T-shaped vzdělávání jako klíč k uplatnění
O výchově studentů s rozhledem v institucionalizovaném vzdělávání
Humanitní společnost předpokládá humanizovanou vzdělávací soustavu a humanitní vzdělanost — výchovu lidí s rozhledem, který minimalizuje šanci stát se fachidioty.
Bavíme se o střetu fachidiocie a polyhistorismu, přičemž jedno vnímáme pejorativně a druhé má zásadně pozitivní konotace. Přesto lpíme na odbornících, právě tak zaslepených svému oboru, když vyhledáváme nejlepší řemeslníky, marketéry, právníky nebo copywritery.
Obdobná schizofrenie se protkává do institucionalizovaného vzdělávání: Má být jeho výsledkem expertiza v jediné oblasti? Nebo základní přehled o množině témat, který bude uplatnitelný i na nespecifikovaných pozicích?
T-shaped versus I-shaped versus?
Blízko naznačeným pólům stojí dva pojmy — T-shaped vzdělávání a opak I-shaped vzdělávání. Oba vychází z představy o T-shaped a I-shaped dovednostech, respektive jedincích, kteří takovými dovednostmi disponují.
T-shaped jedinci, ve starším diskurzu označovaní jako hybridní [1], mají hlubokou oborovou expertizu a široké dovednosti a kompetence [2]. Jsou tedy odborníky v jedné konkrétní oblasti a svými znalostmi obsahují více oborů.
Oproti tomu I-shaped jedinci hluboce rozumí svému oboru, ale ne nutně jiným [3]. Postrádají i základní dovednosti z jiných oborů, jakýsi interdisciplinární přesah.
Vedle dichotomického rozdělení se hovoří o dalších tvarech. Pojem pomlčkový jedinec odpovídá přísloví devatero řemesel, desátá bída, když popisuje člověka s velmi generalizujícím pojetím dovedností, který se neuplatní v expertní debatě žádného oboru.
X-shaped jedinec se jednak detailně orientuje v určité problematice, jednak spojuje skupiny lidí za účelem snazšího dosažení cíle, tedy ovládá um leadershipu — je team leaderem.
A tree-shaped člověk je superhrdina s hlubokými dovednostmi ve více oblastech.
Fiore-Gartland a Tanweer ve své etnografické práci dokonce zavádí pojmy Γ-shaped a Μ-shaped pro jedince s podpůrnými silnými dovednostmi v oblasti softwaru a výpočetní techniky [4]; π-shaped jedinci zase ovládají obecné manažerské dovednosti na vrcholu dvou „noh“ hlubokých funkčních nebo doménových znalostí [5].
Co je nejlepší
Většina jmenovaných konceptů je přinejmenším okrajová, takže v hledáčku zůstávají I-shaped, T-shaped, nanejvýše pomlčkoví jedinci.
Identický — jen jinak zarámovaný — střet konceptů proměňují pouze pomlčkoví jedinci, mající povšechné znalosti všeho a zároveň ničeho, což můžeme při hodnocení jakési ontologické kvality bezesporu zpochybňovat nejsnáze.
Je to vlastně střet dvou názorů — přesvědčení, že je lepší specializovat se pouze na jednu oblast a excelovat v ní, nebo domyslu, že zaměření na jedinou expertizu je v pořádku, ale ve variabilním světě informační společnosti je stejně tak nutné udržovat si přehled a dovednosti i v jiných oblastech.
T-shaped jedinci dokáží propojovat různé myšlenky a podněcovat inovace [6]. Katalyzují změny, které společnostem přináší konkurenční výhody v globální ekonomice.
Arroyo, Eguiluz a Cupido složitost sdílené ekonomiky a platformní společnosti trefně přirovnávají k houští, kterým se dokáže prořezat jen T-shaped břitva [7].
Všímají si, že po novodobých mladých odbornících se často kromě hlubokých oborových dovedností a znalostí vyžaduje přinejmenším schopnost komunikovat napříč společenským, kulturním a ekonomickým hranicím — a ideálně je bořit.
I-shaped jedinci mohou veškerou svou kapacitu věnovat prohlubování dovedností jednoho oboru, a tedy se v něm zákonitě stát lepšími nežli jedinci, již jsou T-shaped.
