Učící knihovník
Ve strategickém dokumentu Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020 jsou ,,knihovny jako otevřená vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra” zmíněny jako jedna z prioritních oblastí k zajištění budoucího rozvoje knihoven. Dle dokumentu je velkou příležitostí pro knihovny zapojit se do vzdělávacího procesu na všech stupních školství, včetně vzdělávání celoživotního a mimoškolního.
Role knihovníka se čím dál rychleji posouvá od tradiční role poskytovatele knihovního fondu a odpovídajících služeb směrem k roli aktivního vzdělavatele, který se stává nepostradatelnou součástí učících se komunit. Samotný koncept učící knihovny a učícího knihovníka ale není zcela nový. Evoluce knihoven směrem od pasivních institucí k institucím proaktivním angažujícím se v komunitách začala nejznatelněji v 60. letech minulého století, jak uvádí S. Ariew v článku “How We Got Here: A Historical Look at the Academic Teaching Library and the Role of the Teaching Librarian.” Autorka dokonce mluví o změně celého knihovnického paradigmatu a vyzývá k aktivnímu zapojení knihovníků do kurikula školy. Knihovníci by měli v rámci nového paradigmatu začít myslet mnohem více jako vzdělavatelé, než jako poskytovatelé služeb. V našem prostředí nicméně termín “Učící knihovník” stále chybí ve výčtu specializací v knihovnictví, které uvádí Národní soustava povolání.
Kdo učící knihovník vlastně je?
Ve zkratce lze říci, že se jedná o knihovníka, který se angažuje ve vzdělávacím procesu uživatelů knihovny. tento koncept je ale mnohem složitější. Např. jaké jsou předpoklady, které by měl učící knihovník naplňovat?
Na tuto otázku se snažila v roce 2012 najít odpověď také Městská knihovna Velké Meziříčí a za tímto účelem provedla zajímavý experiment. Oslovila školy a své čtenáře pomocí dotazníků, které ač nemohou být považovány za plnohodnotný akademický výzkum, poskytují zajímavý náhled na to, jak učící knihovníky vnímá cílová komunita a jaké jsou její představy, které by takový knihovník měl naplnit.
Dle odpovědí sesbíraných v dotazníkovém šetření by měl knihovník pracující s dětmi být mimo jiné ,,hercem, učitelem, řečníkem a psychologem”. Z obrazného vyjádření vyplývá pro učící knihovníky nutnost absolvování alespoň tzv. pedagogického minima se zvláštním důrazem na oblast vývojové psychologie.
Co učící knihovník dělá?
Obecně platí to, že k tomu, aby bylo zapojení knihovníka do vzdělávacího procesu oboustranně přínosné, je nejprve nutná aktivní a vzájemně fungující spolupráce mezi knihovnou a školou. Knihovní prostředí je však jako vzdělávací prostor mnohem komplexnější než škola nebo univerzita. Pro samotného knihovníka je to zejména hrozba krize profesní identity. Jak uvádí S. Ariew, role učitele je jasná, role tradičního knihovníka také. Ale jaká je role učícího knihovníka? Jeho práce je mnohem hůře zařaditelná. Krize profesní identity poté souvisí s otázkou, co je pro mne jako učícího knihovníka v mé práci esenciální? Podpora učitelů, učení samotné nebo tradiční knihovnická činnost?
Tento problém řeší také D. Sheesley v příspěvku “Burnout and the Academic Teaching Librarian: An Examination of the Problem and Suggested Solutions.” Uvádí, že vyučování může být pro knihovníky zdrojem stresu, neboť mohou mít přílišná očekávání od sebe jako tutora, zatímco mají málo či žádné zkušenosti s výukou samotnou. Řešením takového problému je (samozřejmě krom praxe) co největší míra zapojení studentů do výuky, dynamické a vřelé osobní vztahy, kolaborace nejen se studenty, ale i s vyučujícími apod. Knihovník by měl lekci stavět na tom, co studenti již vědí. V odborné literatuře se setkáváme s tzv. prekoncepty — představami, který žák o problematice již má, a se kterými do výuky vstupuje. Knihovník by měl tyto představy vzít v potaz a aktivně s nimi během výuky pracovat.
