Systém sociálního kreditu v Číně: zhmotnění románu 1984 nebo pokračování dlouhé tradice?
Poslední dobou dostáváme z médií velké množství děsivých zpráv o systému sociálního kreditu v Číně. Hovoří se v nich, že Číňanům je na základě nízkého počtu kreditů zakázáno cestovat, mají horší dostupnou sociální a zdravotní péči, nemohou si pronajmout byt, zakoupit automobil či si půjčit peníze u banky. Ale je to opravdu pravda? Vzniká v druhé nejsilnější ekonomice světa systém, který je inspirovaný epizodou z Black Mirror? Nebo se jenom média snaží v zemi vycházejícího draka najít něco, co tam vůbec není?
Kreditní skóre
Jde o číselně vyjádřené hodnocení, které se odvíjí od toho, jak důvěryhodný jste pro věřitele, tedy jestli platíte včas splátky, kolik máte půjček atd. Tato důvěryhodnost se označuje jako bonita. Pokud tedy máte vysoké kreditní skóre, jste důvěryhodnější pro úvěrové instituce, což znamená, že máte snazší přístup k bankovním půjčkám. Pokud máte skóre naopak nízké, je pravděpodobné, že instituce vám odepřou přístup k některým jejím službám, jako je bankovní úvěr nebo založení kreditní karty. Takto funguje například americká společnost FICO, která přišla s vlastním modelem kreditního skóre v USA. Skóre je určováno podle historie plateb, dluhového zatížení, délky úvěrové historie či druhu použitého úvěru. Podobné kreditní skóre funguje v Austrálii, Kanadě nebo také Německu. Tím bych chtěl poukázat na to, že kreditní skóre není pouze v Číně, ale je i v západních zemích. Nicméně je potřeba říct, že v zemi draka toto hodnocení dále rozšířili o kontroverzní aspekt — soukromá data — takže mimo bonity bývají posuzovány i nákupní návyky, chování na sociálních sítích nebo to s kým komunikujete nebo se přátelíte.
Často kupujete alkohol, hrajete videohry a přátelíte se s lidmi s nízkým skóre? Tak vaše kreditní skóre bude klesat.
Sesame Credit je největším soukromým poskytovatelem kreditního skóre (často bývá médii zaměňováno za budoucí čínský sociální kredit), které bylo vytvořeno společností Ant Financial, která spadá pod čínskou společnost Alibaba. Zákazníci získávají skóre na základně vyhodnocení pěti faktorů. Důležité je říct, že pod Alibabu spadá platební systém Alipay — který má na trhu s mobilními platbami 54,5% podíl a tím získává mnoho důležitých dat o chování svých uživatelů.
Prvním faktorem je, zda člověk platí všechny své účty — za elektřinu, nájem, telefon, pojistku a jestli je platí včas. Druhým je „schopnost uživatele dostát svým závazkům“. Třetím je důvěryhodnost, tedy jestli člověk ověřil svoji adresu, telefonní číslo. Čtvrtým faktorem je chování a preference uživatele, tedy co lidé nakupují a čím tráví volný čas. Jestli tedy často nakupujete alkohol a hrajete videohry, bodové hodnocení vám bude klesat. Naopak, pokud budete často nakupovat pleny, budete považováni za rodiče se smyslem pro zodpovědnost. Poslední faktor však nejvíce podporuje obavy z kreditního systému, protože je velmi podobný epizodě Nosedive ze seriálu Black Mirror. Jmenuje se „mezilidské vztahy“. To znamená, že aplikace hodnotí i to s kým se přátelíte, pokud tedy máte „špatné“ přátelé, výsledkem bude, že i vaše skóre bude klesat.
Skóre se pohybuje od 350 do 950 bodů. Od 600 bodů máte možnost využívat privilegované služby, firma to označuje jako věrnostní program. Pokud tedy figurujete jako důvěryhodná osoba, nemusíte například platit zálohu při půjčování kola nebo auta, jsou vám nabízeny výhodnější půjčky nebo může na letišti využít rychlejší odbavení. Nezodpovězenou otázkou zůstává, jak algoritmus hodnotí dané faktory a jakou jim přiděluje váhu, protože to si nechává firma pro sebe.
