Trpí senioři informační chudobou?
Nacházejí se dnešní senioři na okraji digitální propasti, která by je mohla zavést až do útrob informační chudoby?
Pokud ano, je v jejich silách ji překlenout?
V dnešní informačně bohaté době plné technologií, snadného přístupu k internetu a zdánlivě nekonečných možností dostat se ke všemu, co internet nabízí, by se nemělo zapomínat na druhou stranu mince, kterou je informační chudoba, tj. stav, kdy je informací (z řady důvodů) kritický nedostatek.
Následující text se bude soustředit na to, jestli či v jaké míře jsou v současnosti vystaveni informační chudobě senioři. Technologie a digitalizace, kterou totiž moderní svět považuje za výsadu, samozřejmost a zdroj velkého množství informací, může třeba právě této skupině lidí způsobit naopak problémy způsobené nedostatečnou digitální gramotností.
Krátce o počátcích termínu Informační chudoba
Za počátky tohoto termínu stojí Elfreda A. Chatman, která svou teorii poprvé zveřejnila v roce 1996. Zaměřovala se na sociálně znevýhodněné osoby a jejich informační chování a díky tomu se propracovala až k problematice informační chudoby. Pojmenovává ji také jako „informační prázdnota“. Chapman se zaměřuje na různé sociální postoje a normy. Rozděluje lidi na dvě skupiny — na insidery a outsidery s tím, že u outsiderů spatřuje omezený a neplnohodnotný informační svět. (Chapman, 2001)
Proč by právě senioři mohli trpět informační chudobou?
Jak uvádí Seneviratne (2022), dostupnost informací je závislá na socio-technologickém statusu společnosti, který se neustále mění a vyvíjí. Tento vývoj pak ovlivňuje sociální aktivity lidí. Zpočátku se předpokládalo, že informační chudoba bude překlenuta zpřístupněním nejrůznějších technologií, opak je však (alespoň v některých případech) pravdou. Z důvodu rozsáhlé digitalizace a technologií se může informační chudoba naopak rozšiřovat.
Děti se s technologiemi často seznamují ve škole, popřípadě u svých příbuzných. Senioři ale často bydlí sami a nemusejí nutně navštěvovat instituce, které by jim v tom mohly pomoct. Potenciální nedostatek informačních schopností může vést k přijímání takových informací, které jsou úmyslně nebo neúmyslně nesprávné a jejichž následné vnímání pak může být zkresleno. (Seneviratne, 2022)
Seneviratne (2022) uvádí několik důvodů, které mohou stát za vznikem informační bariéry. Z těch by u seniorů mohla být důvodem například:
- strukturální informační bariéra — překážka, co se informační infrastruktury týče a obtížná orientace v ní, popřípadě překážka spočívající v tom, že informační veřejné instituce jsou pro ně příliš daleko a není v silách každého staršího člověka se k nim dostat
- Socio-ekonomické nebo socio-kulturní bariéry, kdy nejsou senioři často vystavováni tak časté ekonomické aktivitě
- Bariéra osobního charakteru — senioři mohou mít obavu či mít nízké sebevědomí pohybovat se v informačním prostředí, popřípadě mohou vést osobní život izolovaní a sociálně distancovaní
- Bariéra způsobená subjektivními postoji — tato bariéra může mít na seniory snad nejsilnější vliv. Tato bariéra se týká používání informací a efektivního používání ICT (Information and Communications Technology). Technologie mohou být kamenem úrazu ve vyhledávání informací nejen pro ty starší mezi námi. Neustálá adaptace na nové technologie a způsoby vyhledávání informací se nezastavitelně rozrůstají a vyvíjí a může být poměrně obtížné poradit si s těmito překážkami v momentě, kdy z toho uživatelé „jednou vypadnou“.
Co na to říkají výzkumy
Poslední zmíněné bariéře se věnovala řada výzkumů — zde bude zmíněn výzkum z roku 2018 (Akhtyan a kol., 2018), který se zabývá sociálními aspekty informační gramotnosti starších lidí. Respondenti (mezi 55 až 83 lety, muži i ženy, s vyšší i nižší úrovní vzdělání) dostali dotazník, který se zaměřoval na:
- Počítačové dovednosti respondentů
- Zdali mají doma počítač/laptop/iPad
- Zdali stále pracují (především pokud je počítač součástí jejich profese)
Přes 90 % respondentů uvedlo, že počítač/laptop/iPad doma mají, přes 70 % mělo zkušenosti s počítačem z práce a pouze necelých 8 % uvedlo, že dovednosti nemají. Na otázku, zdali potřebují nebo potřebovali znalost počítače ve své profesi, odpovědělo 63 % dotazovaných pozitivně, 12 % počítač používali zřídka a zbylých 25 % počítač vůbec nepoužívají, ani ho nepoužívali v minulosti.
