Trendy ve vzdělávání 2020 a 2021 –ovlivněné pandemií?
Ačkoli se toto téma může zdát relativně široké a nestrukturované, chtěla bych se mu věnovat hned z několika důvodů. Co v současnosti otřásá celou společností je téma celosvětové covidové pandemie a její odhadovaný dopad na společnost. Ačkoli na nás zprávy o pandemii útočí ze všech stran (i když nyní již v menším měřítku), je to téma velmi zásadní právě proto, že nějakým způsobem ovlivní většinu aspektů našeho života. Jelikož mě zajímá, jaké trendy se v posledních letech v oblasti vzdělávání drží na prvních příčkách, rozhodla jsem se témata propojit, a to na základě předpokladu, že spolu souvisí. Do budoucna bude totiž pro trendy objevující se ve školství a obecně ve vzdělávání poměrně zásadní právě i to, jakým způsobem zúročíme zkušenosti, kterých jsme během pandemie nabyli.
V práci se nejprve snažím nastínit hlavní trendy ve vzdělávání v posledních dvou letech. Částečně se věnuji i problematice well-beingu, která názorně ukazuje, jak mohou být trendy ve vzdělávání ovlivněny současnou epidemiologickou situací. Nakonec se pokusím nastínit i některé důsledky pandemie, které se mohou v oblasti vzdělávání projevit.
Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+
Pokud nás zajímají trendy ve vzdělávání na úrovni České republiky, je potřeba připomenout klíčový dokument pro směrování vzdělávacího systému, kterým je Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Strategie byla schválena teprve v říjnu minulého roku a jak je uvedeno v Hlavních směrech vzdělávací politiky, které návrh strategických cílů formulují, jde především o to, aby v ní byly v dlouhodobém měřítku reflektovány vnější i vnitřní trendy, které významným způsobem vstupují, nebo teprve vstoupí do způsobu vzdělávání.
Do těchto trendů spadá kromě změn v demografii a stárnutí populace naší země, kromě globalizace nebo migrace právě i digitalizace a prostupující technologická proměna ekonomiky i celé společnosti. S tím souvisí i tzv. čtvrtá průmyslová revoluce a s ní přicházející rychle se měnící kategorie zaměstnání a soubory dovedností, které jsou pro tradiční i nová povolání potřeba. Nezapomíná ani na dnešní žáky a studenty, kteří se od předchozích generací výrazně liší, na což je potřeba nějakým způsobem reagovat. Na to je navázán i fakt, že dnešní generace — kromě toho, že je zvyklá na přísun nových informací, je adaptabilní a otevřená změnám — je zároveň poměrně heterogenní, a tedy že její vzdělávací potřeby jsou velmi rozmanité. Z toho vyplývá i trend zaměřený na individualizaci studijních potřeb.[1]
Je vidět, že proměna společnosti je z hlediska vzdělávací politiky brána opravdu vážně, neboť se ve strategii mluví jak o modernizovaném obsahu kurikula, revizi vzdělávacích programů, posílení kompetenčního přístupu a inovacích obecně, tak i o přístupu “neučit se jen pro zkoušky či dobré známky”, digitálním vzdělávání, důrazu na oblast psychohygieny a well-beingu, která je v dnešní době tak důležitá, nebo o neformálním vzdělávání a celoživotním učení.
Top trendy ve vzdělávání ve světě
Díky výše uvedenému si můžeme lépe představit a uvědomit, jak se naše společnost během posledních let proměnila a že je opravdu důležité na to reagovat nejen v běžném životě, ale právě i v tak zásadních dokumentech, jako je strategie vzdělávací politiky stanovující směr rozvoje školství na dalších deset let.
Kromě toho, že na proměnu společnosti a jejích hodnot reagují klíčové dokumenty, je samozřejmě vhodné podívat se i do zahraničí, a to z toho obecnějšího hlediska. Které vzdělávací trendy v současnosti ve společnosti dominují?