Dalším provozovatelem soukromého kreditního skóre je Tencent, který svůj produkt označuje jako Tencent Credit. Tato nadnárodní společnost stojí za sociální sítí WeChat (v Číně známý jako Weixin) a provozuje mobilní platební systém Tenpay, který má na trhu s mobilními platbami 39,5% podíl. Pod tuto platební bránu spadají oblíbené služby WeChat Pay a QQ Wallet. Uživatelé musí zadat svoje skutečné jméno, adresu a číslo občanského průkazu. Skóre se pohybuje mezi 300 až 850 body. Hodnocení je podobné jako u Sesame Creditu, počet bodů se také odvíjí na základě 5 kategorií a neznámého algoritmu.
Je potřeba říct, že od těchto služeb může zákazník kdykoliv odejít, také může požádat o vymazání z registru a případně požádat o kompenzaci, pokud by byly jeho data zneužita. Ale obliba bezkontaktních plateb je stále na vzestupu. Například v roce 2018 využívalo 92 % obyvatel velkých měst k placení mobilním telefon.
Státem spravovaný systém kreditního skóre by měl odstartovat už tento rok
Doteď jsme se bavili o soukromém sektoru a pojďme se podívat na ten státní. První regionální pokusy s kreditním skóre začaly již v roce 2009. O pět let později odstartoval národní pilotní program s osmi soukromými společnostmi, které v různých regionech používaly vlastní hodnotící systémy. A od roku 2018 jsou tyto společnosti centralizované pod Čínskou lidovou bankou. Snaha státu byla vzít to nejlepší ze soukromých projektů a vytvořit jeden centrální projekt, který by umožňoval jednotlivcům, podnikům a vládě sledovat vzájemnou důvěryhodnost. Ne všechny projekty byly založené na hodnocení vyjádřené body. Další metodou je blacklist či whitelist. Což v praxi znamená, že když neplatíte splátky nebo jste se dopustili nečestného finančního chování, tedy, že jste například nabízeli podvodné úvěry, tak vám nebudou sníženy body, ale dostanete se na blacklist. To byl důvod, proč byla lidem odebrána možnost si zakoupit letenky nebo odcestovat do zahraničí. Soudy je za nesplacené úvěry nebo jiné finanční delikty zařadily na černou listinu.
V roce 2017 se vláda odvrátila od záměru, že kreditní skóre budou spravovat soukromé firmy
V roce 2015 udělila Čínská lidová banka licenci osmi společnostem pro zahájení správy kreditního skóre. Mimo výše zmiňované firmy Alibaba a Tencent to byla například společnost Didi Chuxing (dopravní společnost, která provozuje taxi služby) nebo Baihe Network Company (velmi populární čínská seznamka). Avšak v roce 2017 dospěla vláda k rozhodnutí, že žádný z pilotních projektů neobdrží oficiální povolení ke správě státního kreditního skóre. Jako hlavní důvod uvedla možný střet zájmů nebo to, že firmy vykazovaly nedostatečnou kooperaci při sdílení dat mezi nimi a státem či dalšími firmami, které se podílely na vývoji. Firmy také upřednostňovaly svůj vlastní prospěch před zákazníky. To ale neznamená, že by soukromé projekty zanikly. K březnu roku 2017 fungovalo v Číně 137 soukromých a státem podporovaných společností poskytujících nejen informace o bonitě lidí.
Po neudělení pokračující licence osmi soukromým firmám v roce 2017, vznikla první čínská licencovaná úvěrová agentura (spadající pod Čínskou lidovou banku, která si v ní drží 36% podíl) provozující Baihang Credit s cílem vytvořit národní systém úvěrového hodnocení. Jedná se tedy o kreditní skóre, podobné tomu jako je například FICO s více hodnotícími faktory. Neúspěšné firmy se staly jejími akcionáři (každý firma po 8% podílu). Firmy s ní měly sdílet data o svých zákaznících. To ale podle vyjádření obou firem (Alibaba i Tencent) odmítají. Ale je otázka jestli můžeme těmto firmám věřit, když je například jiná čínská firma Huawei, podezřelá ze špionáže a podle Aleše Špidly, odborníka na kybernetickou bezpečnost, jsou pod neustálou kontrolou státu? Osobní data jsou v dnešní době jednou z nejvýznamnějších komodit v digitálním světě. Nejen marketingové firmy dychtí po tom, dozvědět se o nás co nejvíce, aby nám mohly připravit reklamu na míru nebo se pokusit ovlivnit veřejné mínění a tím třeba i volby. Ale nezapomínejme na to, že i s našimi daty se čile obchoduje, například kauza Cambridge Analytica nebo případ Avastu, který prodával citlivá data o našem chování na internetu.