V takovém případě ale neúměrně zdánlivé výhodě hrozí, že úzce specializovaný obor zanikne poté, co jeho náplň zvládne obstarat nová oblast, nebo bude automatizován moderními technologiemi. Koncept I-shaped dovedností bývá často uplatňován v korporátním řízení, kde se každý specializuje na určitou část a není schopen vytvořit celý systém. Absence schopnosti katalyzovat změny a inovace jen nahrává otěžím pevného, systematického a důmyslně korporátního řízení společnosti, ve kterém je teoreticky — při jeho přísném uplatňování — každý specialista nahraditelný kus za kus.
I-shaped dovednosti tedy za určitých okolností mohou být výhodné, ale nikoliv dlouhodobě z hlediska profesního uplatnění jedince.
Abychom komerčním společnostem vše nezazlívali — je nutné konstatovat, že si dlouhodobou hodnotu a užitek interdisciplinárních dovedností T-shaped jedinců uvědomují a ve velkém je poptávají [7][8]. Start-upy a mnohé malé a střední podniky pak T-shaped lidi vyložené potřebují pro zachování kvality organizační kultury.
T-shaped dovednosti a kvalifikace tedy vítězí jako klíč k uplatnění na pracovním trhu budoucnosti. Mix hlubokých a širokých dovedností se ukazuje jako nejlepší prevence problémů s profesním uplatněním, proměnlivostí pracovního trhu, obecnými nepředvídatelnými změnami, ale i nyní pozorovanými trendy automatizace a robotizace.
Současnost českého vzdělávání
V českém prostředí institucionalizovaného vzdělávání střet zůstává neuzavřený. Tradiční přístupy se zdají překonané.
V proměnlivém světě — světě, který definuje informační společnost a nástup různých podob sdílených ekonomik — je čím dál tím obtížnější a problematičtější „produkovat“ absolventy, kteří budou excelovat ve vybrané oblasti — tak, aby byli s jistotou uplatnitelní na pracovním trhu budoucnosti a potřební pro společnost.
Neméně problematická je cesta nabídnout širokou škálu témat, problémů, zájmů a oblastí a provést vzdělávaného obecným základem, na kterém by mohl v budoucnu stavět [9].
V takovém případě je jedincovo kurikulum spíše teoretické, byť multidisciplinární, tak poněkud zploštěné — a protože přichází do styku s konkrétními oblastmi pouze zpovzdálí, bez dodatečné praxe se opět stěží uplatní na budoucím pracovním trhu.
Navíc se projevují další faktory — především celá vzdělávací soustava bojuje s rychlostí změn současného světa, které mají tendenci postupně zastarávat nebo úplně zneplatnit předávané informace.
Budeme-li uvažovat vysoké školství a typické magisterské studium, během oněch pěti let dochází v mnoha vědách k takovému posunu, že bez další aktualizace může vyvolávat pochybnosti o celistvé platnosti takového vzdělání [10].
Účelem tohoto textu není kritizovat současnou podobu české soustavy institucionalizovaného vzdělávání, ale součástí popisu stavu — budeme-li se držet vysokoškolského prostředí, které je pro podporu rozvoje T-shaped dovedností primárně nejpříhodnější — je také vzrůstající „nasycenost“ vysokoškolskými tituly v populaci, jejich rostoucí potřebnost nebo obvyklost v některých situacích a s tím související tendence přenášet do akademického prostředí teoreticky problematicky uchopitelné obory jako marketing a dále je v něm rozvíjet.
Není to ale tak zapeklitá situace, jak se může zdát — kombinací výše zmíněných přístupů lze vykřesat systém, který nepovede k „tvorbě“ zaslepených fachidiotů ani zdánlivých polyhistoriků, ale právě T-shaped jedinců.
Tradice svobodných umění
Přinejmenším vzdáleně pracují s pojmenovaným problémem a rozvojem T-shaped jedinců vysoké školy, respektive fakulty svobodných umění — známější pod mnohem méně kostrbatým názvem liberal arts colleges.
Tyto školy navazují na středověkou tradici sedmero svobodných umění (septem artes liberales), tvořících základ všeobecného vzdělání (orbis doctrinae) a vycházejících z tradice antické.