Na prvních příčkách trendů let 2020–2021 se objevuje e-learning. Zapojování technologií do vzdělávání a učení v online prostředí se ukazuje jako zásadní právě i kvůli pandemii, která školství ve většině evropských států zpočátku ochromila. Díky tomu vzrostla poptávka po online vzdělávacích platformách, a vzdělávání tak nabylo úplně jiné formy.[2] Kromě toho se ukázalo, které školy jsou schopny reagovat rychle a flexibilně.[3]
E-learning ve své základní podobě můžeme vnímat jako online nebo virtuální vzdělávání, tedy vzdělávání za využití informačních a komunikačních technologií. Historicky první e-learningové systémy byly vyvinuty pouze proto, aby poskytovaly studentům informace o vzdělávání. S příchodem 70. let ovšem začaly být více interaktivní a byly zapojovány například do dálkového vzdělávání. Velkou roli v historii e-learningu hrály i vysoké školy v USA, které do něj během 90. let investovaly miliony dolarů. Příliš velké investice podpory online vzdělávání ovšem víceméně selhaly na nedostatečné důvěře vyučujících a jejich malé počítačové gramotnosti.[4]
Rozvojem e-learningu a jeho zdokonálováním se podobně jako v USA i v Evropě věnovaly především vysoké školy a univerzity, díky čemuž postupně začal tento fenomén pronikat i k vrcholným evropským představitelům a politikům. Na základě podobných iniciativ se e-learning začal dostával do povědomí široké veřejnosti a díky svému potenciálu byl začleňován i do evropských programů a strategií.[4]
Na počátku 21. století se e-learning začal dostávat i do firem, které pochopily, že jde o úspornější formu, jak vzdělávat své zaměstnance a organizovat školení. Během následujících let se dostal téměř do všech podnikatelských činností, škol i veřejných služeb.[4] V posledních letech se ve školství nejčastěji využíval ve formě distančního vzdělávání nebo pro doplňování či ověřování znalostí. V době pandemie ovšem e-learning nabyl mnohem silnějšího významu, jelikož vznikla poptávka po online platformách, které by tradiční výuku mohly doplnit či zastoupit.
Pokud mluvíme o vzdělávání v online prostředí, velmi často se v trendech poslední doby objevuje i microlearning a tzv. blended learning. Microlearning předkládá informace v menších, srozumitelných jednotkách, jejichž prostudování zabere jen několik minut.[5] Je využitelný napříč všemi oblastmi vzdělávání, ale nejčastěji se vyskytuje na poli informálního vzdělávání. Mezi výhody patří stručnost a rychlost, se kterou je student schopen informace získat, nebo to, že on sám je schopen si volit, jak bude jednotlivými částmi procházet.[6] Tento přístup k učení ale není vhodný pro studium komplexních jevů nebo k získání hlubokých znalostí o tématu.[7]
Blended learning je nejčastěji charakterizováno jako propojení tradiční výuky s možnostmi, které nám nabízí online prostředí.[8] Tento přístup k učení vychází z předpokladu, že cesta kombinovaného použití internetu s prezenčními formami studia je efektivnější a odstraňuje některé nedostatky e-learningových kurzů jako takových.[9]
