Zdroj: Geralt, Pixabay

Učitelé zítřka — vzdělávání pro budoucnost, ne minulost

Pao Springerova
EDTECH KISK
Published in
3 min readApr 4, 2019

--

Naše doba se označuje jako počátek další (čtvrté) průmyslové revoluce. Společnost se žene kupředu mílovými kroky. V komerční/soukromé sféře se na nic a na nikoho nečeká. Mění se stroje, pracovní přístupy a obory, které spolu dříve nesouviseli se propojují a mění se i pracovní pozice. Některé pozice se vyvíjí, některé zanikají a rozhodně vznikají nové.

„Podle jednoho populárního předpokladu 65 % dětí, které právě nyní navštěvují základní školu, budou pracovat na pozicích, které momentálně ani neexistují.“[1] Dovednosti, které jsou nyní klíčové pro výkon práce mohou být brzy nepotřebné.

Jak na to mohou reagovat pedagogičtí pracovníci? Jak mohou přizpůsobovat výuku ale i sebe, aby to odpovídalo potřebám dnešní a budoucí společnosti? Má v dnešní době učitel vůbec prostor něco svobodně vytvářet a přetvářet svoji roli, když je tato role definována Školským zákonem („Zákon č. 561/2004 Sb.“, 2015)? Když musí dodržovat RVP, hlídat měnící se nařízení, učit se s novými ICT, sledovat potřeby všech žáků ve třídě a uspokojovat náročné požadavky rodičů? Nemluvně o změnách v chování samotných žáků. „… žáci jsou jiní, méně snaživí, méně soustředění, méně ukáznění, méně respektují autority, mají méně vědomostí (nebo snad jiné?) než dříve, jsou více sebevědomí, více agresivní, jejich chování a životní styl se výrazně odlišuje.“ [2]

Posledním zajímavým a neméně důležitým faktorem ovlivňujícím roli učitele jsou samotní vzdělávací pracovníci. Valná většina momentálně aktivně vyučujících, ale i dalších pracovníků prošla standartním způsobem vzdělání. Mohou tedy mít jistou „zažitou“ představu o tom, jak by měla vyučovací hodina vypadat a probíhat.

Jak tedy s těmito, ale i dalšími faktory bojovat, aby naše budoucí generace měly dovednosti a schopnosti pro svá budoucí povolání?

Na některé tyto a další otázky se vedly debaty na Qudwa Global Teachers’ Forum v Abú Zabí 7 října 2017. Výsledky z této události se dají rozdělit do čtyř hlavních kategorii.

- Reagovat na změny. Časový interval kurikulárních změn se musí zkrátit a být aktivně podporován všemi pracovníky.

- Nasazení pro všechny žáky. Učitelé by měli mít prostor a možnosti podporovat jedinečnost každého studenta. Přizpůsobovat způsoby učení a reagovat na situaci každého jedince. (Takovým přístupem může například být převrácená třída.)

- Učitel jako žák. Každý pedagog by měl mít podporu pro celoživotní vzdělávání a zároveň vlastní sebemotivaci.

- Začít s tím hned. Učitelé zítřka jsou dnešní učitelé. [3]

Otázkou je, jak dlouho bude trvat, než svět toto začne opravdu aplikovat. Jestli v té době nebude již opět pozdě a my se budeme potřebovat přizpůsobit něčemu jinému nějak jinak.

Zdroje

ČESKO. Zákon č. 561/2004 Sb. In: Zákony pro lidi.cz [online]. © AION CS 2010–2019 [cit. 4. 4. 2019]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-561

ČIČVÁKOVÁ, Michaela. Učitelé zítřka. Pro vzdělávání [online]. Národní ústav pro vzdělávání, 21.11.2017 [cit. 2019–04–04]. Dostupné z: http://provzdelavani.nuv.cz/clanky/ze-zahranici/ucitele-zitrka#_ftn1 Poznámka: shrnující text k The Worl Economic Forum

HRUBÁ, Jana. Jak se mění role učitele?. Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. [cit. 2019–04–04]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/3058/JAK-SE-MENI-ROLE-UCITELE.html/

The Future of Jobs: Employment, Skills and Workforce Strategy for the Fourth Industrial Revolution. The World Economic Forum [online]. (Leden 2016), 12 [cit. 2019–04–04]. Dostupné z: http://www3.weforum.org/docs/WEF_FOJ_Executive_Summary_Jobs.pdf

--

--