Učící se společnost — jak a jaké poznámky nám pomáhají?
Často přemýšlím, jak nejlépe využít čas na přednáškách a zároveň si z nich odnést co nejvíce. Jak si zapamatovat to nejdůležitější z knih, které čtu a jak nejlépe pochopit potřebná témata. Obecně se tedy hodně zajímám o efektivní učení, a hlavně pochopení věcí. Nejsem typ člověka, který si něco přečte a prostě si to pamatuje, naopak, musím věci pochopit a pak vím, že jsem si je osvojila. Často abych něco pochopila nebo viděla celý obraz (big picture), musím dané téma sama nějak vyjádřit. S tím mi pomáhají poznámky, a proto jsou pro mě velmi zajímavým tématem. Dokonce tak moc, že jsem se tomu věnovala i ve své bakalářské práci.
Tento článek je tedy takovým volným navázáním a zamyšlením nad tím, proč mě toto téma tolik zajímá a proč je podle mě velmi důležité. Věnuji pozornost nejčastějším způsobům tvorby poznámek a metodám, které jsou při psaní zápisů efektivní. Zároveň chci poukázat na potřebnost podpory těchto metod ve vzdělávání.
Tvorba poznámek
Jedná se o proces, který je užíván prakticky kdykoliv, při čtení, poslouchání nějaké přenášky, vyučování, poradách, při rozhovoru s někým. Můžeme říci, že kdykoliv, kdy si potřebujeme něco zapamatovat, pochopit nebo zaznamenat.[1]
Je tedy zarážející, že se během studia nevěnuje pozornost právě tomu, jaké možnosti tvorby poznámek existují, jak si zvolit tu správnou metodu a díky tomu si dělat poznámky co nejefektivněji. Dnes existují na vysokých školách předměty, které se obecně věnují metodám práce s informacemi, avšak v povinném vzdělávání se s dle mého názoru s tím příliš explicitně nesetkáváme.
Psané poznámky X digitální poznámky
V dnešní době, když přijdete to většiny přednáškových sálů na vysokých školách, během nějaké hodiny, uvidíte hradby vytvořené z otevřených notebooků. Studenti s blokem a tužkou jsou procentuálně ve znatelné menšině. Jedním z důvodů, proč tomu tak může být, je to, že dnešní studenti jsou tzv. digitálními domorodci nebo také síťovou generací.[2] To znamená, že jsou zvyklí pracovat s informačními technologiemi již od útlého dětství, neboť se narodili do online doby a vlády ICT.
Dalším důvodem, který přirozeně přijde na mysl je fakt, že psaní digitálních poznámek je mnohem rychlejší než ruční psaní, a tedy dovoluje přesné zaznamenání výkladu slovo od slova. To samozřejmě logicky podporuje domněnku, že takto tvořené poznámky poskytují studentům nejlepší zázemí pro úspěch při učení a zkouškách. Zároveň poskytuje ideální podmínky pro editaci a snadné doplňování informací, na které člověk ještě narazí.
Je tomu ale opravdu tak? Jsou notebooky a obecně technologie tím nejlepším řešením pro tvorbu poznámek a zaznamenávání si informací pro studijní účely? Jaký způsob je ten nejlepší pro učení a pochopení látky? Proč přecházíme na digitální poznámky, když nás přece na základní i střední škole učí opisování si informací ručně psaným způsobem do sešitů?
Co na to říká věda a výzkum?
Toto téma je nemálo zkoumanou oblastí a je možné nalézt mnoho zajímavých výzkumů a studií. Jedním z nich je například výzkum, který byl zveřejněn v roce 2014 Princeton University and University of California, Los Angeles. Ten zkoumal, jaké jsou rozdíly mezi ručním psaním poznámek do bloku a psaním poznámek do notebooku. Výzkum proběhl na 67 účastnících, kteří si dělali poznámky z TED Talks záznamů a přišli s několika zajímavými zjištěními:
· studenti pracující s notebookem měli zapsáno mnohem více informací než studenti píšící rukou, ovšem naučili se toho méně;
· je lepší si psát poznámky ručně a pak se z nich učit;
· pokud si studenti psali poznámky ručně a pak se z nich neučili, měli horší výsledky ve faktických informacích, než studenti tvořící digitální záznam;
· z pohledu faktických informací nezáleží, jak jsou zaznamenány, jestli analogovým psaním, nebo digitálním způsobem;
· z pohledu konceptuálních informací je výhodnější si psát poznámky ručně, protože je potřeba nad tím více přemýšlet, a tedy i lépe chápat téma.[3]
Závěr výzkumu je tady ten, že studenti, jež si psali do svých ICT zařízení příliš nad výkladem nepřemýšleli a kopírovali přesné znění. Oproti tomu studenti, kteří si psali poznámky ručně, museli nad tématem více přemýšlet, protože nebyli dostatečně rychlí, aby si zaznamenávali vše. Rychlost psaní tedy ovlivňuje obsah, který je zaznamenán. Čím pomaleji zaznamenáváme, tím více rozmýšlíme, co je opravdu důležité a informace kriticky hodnotíme. Nesmí se to však příliš zpomalit, aby se člověk příliš nezamyslel. Je důležité najít rovnováhu.
Další zajímavý výzkum představuje Tony Buzan, který je autorem metody tvoření Myšlenkových map. (Ta je založena na práci s klíčovými slovy a jejich propojovaní nelineárním způsobem.) Ve své knize, Myšlenkové mapy: Probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život, popisuje zkoumání tvorby poznámek z trochu jiného pohledu. Uvádí závěry z výzkumu, doktora Howea, který se nezaměřil na technologie, ale na samotný způsob zaznamenávání, jeho efektivitu, schopnost se z textu učit a následně o daném tématu hovořit. Vysvětluje, že poznámky jsou často psané jako čistý lineární text celými větami, a klíčové informace a pojmy jsou těžko definovatelné v takovém velkém množství textu.
Výsledky výzkumu:
· nejlépe si vedli studenti, jenž pracovali s klíčovými slovy, která si sami připravili;
· stručné poznámky tvořené studentem jsou dobrou střední cestou;
· nejhůře se umístil doslovný přepis tvořen studentem.[4]
(pozn: Pro tento článek byly vybrány výsledky, kdy si student tvořil poznámky sám. Výzkum obsahoval i možnosti poznámek tvořené vyučujícím.)
Metody
Kromě standartního doslovného přepisu, nebo běžného psaní poznámek podle nejlepší uvážení existuje dnes i mnoho metod, které nabízí systém pro efektivní tvorbu zápisů. Metody, které nabízí lineární zápis, ale zároveň podporují kritické myšlení, učení a poskytují systematické uspořádání všech poznámek. Jednou z takových metod je například Cornell Notes. Jiné metody jsou více volné a nabízí kreativní vyžití uživatele a tím podporují kromě kritického myšlení i rozvoj vizuální gramotnosti. Mezi takové metody spadá například Sketchnoting, InfoDoodling a mnoho dalších.
Cornellova metoda
Jedná se o metodu, se kterou přišel Walter Pauk na Cornell Univerity v padesátých letech minulého století.[5] Jedná se o metodu, která umožňuje kombinování jak úplného přepisu znění, tak vybírání klíčových slov, a hlavně pokládání si vlastních otázek. Celé je to pak zakončeno shrnutím nejdůležitějšího na konci.
Je založena na systematickém a lineárním způsobu zaznamenávání, rozděluje však poznámky do několika kategorií. V záhlaví (na začátku stránky) má být uveden hlavní titulek/téma s případným datem, následně má být stránka vertikálně rozdělena na dvě části. Levý pruh má být o něco užší a slouží pro zaznamenávání osobních otázek a klíčových slov pro snazší orientaci. Pravá strana pak slouží k samotným výpiskům a poznámkám. Konec má být pak věnován shrnutí celého tématu a vypíchnutí toho nejdůležitějšího.
Metoda je vhodná jak pro ruční tvorbu poznámek do sešitu, tak i pro digitální zaznamenávání. Existuje celá řada editorů, která umožňuje tento způsob práce s poznámkami.
InfoDoodling, Sketchnoting a další kreativní metody
Tyto metody jsou založeny na kombinaci textu s kresbou (ikon a vizuálních metafor). Jedná se o vizuální záznamy čehokoliv, co člověk potřebuje.
Ještě před pár lety se o těchto způsobech tvorby poznámek na území České republiky příliš nevědělo, dnes je internet plný návodů a nabídek komerčních kurzů, které vás je naučí.
Doodling
Doodling neboli čmárání si, není sice možné definovat jako metodu, přesto je důležité ho zde zmínit, neboť je to činnost, kterou provozuje mnoho dospělých, ale i dětí, a je prospěšná pro paměť.
Děti kromě verbálních projevů začínají ke komunikaci používat právě vizuální formu, to znamená, že začínají kreslit. Až s věkem, a hlavně nástupem do povinné školní docházky se tato vizuální komunikace mění a děti poznávají formu kódového dorozumění, tedy se začínají učit číst a psát.[6] Avšak během zvykání si na nový režim jsou děti stále neposedné a mnoho z nich pokračuje v malování, například do sešitů. Bohužel, ne vždy je na tuto činnost nahlíženo v hodinách pozitivně.
Přesto tento zvyk lidem často zůstává a během nějaké činnosti si kreslí. Z výzkumu z roku 2009 vyšlo najevo, že účastníci, jež si během hovoru „čmárali“ (konkrétně šlo o vybarvování předem předtištěných vzorů), tak si zapamatovali o 29 % více v paměťovém testu. Výzkum probíhal formou falešného telefonního hovoru, kdy bylo úkolem si zapamatovat jména lidi, kteří se dostaví na oslavu.
V diskuzi pak J. Andrade uvádí několik možných hypotéz, proč tomu tak je:
„Jedna z možností je, že Doodling jednoduše pomáhá stabilizovat míru vzrušení na optimální úrovni, udržuje lidi vzhůru nebo pomáhá redukovat vysoké úrovně autonomního vzrušení, které je často spojováno s nudou.”
“Specifičtější hypotéza je že Doodling pomáhá koncentraci tím, že omezuje denní snění v situacích, kdy denní snění (daydreaming) má větší dopad na výkonnost než Doodling. Denní snění je spojováno s vysokými úrovněmi vzrušení, které můžeme pozorovat během nudy, a to skrze zvýšenou aktivitu v kortikálních sítích. Zaměstnává hlavní zdroje a poškozuje výkonnost na úkolech tím, že s nimi soupeří o tyto zdroje.”[7]
Ve shrnutí se to dá tedy vyjádřit tak, že Doodling zaměstnával určitou část mozku, než která zpracovávala hovor. Díky tomu se účastníci tolik nenudili a soustředili se na telefonát.
Sketchnoting
Jedná se o asi o nejznámější metodu, pojmenovanou a definovanou Mikem Rohdem v roce 2007.[8] Sketchnotingem je označován způsob zaznamenávání konkrétních informací a poznatků do vizuálních map, tak aby člověk dokázal vnímat oblast celistvě a shromažďoval podstatné informace do logických celků. Tím se velmi liší od psaní poznámek pomocí celých vět, nebo i doslovného přepisu, kdy jsou podstatné informace roztroušené klidně i na mnoho stránkách. U této metody se často tvoří jednotný vizuální záznam na jednu stránku, případně dvoustránku.
Metoda je založena na kombinaci textu s obrázky a dalších grafických značek a barevného rozlišení. V dnešní době již dokonce existují různé způsoby a vyzkoušené šablony, které Mike Rohde a další doporučují, přesto je zde stále prostor pro vlastní kreativní vyjádření a možnost vytvářet si vlastní vizuální slovník . Hlavně díky individualitě každého jedince a širokému spektru témat.
Důležitým aspektem zde není samotné nadání atraktivně kreslit, ale naopak schopnost vyjádřit co nejlépe myšlenku, jedná se tedy o velmi holistický přístup. „Pro sketchnoting je důležitější naslouchání a zachycování smysluplných myšlenek než to, jak dobře umíte kreslit.“[9]
Sketchnoting je možné tvořit dvěma způsoby:
· jednofázový proces — jedinec si „kreslí“ záznam rovnou a tento záznam již nijak neupravuje,
· dvoufázový — první záznam je posléze překreslen a doplněn o další informace.
Dvoufázový model tedy plně koresponduje s faktem, že i z ručně psaných poznámek je potřeba se učit, jak uvádí první výzkum, který je zmíněn v tomto článku. Je tedy ideální formou pro učení.
Psané X „kreslené“ poznámky
Internet je sice plný informací o tom, jak si tvořit vizuální poznámky a popisů výhod těchto metod. Ovšem odbornější databáze se také začínají plnit články o prospěšnosti těchto metod a staví na relevantních argumentech nejen z kognitivní psychologie, a výzkumech, jak dokládá i výzkum k Doodlingu, který je představen výše v textu.
Principy fungování
Metody založené na kreativním stylu tvorby vizuálního záznamu pracují na několika důležitých principech. Jedním z nejdůležitějších je využívání Gestalt psychologie, který je založen na vizuálním vnímání. Dohromady uvádí celkem 7 zákonů: zákon blízkosti, symetrie, podobnosti, uzavírání, kontinuity, propojení a společní oblasti.[10] Díky těmto zákonům, které jsou ve sketchnotingu uplatňovány je pro jedince, který takový záznam tvoří, jednodušší se v záznamu orientovat a propojovat důležité informace.
Dalším důležitým aspektem je samotný vizuální jazyk. Je obecně známé, že člověk mnohem rychleji dekóduje jednoduchý obraz, než psaný text. Rychlé rozpoznání smyslu obrázku není jedinou výhodou, obrázky (např: piktogramy/ ideogramy) jsou většinou rozpoznatelné i světově a díky tomu tvoří univerzální dorozumívací jazyk. S tím pak úzce souvisí teorie Duálního kódování, se kterou přišel v roce 1971 Allan Pavio.[11] Kromě toho kreslení a snaha vyjádřit něco vizuálně podporuje rozvoj vizuální gramotnosti a vizuálních metafor.
Je rozvíjena i informační gramotnost, a hlavně kritické myšlení, protože při tvorbě takového záznamu musí člověk celou dobu držet pozornost, pečlivě poslouchat a rozhodovat, které informace jsou opravdu ty důležité.
Závěr
Obecně jsem se tedy zabývala způsoby tvorby poznámek ve dvou rovinách: poznámkami generativními a poznámkami negerativní. Generativní zde znamená, že se jedná o poznámky, které jsou souhrnem důležitých informací a poznatků, často obsahují klíčová slova, nebo konceptuální mapy, tak jak si je jedinec tvoří, pro svoji potřebu. Opakem jsou pak poznámky, které jsou prakticky doslovným přepisem proběhlé přednášky.
Avšak aby studenti mohli uvědoměle zvolit správný způsob zaznamenávání si informací a poznatků, pro jejich potřebu, musí mít dostatečné povědomí o tom, jaké možnosti a metody jim v tomto pomohou pomoci. Měli by mít možnost již od útlého dětství pracovat a hledat ty správné formy psaní/kreslení si poznámek. Vzdělávání v rámci povinné docházky by jim tuto možnost mělo poskytovat a podporovat každého ve vlastní iniciativě a vyjádření.
Zároveň je důležité si uvědomit, že úplně nezáleží, jestli si píšeme poznámky digitálním způsobem nebo používáme tužku a papír, ale záleží, jak si poznámky tvoříme, a hlavně jak s nimi dále pracujeme. Pokud chceme látce rozumět, musíme nad ní i přemýšlet.
Bohužel nám však notebooky a obecně ICT dovolují v tomto polevovat, neboť díky rychlosti našeho záznamu se z nás stávají spíše pouze pasivní příjemci a „zaznamenávači“ informací, kteří zapomínají nad tím, co píši i rozmýšlet.
Poznámky
9. WARE, Colin. Information visualization: perception for design. Third edition. Morgan Kaufmann, 2013. ISBN 978–0–12–381464–7.
[1] PIOLAT, Annie, Thierry OLIVE a Ronald T. KELLOGG. Cognitive effort during note taking. Applied Cognitive Psychology [online]. 2005, 19(3), 291–312 [cit. 2019–05–27]. DOI: 10.1002/acp.1086. ISSN 0888–4080. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/acp.1086 str. 292
[2] Digitálními domorodci i Síťovou generací jsou označováni lidé, jež rostou ve společnosti internetu a informačních technologií.
[3] MUELLER, Pam A. a Daniel M. OPPENHEIMER. The Pen Is Mightier Than the Keyboard. Psychological Science. 2014, 25(6), 1159–1168. DOI: 10.1177/0956797614524581. ISSN 0956–7976. Dostupné také z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0956797614524581
[4] BUZAN, Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978–80–265–0030–8. str 31–32.
[5] Broe, Duane (Summer 2013). “The Effects of Teaching Cornell Notes on Student Achievement” (PDF). www.minotstateu.edu/#. Retrieved 2017–05–12.
[6] ŠPRINGEROVÁ, Pavlína. Fenomén live visual recording a metoda sketchnoting [online]. Brno, 2017 [cit. 2019–05–27]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/t4gza/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Marek. Str. 49.
[7] ANDRADE, Jackie. What does doodling do?. Applied Cognitive Psychology [online]. 2010, 24(1), 100–106 [cit. 2019–05–28]. DOI: 10.1002/acp.1561. ISSN 08884080. První publikování v roce 2009, Dostupné také z: https://www.researchgate.net/publication/227524410_What_Does_Doodling_do.
[8] ROHDE, Mike. Příručka skečnoutingu: ilustrovaný průvodce tvorbou vizuálních poznámek. Brno: Jan Melvil, 2015. ISBN 978–80–87270–70–7.
[9] ROHDE, Mike. Příručka skečnoutingu: ilustrovaný průvodce tvorbou vizuálních poznámek. Brno: Jan Melvil, 2015. ISBN 978–80–87270–70–7.
[10] WARE, Colin. Information visualization: perception for design. Third edition. Morgan Kaufmann, 2013. ISBN 978–0–12–381464–7. str 181–199
[11] ŠPRINGEROVÁ, Pavlína. Fenomén live visual recording a metoda sketchnoting [online]. Brno, 2017 [cit. 2019–05–27]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/t4gza/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Marek. Str. 46.
Zdroje:
1. ANDRADE, Jackie. What does doodling do?. Applied Cognitive Psychology [online]. 2010, 24(1), 100–106 [cit. 2019–05–26]. DOI: 10.1002/acp.1561. ISSN 08884080. První publikování v roce 2009, Dostupné také z: https://www.researchgate.net/publication/227524410_What_Does_Doodling_do.
2. BROE, Duane. The Effects of Teaching Cornell Notes on Student Achievement [online]. 2013 [cit. 2019–05–26]. Dostupné z: http://yourspace.minotstateu.edu/laurie.geller/Capstone%20Examples/Final%20Capstone%20Projects/Duane%20Broe%20Capstone%20Project.pdfBUZAN,
3. Tony a Barry BUZAN. Myšlenkové mapy: probuďte svou kreativitu, zlepšete svou paměť, změňte svůj život. 2. vyd. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978–80–265–0030–8.
4. MUELLER, Pam A. a Daniel M. OPPENHEIMER. The Pen Is Mightier Than the Keyboard. Psychological Science. 2014, 25(6), 1159–1168. DOI: 10.1177/0956797614524581. ISSN 0956–7976. Dostupné také z: http://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0956797614524581
5. PIOLAT, Annie, Thierry OLIVE a Ronald T. KELLOGG. Cognitive effort during note taking. Applied Cognitive Psychology [online]. 2005, 19(3), 291–312 [cit. 2019–05–27]. DOI: 10.1002/acp.1086. ISSN 0888–4080. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/acp.1086
6. ROHDE, Mike. Příručka skečnoutingu: ilustrovaný průvodce tvorbou vizuálních poznámek. Brno: Jan Melvil, 2015. ISBN 978–80–87270–70–7.
7. ŠPRINGEROVÁ, Pavlína. Fenomén live visual recording a metoda sketchnoting [online]. Brno, 2017 [cit. 2019–05–27]. Dostupné z: <https://is.muni.cz/th/t4gza/>. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Tomáš Marek.
8. VINCENT, Jane. Students’ use of paper and pen versus digital media in university environments for writing and reading — a cross-cultural exploration. Journal of Print Media and Media Technology Research [online]. 2016, 5(2), 99–106 [cit. 2019–05–29]. ISSN 2223–8905. Dostupné z: http://eprints.lse.ac.uk/69182/1/Vincent_Students%27%20use%20of%20paper%20and%20pen_2016_published%20LSERO.pdf
