů na pedagogické fakultě

Text vznikl v rámci Specifického výzkumu Fyzika, informatika a odborné vzdělávání na základních a středních školách a slouží jako myšlenkový základ pro práci s didaktických materiálem.

Otevřený vzdělávací zdroj (OER) je obsah s otevřenou licení, který je zdarma k užití. Licence je typicky ošetřena pomocí Creative Commons. Podpora jejich vzniku a využívání je součástí digitálních pedagogických kompetencí, ale také širší koncepce otevřeného vzdělávání, jejíž prvky můžeme najít ve strategických záměrech vzdělávacích institucí, včetně Masarykovy univerzity.

Nová myšlenka, má-li se uchytit v praxi, potřebuje svého nositele, advokáta, chcete-li influencera. V případě OER a Pedagogické fakulty jich můžeme najít jistě vícero, speciálně blízko k nim však mohou mít studenti Katedry technické a informační výchovy, a to z několika celkem jednoduchých důvodů.

OER a studenti Katedry technické a informační výchovy

Téma OER je z části otázka digitálních kompetencí a práce s technologiemi, které jsou nedílnou součástí kurikula tohoto studia. Dalším, a o třídy významějším důvodem, je jakási dvojí role absolventa tohoto studia, který není pouze učitelem ICT na základní škole, ale také třeba správcem sítě, webu, sociálních sítí, či rovnou Koordinátorem ICT školy. Učitel tedy může být významným hybatelem v (digitálních) inovacích školy — včetně využívání a vytváření OER učiteli. Praktické setkání s tímto tématem již během studia může být posílením důležitých kompetencí.

Zavádění nových myšlenek do praxe (fakulty)

Silnější práce s OER není jen tématem pro pedagogickou fakultu, nýbrž obecně pro české vzdělávací prostředí, které bylo ke sdílení a využívání technologií ve vzdělávání spíše dostrkáno pandemickými opatřeními, než pozvolnými strategickými kroky. Na tuto příležitost je potřeba navázat — a kde jinde než na univerzitách jakožto místech nových myšlenek, výzkumů a inovací. Jakkoliv uvažujeme o možnosti, kudy se s OER vydat, zařazení do kurikula studentů, nestačí přemýšlet jen nad jejich vytvořením, nýbrž nad celým ekosystémem — jinými slovy, co si počneme s vytvořenými OER a jak to studentům vůbec vysvětlíme? Než se můžeme dát do práce se studenty a designu celého fungování OER na fakultě, musíme se pochopitelně zorientovat v současné diskusi.

Témata v kontextu OER ve výzkumu posledních dvou let

Stavět se dá na některých tuzemských počinech (například inovaci portálu rvp.cz, který se částečně transformoval na přehlednou databázi OER či jednotlivých projektech jako je tematický ONLIFE) nebo zahraničních výzkumech a příspěvcích — v následujících odstavcích jsou vybrány nejrelevantnější studie ze Scopus publikované v posledních dvou letech. Někteří autoři vnímají celosvětovou covidou situaci jako příležitost znovu promyslet koncept OER jako takový (Wiley, 2021), jiní se zaměřují na různé aspekty, které nejsou dostatečně pokryty či zodpovězeny.

Využívání OER

Mnohé otázky se týkají využívání OER. Jejich existence nestačí — musí být objevitelné (Perifanou & Economides, 2022; Recalde et al., 2021) a celková zkušenost uživatelsky přívětivá (Chimbo et al., 2021). To klade vysoké nároky na repozitáře OER a jejich práci s metadaty, vyhledáváním, případně trénováním umělé inteligence (Ingavelez-Guerra et al.), která usnadní nalezení výsledků odpovídajících potřebě uživatele. Špatná dohledatelnost je pak celkem logicky překážkou úspěšnosti celého konceptu OER (Perifanou & Economides, 2022) — nenacházím, co potřebuji nebo na druhé straně nikdo nevyužívá mnou vytvářené zdroje.

Jakkoliv k repozitářům OER odborné studie najdeme, stále zde můžeme vidět research gap v kontextu testování použitelnosti a dalšího rozvoje (Otto et al., 2021). Otázkou také je, kdo je vlastně vhodným správcem repozitáře a jak zajistit udržitelný rozvoj (Wang et al., 2021). V našem případě by se dalo uvažovat o spolupráci katedry, fakultní knihovny a IT střediska.

