U3V A UVČ JAKO SOUČÁST CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ

Jak uvádí Strategie celoživotního učení, učíme se po celý život. Vzděláváme se formálně, tedy školní docházkou. To se nám prolíná s neformálním učením, kdy navštěvujeme různé kurzy a zájmové aktivity, které nám pomáhají v našem osobním i pracovním rozvoji. A nakonec součástí našeho bytí je i informální učení. To provádíme často až nevědomě, například při čtení článků, sledování videí na internetu nebo při běžných každodenních činnostech. Pomáhá nám k němu taktéž samotné působení v rodině nebo v práci. Avšak v určité části života máme většinu těchto situací za sebou. Vystudovali jsme školu, vystřídali nespočet zaměstnání a vyzkoušeli různé zájmové aktivity. Většina z nás časem, dříve či později, odejde do důchodového věku. A právě tady nastává moment, kdy často nevíme, co dál. Chceme se orientovat v novinkách, udržet se stále na určité mentální úrovni, ale do školy ani do práce už nechodíme. A právě z toho důvodu jsou zde Univerzity volného času (UVČ) a Univerzity třetího věku (U3V).

Na úvod je dobré si odlišit podmínky studia na Univerzitách volného času a Univerzitách třetího věku. U3V jsou modelem francouzským a vznikají při univerzitách jako takových, na rozdíl od UVČ (model britský), které často organizují knihovny. Například U3V při Masarykově univerzitě přijímá studenty, kteří jsou v důchodovém věku a mají středoškolské vzdělání s maturitou. To může být vnímáno jako omezující pro ty, kteří mají například jen výuční list, ale přesto by se rádi dále vzdělávali. Proto jsou zde UVČ, jejichž podmínky na přijetí nejsou tak přísné. Přednášek se může zúčastnit každý, bez ohledu na omezení věkem nebo dosažené vzdělání. A tak se může nejen rozvíjet a smysluplně naplnit volný čas, ale mít možnost přijít do kontaktu i s dalšími generacemi. Jako příklad lze uvést UVČ Městské knihovny Tišnov nebo Městské knihovny v Rosicích, která se zaměřuje na aktuální témata, jako je jarní detox, správné nakupování potravin nebo trénink paměti.

Ať už existuje možnost studovat U3V nebo UVČ, jsou zde rozhodně přínosy, které nelze opomenout. Jak shrnuje ve svém článku PhDr. Michal Šerák Ph.D, je to především rozvoj nezávislosti, seberealizace a podpora participace. Je důležité uvědomit si, že člověk má potřebu vzdělávat se celý život. A tato potřeba závisí nejen na něm samotném, ale hlavně na okolí, které by mu to mělo umožnit.

Zdroje:

1. Formální, neformální, informální. In: Strategie digitálního vzdělávání [online]. [cit. 2019–03–10]. Dostupné z: http://digivzdelavani.jsi.cz/slovnicek/formalni-neformalni-a-informalni
2. Formální vzdělávání. In: Andromedia [online]. [cit. 2019–03–10]. Dostupné z: http://www.andromedia.cz/andragogicky-slovnik/formalni-vzdelavani
3. Masarykova univerzita: Univerzita třetího věku [online]. [cit. 2019–03–10]. Dostupné z: http://u3v.muni.cz/
4. Městská knihovna v Rosicích [online]. [cit. 2019–03–10]. Dostupné z: https://knihovna.rosice.cz/
5. Neformální vzdělávání. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2019–03–10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/mladez/neformalni-vzdelavani-1
6. Strategie celoživotního učení ČR. In: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [online]. [cit. 2019–03–10]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/dalsi-vzdelavani/strategie-celozivotniho-uceni-cr
7. ŠERÁK, Michal. Role univerzit třetího věku v širších edukačních i sociálních kontextech. In: Metodický portál [online]. 2018. [cit. 2019–03–10]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/g/21747/ROLE-UNIVERZIT-TRETIHO-VEKU-V-SIRSICH-EDUKACNICH-I-SOCIALNICH-KONTEXTECH.html/
8. Univerzita volného času. In: Městská knihovna Tišnov [online]. [cit. 2019–03–10]. Dostupné z: https://www.mktisnov.cz/univerzita-volneho-casu/