S uvedenými formami učení souvisí i trend personalizace a využití big data pro pochopení chování a výkonu studentů či následné přizpůsobení vzdělávacích materiálů jejich potřebám.[2] [10] Nejen na americkém edtechovém trhu je aktuálním tématem i umělá inteligence.[2] Big data a umělá inteligence jsou často propojovány a využívají se např. v inteligentních vzdělávacích systémech, které jsou dnes již schopny sbírat přesná a bohatá data. Analýza těchto dat pak může odhalit vzorce učení studentů a identifikovat jejich konkrétní potřeby.[11] I z tohoto důvodu se již nějakou dobu mluví o tzv. precision education. Tento inovativní přístup ke vzdělávání vychází z tzv. precision medicine, jejímž cílem je poskytnout jednotlivcům nejlepší možnou péči na základě veškerých dostupných podkladů.[12] Podobně jako v medicíně se v oblasti vzdělávání snaží tento přístup brát v úvahu individuální rozdíly studentů v jejich učebním prostředí a jejich strategie učení.[11] Mezi očekávané výhody patří například včasné intervence u osob s rizikem poruch učení,[13] ale i zaměření se na nějakým způsobem ohrožené studenty, tedy například studenty, u nichž se předpokládá nízký studijní výkon, odchod z kurzu a podobně.[12]
Další oblastí, která do vzdělávání proniká čím dál víc, je gamifikace. Důvodem, proč tomu tak je, je snaha o zvýšení motivace studentů a jejich větší zapojení a interaktivitu v hodinách. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že prvky gamifikace jsou v hodinách přínosné, a to nejen v rámci primárního a sekundárního vzdělávání,[2] ale právě i na vysoké škole. Samotnou výuku obohatí, zvednou pozornost, procvičí znalosti a probudí soutěživost. I přes přínosy, které můžeme při zavádění gamifikačních prvků do výuky vnímat (příklad reálné zkušenosti zde), ale bohužel neexistují průkazné důkazy podporující dlouhodobé výhody gamifikace ve vzdělávacím kontextu.[14]
S gamifikací částečně souvisí i trend rozšířené a virtuální reality, díky níž je možné vzdělávání posunout na úplně jinou úroveň. Kromě toho, že studentům může poskytnout pohlcující zážitky z učení, patří mezi další výhody virtuální reality ve vzdělávání schopnost inspirovat kreativitu studentů a podnítit jejich představivost. Zároveň může pomoci s pochopením či lepším uchopením obtížnějších témat.[15]
Well-being
Samostatnou kapitolu tvoří well-being, který by se dal zjednodušeně charakterizovat jako spokojenost či duševní zdraví. V kontextu vzdělávání se o tomto přístupu mluví zejména v souvislosti se specifiky posledního roku, a tvoří tedy jakýsi trend. Tlak a stres spojený s online výukou, potýkání se s nejrůznějšími opatřeními a restrikcemi, sociální izolace a nedostatek nových podnětů jen zesilují potřebu zaměřovat se na blaho komunity.
Mezi strategie, které zavedly některé školy ve Spojeném království v rámci snahy o podporu komunity, patří například virtuální kávová posezení nebo zajištění vyhrazeného času pro profesionální rozvoj pedagogů a starost o jejich duševní zdraví. The Knights Templar School v Hertfordshire dokonce vytvořila tzv. “press pause time” — studenti i pedagogové si vyhradí jedno odpoledne v týdnu na to, aby opustili své obrazovky a věnovali se něčemu jinému, díky čemuž se škola snaží předejít jejich vyhoření.[3]
Důsledky pandemie, mezi které patří vyhoření, ztráta motivace, zhoršení studijních výsledků, ale i zhoršení zdravotního stavu, ztráta zaměstnání či dokonce úmrtí někoho blízkého, budou vyžadovat podporu v rámci školních ekosystémů. Z vlastní zkušenosti vím, že následky pandemie v některých případech nelze jen tak setřást a bude potřeba zaměřit se na well-being studentů i učitelů ve větším měřítku. Masarykova univerzita ještě víc než dřív svým studentům doporučuje možnost psychologických konzultací. Bohužel je z nějakého důvodu velmi omezen výběr psychologa, což může motivaci využít odbornou pomoc podstatně snížit.
Vliv pandemie na vzdělávání
Některé důsledky pandemie byly promítnuty už v samotných trendech či problematice well-beingu, nicméně je vhodné zmínit i další potenciální dopady.