Kurátorství OER

Právě knihovna a knihovníci knihovny pedagogické fakulty mohou být dalším významným přispěvatelem k využívání zdrojů z repozitáře a to kurátorstvím zdrojů (Parmar & Kurmar, 2021). To znamená, že mohou vytvářet sbírky zdrojů podle určitých kritérií, například oblíbené zdroje k výuce zeměpisu ve virtuální realitě pro druhý stupeň nebo výběr zdrojů k 17. listopadu. Uživatel se tedy ke zdroji může dostat i jinou cestou, než vlastním vyhledáváním — na doporučení.

Tvorba OER studenty

Tvroba OER studenty není převratnou myšlenkou, můžeme se s nimi setkat i ve studiích týkajících se právě studentů učitelství (Velychko et al., 2021). Stále je zde však prostor pro tvorbu příkladů dobré praxe. Inspirovat se můžeme například ve studentské soutěži tvorby OER (Chan et al., 2021), mezinárodní spolupráci na tvorbě OER (Nascimbeni et al., 2021) nebo tvorbě OER v rámci vlastního učitlského portfolia.

Zajímavým momentem může být situace, kdy studenti přináší své OER na praxi jako inovativní know-how z univerzity, které umožňuje pomyslnou směnu za zkušenosti z praxe provázejícím učitelem. V neposlední řadě mohou právě studenti podpořit učitele ve využívání OER, jejichž akceptace vyžaduje také svou pozornost (Tang et al., 2021).

Literatura

Chan, H. C. B., Kemp, I. M., Leung, W. C. L., Tovar, E., & Reisman, S. (2021). Enhancing Student Learning Through an Open Educational Resource Competition. In 2021 IEEE 45th Annual Computers, Software, and Applications Conference (COMPSAC) (pp. 127–132). IEEE. https://doi.org/10.1109/COMPSAC51774.2021.00029

Chimbo, B., Ingavelez-Guerra, P., & Oton-Tortosa, S. (2021). Accessibility Metadata: A Proposal for the OER’s Evaluation Considering Quality Models. In 2021 IEEE Fifth Ecuador Technical Chapters Meeting (ETCM) (pp. 1–6). IEEE. https://doi.org/10.1109/ETCM53643.2021.9590799

Ingavelez-Guerra, P., Robles-Bykbaev, V., Perez-Munoz, A., Hilera, J. R., & Oton-Tortosa, S. (2022). Automatic adaptation of open educational resources: an approach from a multilevel methodology based on students’ preferences, educational special needs, artificial intelligence, and accessibility metadata. IEEE Access, 1–1. https://doi.org/10.1109/ACCESS.2021.3139537

Nascimbeni, F., Burgos, D., Spina, E., & Simonette, M. J. (2021). Patterns for higher education international cooperation fostered by Open Educational Resources. Innovations in Education and Teaching International, 58(3), 361–371. https://doi.org/10.1080/14703297.2020.1733045

Otto, D., Schröder, N., Diekmann, D., & Sander, P. (2021). Offen gemacht: Der Stand der internationalen evidenzbasierten Forschung zu Open Educational Resources (OER). Zeitschrift für Erziehungswissenschaft, 24(5), 1061–1085. https://doi.org/10.1007/s11618-021-01043-2

Parmar, R., & Kurmar, S. (2021). School Libraries as Promoters of Open Educational Resources to Galvanize Education: An Exploratory Study. Library Philosophy and Practice.

Perifanou, M., & Economides, A. A. (2022). Discoverability of OER: The Case of Language OER. In Ó. Mealha, M. Dascalu, & T. Di Mascio (Eds.), Ludic, Co-design and Tools Supporting Smart Learning Ecosystems and Smart Education (pp. 55–66). Springer Singapore. https://doi.org/10.1007/978-981-16-3930-2_5

Recalde, L., Navarrete, R., & Pogo, F. (2021). Making Open Educational Resources Discoverable: A JSON-LD Generator for OER Semantic Annotation. In 2021 Eighth International Conference on eDemocracy & eGovernment (ICEDEG) (pp. 182–187). IEEE. https://doi.org/10.1109/ICEDEG52154.2021.9530872

Tang, H., Lin, Y. -J., & Qian, Y. (2021). Improving K-12 Teachers’ Acceptance of Open Educational Resources by Open Educational Practices: A Mixed Methods Inquiry. Educational Technology Research and Development, 69(6), 3209–3232. https://doi.org/10.1007/s11423-021-10046-z

Velychko, V. Y., Omelchenko, S. O., Khyzhniak, I. A., & Fedorenko, E. G. (2021). Developing and using open electronic educational resources in educational activities. Journal of Physics: Conference Series, 1840(1). https://doi.org/10.1088/1742-6596/1840/1/012063

Wiley, D. A. (2021). Open educational resources: undertheorized research and untapped potential. Educational Technology Research and Development, 69(1), 411–414. https://doi.org/10.1007/s11423-020-09907-w