Technologie jakožto transformátory vzdělávání
S příchodem technologií do vzdělávání se pojí mnoho témat. Od toho, jakým způsobem technologie využívat, přes kompetence učitelů a studujících, digitální chudobu až po online vzdělávaní spolu s využíváním AI. Tento text nemá za cíl se do hloubky ponořit do jednoho z témat, jako spíše poodhalit diverzitu problematik, které se s technologiemi ve vzdělávání pojí, tedy nabídnout nějaký komplexnější, povrchnější pohled.
Změna paradigmatu vzdělávání
Technologie zásadně mění obsahy i formy vzdělávání. Učitel už není “vševědoucí”, žáci a žačky si mohou informace jednoduše vyhledávat na internetu. Ovšem, aby došli k relevantním výsledkům, je třeba prohlubovat jejich digitální gramotnost, aby dokázali informace ověřovat, hodnotit, kriticky k nim přistupovat (Redecke & Punie, 2017).
Pandemie Covid-19 urychlila některé procesy digitalizace a implementace technologií do vzdělávání (Cox & Brewster, 2021). Ze dne na den se muselo velké množství lidí přesunout do online světů a chtě nechtě objevovat možnosti vzdělávání skrze technologie.
Formát výuky se musí změnit. Nefunguje, když offline styl výuky, překleneme do online prostředí. Je třeba osvojit si nové techniky, seznámit se s novými nástroji, přistupovat s jinou formou zapojení a interaktivity studujících. Na pedagogy je tedy poměrně velký tlak si tyto znalosti dostudovat, pokud jimi nedisponují (Martzoukou et al., 2022). Tento fakt podporují projekty jako Strategie 2030+, Strategie digitálního vzdělávání nebo Etický kodex učitele, které mají zacíl podpořit implementaci technologií do vzdělávání. Nebo portály, které se vyloženě zabývají rozvíjením digitálních kompetencí: https://portaldigi.cz/ či https://digitalnikompetence.cz/
Ukazuje se (Havlínová & Štikarovská, 2020), že smysluplné zapojení technologií má vliv na:
1. psychosociálních dovedností — vztahy v sociální skupině, vztah student — učitel, motivace, soustředění, dodržování pravidel
2. psychomotorických dovedností — interakce s technologiemi
3. kognitivních dovedností — práce s informacemi, vyhledávání, hodnocení, plánování svého učení.
Inovace ve vzdělávání
Technologie přináší inovativní možnosti pojetí vzdělávání. Máme přístup k mnoha online nástrojům, díky kterým lze výuku zinteraktivnit. Můžeme se inspirovat lidmi z druhého konce světa, aplikovat osvědčené metody jiných kolegů/kolegyň, které vedou k efektivnějšímu učení.
Momentálně se nabízí využití AI ať už v přípravě na hodinu, tak v průběhu výuky pomocí AI nástrojů/aplikací. Jaroslav Mašek (2024) navrhuje pozici “AI lídra” ve vzdělávací instituci. Má se jednat o člověka, který problematice rozumí do větší hloubky, sleduje AI trendy a umí je aplikovat s vizí do budoucnosti do výuky. Měl by ovlivňovat/motivovat kolektiv okolo sebe, podporovat využívání AI při vzdělávacím procesu a zároveň spojovat kolegy a kolegyně, vytvářet prostor ke sdílení obav, radostí, strastí a ideálně nacházet možná řešení. Po AI lídrovi se tedy vyžadují nejen technické, ale také komunikační, facilitační dovednosti. Měl by mít “odvahu vystoupit ze své komfortní zóny, odvahu vydat se na cestu, které věří, přestože možná není úplně běžná či konvenční”(Mašek, 2024).
Zvyšování dostupnosti vzdělávání
Technologie saturují naše komunikační, informační potřeby, ale také potřebu zábavy, díky jejich multifunkčnosti (Dai et al., 2021). Množství online kurzů je skoro až zahlcující. Studující i učitelé mají mnoho možností, jak se vzdělávat ať už skrze MOOC kurzy, blogy pedagogů, odborné články, sociální sítě až po YouTube tutoriály apod.
Přesto je tu oblast lidí, kteří nemají přístup k technologiím, nebo nemají digitální kompetence a neumí je plně využívat k osobnímu rozvoji. Čímž se zvětšuje digitální propast (a tedy možný přístup ke vzdělávání) mezi lidmi disponujícími digitálními zařízeními a digitálně ohroženými (nemají dostatečné kompetence) či vyloučenými (nemají přístup k technologiím). V Česku se touto problematikou zabývá Česko.digital v rámci projektu Digitální inkluze.
Osobnost, která přináší do edtechového pole nové poznatky, je např. John Spencer. Zaměřuje se na vzdělávací technologie a hledá cesty, jakým způsobem podporovat kreativitu, podporovat učení. Skrze designové myšlení nachází mnoho možných přístupů, jak personalizovat výuku a podporovat výše zmíněné (Spencer, 2020).
Z České obce můžeme zmínit Bořivoje Brdičku, který přispívá (již řadu let) mnoha články ohledně aktualit ze světa technologií ve vzdělávání, třeba na platformě Spomocnik, která vytváří prostor ke sdílení a edukaci v této oblasti.
Technologie ve vzdělávání je veliké téma zahrnující mnoho subtémat. V tomto textu jsme si pár témat pojmenovali, avšak k hlubšímu porozumění je třeba větší analýzy. Z textu však vyplývá, že chceme-li dnešní studující připravit na budoucí život, je třeba je učit digitální gramotnosti, aby se v dnešním onlife světě úplně neztratili. Technologie nabízí nové inovativní přístupy, jak výuku pojmout, jak přistupovat k žákům personalizovaněji. Avšak chce to odvahu neupínat se k osvědčených metodám z dřívějších let, ale překračovat hranice, objevovat nové možnosti vzdělávání i třeba přes vlastní komfortní zónu.
Zdroje
Cox, A., & Brewster, L. (2021). Aligned but not integrated: UK academic library support to mental health and well-being during COVID-19 | Emerald Insight. https://doi.org/DOI 10.1108/LM-09–2021–0075
Dai, C., Tai, Z., & Ni, S. (2021). Smartphone Use and Psychological Well-Being Among College Students in China: A Qualitative Assessment. Frontiers in Psychology, 12. https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fpsyg.2021.708970
Havlínová, H., & Štikarovská, M. (2020). Jaké místo mají digitální technologie v primárním vzdělávání? https://clanky.rvp.cz/clanek/c/Z/22437/jake-misto-maji-digitalni-technologie-v-primarnim-vzdelavani-.html
Martzoukou, K., Kostagiolas, P., Lavranos, C., Lauterbach, T., & Fulton, C. (2022). A study of university law students’ self-perceived digital competences. https://doi.org/10.1177/09610006211048004
Mašek, J. (2024). 10 vlastností školních AI lídrů. https://spomocnik.rvp.cz/clanek/23749/10-VLASTNOSTI-SKOLNICH-AI-LIDRU.html
Redecke, C., & Punie, Y. (2017). Evropský rámec digitálních kompetencí pedagogů (L. Crouchley, D. Růžičková, B. Brdička, & O. Neumajer, Přel.). Publications Office. https://data.europa.eu/doi/10.2760/159770
Spencer, J. (2020, březen 13). John Spencer´s blog. John Spencer. https://spencerauthor.com/my-books/
