Teorie informační chudoby podle Elfredy Chatman

Elfreda Annmary Chatman, narozena roku 1942, byla profesorkou knihovní a informační vědy na Severokarolínské univerzitě a Floridské státní univerzitě. Podle Fulton (2010, s. 238) patřila k předním vědcům v oblasti informační vědy a knihovnictví během 80., 90. let a počátku 21. století. Práce a učení Chatman jsou dnes stejně užitečné jako před 20 lety (překlad vlastní).[4]

Její výzkum se zaměřoval na informační chování běžných lidí a obyčejný život, přesněji na roli knihoven v životě obyčejných lidí. Chatman se soustředila na sociální bariéry přístupu k informacím. Elfreda Chatman byla zároveň jednou z průkopnic kvalitativního výzkumu v oboru informačních věd a knihovnictví.

Z jejího výzkumu vyšly teorie, které jsou dodnes využívány k porozumění informačního chování jednotlivců i skupin a k řešení každodenních informačních problémů. Jak uvádí Thompson (2009, s. 120), z její práce vyšly teorie, kterým sama říkala teorie „malých světů“: Informační chudoba (Information Poverty), Život v kole (Life in the Round) a Normativní chování (Normative Behavior). Chatman se rozhodla podívat se na informace z pohledu malého světa těch, které označila za informačně chudé (překlad vlastní).[6]

Chatman získala doktorát z informačních studií a knihovnictví roku 1983 na univerzitě v Berkeley. Ve své práci se každý den setkávala s nejrůznějšími lidmi, což se stalo inspirací pro její další výzkum. Zaměřila svůj doktorský výzkum na sociálně a ekonomicky marginalizované lidi s přesvědčením, že ekonomicky znevýhodnění lidé mohou jedinečným způsobem přispět k tomu, aby nám pomohli porozumět jejich informačnímu světu (překlad vlastní).[1]

Jak uvádí Miksa (2021, s. 239), Chatman se ponořila mezi lidi, které studovala, nepozorovala tedy z dálky, což jí umožnilo sledovat informační chování zblízka. Elfreda Chatman byla knihovnice, byla však i sociální vědkyně a ve své práci používala tradice společenských věd a metodik, především etnografii. Populace, které Chatman studovala, byly z větší části ženy — konkrétně ženy, které nebyly součástí běžné sociální populace jejich většího prostředí (překlad vlastní).[6] S pomocí rozhovorů s 50 ženami zjistila, že pojem informační chudoba v té době nebyl příliš známý. O pojmu informačně chudí a informační chudoba se totiž podle Thompson (2007, s. 2) začalo v odborných kruzích diskutovat až v 70. letech. Důvodem pro tyto diskuze byly sociální důsledky nedostatku informací v kontextu informační společnosti.

Chatman se zaměřovala na ženy v různých kontextech, zkoumala například každodenní život univerzitních uklízeček nebo starších žen žijících v domovech pro seniory. Podle Thompson (2009, s. 120) pracovala také se ženami v domácnosti či vězeňkyněmi. Kromě toho, že Chatman vynesla do popředí informační světy těchto skupin žen, zvýšila povědomí o každodenních informačních situacích ve výzkumu (překlad vlastní).[1] Vedení rozhovorů jí trvalo celé roky. Zaměřovala se v nich na využívání knihoven, a zjistila, že jejich sociální a pracovní prostředí představovalo překážky pro výměnu informací mezi univerzitními uklízečkami.

González-Teruel a Abad-García (2018, s. 2) uvádí, že Teorie informační chudoby Elfredy Chatman má své kořeny v řadě etnografických studií zaměřených na pozorování tří sociálních skupin: chudých dělníků, důchodkyň a uklízeček. Podle Fulton (2010, s. 246) panoval v 70. a 80. letech názor, že informační chudoba je propojena s ekonomickou chudobou. Nedostatek zdrojů pro přístup k moderním informačním a komunikačním technologiím vede k tomu, že jednotlivci zůstávají pozadu ve vzdělávání.

