Trendy ve vzdělávání — peer learning
S tzv. peer learningem a podobnými formami kolaborativního nebo kooperativního vzdělávání, se setkáváme zejména v univerzitním prostředí, ale i v běžném životě a praxi. Podstatou tohoto učení je získávání znalostí a dovedností nikoli primárně od učitelů nebo lektorů, ale od spolupracovníků, spolužáků nebo kolegů. Patří mezi ně typicky lidé ze stejné sociální skupiny, kteří se vzájemně učí a zároveň se touto cestou sami učí (Topping, 2005). Peer learning se používá pro označení vzdělávacích strategií, kdy se studenti učí jeden od druhého navzájem bez přímého vlivu učitele. Peer learning funguje jako řízená interakce mezi studujícími, při které jsou využívány různé kulturní prostředky. Podstatou je vzájemnost učení, při kterém studenti v rámci nějaké skupiny fungují zároveň jako učitelé i učící se (Boud et al., 2006).. Tato vzájemnost podporuje produktivitu učení. Zároveň je do velké míry ovlivněna kvalitou vztahů mezi studenty, důvěrou a otevřeností obou stran (Riese et al., 2012). Z toho vyplývá, že peer learning nemusí být nutně záměrný nebo cílený, ale může se jednat o vzájemné učení a rozvíjení se i mimo vzdělávací kontext.
Peer learning je založen na využívání silných stránek jednotlivců, kteří jsou aktivně zapojováni do výuky. To jim pomáhá nejen učit se sami lépe a do hloubky, rozvíjet kritické myšlení a reflexi, ale zároveň získávat užitečné dovednosti spojené s komunikací, spoluprací a podporou, čímž se rozvíjí i ze stránky osobních dovedností (Topping, 2005, Boud, Cohen, & Sampson, 2006). Tento způsob vzdělávání vede také k větší úspěšnosti a podporuje sociální a emocionální stránku osobnosti (Riese, Samara, & Lillejord, 2012).
Základními druhy peer learningu jsou peer tutoring a peer assessment neboli vzájemné hodnocení. Peer tutoring je popisován jako přijmutí role tutora, který se věnuje jasně vymezenému vzdělávacímu obsahu a používá dané vzdělávací postupy na základě speciálního školení (Topping, 2005). Jako další typy peer learningu jsou také uváděny peer modeling (učení předváděním), peer counseling (konzultace) a peer monitoring (kontrola, dohlížení) a další (Topping & Ehly, 2001). Ke konkrétním příkladům peer learningu patří studijní skupiny, týmové projekty, workshopy vedené studenty, ale i spolupráce ve výuce (Boud et al., 2006).
V univerzitním prostředí je tato forma výuky považována za účinný způsob, jak zapojit různé úrovně studentů do vzájemné podpory jejich růstu a rozvoje. Důležitou roli hraje budování vztahů a vzájemné poznávání i mimo výuku. Pro studenty se jedná o příležitost rozšiřovat si znalosti prostřednictvím starších spolužáků, podělit se o své znalosti a vyzkoušet si vzájemné hodnocení jak na straně hodnoceného, tak na straně hodnotícího (Hamilton-Hinch et al., 2023). Studenti navíc v takovém případě mohou cítit menší bariéru a ostych než v případě učitelů, jelikož jsou ve svém vztahu rovnocenní, mají k sobě blízko věkově a mentálně a řeší podobné problémy.
Peer learning nabízí zajímavé možnosti, jak získávat a předávat si znalosti navzájem. Je do velké míry závislý na vztahu mezi oběma stranami učícího procesu, jejich schopnostech a dovednostech, motivaci, cílech výuky a celkovém kontextu.
Bibliografie:
Boud, D., Cohen, R., & Sampson, J. (2006). Peer Learning and Assessment. Assessment & Evaluation in Higher Education, 24(4), 413–426. https://doi.org/10.1080/0260293990240405
Hamilton-Hinch, B. -A., Stilwell, C., Manuel, C., Hutchinson, S., Woodford, K., & Ellis, A. (2023). Peer Assisted Learning: What Can Students Teach Us and Each Other? SCHOLE: A Journal of Leisure Studies and Recreation Education, 38(3), 161–174. https://doi.org/10.1080/1937156X.2021.1969527
Riese, H., Samara, A., & Lillejord, S. (2012). Peer relations in peer learning. International Journal of Qualitative Studies in Education, 25(5), 601–624. https://doi.org/10.1080/09518398.2011.605078
Topping, K. J. (2005). Trends in Peer Learning. Educational Psychology, 25(6), 631–645. https://doi.org/10.1080/01443410500345172
Topping, K. J., & Ehly, S. W. (2001). Peer Assisted Learning: A Framework for Consultation. Journal of Educational and Psychological Consultation, 12(2), 113–132. https://doi.org/10.1207/S1532768XJEPC1202_03
