Temná strana MOOC

I když pojem MOOC (massive open online course) je široce používán zejména v posledních 10 letech, celý koncept není úplnou novinkou. Online vzdělávání existuje téměř od vzniku internetu, a přesto je v určitých oblastech stále problematické. Kurzy jsou tvořeny (jak název vypovídá) pro masu lidí, a tak se potýkají s problémy při vymezení cílové skupiny studentů. Do kurzů se totiž hlásí jak firemní týmy, tak například matky samoživitelky nebo lidé, kteří mají těžký přístup ke kvalitnímu vzdělání. Mezi nejčastější slabiny MOOC se uvádí neosobní přístup ke studentům, vysoké riziko porušování pravidel AKA opisování, otázka, do jaké míry ocení absolvování MOOC kurzu potenciální zaměstnavatel, ale také skutečnost, že kurz dokončí jen zlomek přihlášených. Obecně se uvádí, že 4–15% studentů celý kurz skutečně úspěšně absolvuje. Účastníci mají nejčastěji problém s vytrvalostí a disciplínou. To je ostatně poměrně lidské a podobně je tomu i v dalších oblastech (kolik z nás ještě skutečně dodržuje novoroční předsevzetí? 😊). Řešením by mohlo být zkrácení kurzů při zvýšení jejich intenzity. Jako příklad se uvádí, že efektivnější jsou kurzy s intenzitou 4 hodiny týdně po dobu 3 týdnů než kurzy měsíční s plánem 3 hodin týdně, i když výsledek je v obou případech 12 hodin celkem.

Další motivací je i přiměřené nastavení ceny. Jednoduše, i když se vám zrovna do učení nechce, stejně kurz absolvujete, protože jste za něj již zaplatili. Studenti, kteří MOOC nedokončí, mezi důvody uvádí také vysokou náročnost kurzu, nesplnění jejich očekávání, absenci zpětné vazby či pochvaly, špatnou dostupnost studijních materiálů, nedostatek interakce s ostatními studenty nebo jednoduše nudnou náplň kurzu.

Je třeba zmínit, že úspěšnost absolvování kurzů se mění také dle platformy. Například EdX má dlouhodobě více úspěšných absolventů než Coursera, a to i přesto, že kurzy EdX jsou průměrně delší než ty na jiných platformách.