Přesná definice škol svobodných umění neexistuje, nicméně většina akademických autorů se shodne na tom, že jimi jsou vysoké školy a univerzity, případně jejich pracoviště, zaměřené na bakalářské vzdělání s cílem zprostředkovat široké všeobecné znalosti, rozvíjet obecné intelektuální schopnosti a seznámit studenty s širokou škálou akademických předmětů, včetně tradičně humanitních i přírodních věd [11].
Už jen z takové definice vyvstává otázka, nakolik liberal arts colleges skutečně „plodí“ T-shaped jedince a nikoliv jedince, jejichž grafické znázornění odpovídá spíše pomlčce — tedy povšechným znalostem, které v žádné oblasti nejdou do hloubky. Na druhou stranu se nelze domnívat, že by školy o takové „plození“ záměrně usilovaly.
Ačkoliv liberal arts colleges vychází z evropského „konceptu“, nejčetněji jsou zastoupeny na americké akademické půdě.
Jediným českým zástupcem tohoto druhu škol je Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy. Coby její nejmladší fakulta vznikla v roce 2000 transformací Institutu základů vzdělanosti Univerzity Karlovy.
Do formy studia, především široce koncipovaného a výrazně liberálního bakalářského programu, se propsalo přesvědčení Jana Sokola, později prvního děkana, o potřebě humanitní vzdělanosti [12].
Jeho zájem o výchovu lidí s širokým rozhledem — kteří nepropadnou žádnému fachidiotství, jak říkával — stál u zrodu české liberal arts college a vrací nás zpátky k onomu střetu.
Jiné příklady (dobré) praxe
Mimo rámec liberal arts college se vysoké školy s nastíněným problémem vypořádávají různě.
Přímo či nepřímo rozvoj T-shaped dovedností a výchovu T-shaped jedinců podporují a podněcují trendy vysokoškolského vzdělávání jako snaha diferenciovat studium profesní „optimalizací“ kurikul — jako se částečně děje na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity; nebo implementace systému minorů a maiorů.
U nich je otázkou, nakolik je jejich strategické prosazování úspěšné. Nelze přehlédnout, že významná část studentů vnímá dvouoborový systém spíše jako přítěž. Subjektivně se ani nezdají být populární.
Pozoruhodným příkladem je příprava mediálních odborníků a žurnalistů na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. Její koncept byl dlouhodobě oceňován právě pro nezbytnou „dvouoborovost“, kdy nebylo možné studovat samostatná mediální studia a žurnalistiku — jak psát — bez výběru dalšího oboru — o čem psát.
Kartous tento systém přímo srovnává s konceptem přípravy žurnalistů na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, který označuje za „krajně nefunkční“ [10] a jehož absolventy za takové, které „jsou vším a ničím“ [10]:
Pokud bychom to chtěli aplikovat na T-shape schéma, jejich vertikála je mizivá a horizontála dlouhá, ale povrchní [10].
Přesto se brněnský koncept minoru a maioru nepodařilo zachovat a mediální studia a žurnalistika začaly být po reakreditaci nabízeny jako completus, což je v příslušných řadách uchazečů a studentů vnímáno jako mnohem méně náročná volba.
Rozvoj T-shaped dovedností podporuje a podněcuje také institucionalizace alternativních možností univerzitního vzdělávání — členství v alianci European Digital UniverCity (EDUC) otevírá studentům zapojených univerzit možnost virtuální mobility, v rámci které se mohou zapojit do různorodých formátů vzdělávání; koncept distribuovaných studijních programů umožňuje studentům participovat ve více prostředích najednou; nostrifikační mechanismus mikrokreditů podporuje ad hoc rozvoj měkkých dovedností.
Mimo výlučně akademickou půdu se o příklad dobré praxe zasluhuje Hasso Plattner Institute of Design se sídlem na Standfordově univerzitě, běžně známý jako d.school.
Byť škola neuděluje formální tituly, je světově uznávaná v oblasti designového myšlení a designu služeb. Vytváří místo — jakýsi hub, ve kterém se za účelem tvorby inovací potkávají lidé z různých prostředí — z technických oborů, uměleckých škol, práva, společenských věd, ale i medicíny.