Už v roce 2015 vznikla platforma Credit China, kterou v roce 2016 následoval Národní informační systém podnikových a úvěrových informací (NECIPS). Tyto dva systémy mají poskytovat informace o společnostech na blacklistu a přehled pozitivních a negativních úvěrových záznamů společností působící v Číně. V rámci platformy Credit China byly zřízeny její městské verze jako například Credit Beijing nebo Credit Shangai. A na základě těchto městských experimentů má vzniknout celonárodní systém sociálního kreditu. Existují dva cíle, které si stanovila čínská vláda. První se týká financí, tedy jak zachází občané s financemi. Druhým cílem je systém sociální kontroly, což „jsou mechanismy procesu socializace, které určují, co je v jednání mezi lidmi správné a žádoucí a naopak, které jednání je deviantní a je třeba jej postihovat sankcemi. Tím směřuje k odstranění nežádoucích jevů ze společnosti.“ [1]. Právě tento druhý cíl vyvolává tolik kontroverzí. Tento systém je uplatňován městy a dává si za cíl převychovat obyvatele tak, aby dodržovali morální zásady a chovali se podle pravidel. Nemyslím si, že vláda bude tento systém využívat pouze k zajištění vyššího bezpečí nebo nápravě „nevychovaných“ lidí. Spíše získá větší vliv nad životy svých obyvatel a tím bude více schopna umlčovat odpůrce režimu nebo potlačovat etnické menšiny. Názorným příkladem jsou Ujguři (muslimská minorita žijící převážně v západní Číně), kteří jsou posílání do převýchovných táborů nebo Tibeťané, kteří jsou ze svého území pomalu vytlačováni a nahrazování čínským obyvatelstvem. Dále jsou známy případy, kdy se lidé, kteří vystupují proti vládě, ze dne na den ztratí. Příkladem může být několik čínských vědců či novinářů, kteří poukazovali na to, že vláda úmyslně falšuje statistiky o nakažených koronavirem. A mnoho dalších vědců, právníků nebo lidskoprávních aktivistů.
Systém sociálního kreditu ve městech
V Šanghaji můžou rodiče zažalovat vlastní děti nebo jiné rodinné příslušníky za to, že je pravidelně nenavštěvují, což může vést až k tomu, že se dostanou na blacklist.
V Pekingských dopravních prostředcích může poslouchání hlasité hudby nebo stravování vést k negativnímu záznamu v kreditním profilu. Pokud podvádíte při celostátních, provinčních nebo obecních zkouškách a přijde se na to hrozí vám stejný trest. Podobně pokud používáte falešné průkazy totožnosti nebo obsadíte místo, které je rezervované pro někoho jiného. Ve městě Shenzhen je zase trestáno porušování pravidel provozu, včetně přecházení na červenou. Pokud tento přestupek spáchá dítě do 14 let, jeho rodiče musí absolvovat vzdělávací kurz nebo splnit některé ze sociálních služeb, pokud tak neučiní obdrží ve svých kreditních profilech negativní záznam. V dalších městech jsou lidé trestání za porušování dopravních předpisů, špatné třídění odpadu nebo podvádění ve videohrách. Ve městě Jinan jsou trestáni i majitelé čtyřnohých mazlíčků, pokud je nemají na vodítku nebo po nich neuklízí jejich exkrementy. Když vás poprvé chytí ztrácíte okamžitě 3 body. Pokud vás chytí po druhé za stejný přestupek ztrácíte další 3 body. A když jste chyceni po třetí, ztrácíte okamžitě 12 bodů a následujících 5 let nesmíte vlastnit žádného psa. Dá se to zvrátit absolvováním kurzů. Dalším přestupkem je například kouření na zakázaných místech. Dalším pilotní program je ve městě Rongcheng, kde každý z občanů dostal 1000 bodů. Pokud porušujete pravidla jako chození na červenou, odhazování odpadků, skóre vám klesá. Lidé jsou na základě bodů rozděleni do různých skupin a podle toho čerpají výhody. Pokud byste naopak potřebovali zvýšit svůj statut měli byste darovat krev, posílat peníze na charitu nebo pracovat jako dobrovolník.
