Technologie — data — zneužití
ÚVOD
Nové technologie jsou všude kolem nás a jen těžko dokážeme představit následky, které nastávají v kooperaci s člověkem. Ačkoli to může znít banálně, přijde mi to jako jeden z nejzásadnějších prvků k pochopení principů a využívání nové technologie.
S vývinem nových technologií se paralelně vyvíjí také systém jejich ochrany před následným zneužitím, které obvykle brzy nastane. Pokud tedy použiji příklad jako je TESLA, musíme si uvědomit, jaká etická pravidla budou nastavena v rámci naší společnosti, s jejím rozšířením. Stejně tak to může být se smartphonem, který nám dává pocit bezpečí a svobody, pomineme-li to, že jsme na něm prakticky závislí a jsme sledovaní 24/7. Smartphone
a počítač je něco, co většina z nás vlastní.
Data v kontextu výpočetní techniky přinesl informační teoretik Claud Shannon a považujeme za ně veškeré texty, obrázky, videa a další formáty, které nám sami o sobě nepodávají informační hodnotu obsahu, ale mohou být dále zpracovávány.
Za osobní Metadata považujeme osobní údaje, emailové konverzace, stažené soubory, uskutečněné hovory, poslané zprávy, historie internetu, výsledky testů, zdravotní stav a další věci, které jsou v zařízeních, jež denně používáme (samrtphone, laptop, chytré hodinky, chytrá domácnost…). Většina z nás je 24/7 připojena k internetu a tak jsou naše každodenní data od toho, kdy ráno vstaneme, kam jdeme, kde, co a jak často nakupujeme, jaké zprávy sledujeme, co si s kým píšeme, kdy a kde se s kým potkáváme atd. monitorovány a zaznamenávány. Metadata ani data nepřinášejí vzhledem k jejich počtu žádnou jasnou informaci. Tu v nich vždy hledá systém, který je k této formě určen. Většině lidí přijdou vlastní metadata velmi nezajímavá a ani je nenapadne řešit, jaký mohou mít dopad na současnost.
Dále samozřejmě existují tisíce aplikací a softwarů, které v kombinaci
s ostatními prvky nepřetržitě sledují vše, co děláme a dokážou nás tím následně ovlivňovat v budoucích rozhodnutích.
Za Big data považujeme data, která svojí velikostí přesahují schopnost je zachycovat a zpracovávat pomocí běžných prostředků v reálném čase. Tato data se nachází v obrovských datových skladech.
“Nástup webu, mobilních zařízení a dalších technologií zapříčinil zásadní změnu charakteru dat a způsobu jejich využití. Již nejsou centralizovaná, vysoce strukturovaná a snadno zvládnutelná, ale více než dříve jsou volně strukturovaná (pokud mají vůbec nějakou strukturu), vysoce distribuovaná
a mají vzrůstající objem. Často se v této souvislosti hovoří o trojrozměrnosti velikosti a růstu dat — objem, typ a rychlost.” 1
POČÁTEK
Celý systém sbírání dat 2, který začal v Americe po jedenáctém září 2001,
se obrňuje tím, že chrání svoje občany před teroristickými útoky. Žádná
z těchto technologií a sesbíraných dat však nezabránila v USA jedinému útoku, ani jej nedokázala předem predikovat a odhalit. Útočníci si vybírají různé druhy aplikací, které pro komunikaci používají a vždy je tu možnost vyvinout další. Co mi na tom však přijde zajímavé je fakt, že jsme schopni obětovat svoji svobodu na úkor maximálního bezpečí, které nikdy nenastane a situace se nijak nezlepší. To se za posledních deset let v USA neprokázalo
a je více než jasné, že jsou data používána k naprosto jiným účelům.
Dovolím si podotknout, že se informační a datová gramotnost zvětšuje a lidé začínají být o problematice přinejmenším informováni. Ani tak však nemáme velké ambice s tím něco dělat v zásadě proto, že díky našim sociálním bublinám dostatečně nevnímáme impakt a podprahové signály, kterými jsme už dávno ovlivnění a zmanipulovaní.