Společnou prací na různých projektech se škola explicitně snaží vychovávat T-shaped jedince s „hlubokým souborem dovedností, znalostí a přístupů k řešení problémů“ [13].
A co dál
Z dlouhodobého hlediska se pro profesní uplatnění — ale i společenské — ukazuje jako zásadní, aby institucionalizované vzdělávání umožňovalo svým žákům a studentům budovat T-shaped kvalifikaci a aby je připravovalo na celoživotní učení v jejich oboru [10] — takové vzdělávání můžeme skutečně označit jako T-shaped.
Poněkud zrádnější než takové lakonické konstatování je debata o tom, jak T-shaped vzdělávání skutečně integrovat do české vzdělávací soustavy.
Musíme najít způsob, jak do soustavy rámcově začlenit myšlenku páteřní profesní specializace a horizontály dalších dovedností, které zvyšují potenciál pracovního i společenského uplatnění.
Některé možné kroky vpřed jsou patrné. Na úrovni základního a středního školství lze více pracovat s individualizací a důsledněji pokrývat existující kompetenční rámce; na úrovni vysokoškolského vzdělávání je možné vydat se cestou průniku mezi jednotlivými obory — lze si představit, že studenti technických oborů budou mít určité penzum povinných společenskovědních kurzů a naopak [10].
Alternativně se nemusíme zaměřovat přímo na rigidní vzdělávací soustavu, ale „společenskou práci“ s jejími výstupy.
Předností absolventů mnohými opovrhovaných oborů jako kulturní antropologie je, že se dokáží uplatnit i mimo oblast své akademické kvalifikace — umožňuje jim to právě systémově vybudovaná T-shaped kvalifikace:
Sociolog může velmi dobře pracovat jako sociolog, ale také v marketingu, obchodu, personalistice, na řadě různých pozic [10].
Přesto v otázce jejich uplatnění panuje jisté společenské schisma. Určitá část společnosti studenty takových oborů stále vnímá — s velkou nadsázkou na hraně obhajitelnosti — jako „ideální adepty do fastfoodových restaurací“, respektive nevyhraněné jedince; a naopak vyzdvihuje vzdělávání „ready-to-use“ profesionálů s konkrétní a hmatatelnou představou o profesní adaptabilitě, typicky právníků, doktorů, ekonomů nebo žurnalistů.
Otázkou je, zda bude snazší inkorporovat českou vzdělávací soustavu, nebo změnit postoje v české společnosti.
Místo závěru
Přestože koncept rozvoje T-shaped dovedností, budování T-shaped kvalifikace a výchovy T-shaped jedinců není nový ani objevný — a v zásadě následuje myšlenky humanitní společnosti, je důležitější než kdy jindy [7].
Většina škol neposkytuje T-shaped vzdělávání a „vyškoluje“ své absolventy jako specialisty v jediném oboru, přestože profesní a společenská adaptabilita stojí čím dál tím více na dovednostech napříč obory [7].
„Lidé ve tvaru T“ se lépe přizpůsobují měnící se struktuře trhu práce i společenským změnám. V profesní praxi přichází s inovacemi znamenajícími konkurenční výhodu a dokáží optimalizovat pracovní workflow.
Týmy sestavené z T-shaped jedinců obvykle potřebují méně zdrojů než obdobné týmy sestavené z expertů na konkrétní oblasti; T-shaped zaměstnanci také pružněji zvládají řešení kritických úzkých míst [14]. A vysoce uplatnitelní jsou i na volné noze jako freelanceři.
Není a nebude lehké pracovat s T-shaped modelem strukturálně tak, aby přinášel jasné výsledky, ale inkorporovat jeho gros do institucionalizovaného vzdělávání se zdá být stěžejní.
V navazujících počátcích zřejmě budeme muset spoléhat na vybrané alternativní a progresivní školy a pracovat se změnou postojů, ale takové kroky jsou plně obhajitelné.
Schizofrenie protkaná do institucionalizovaného vzdělávání ze střetu fachidiocie a polyhistorismu má jasné východisko: Výsledkem takového vzdělávání není ani expertiza v jediné oblasti ani základní přehled o množině témat, který bude uplatnitelný i na nespecifikovaných pozicích, ale kombinace obojího:
Klíčem k osobnímu, společenskému i profesnímu uplatnění jedince ve 21. století je přitom kombinace hlubokých i širokých dovedností, graficky abstrahovaná do jednoduchého symbolu — písmena T.