Pozitivní zprávou je, že v návaznosti na velkou poptávku některé společnosti nabídly ke svým službám volný přístup. Pro příklad je možné uvést krok edtechové společnosti BYJU’S, která své lekce nabídla online a v zápětí zaznamenala 200% nárůst v počtu studentů využívajících její služby. Společnost Lark zase nabídla studentům a pedagogům neomezený čas pro videokonference, možnosti automatického překladu nebo společné úpravy projektových prací v reálném čase zdarma.[16] Takových příkladů by se jistě dalo najít více, neboť i tak náročná doba, jako je život v době pandemie, může přinést něco “pozitivního”.
Přestože někteří věří, že neplánovaný a rychlý přechod k online vzdělávání vyústí ve špatnou uživatelskou zkušenost, která není dlouhodobě přijatelná, jiní jsou toho názoru, že vznikne nový, hybridní model výuky.[16] Téma hybridní výuky je v současné chvíli podstatné, protože pokud budeme schopni celou pandemickou zkušenost vyhodnotit a praktiky, které vedly ke zlepšení výuky, ať už pro vyučující či studenty, začlenit do praxe i v době, kdy už online výuka nebude vyžadována, můžeme se ve výsledku posunout na úplně jinou, lepší úroveň vzdělávání.
Bohužel existují i předpoklady, které oblast vzdělávání mohou v důsledku pandemie ovlivnit negativně. Tým z Center for Global Development ve svém článku uvádí několik problémových faktorů. Jedním z nich je očekávané snížení rozpočtu určeného na vzdělávací účely, a to nejen kvůli krizím, kterým mnoho zemí v současnosti čelí,[18] ale i vzhledem k projekcím globálního růstu, které podle Mezinárodního měnového fondu klesnou do negativních hodnot.[17]
Dalším problémem jsou děti, které se z různých důvodů již nebudou schopny vrátit do škol (už před pandemií bylo mimo školu 268 milionů dětí!). Kromě toho analýza společnosti Save the Children naznačuje, že více než 9 milionů dětí je ohroženo předčasným ukončením školní docházky.[17] Předpokládá se také, že dojde k prohloubení digitální propasti a ke zvýraznění rozdílů mezi vzděláním občanů jednotlivých zemí.[16],[17]
Závěrem
I přesto, že roky 2020 a 2021 silně ovlivnila světová pandemie koronaviru, podobně jako v jiných letech můžeme ve vzdělávání vnímat určité trendy. Některé z nich, jako například e-learning, na situaci v době pandemie dokonce přímo navazují, respektive se jejich využití ve vzdělávání zvýšilo kvůli nárokům dané doby.
V době, kdy se pandemie (snad již) dostává ke svému konci, je zamyšlení nad tím, jaké dlouhodobé důsledky může její působení na vzdělávání mít, opravdu důležité. S přibývajícími týdny a měsíci budou jistě vznikat detailnější a odborné studie věnující se vlivu covidu na nejrůznější oblasti lidského působení, stejně tak jako budou vznikat návrhy řešení, jak se s následky vyrovnat. Určitý náhled na situaci si ale podle mého názoru můžete udělat právě i z této práce.