Thompson (2009, s. 120) uvádí, že i Chatman začínala svůj výzkum s tímto předpokladem. Později však patřila k těm, kteří hledali alternativní důvody pro informační chudobu, tedy její sociokulturní vysvětlení. …Teorie informační chudoby šla nad rámec debaty o informační a ekonomické chudobě, aby ukázala, jak jsou informační potřeby specifické pro konkrétní populace (překlad vlastní).[1]

Při dalším studiu Chatman předpokládala, že informační chudoba nebyla ani tak důsledkem ekonomické chudoby, ale že byla těsněji spojena se souborem sociálně determinovaných postojů a norem (překlad vlastní).[6] Chatman zjistila, že informační chudoba bývá spojena s rozdělením společnosti do tříd, a informačně chudí lidé často svou situaci vnímají jako jedinou možnou.

Teorie informační chudoby podle Chatman charakterizuje situace, ve kterých lidé nejsou ochotni přistupovat k ostatním v jejich obvyklém sociálním prostředí, formulovat potřebné informace a skrývat své informační potřeby před potenciálními zdroji pomoci (překlad vlastní).[3] Chatman zjistila, že informačně chudí lidé mají tendenci k ochraňujícím mechanismům, jako je zatajování a klamání, jelikož vyzrazení svých problémů vnímají jako risk, kdy budou výhody převýšeny negativními důsledky. Nové informace navíc tito lidé získávají velmi selektivně, o jejich přijetí rozhoduje využitelnost dané informace v jejich každodenních problémech.

…Chatman vyzvala knihovníky, aby se dozvěděli více o významu informací v každodenním životě a aby pochopili, proč lidé nejsou schopni či se rozhodnou informace nepoužívat (překlad vlastní).[1] Výzvami pro knihovníky často končily její články, zaměřené na trendy, které vytváří informační bariéry. Chatman zlepšila knihovnictví a informační vědu tím, že povzbudila vědce, aby při studiu interakce mezi lidmi a informacemi spojili teorii s praxí (překlad vlastní).[4]

Elfreda Chatman je i přes svou předčasnou smrt v roce 2002 jednou z nejuznávanějších výzkumnic v oboru (překlad vlastní).[2] Chatman zemřela na rakovinu 15. ledna, bohužel dříve, než mohla plně prozkoumat své teorie. Chatman úzce spolupracovala s kolegy, aby prozkoumala své další teorie. Například s Pendletonem se zabývali teorií mezer ve znalostech a problémy s masmédii při poskytování informací chudým (překlad vlastní).[1] Její práce se ve vzdělávání v oboru informačních věd a knihovnictví běžně vyskytují na seznamech četby pro studium informačního chování či informační chudoby.

Její vášeň pro lidi a výzkum vyzvala a inspirovala studenty, aby kreativně přemýšleli o svém individuálním potenciálu jako výzkumných pracovníků a profesionálů LIS (překlad vlastní).[1]

Použité zdroje:

1. FULTON, Crystal, 2010. An Ordinary Life in the Round: Elfreda Annmary Chatman. Libraries & the Cultural Record [online]. University of Texas Press, 45(2), 238–259 [cit. 2022–04–06]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/20720653
2. GONZÁLEZ-TERUEL, Aurora a Francisca ABAD-GARCÍA, 2018. The influence of Elfreda Chatman’s theories: a citation context analysis. Scientometrics [online]. 117(3), 1793–1819 [cit. 2022–04–06]. ISSN 0138–9130. Dostupné z: doi:10.1007/s11192–018–2915–3
3. HASLER, Laura, Ian RUTHVEN a Steven BUCHANAN, 2014. Using internet groups in situations of information poverty: Topics and information needs. Journal of the Association for Information Science and Technology [online]. 65(1), 25–36 [cit. 2022–04–06]. ISSN 23301635. Dostupné z: doi:10.1002/asi.22962
4. MIKSA, Shawne D., 2021. Elfreda Chatman, Theorist and Teacher: Reflections on Her Lessons on Theory Development in Information Science. Journal of Education for Library & Information Science [online]. 62(3), 237–257 [cit. 2022–04–06]. Dostupné z: doi:10.3138/jelis.62.3–2020–0043
5. THOMPSON, Kim M., 2007. Furthering Understanding of Information Literacy through the Social Study of Information Poverty. Canadian Journal of Information and Library Science [online]. 31(1), 87–115 [cit. 2022–04–06]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/287746294_Furthering_Understanding_of_Information_Literacy_through_the_Social_Study_of_Information_Poverty
6. THOMPSON, Kim M., 2009. Remembering Elfreda Chatman: A Champion of Theory Development in Library and Information Science Education. Journal of Education for Library and Information Science [online]. Association for Library and Information Science Education (ALISE), 50(2), 119–126 [cit. 2022–04–06]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/40732569