Použité zdroje
[1] GUEST, David. The hunt is on for the renaissance man of computing. In: The Independent [online]. London: Independent, 17. 9. 1991 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://wordspy.com/index.php?word=t-shaped
[2] BROWN, Tim. Change by design: How design thinking transforms organizations and inspires innovation. 1st ed. New York, NY, USA: Harper Business, c2009, s. 27. ISBN 978–0061766084.
[3] BANNERMAN, August. Want to plan campaigns? Best get your ‘I’s crossed,. In: Marketing Week [online]. London: Centaur Media, 2. 10. 2003 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://wordspy.com/index.php?word=t-shaped
[4] FIORE-GARTLAND, Brittany a Anissa TANWEER. Community-level data science and its spheres of influence: beyond novelty squared. In: eScience Institute [online]. Seattle, WA, USA: University of Washington [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://escience.washington.edu/community-level-data-science-and-its-spheres-of-influence-beyond-novelty-squared/
[5] MICHELS, David. Going Pi-Shaped: How To Prepare For The Work Of The Future. In: Forbes [online]. New York, NY, USA: Forbes, 27. 9. 2019 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites/davidmichels/2019/09/27/going-pi-shaped-how-to-prepare-for-the-work-of-the-future/?sh=47cb69c2647d
[6] DEMIRKAN, Haluk a James C. SPOHRER. Commentary-Cultivating T-Shaped Professionals in the Era of Digital Transformation. Service Science [online]. 2018, 10(1), 98–109 [cit. 2022–05–27]. ISSN 2164–3970. Dostupné z: doi:10.5555/3272639.3272647.
[7] ARROYO, Ana, Javier Mendibil EGUILUZ a Laura Sánchez CUPIDO. Educating T-Shaped professionals to meet substitution challenges and developing business models for substitution and recycling. IOP Conference Series: Materials Science and Engineering [online]. 2018, 329, 012008 [cit. 2022–05–27]. ISSN 1757–899X. Dostupné z: doi:10.1088/1757–899X/329/1/012008.
[8] HEINEMANN, Elisabeth. Educating T-Shaped Professionals. In: AMCIS 2009 Proceedings [online]. Atlanta, GA, USA: Association for Information Systems, 2009, s. 1–8 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://aisel.aisnet.org/amcis2009/693/
[9] KOCUREK, Josef. T-shaped vzdělávání. In: EDTECH KISK [online]. Brno: Masarykova univerzita, 4. 4. 2017 [cit. 2022–05–27]. ISSN 2570–9364. Dostupné z: https://medium.com/edtech-kisk/t-shaped-vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD-29ae5b95b564
[10] T-shape kvalifikace jako vstupenka na pracovní trh budoucnosti. In: EDUin [online]. Praha: EDUin, 27. 7. 2017 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://www.eduin.cz/clanky/t-shape-kvalifikace-jako-vstupenka-na-pracovni-trh-budoucnosti/
[11] CLEMMER, Joel. The Liberal Arts College Library Director and the Collegiate Myth. DANDRAIA, Frank (ed.). The Academic Library Director: Reflections on a Position in Transition. 2nd ed. London: Routledge, 2013, s. 73. ISBN 978–0061766084. Dostupné také z: https://books.google.com/books?id=3dp_AAAAQBAJ&pg=PA73
[12] PĚTOVÁ, Marie. Za Janem Sokolem. Reflexe [online]. 2021, 60, 236–241 [cit. 2022–05–27]. ISSN 2533–7637. Dostupné z: doi:10.14712/25337637.2021.31
[13] the d.school: The Hasso Plattner Institute of Design at Standford [online]. Standford, CA, USA: Standford University, 2012 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://static1.squarespace.com/static/57c6b79629687fde090a0fdd/t/58ab3b659f74561f4dcc75ba/1487616894633/dschool-fact-sheet-2012.pdf
[14] YIP, Jason. Why T-shaped people?. In: Medium [online]. 24. 3. 2018 [cit. 2022–05–27]. Dostupné z: https://jchyip.medium.com/why-t-shaped-people-e8706198e437