Použitá literatura
[1] MŠMT. Hlavní směry vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. In: msmt.cz [online]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/strategie-2030
[2] BUI, Sean. Top educational technology trends in 2020–2021. In: eLearning Industry [online]. November 19, 2020. Dostupné z: https://elearningindustry.com/top-educational-technology-trends-2020-2021
[3] The Classroom Partnership. Emerging Trends for 2021 in Education. In: The Classroom Partnership [online]. © 2018 [cit. 2021–06–05]. Dostupné z: https://theclassroompartnership.co.uk/emerging-education-trends-in-2021/
[4] Co je to e-learning a jaká je jeho historie. In: BOZP.cz — Školení [online]. 4. 4. 2016 [cit. 2021–06–03]. Dostupné z: https://www.skolenibozp.cz/aktuality/co-je-to-elearning-a-jaka-je-jeho-historie/
[5] SIRWAN MOHAMMED, G., WAKIL, K. a S. SIRWAN NAWROLY. The Effectiveness of Microlearning to Improve Students’ Learning Ability. International Journal of Educational Research Review, 3(3), 32–38. 2018 [cit. 2021–06–06]. https://doi.org/10.24331/ijere.415824
[6] LORENC, Pavel. Microlearning a jeho využití ve vzdělávání. In: Pavel Lorenc — e-learning designer [online]. 11. dubna 2017 [cit. 2021–06–04]. Dostupné z: https://pavellorenc.cz/microlearning-vyuziti-ve-vzdelavani/
[7] SHANK, Patti. Microlearning, Macrolearning. What Does Research Tell Us? In: eLearning Industry [online]. February 19, 2018 [cit. 2021–06–03]. Dostupné z: https://elearningindustry.com/microlearning-macrolearning-research-tell-us
[8] Blended Learning. In: Oxford Learner’s Dictionaries [online]. © 2021 [cit. 2021–06-05]. Oxford University Press. Dostupné z: https://www.oxfordlearnersdictionaries.com/definition/english/blended-learning?q=blended+learning
[9] EGER, Ludvík. Blended Learning. AULA, roč. 12, 03, 2004 [cit. 2021–06–03]. Dostupné z: https://www.csvs.cz/wp-content/uploads/2019/01/06-2004-3-blended-learning.pdf
[10] BAIG, M. I., SHUIB, L. a E. YADEGARIDEHKORDI. Big data in education: a state of the art, limitations, and future research directions. Int J Educ Technol High Educ [online]. 2020, 17, 44. https://doi.org/10.1186/s41239-020-00223-0
[11] LUAN H., GECZY P., LAI H. et al. Challenges and Future Directions of Big Data and Artificial Intelligence in Education. Front. Psychol. [online]. 2020, 11 [cit. 2021–06–03]. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2020.580820
[12] YANG, S. J. H. Guest Editorial: Precision Education — A New Challenge for AI in Education. Educational Technology & Society [online]. 2021, 24(1), 105–108 [cit. 2021–06–04]. Dostupné z: https://www.jstor.org/stable/26977860
[13] BROOKMAN-BYRNE, Annie. Precision education. In: Bold — Blog on Learning & Development [online]. Jacobs Foundation. [cit. 2021–06–07]. Dostupné z: https://bold.expert/precision-education/
[14] DICHEV, Ch. a D. DICHEVA. Gamifying education: what is known, what is believed and what remains uncertain: a critical review. International Journal of Educational Technology in Higher Education [online]. 2017, 14, 9 [cit. 2021–06–05]. Dostupné z: https://doi.org/10.1186/s41239-017-0042-5
[15] Virtual Reality in Education: Benefits, Tools, and Resources. In: School of Education [online]. American University. December 16, 2019 [cit. 2021–06–05]. Dostupné z: https://soeonline.american.edu/blog/benefits-of-virtual-reality-in-education
[16] LI, C. a F. LALANI. The COVID-19 pandemic has changed education forever. This is how. In: World Economic Forum [online]. 29 April 2020 [cit. 2021–06–04]. Dostupné z: https://www.weforum.org/agenda/2020/04/coronavirus-education-global-covid19-online-digital-learning/
[17] CARVALHO, S. a S. HARES. Six Ways COVID-19 Will Shape the Future of Education. In: Center for Global Development [online]. July 22, 2020 [cit. 2021–06–05].Dostupné z: https://www.cgdev.org/blog/six-ways-covid-19-will-shape-future-education
[18] GOPINATH, Gita. The Great Lockdown: Worst Economic Downturn Since the Great Depression. In: International Monetary Fund Blog [online]. April 14, 2020 [cit. 2021–06–04]. Dostupné z: https://blogs.imf.org/2020/04/14/the-great-lockdown-worst-economic-downturn-since-the-great-depression/