PRAVDA NEBO FIKCE
Při Amerických volbách v roce 2016 se poprvé v historii dostalo do médií více falešných než pravdivých zpráv, což dostatečně ovlivnilo jejich výsledky. Po dobu volebních kampaní vzniklo mnoho různých webových portálů 3 podporujících Trumpa a negující Hillary, které lidé sledovali, aniž by je napadlo, že jsou nejen tyto zprávy falešné, nýbrž celé portály a média. Neustálé spekulace o tom, jestli by měla např. sociální síť facebook řešit tyto zprávy a filtrovat je na falešné a pravdivé, mě už do jisté míry unavují. Toto je téma, které se neustále řeší, nemůže nikdy dosáhnout spravedlivého konce protože za prvé, spravedlnost neexistuje a za druhé, peníze se rovnají moci, čímž se opět dostávám k první části článku, ve které zmiňuji, že technologie sami o sobě neškodí. Pouze podporují dostatečné rozšíření informací
a zajišťují rychlost jejich přenosu pro předem jasně danou cílovou skupinu.
Je tedy normální přečíst si zprávy a vzápětí dohledávat, kdo vlastní médium, ze kterého jsme si zprávu přečetli? A ať už je zdroj, který nám podává informaci o daném médiu jakýkoli, je vůbec pravdivý? Který zdroj je pravdivý? Existuje takový? Bude někdy existovat? Pokud ano, jak to poznám?
Nyní vznikají např. nové technologie, které dokáží udělat kompletní nahrazení lidského hlasu na základě poslechu předešlých rozhovorů. To znamená, že nejen že nemůžeme věřit osobě, kterou ve videu vidíme, nyní to zaprvé ani nebude ona a za druhé cokoli bude říkat, může a nemusí být realita. (Jen pro zajímavost, české fake noviny infobaden. 4) Věřte nebo ne,
i u nich jsou lidé schopni nepochopit rovinu humoru a považovat je za pravdivé.
PŘÍKLADY
Možná je můj přístup k nových technologiím a datům ve smyslu zneužití příliš skeptický, ale pokusím se problém ukázat na různých příkladech, které mě osobně seznámily s problematikou a ukázaly mi jejich reálné nebo potenciální dopady.
Příklady se týkají jednotlivých individualit, které se pokusily o změny v přístupu k datům, přes konkrétní příklady aplikovaných nových technologií testovaných na reálných uživatelích, až po scifi scénáře, které ať zní jakkoli nereálně, jejich zveřejnění přineslo rozruch a diskuzi.
První osoba, kterou chci zmínit, je Edward Snowden 5, bývalý pracovník NSA, který zradil vlast na úkor pokusu o záchranu a uchování soukromých dat 6 běžných občanů. Kdo to vůbec pochopil? Kolik lidí to ovlivnilo a kolik se nad tím ani nezamyslelo? Více 7 o Snowdenovi v rozhovorech na dalších kanálech 8. V roce 2016 byl natočen film 9 i dokument 10, který ukazuje průběh celého odhalení pravdy o sběru dat široké veřejnosti.
Větu, kterou E. S. řekl a kterou doufám každý někdy slyšel neuvádím jako klišé, ale jako skutečné zamyšlení se nad tím, co může svoboda slova znamenat. “Arguing that you don’t care about the right to privacy because you have nothing to hide is no different than saying you don’t care about free speech because you have nothing to say.” Edward Snowden
Dále uvádím Aarona Swartze 11, jako zastánce volně přístupných informací, creative commons liencí a wikipedie. Zemřel v roce 2013 ve svých 26 letech. O Aaronovi byl také natočen dokument 12. Jeho hlavní provinění bylo, že stáhl v roce 2011 miliony článků z digitální knihovny JSTOR v USA, čímž chtěl poukázat na nutnost otevřených a volně přístupných dat širší veřejnosti bez vysokého poplatku. Jinými slovy věda se bude jen těžko posouvat kupředu, nebudeme-li mít přístup k dobrým zdrojům, na základě kterých nemusíme již vyřešený problém znovu zkoumat a pouze na něj navážeme. Aaron byl žalován v roce 2011 za porušení autorských práv a v lednu 2013 nalezen oběšen ve svém bytě.
Na data a technologie naráží také nespočet uměleckých projektů a výstav. Jako jednu z velmi populárních a nynějších výstav nacházejících se u nás v pražské galerii DOX 13 uvádím výstavu BIG BANG DATA. Expozice nám ukazuje různé druhy tranparentnosti a ukázky dat, která se z prostředí internetu objevují v přímo v budově DOXu.
Popis výstavy BIG BANG DATA.
“Stala se data ropou dneška, potenciálně neomezeným zdrojem bohatství? Jsou data municí pro zbraně hromadného dohledu? Nebo by měla být především novou příležitostí a nástrojem poznání, prevence, efektivity a transparentnosti, prostředkem k budování transparentnější, participativní demokracie?