A co vás může čekat, když budete mít nízké hodnocení nebo budete na blacklistu?
Číňané si velmi potrpí na svoji důstojnost, čest, sebeúctu a prestiž, mají proto souhrnné označení Mianzi (Tvář). Člověk může tvář získat nebo ztratit, ať vlastním či cizím zaviněním. Velmi se jich dotýká, když jsou zesměšňováni nebo z něčeho veřejně obviňováni. Toho využívají i některé experimentální projekty, kdy je v některých městech využívána metoda „naming and shaming“, což znamená, že provinilec je vystaven veřejnému zostuzení (jeho obličej bývá promítán na velkoplošných obrazovkách).
Mimo dříve zmíněné odepření nákupu letenek a lístku na rychlovlaky, může být vaše dítě vyloučeno ze školy. Budete mít hůře dostupnou zdravotní péči. Dále vám bude zakázáno rezervovat si pokoj v luxusních hotelech nebo vám bude zpomalen internet. Velmi však záleží, v jakém městě či regionu se dopustíte prohřešku, protože restrikce se v různých částech země liší.
Číňané důvěřují své vládě a médiím, naopak nízkou popularitu mají soukromé firmy
Možná si říkáte, že Číňané musí být blázni, kdy dobrovolně vymění svoje osobní údaje za různé firemní výhody. Ale jak to vidí samotní obyvatelé? V roce 2014 proběhl průzkum, který zjistil, že i když 40 % respondentů vyjádřilo obavy o soukromí, 80 % podpořilo národní program, protože „pomáhá zvyšovat společenskou důvěru“ a „poskytuje bezpečnější a spolehlivější prostředí pro podnikání“. To potvrzuje i průzkum od agentury Edelman, podle kterého věří institucím (vláda, média, podniky, nevládní organizace) 74 % populace. Další překvapivé zjištění je, že celých 84 % dotázaných Číňanů uvedlo, že jsou se svou vládou spokojeni. A když si Číňané vybírali instituci, která podle nich povede k lepší budoucnosti, 68 % dotazovaných si vybralo vládu, naopak soukromé firmy pouze 9 %. Samozřejmě musíme brát v potaz relevantnost těchto dat, ale pokud jim budeme věřit, značí to, že Číňané ochotně poskytnou svoje soukromá data své vládě, protože věří, že jejich data ochrání lépe, než soukromé firmy.
Podle některých vědců jde spíše o nástroj propagandy, než o široké kontrolování obyvatel
Čína je velmi známá svými pokusy v rámci sociálního inženýrství. Kdy například v roce 1979 spustila tzv. „politiku jednoho dítěte“, která způsobila demografickou nerovnováhu, protože většina rodin dávala přednost chlapcům před děvčaty. Tento zákon platil až do roku 2015. V současné době je asi o 34 milionů více žen než mužů. Už zde můžeme vidět snahu čínské vlády řídit životy svých obyvatel a sociální kreditní skóre by mohl být dalším krokem k upevnění vlády jedné strany.
Číňanům může tento systém pomoci s jejich největšími obavami, jako je korupce úředníků, rozdíl mezi bohatými a chudými či kriminalitou. Například obyvatelé města Rongcheng si chválí pilotní program, protože podle nich ubylo finančních podvodů a padělaných výrobků. Tento systém by měl zejména motivovat občany k dodržování zákonů a integritě. I někteří další vědci nejsou tolik skeptičtí v dopadu tohoto systému. Podle nich nebude mít tak široký kontrolní účinek, ale bude spíše nástrojem propagandy. Jiní poukazují na to, že jde pouze o prodloužení dlouhé tradice čínské kultury a podpoře dobrého morálního chování, protože čínští občané mají zcela odlišný pohled na soukromí a svobodu.
Informací týkající se systému sociálního kreditu je mnoho a často se od sebe zásadně liší, proto je těžké vytvořit si nezávislý názor na tuto problematiku. Na závěr je potřeba říct, že celonárodní systém ještě nebyl spuštěn, takže lze pouze odhadovat z pilotních projektů, co všechno může obsahovat, s jakými daty bude pracovat nebo co bude plynout z nízkého skóre.