Kde učící knihovník působí?
Učící knihovník působí ve všech typech knihoven, a to častěji než-li ve škole samotné. Jak zmiňuje také Koncepce rozvoje knihoven, učící knihovníci mohou nalézt uplatnění ve všech stupních vzdělávání. Učícího knihovníka potkáte jak v akademické knihovně, kde vede lekce informačního vzdělávání, tak v knihovně základní, kde se věnuje například organizaci vzdělávacích akcí pro děti.
Pokud učí v dětském kolektivu, nejčastěji se setkává s tzv. heterogenním typem třídy. To znamená, že vedle dětí bez speciálních vzdělávacích potřeb interaguje také s dětmi, které nějakou poruchou učení trpí. V tomto ohledu je práce učícího knihovníka náročná, neboť musí program lekce připravit s ohledem na potřeby všech zúčastněných dětí a volit vhodnou výukovou strategii.
Důležitou kompetencí, na kterou učící knihovník klade při výuce tohoto typu důraz, je různá forma spolupráce v rámci dětského kolektivu. Za účelem dosažení vzdělávacích cílů může využívat různé typy e-learningu, m-learning nebo jinou práci s digitálními technologiemi.
Učící knihovník v budoucnu?
Velký potenciál učících knihovníků leží samozřejmě ve výuce informační gramotnosti a výchově k digitálnímu občanství. Velmi zajímavý je nový koncept tzv. teacher librarian, knihovníka-učitele, který má jak klasické pedagogické, tak klasické knihovnické vzdělání. U nás zatím příliš nerozvinutý koncept je professor librarian, knihovník, který přímo vyučuje vysokoškolské kurzy, které jsou součástí povinného vzdělávacích programu.
Literatura
ARIEW, Susan. How We Got Here: A Historical Look at the Academic Teaching Library and the Role of the Teaching Librarian. Communications in Information Literacy [online]. 2014, 8(2), 208–224 [cit. 2018–03–21].
ARIEW, Susan. LISNews : We’re all one-armed, mulleted, bear-huggers [online]. 12. 2. 2010. [cit. 2018–03–21]. The Teaching Librarian Versus The Teacher. Dostupné z WWW: <http://lisnews.org/teaching_librarian_versus_teacher>.
Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2017–2020. Knihovna PLUS [online]. 2017, (1), 1–20 [cit. 2018–03–21]. ISSN 18015948.
LANDOVÁ, Hana. Vzdělávací aspekty informační vědy a informační profese. Knihovna [online]. 2010, roč. 21, č. 2, s. 82–92 [cit. 2018–03–21]. Dostupný z WWW: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna102/10282.htm>. ISSN 1801–3252.
MAZÁČOVÁ, Pavlína. Učící knihovník v perspektivě vzdělávání heterogenní školní třídy k informační gramotnosti. ProInflow [online]. 2017, 9(1), 23–31 [cit. 2018–03–21]. ISSN 18042406.
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR. Národní soustava povolání [online]. [cit. 2013–06–20]. Dostupné z: http://www.nsp.cz/
SHEESLEY, Deborah F. Burnout and the Academic Teaching Librarian: An Examination of the Problem and Suggested Solutions. Journal of Academic Librarianship [online]. 2001, 27(6), 447–451 [cit. 2018–03–21]. ISSN 00991333.
VAŇKOVÁ, Ivana. ONO SE ŘEKNE… KNIHOVNÍK. Sdruzeni Knihoven CR Ustredni Knihovnicka Rada: Knihovny Soucasnosti 2012 [online]. 2013, , 182–187 [cit. 2018–03–21]. ISSN 18056962.
