Učit se myslet kreativně, pracovat kreativně

Kreativitu bychom popsali jako proces, při němž vytváříme něco nového. Zatímco si kreativitu často stále ještě spojujeme s uměním, dnešní realita je jiná. Charles Leadbeater v roce 2005 řekl, že v dnešní ekonomice jsou inovace a představivost stále důležitějšími aspekty každodenních životů. Kreativita se stala komoditou.

Myšlenku kreativních průmyslů zpopularizoval zejména John Howkins publikací The Creative Economy: How People Make Money From Ideas z roku 2001, byť primárně používal termín kreativní ekonomika. Jestliže byla kreativita spojována s primárně uměleckými činnostmi, viz odvětví spadající do kreativních průmyslů, jak je před necelými dvěma dekádami definoval Howkins, dnes je kladen důraz na zařazení kreativity do mnoha odvětví.

Kreativita není jen součástí umění

Sice tak nemusíme hovořit o kreativním průmyslu, stále však můžete vytvářet inovativní produkty nebo služby např. v medicíně nebo v zemědělství, jak poznamenává Stankevičienė a kolektiv. Být kreativní může znamenat, že své dovednosti dokážete přetavit v komerční aktivitu. Můžete vymyslet produkt, ale také službu, která vám pokryje životní náklady.

Kreativita jako součást povolání

Právě na myšlenku komercializace je silně zaměřený Howkins. Své myšlenky rozvinul v publikaci Creative Ecologies: Where Thinking Is a Proper Job, jež vyšla v roce 2010. Kreativita podle něj závisí na mnoha okolních podmínkách a kreativní ekologie popisuje jako specifický segment trhu, kde se různorodí jedinci mohou vyjádřit použitím nápadů k produkci nových nápadů.

Je ale potřeba, aby tento přístup podporovali také ti, kdo mu nerozumí. Howkins navrhl čtyři aspekty kreativních ekologií:

• diverzita,
• změna,
• učení se,
• adaptace.

Jak velká je kreativní ekonomika?

Např. ve Velké Británii se počet pracovních míst spadajících do kreativní ekonomiky zvedl z 1,8 milionu v roce 1997 na 2,6 milionu v roce 2013. Jedno ze dvanácti pracovních míst bylo oficiálně zařazeno do kreativní ekonomiky. Podíl kreativní ekonomiky z pohledu celkového počtu pracovních míst byl v roce 2013 více v USA (9,75 %, resp. 14,2 mil. pracovních míst) nebo v Kanadě (12,9 %, resp. 2,2 mil. míst v kreativní ekonomice).

Kreativita se může přenášet do výkonu zdánlivě nekreativního povolání

Důležitost kreativity v produktivním životě roste, byť poměrově se zatím stále jedná o relativně malé podíly ve srovnání s počtem pracovních míst v jiných průmyslech. Jak jsem ale uvedl, kreativita může prostupovat prakticky jakýkoli průmysl, tedy nehovoříme nutně pouze o využití kreativity v rámci pracovních míst, která byla na základě určité metodologie zahrnuta do oblasti kreativní ekonomiky.

Pracovat kreativně? Musíme se naučit kreativnímu myšlení

Pokud se má někdo v životě život kreativním myšlením, resp. pracovat efektivně v kreativním průmyslu, musí se naučit myslet kreativně. Aspoň teoreticky v tomto ohledu dává smysl vytvářet ve školách podnětné prostředí. Evropská unie např. zařadila zlepšení kreativních přístupů a inovaci v rámci všech úrovní vzdělávání na seznam čtyř strategických cílů do strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, známého též jako „ET 2020“.

Přes důraz některých na využití kreativity pro komerční účely, jiní vidí vyšší potenciál a hodnotu v tom, abychom se nejen díky škole naučili myslet kreativně

Anne Harris, akademička a ředitelka Creative Agency, se věnuje kreativitě ve vzdělávání, proto patří k základně autorů a autorek, které byste v této oblasti v případě zájmu měli sledovat. Autorka se angažovala ve tříletém výzkumu týkajícího se přístupu ke kreativitě na středních školách v Kanadě, USA, Singapuru a Austrálii. Vytvořila tak vlastně nástroj na testování přístupu ke kreativitě na školách. Doporučuje, aby učitelé a učitelky akceptovali nové metody výuky, aby se výuka odehrávala v různých prostředích apod.

Učitelky a učitelé ze Singapuru a Austrálie se snaží o výuku kreativního myšlení, současně však naráží na limity prostředí, které je orientováno testování znalostí a které nenechává dostatek času pro vznik kreativního prostředí. Podle Harris snaha o zařazení kreativity do vzdělávaní zdaleka nepochází jen z potřeby získat dostatek zaměstnankyň a zaměstnanců v kreativních průmyslech.

Zdroje

Creative Industries Economic Estimates: Statistical Release. In: GOV.UK [online]. Department for Culture, Media and Spor, 13 January 2015 [cit. 2018–04–19]. Dostupné z: https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/394668/Creative_Industries_Economic_Estimates_-_January_2015.pdf

Council conclusions of 12 May 2009 on a strategic framework for European cooperation in education and training (‘ET 2020’). In: Official Journal of the European Union. Council of the European Union, 2009. Dostupné také z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN-CS/TXT/?uri=CELEX:52009XG0528(01)

DE BRUIN, Leon a Anne HARRIS. Developing Creative Ecologies in Schools: Assessing creativity in schools. Australian Art Education [online]. 2017, 38(2), 244–260 [cit. 2018–04–19]. ISSN 10321942. Dostupné z: http://ezproxy.muni.cz/login?url=http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&AuthType=ip,cookie,uid&db=asu&AN=128027487&lang=cs&site=eds-live&scope=site

DE BRUIN, Leon a Anne HARRIS. Fostering Creative Ecologies in Australasian Secondary Schools. Australian Journal of Teacher Education [online]. 2017, 42(9), 23–43 [cit. 2018–04–19]. DOI: 10.14221/ajte.2017v42n9.2. Dostupné z: http://ro.ecu.edu.au/ajte/vol42/iss9/2/

HARRIS, Anne. Creative Ecologies: Fostering Creativity in Secondary Schools: Final Report. In: Creative Agency: Creative Education [online]. Melbourne: Creative Agency, 2017 [cit. 2018–04–19]. Dostupné z: https://www.creativeresearchhub.com/creative-education

NATHAN, Max, Tom KEMENY, Andy PRATT a Greg SPENCER. Creative economy employment in the US, Canada and the UK: A comparative analysis [online]. London: Nesta, 2016 [cit. 2018–04–19]. Dostupné z: http://www.nesta.org.uk/sites/default/files/creative_economy_employment_in_the_us_canada_and_uk.pdf

STANKEVIČIENĖ, Jelena, Rasa LEVICKAITĖ, Monika BRAŠKUTĖ a Elinga NOREIKAITĖ. Creative Ecologies: Developing and Managing New Concepts of Creative Economy. Business, Management and Education [online]. 2011, 9(2), 277–294 [cit. 2018–04–19]. DOI: 10.3846/bme.2011.19. ISSN 2029–7491. Dostupné z: http://www.old.bme.vgtu.lt/index.php/bme/article/view/bme.2011.19