Učitelské celebrity z Jižní Koreje

Pokud chcete zbohatnout v Jižní Koreji, máte hned několik možností. Zkusit můžete dráhu zpěváka/zpěvačky K-Popu, žánru který globálně nabývá na popularitě, nebo též hereckou dráhu v korejských telenovelách, které jsou proslulé v celé Asii. Další, celkem překvapivou možností, je pak učitelská dráha.

Školství v Jižní Koreji je jedno z nejvychvalovanějších a místní univerzity patří mezi světovou špičku. Korejský školní systém je založen na šesti letech základní školy (6–12 let), tříleté „nižší“ (junior) střední škole (12–15 let) a tříleté „vyšší“ (senior) střední škole (15–18 let). Pak následuje nejdůležitější zkouška v životech místních studentů, která je pro mnohé převratným bodem pro jejich budoucí kariéru. Suneung, tedy vstupní zkouška na vysokou školu.

Pokud v Koreji chcete usilovat o dobré pracovní místo, bez diplomu z té správné školy nemáte šanci se dostat ani na pohovor. Místní studenti si toho jsou dobře vědomi a tak není divu, že učení neberou na lehkou váhu. Už jen fakt, že kvůli této zkoušce, konající se vždy druhé listopadové úterý, je omezená doprava, obchody otevírají později než obvykle a většina letů má zpoždění jen aby studenty nic nerozptylovalo od soustředění, napovídá o tom, jak vážně celý stát tuhle zkoušku bere. A pokud jste zaspali? Nevadí, jsou tu pro vás přichystána speciální vozidla, která vás zdarma eskortují až do vaší školy. Korea VIP ride.

Byznys soukromého doučování

Abyste na zkoušce uspěli, je potřeba se samozřejmě dobře připravit. A to hodně. Po poslední hodině proto žáci nejdou domů nebo na fotbal, ale do knihovny, kde pokračují s přípravami klidně až do 11 do večera. Mnozí z rodičů utratí až tisíce dolarů ročně za poškolní přípravné kurzy a své děti posílají na soukromá doučování, tzv. hagwon, které se oficiálně musí zavírat v 10 večer, aby se předcházelo vyčerpání, jež je u studentů naprosto obvyklým symptomem. Mnohé hagwon však tato nařízení nedodržují a pokud ano, studenti se pouze přesunou s učením domů.

Náklady na soukromé vzdělávání představují zhruba 12% celkových výdajů domácností. V roce 2017 činily měsíční náklady na soukromé doučování pro jedno dítě v průměru 271000 wonů, tedy necelých 6000 korun.

Posedlost soukromým doučováním je vidět i na vzrůstajícím sektoru soukromé výuky, jež se vyšplhala na 20 miliard dolarů. Novinkou jsou také online kurzy, které stále rostou v oblibě a pokud víte, jak žáky zaujmout, může se z vás docela snadno stát boháč a celebrita.

Jedním z nejznámějších tutorů je Cha Kil-yong, jež ve svých online kurzech učí matematiku. Cha, který si ročně vydělá až 8 milionů dolarů, založil online hagwon SevenEdu a nyní je z něj celebrita. Jeho kurzů, které stojí „pouhých“ 39 dolarů (v porovnání s jinými hagwony, jež si za kurzy účtují až 600 dolarů) se účastní kolem 300 000 studentů, pro které připravuje video lekce, kde, převlečen v různých kostýmech, vysvětluje vzorce a rovnice. „Nevyučujete jen předmět, také musíte být multitalentovaným bavičem,“ vysvětluje.

Další takovou učitelskou celebritou je Kim Ki-Hoon, který si díky online kurzům, kde učí angličtinu, vydělá až 4 miliony ročně.

Přestože angličtina je jedním z klíčových prvků mezi požadavky na přijetí na vysokou školu, je často velice náročné najít dobrého anglického učitele a řečníka a ani v ulicích angličtinu skoro nikde neuslyšíte. Na místo konverzačních dovedností se totiž žáci učí převážně jen gramatiku.

Temná strana školního systému

Nedostatečné znalosti angličtiny jsou spojeny i s další kritikou jihokorejského školního systému. Systém je totiž postaven primárně na učení skrze memorování. To může mít samozřejmě i výhody. Podle testu PISA z roku 2015 (tříletého mezinárodního průzkumu, jehož cílem je vyhodnotit vzdělávací systémy na celém světě testováním dovedností a znalostí 15letých studentů), se Jižní Korea umístila jako první v matematice a třetí ve čtení mezi členskými státy OECD.

Špičkové školství si však vybírá své oběti. Studenti zahlceni stresem a únavou občas psychologický tlak nedokáží unést. Jižní Korea patří mezi země s nejvyšším výskytem sebevražd. Nemalé procento obětí sebevražd jsou právě studenti, jež se hroutí pod neustálým tlakem ze stran okolí.

Mnozí volají po změně ve školském systému, mimo jiné i bývalý ministr školství Lee Ju-ho, který tvrdí, že problémy se rodí u přijímacích zkoušek na vysoké školy, ve kterých jsou opomíjeny kritéria jako mimoškolní aktivity nebo osobní eseje, které jsou například běžné v Americe.

Jen čas ukáže, zda korejští studenti budou mít ve školách více prostoru pro kreativitu a rozvoj komunikace, spolupráce a tvořivosti, nebo zda budou další generace stále memorovat vzorečky 16 hodin denně.

Zdroje: