Učení se venku jako cenná lekce z Covid pandemie?

Během pandemie bylo české školství poměrně citelně zasaženo. České děti byly doma vůbec nejdéle z celé Evropy. Jaké budou následky nikdo neví. Nicméně tento článek nemá za úkol zmapovat negativní dopady koronaviru na české děti. Spíše naopak by měl poukázat na to, co si české školy z pandemie mohou vzít a jak výuku do budoucna zpestřit a vylepšit.

Učení se venku není žádná novinka, která by tu před koronavirem nebyla. I já si pamatuji výuku na školní zahradě, kde jsme pilovali psaní mě/mně. Navíc spoustu škol má takovou zahradu či rovnou venkovní učebnu, kde je možné děti vzdělávat. Nicméně právě díky koronaviru se o vzdělání venku začalo více mluvit, a hlavně tuto formu výuky začaly školy i více praktikovat. Často učitelům ani nic jiného nezbývalo, být celý den v budově s rouškou na obličeji muselo být nepříjemné jak pro žáky, tak i učitele.

ZŠ Jana Masaryka v Harrachově tak např. v září minulého roku vytáhla židle a lavice na zahradu a vznikla zde provizorní učebna. Škola na tuto učebnu měla pozitivní ohlasy od dětí, učitelů i široké veřejnosti. Učitel Daniel Pražák, stejně jako další učitelé z jeho školy, trávili poslední dny ­školní výuky venku. Přemístili se do parku, kde i přes jistá omezení, byla tato forma výuky ve srovnání s rouškou při aktivní výuce mnohem komfortnější (Pavlíčková 2020, Kartous 2020).

I v zahraničí byly venkovní třídy poměrně běžné. Např. v Dánsku byly třídy při znovuotevření škol rozděleny tak, aby bylo možné mezi žáky zajistit dvoumetrové rozestupy, což doporučila dánská hygiena. Výuka také více probíhala venku, což ve spojení s přísnými hygienickými opatřeními zřejmě zabránilo nárůstu počtu nakažených mezi pracovníky škol (Orange 2020).

Nicméně pro mnohé učitele taková změna prostředí nemusí být jednoduchá, naštěstí na stránkách „učímevenku.cz“ jsou k dispozici různé inspirace a návody, jak využít venkovního prostředí pro efektivní a zábavnou výuku.

Učení venku pak bylo rozšíření ještě před pandemií např. ve Skotsku. Zdejší iniciativa pro učení venku se dostala do skotského rámcového vzdělávacího programu zaměřeného na kvalitu. Skotský přístup předpokládá, že když děti budou pravidelně venku, bude to mít pozitivní vliv na jejich sociální, emoční a fyzickou pohodu. Mnohé studie pak dávají skotskému modelu za pravdu a uvádějí, že studium venku zmírňuje především stres u dětí a podporuje jejich duševní pohodu (Brooks 2018).

Nezbývá tak než doufat, že po obnovení klasické výuky se žáci vrátí nejenom do školních lavic, ale také do parků a zahrad, kde může bez větších problému výuka probíhat.

Zdroje:

Brooks, Libby. 2018. „Outdoor learning grows in Scotland as grasp of benefits takes root“. Theguardian.com. 02.04.2018. https://www.theguardian.com/education/2018/apr/02/forest-schools-grow-in-scotland-as-grasp-of-benefits-takes-root (Přístup získán: 26.5.2021).

Pavlíčková, Jana. 2020. „Roušky ve škole vadily, harrachovské děti se proto učí venku“. iDnes.cz. 24.09.2020. https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/skola-rousky-covid-19-harrachov-venku-vyuka.A200924_141643_liberec-zpravy_jape (Přístup získán: 26.5.2021).

Kartous, Bohumil. 2020. „Roušky ve školách? Jděte s dětmi ven“ archiv.ihned.cz. 22.09.2020. https://archiv.ihned.cz/c1-66819340-rousky-ve-skolach-jdete-s-detmi-ven (Přístup získán: 26.5.2021).

Orange, Richard. 2020. „Split classes, outdoor lessons: what Denmark can teach England about reopening schools after Covid-19“. Theguardian.com. 17.5.2020. https://www.theguardian.com/education/2020/may/17/denmark-can-teach-england-safe-reopening-of-schools-covid-19 (Přístup získán: 26.5.2021).