A kde schopnosti získávají nebo rozvíjejí? Nejčastěji uváděli, že jim ve zvyšování informační gramotnosti pomáhá rodina nebo kamarádi či kolegové. Asi 15 % uvedlo, že se v tomto ohledu vzdělávají díky univerzitám třetího věku, které jim poskytují služby například ze strany knihoven a knihovnických služeb nebo jiných sociálních služeb.
Výzkum (Akhtyan a kol., 2018) ukazuje, že rozličné infomační služby přispívají ke zkvalitnění informačních znalostí u starších osob. Pokud budou takové služby poskytovány a průběžně zkvalitňovány a rozvíjeny, výrazně to pomůže k tomu, aby se starší lidé nestali oběťmi informační chudoby. Vypadá to ale velice nadějně, protože podle výzkumu se senioři snaží aktivně učit — motivuje je hledání informací na internetu, sociální sítě a zkrátka užívání počítače v rozličných sférách jejich životů.
Další (aktuálnější) výzkum z roku 2022 (Zadražilová & Vizváry, 2022) se opět zaměřuje na digitální gramotnost. Zajímavostí, se kterou tento výzkum přišel, bylo zjištění, že senioři, kteří se učili coby samouci, byli v osvojování dovedností úspěšnější než v případě, kdy je zaučovala rodina nebo známí. To je poměrně překvapivé, protože motivace rodiny a známých je pro seniory v oblasti vzdělávání obvykle velice důležitá. (Zadražilová & Vizváry, 2022) Důvodem pro tento výsledek však může být to, že seniorům více vyhovuje, když si vzdělávání řídí čistě podle sebe a osvojují si přesně to, co oni sami chtějí a co považují za ve svém životě za důležité. (Zadražilová & Vizváry, 2022)
I tento výzkum tedy prokázal, že senioři se informační chudobě úspěšně brání, i když často čelí předsudkům a nedostatku důvěry ve své digitální schopnosti. Údajně jsou starší uživatelé ti, co z dnešních technologií a internetu benefitují mnohdy mnohem více než ti mladší. (Zadražilová & Vizváry, 2022)
A co dalšího výsledky tohoto výzkumu (Zadražilová & Vizváry, 2022) poskytly?
- Počítačové kurzy, které poskytují jen ty nejzákladnější informace o používání počítače, už jsou dávno „v propadlišti dějin“ — výzkum navrhuje, aby se tyto kurzy zaměřily na to, jak využít digitální schopnosti a gramotnost s ohledem na aktivní stárnutí.
- Seniory zajímají náročnější digitální činnosti jako editování fotek, chtějí ovládat nejrůznější online nástroje.
- Senioři často zjišťují, jaké informační zdroje využít k sestavení rodinného stromu nebo jak zajistit, aby jejich digitální informace zůstaly v bezpečí.
Z uvedených zdrojů je tedy patrné, že senioři se do digitální propasti a následné informační chudoby strhnout rozhodně nenechají. Jejich proaktivita v rozvíjení své informační gramotnosti je silná a jejich motivace neustále se zlepšovat je nezpochybnitelná. Takto pozitivní výsledky jsou klíčové pro vědomostní a informační úroveň celé společnosti.
Užité zdroje
Akhtyan, A. G., Anikeeva, O. A., Sizikova, V. V., Shimanovskaya, Y. V., Starovoitova, L. I., Medvedeva, G. P., & Kozlovskaya, S. N. (2018). Information literacy of older people: social aspects of the problem. International Journal of civil engineering and technology, 9(11), 1789–1799.
Chatman, E. A. (2001). An insider/outsider approach to libraries, change, and marginalized populations. In Mötesplats inför framtiden, Borås 23–25 april 2001. Högskolan i Borås: Institutionen Biblioteks-och informationsvetenskap.
Seneviratne, W. (2022). Characteristics and determinants of information poverty: a cursory view. Academia Letters, 2.
Zadražilová, I., & Vizváry, P. (2022, April). Digital Literacy Competencies and Interests of Elderly People. In Information Literacy in a Post-Truth Era: 7th European Conference on Information Literacy, ECIL 2021, Virtual Event, September 20–23, 2021, Revised Selected Papers (pp. 137–146). Cham: Springer International Publishing.
