Tradiční nebo alternativní škola?

Zdroj

Při přemýšlení nad následujícím tématem v rámci předmětu „Učící se společnost”, mě zaujalo toto téma, u kterého jsem si položila jako otázku:

Jak na to, když bych chtěla založit školu?

Načež tato otázka nabízí další dotazy, např. kdo se může stát zřizovatel, co vše je potřeba k tomu aby škola byla školou atp. Začala jsem tedy pátrat. Obvykle se do role zřizovatele školy dostane obec. Zřizovatele škol a školských zařízení lze rozdělit do dvou kategorií, a to na veřejné zřizovatelé a tzv. neveřejné zřizovatelé. Mezi veřejné zřizovatele patří již uvedená obec, dále to může být kraj, dobrovolný svazek obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství. Druhou skupinu zřizovatelů, tvoří tzv. neveřejní zřizovatelé (jedná se o registrované církve a náboženské společnosti, kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštního práva zřizovat církevní školy, ostatní právnické osoby a fyzické osoby). MŠMT podává informace o postupu při založení nové školy (školského zařízení). Zřízení školy se skládá ze dvou fází:

1. Ustavení a vznik právnické osoby
2. Zápis školy, jejíž činnost bude tato právnická osoba vykonávat, do školského rejstříku

„Odpovídající právní formu školy / školského zařízení podle kategorie zřizovatele stanoví § 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „školský zákon“)”

Inovace škol aneb alternativní druhy škol v ČR

Někomu klasické školství nevyhovuje, v ČR lze provozovat i alternativní vzdělávání. Dnes se zejména mluví hodně komunitách a inovacích s nimi spojeny, vznikají různá komunitní centra, komunitní inovace pronikají do knihoven, zakládají se tedy i komunitní školy.

A co vede k jejich vzniku? O zajímavé názory se poděli iniciátoři a zakladatelé nových alternativních škol, viz v knize Jak se učí živě?. Myslím si, že všechny (zakladatelé i rodiče) spojují následující tři body:

1. To nejlepší vzdělání pro naše děti.
2. Nechceme, aby se děti potkaly s negativy ve školním prostředí, tak jak jsme je zažili my.
3. Pojďme to dělat jinak, rozvíjet v dítěti to, co je mu přirozené a je v souladu s prostředím, ve kterém žije.

„Hlavním impulsem musely být moje děti, u nichž jsem už před porodem přemýšlela, že je chci vychovávat a vzdělávat jinak.”

Která varianta je lepší, tradiční nebo alternativní škola?

Na tuhle otázku se nedá podle mě odpovědět, jelikož každému rodiči a jeho dítěti vyhovuje něco jiného. Důležité je být otevřený novým (alternativním) možnostem ve vzdělávání.

„Tradičně vedená škola bývá především intelektuální příprava na život, který teprve přijde, kdežto alternativní škola chce být už tím reálným životem. Proto děti víc baví.” (Tomáš Feřtek — Novinář, dramaturg a scenárista. Ve volném čase cyklista a spolupracovník neziskové organizace EDUin.

Zdroje:

FEŘTEK, Tomáš. Co vás v alternativní škole naučí?. Respekt [online]. 25.3.2015 [cit. 2019–04–25]. Dostupné z: https://www.respekt.cz/vzdelani/co-vas-v-alternativni-skole-nenauci

Informace o postupu při založení nové školy. MŠMT [online]. [cit. 2019–04–24]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/informace-o-postupu-pri-zalozeni-nove-skoly

KRŠŇÁK, Jan. Proč si nezaložíte vlastní školu?. In: Institut pro podporu inovativního vzdělávání [online]. 6.12.2017 [cit. 2019–04–24]. Dostupné z: http://www.inovativnivzdelavani.cz/proc-si-nezalozite-vlastni-skolu/

ENDRŠTOVÁ, Michaela. Alternativní školy děti mění. Opravdu se učí a nesnaží se jen zavděčit.IDnes.cz [online]. 4.2.2018 [cit. 2019–04–25]. Dostupné z: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/jak-se-uci-zive-kniha-rozhovor-alternativni-skoly.A180130_133516_domaci_nub