Big Bang Data zkoumá fenomén informační exploze, kterou dnes zažíváme. Během uplynulých pěti let se v akademických a vědeckých kruzích, vládních agenturách, v obchodních společnostech i kulturní sféře dostalo do všeobecného povědomí, jak radikálním způsobem naši společnost mění vytváření, zpracovávání a zejména interpretace dat.
Všichni generujeme data — zanechávají je za sebou naše mobilní telefony, senzory, sociální sítě, digitální fotografie a video, platební převody a signál GPS. Novinkou je stále snazší uchovávání a zpracovávání obrovských množství dat, z nichž je možné vyčíst určité vzorce (událostí, chování, spotřeby, volby, investování atd.). Tato skutečnost velice rychle a zásadním způsobem mění způsoby rozhodování na všech možných úrovních.”
Kurátoři: Olga Subirós, José Luis de Vicente
Pro další ukázku si vybírám přímo augmentovanou realitu, která je ve vývoji a její krásné využití bylo vidět na hře Pokemon GO 14. Hra strhla desítky milionů uživatelů 15 během pár měsíců a jen za první den spuštění vydělala přes 4 miliony USD. Díky tomu to příkladu se dostala augmentovaná realita mezi běžné uživatele, kteří nepotřebují žádné speciální a drahé vybavení pro její použití. Stačí jim obyčejný smartphone. To byl za mě dobrý tah, jak technologii a její nové možnosti představit mimo laboratorní prostředí. Na druhou stranu jsem bohužel nezaznamenala pochopení ukázky zcela nové technologie. Lidé, se kterými jsem o AR diskutovala, právě z pohledu Pokémon GO, se obvykle nad dalšími možnostmi AR buď vůbec nezamysleli, nebo je nenapadlo, že by mohla mít mnohem hlubší využití v každodenním životě. Také se dá poukázat na na to, jak jednoduché je ovlivnit 10 milionů lidí, kde se pokémoni opravdu vyskytovaly a jak si různé firmy platí za to, aby byly pokémoni na jejich území, což jim pochopitelně přinese vyšší návštěvnost a útratu. AR byla tedy vpuštěna do éteru jako “cool hra” pro mladší i starší generace, její podtext však může plnit naprosto jinou funkci.
Přesto, že je můj následující zdroj sci-fi seriál, nelze se vyhnout jeho připojení a náhledu do budoucnosti technologického rozvoje. Pokusím se vystihnout některé pro mě zajímavé ukázky technologie a jejího zneužití, který britský seriál Black Mirror 16 od Charlieho Brookera kriticky zobrazuje.
Augmentovaná realita
Zneužití AR na příkladu Black Mirror a epizodě Men Against Fire 17 a to konkrétně vojenských jednotek, snažících se zničit rasu lidí, kterým říkají šváby. Na první pohled je evidentní historický podtext, jen je o stupeň výš. Vojáci mají v mozku implantované senzory, které jim mění vizuální pohled. Vidí tedy realitu tak, jak chce vláda. To by mělo vojákům usnadnit zabíjení a na příkladu využití této technologie je nejlepší to, že se o ní dotyčný člověk s implantátem vlastně nikdy nedozví. Samozřejmě se podtext neváže pouze na historii a války, ale především na přibývání civilizačních nemocí. Představte si, že by měla být vyhlazena každá rodina, ve které má jediný člen rakovinu nebo jinou genetickou poruchu či chorobu. Tento příklad se může dobře projevit při válečných konfliktech.
Dále bych navázala na epizodu The entire history of you 18 která nám ukazuje pomocí augmentované reality celou naši minulost. Zní to velmi neškodně, víme co jsme dělali, co jsme říkali a kdykoli se na to můžeme znovu podívat. Otázka však nastává ve chvíli, kdy si můžeme některé vzpomínky smazat. Smazání souboru má zde stejnou funkci jako v počítači. Smažeme složku a už si nikdy nevzpomeneme, co v ní bylo. Technologie tedy nejen že ovlivňuje naši budoucnost vlastní minulostí mnohem hlouběji než nyní, ještě nám přidá upgrade, díky kterému se z nás stanou lepší lidé. Kdo by si uchovával vzpomínky, na které může navždy zapomenout? A v tomto případě si dovolím navázat na současnou situaci sběru dat všech lidí na Zemi. Je zajímavé zamyslet se nad jejich objemem a nad využitím / zneužitím.
