Technostres jako kritika konektivismu
Tento text vznikl v rámci předmětu VIKMA16 — Učící se společnost — Kabinetu Informačních studií a knihovnictví, Masarykova univerzita.
Pro začátek článku cítím potřebu uvést krátce vysvětlení pojmu konektivismus. Jedná se o didaktickou teorii u které se ve vzdělávání nebo práci s informacemi využívá sociálních sítí a technologií. Využití můžeme najít především v “klasickém” vzdělávání, ale vyskytuje se například i v managementu, leadershipu, médiích nebo designu vzdělávacího prostředí.
Mezi největší kritiky konektivismu patří:
- Závislost na technologiích — bez nich to nejde a občas jsou problematické.
- Není podporována standardizace (např. v technologiích).
- Je podporováno informačního přetížení, tedy že se na nás valí až přespříliš informací.
- Technostress — uvedu níže.
TECHNOSTRESS
Jedná se o poslední bod kritiky konektivismu, který jsem uvedla výše a přijde mi zajímavé se mu dále věnovat. U této problematiky se jedná (jak už může vyplynout z názvu) o stres z technologií, článek na webu Kings University uvádí, že se jedná o poruchu moderní doby, kdy se člověk nedokáže vyrovnat s adaptací na technologie. To znamená, že může mít uživatel hrůzu (až fóbii) z používání technologií, protože jim nerozumí, nevěří nebo je neumí používat. Také se může jednat o nadměrné používání při práci a v každodenním životě. Sama za sebe mohu říct, že nedůvěra v technologie ještě dost převládá. Pracuji v internetové cestovní agentuře a občas se stává, že mi klient do telefonu řekne, že nic přes internet řešit nebude, protože takovým věcem nevěří. Chce mít tedy všechno černé na bílém a líbí se mu navíc lidský faktor na pobočce. Upřímně potom nechápu, proč klient poptává zájezd přes internet, kde se dá očekávat, že ho bude někdo kontaktovat online. Stejně tak třeba nemá moje máma internet banking, protože prostě nevěří tomuto typu technologie a nikdo ji nepřesvědčí.
Specifický druh stresu může mít různé příznaky nebo projevy ať už mentální, psychické nebo emociální. Konkrétně se jedná o:
- úvana
- migréna
- technofóbie
- úzkosti
- deprese
- vliv na pracovní výkon, například špatné sousředění
- větší náchylnost na nachlazení
- hněv, výkyvy nálad
- vyhoření
S projevem v pracovním prostředí se setkáváme stále více, jelikož hodně pracovních pozic vyžaduje práci s počítačem. Problematický může být také takzvaný multitasking. Tedy schopnost (nebo nutnost) dělat více věcí naráz. Potřeba pracovat na počítači s několika programy zároveň a do toho třeba telefonovat nebo věnovat pozornost někomu fyzicky přítomnému je náročné. Proto může být multitasking jednou z dalších příčin technostresu.
Doposud jsem psala o technostresu, kdy je pro lidi stresující používat technologie. Projevem tohoto fenoménu ale může být i varianta, kdy jsou lidé na technologiích závislí a nemohou bez nich “fungovat”. Stresující je pro ně tedy moment, kdy nejsou online nebo nemají přístup k technologiím. Musím se přiznat, že sama tímto druhem technostresu trpím. Jakmile u sebe nemám mobil, tak jsem nervózní, protože si připadám jako bez ruky. Co kdyby mi někdo psal nebo volal? Třeba by o nic nešlo, ale mohlo by to být taky důležité. Naopak mě fascinuje kolega, který jde v práci třeba na hodinu na oběd, mobil si dá do šuplíku a vyrazí. Sama bych to nezvládla. Věřím, že tento problém má nebo bude mít většina mladých lidí, kteří život bez technologií v podstatě nepoznali.
Jak můžete sami vidět, tak na nás mají technologie, mimo jiné, i hodně negativních vlivů, se kterými se umíme každý vyrovávat jinak. A právě proto je konektivismus, díky potřebě technologií, tolik kritizován.
ZDROJE:
BŘEZINOVÁ, Ester a Michaela KOČOVÁ. Konektivismus. In: WikiKnihovna: Knihovníci sobě [online]. KISK, ÚISK, ÚBK, 20.5.2013 [cit. 2019–03–12]. Dostupné z: http://wiki.knihovna.cz/index.php/Konektivismus
ČERNÝ, Michal. “Nosce te ipsum”: Konektivismus, PLE, sebeřízené a sebeurčené učení, heutagogika, co-curiculum. In: Informační systém Masarykovi univerzity [online]. Brno: Masarykova univerzita, 2017 [cit. 2019–03–12]. Dostupné z: https://is.muni.cz/auth/el/1421/jaro2019/VIKMA16/um/04_konektivismus.pdf
BERSTEIN, Rebecca. Technostress: This Is Your Brain on Computer Screens. In: King University Online [online]. Bristol: King University, 20.10.2017 [cit. 2019–03–13]. Dostupné z: https://online.king.edu/news/technostress/
Technostres. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 02.06.2013 [cit. 2019–03–13]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Technostres