Také bych mohla pokračovat o dalších epizodách a příkladech, které Black Mirror představuje a to např. získání sociálního statusu na základě “lajků” od všech lidí, se kterými se denně stýkáme. Na základě aplikace podobné facebooku můžeme ohodnotit každého člověka na světe, se kterým jsme nebo nejsme v kontaktu a tím mu pomoci nebo mu ublížit. Podle počtu lajků 1–5 pak získáváme lepší práci, ohodnocení, možnosti bydlení a sociálního vyžití. Aplikace ve smartphonu zde ukazuje realitu, kterou vidím tak trochu i dnes, jen se nás ještě nedotýká v takovém měřítku.
Všechny typy technologického pokroku s sebou vždy nesly a ponesou, svoje přínosy a následky. Je však zajímavé, jakým způsobem se necháváme jako jednotlivci i jako masa ovlivnit, čemu věříme a jak se mění naše chování na základě zvědavosti nebo stagnace v pohledu na technologický rozvoj.
–––––––––––––
1 Systemonline: Big data. Systemonline [online]. 2001 [cit. 2017–06–05]. Dostupné z: http://www.systemonline.cz/clanky/big-data.htm
2 Živě: sběr dat. Živě [online]. [cit. 2017–06–05]. Dostupné z: http://www.zive.cz/clanky/novy-zakon-ohrozujici-soukromi-na-internetu-v-usa/sc-3-a-109466/default.aspx
3 Mediaguru: demokracie-pod-naporem-dezinformaci. Mediaguru [online]. [cit. cit. 2017–06–05]. Dostupné z: https://www.mediaguru.cz/2016/11/demokracie-pod-naporem-dezinformaci/
4 Infobaden. Infobaden [online]. [cit. 2017–06–05]. Dostupné z: http://www.infobaden.cz
5 Twitter: Edward Snowden [online]. [cit. 2017–06–05]. Dostupné z: https://twitter.com/Snowden?ref_src=twsrc%5Egoogle%7Ctwcamp%5Eserp%7Ctwgr%5Eauthor
6 Theguardian: wiretaps-data-dumps-and-zero-days-is-digital-privacy-no-longer-possible-video. In: Theguardian [online]. [cit. 2017–06–05]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/video/2017/apr/04/wiretaps-data-dumps-and-zero-days-is-digital-privacy-no-longer-possible-video
7 Youtube: ‘State of Surveillance’ with Edward Snowden and Shane Smith. In: Youtube[online]. [cit. 2017–06–05]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=ucRWyGKBVzo
8 Youtube: Edward Snowden Speaks About Hillary Clinton Emails, Trump And Freedom. In: Youtube [online]. cit. 2017–06–05]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=3ZWb0JNFlYw
9 Youtube: SNOWDEN Official Trailer. In: Youtube [online]. [cit. 2017–06–05]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=QlSAiI3xMh4
10 Youtube: DOCUMENTARY: Edward Snowden — Terminal F (2015). In: Youtube [online]. [cit. 2017–06–05]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=Nd6qN167wKo
11 Twitter: Aaronsw. In: Twitter [online]. [cit. 2017–06–09]. Dostupné z: https://twitter.com/aaronsw
12 Youtube: Anonymous — The Story of Aaron Swartz Full Documentary. In: Youtube [online]. [cit. 2017–06–09]. Dostupné z: https://www.youtube.com/watch?v=gpvcc9C8SbM
13 DOX: vystavy/big-bang-data. In: DOX [online]. [cit. 2017–06–09]. Dostupné z: http://www.dox.cz/cs/vystavy/big-bang-data
14 Pokemon GO. Pokemon GO [online]. [cit. 2017–06–09]. Dostupné z: http://www.pokemongo.com
15 Quora: How-many-users-play-Pokémon-GO-worldwide. In: Quora [online]. [cit. 2017–06–11]. Dostupné z: https://www.quora.com/How-many-users-play-Pokémon-GO-worldwide
16 Imdb: Black Mirror. In: Imdb [online]. [cit. 2017–06–11]. Dostupné z: http://www.imdb.com/title/tt2085059/
17 Wikipedia: Men_Against_Fire. In: Wikipedia [online]. [cit. 2017–06–11]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Men_Against_Fire
18 Wikipedia: The_Entire_History_of_You. In: Wikipedia [online]. [cit. 2017–06–11]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/The_Entire_History_of_You
