Umělá inteligence kolem nás

Lenka Večeřová
Jan 31 · 8 min read
Zdroj: https://www.idnes.cz/ekonomika/podniky/umela-inteligence-vysokoskolske-vzdelani-pruzkum.A191121_111309_ekoakcie_kou

S umělou inteligencí se setkáváme téměř denně a výrazně nám zjednodušuje naši činnost. Mnohdy však ani nevíme kde a za jakými činnostmi se skrývá. V tomto článku si objasníme, kdy a kde se s ní obvykle setkáváme.

Nejprve se ale podíváme, jak je umělá inteligence definována, a jaké využívá metody.

Existuje více definic umělé inteligence. Dle Marvina Minského, amerického vědce zabývajícího se umělou inteligencí, je to „věda o vytváření strojů nebo systémů, které budou při řešení určitého úkolu užívat takového postupu, který — kdyby ho dělal člověk — bychom považovali za projev jeho inteligence“.[1] Tato definice pohlíží na umělou inteligenci z hlediska srovnání s inteligencí lidskou. Další definice „Umělá inteligence je snaha o vytvoření inteligentního artefaktu, který projde Turingovým testem.“[2] Definice odkazuje k zakladateli moderní informatiky Alanu Turingovi, který stanovil test pro rozeznání umělé inteligence.

Turingův test spočívá v tom, že člověk komunikuje zároveň s jiným člověkem a s umělou inteligencí. Jestliže přitom nerozezná, kdy komunikuje s člověkem a kdy s umělou inteligencí, pak teprve lze oficiálně tuto technologii nazvat umělou inteligencí.

Třetí definice je založena na principu funkce: „Umělá inteligence se zabývá problematikou postupů zpracování poznatků — osvojováním a způsobem použití poznatků při řešení problémů.“ [3]

S pojmem umělá inteligence úzce souvisí strojové učení. Jaký je vlastně mezi nimi vztah a jak se od sebe liší?

Už samotné názvy nám mohou rozdíly napovědět. Slovo inteligence odkazuje k praktickému využívání dat pro řešení problémů, zatímco slovo učení spočívá ve sbírání dat a hledání vzorů. Procesy umělé inteligence tedy zahrnují učení, využití získaných znalostí pomocí pravidel a opravování sebe sama.

První pokusy s umělou inteligencí byly prováděné na hrách a na nich si lze její základní principy také představit. Náš protivník si buduje nějaké své prostředí a strategie, do toho zasahujeme my, protivník na naše zásahy reaguje a zároveň si dle nich vytváří své.

Umělou inteligenci můžeme rozdělit na:

· Specializovanou

· Obecnou

Specializovaná se věnuje pomoci člověku v určité oblasti. Obecná je schopná napodobovat myšlení a jednání podobné lidskému. Tato umělá inteligence však v konečné podobě prozatím neexistuje.

Strojové učení je jednou ze součástí umělé inteligence. Díky algoritmům, které využívá ke zpracování vstupní dat se vytvoří pravidla, a ta se případně v průběhu mění.

Strojové učení dělíme na více častí. Mezi nejpoužívanější patří:

· učení s učitelem

· učení bez učitele

· zpětnovazební učení

Učení s učitelem spočívá v tom, že člověk dohlíží na celý proces při vkládání vstupních dat i výstupních a poskytuje zařízení zpětnou vazbu v průběhu celého procesu. Výsledkem je algoritmus připravený své znalosti aplikovat.

V případě učení bez učitele nepotřebuje stroj žádný dohled. Tento způsob využívá tzv. hlubokého učení, kdy si algoritmy samy data zpracovávají a vyvozují se z nich výsledky. Typickým příkladem využívajícího učení bez učitele jsou neuronové sítě. V současnosti jsou tyto sítě využívány pro rozpoznávání obrazu, konverzi řeči na text a ve zpracování přirozeného jazyka. Pro učení tímto způsobem potřebuje umělá inteligence velké množství vstupních dat.

Zpětnovazebné učení taktéž probíhá bez asistence člověka. Stroj sám hledá nejlepší způsob řešení problému, podobně jako u učení s učitelem. Nicméně v tomto případě výsledek neexistuje, protože algoritmus na něj postupně přichází — v porovnání s člověkem se učí ze zkušeností.[4]

Nyní, když už víme, na jakých principech nejčastěji umělá inteligence pracuje, podíváme se na její využití.

Internetový vyhledávač

Začneme u vyhledávače, který pravděpodobně každý z nás využívá denně — internetový vyhledávač od firmy Google. Při hledání obrázků zapíšeme dotaz a na základě něj nám vyhledávač nabídne obrázky u něhož se v doprovodném textu tato slova vyskytují. Po kliknutí na obrázek se za pomocí umělé inteligence zobrazí nabídka vizuálně podobných obrázků. Dále se s ní můžeme setkat při překládání textu v Google překladači. Překlad však stále není ideální, ale oproti minulosti je pokrok viditelný. V současnosti firma Google experimentuje s rozpoznáváním nakreslených obrázků. K učení využívá hru, kdy uživatel do 20 sekund nakreslí daný předmět a neuronová síť se snaží obrázek poznat. Hru je možné si vyzkoušet zde.

Marketing

Google a také další společnosti využívají umělou inteligenci v oblasti marketingu. Díky souborům cookies, které sledují náš pohyb na webu a dalším nástrojům ke sledování je pak reklama na webu více personalizovaná a může lépe doporučovat podobné výrobky. Umělá inteligence používaná v internetovém obchodě si takto například může zapamatovat, že pravidelně nakupujeme určitý produkt a zobrazuje nám podobné nabídky, a popřípadě nám později i zašle výhodnější nabídku na námi vybrané zboží.

Smartphone

Nyní přejdeme k zařízení, které má stále více lidí a denně je využívá. Jedná se o smartphone s více objektivy fotoaparátu. Když fotografujeme na smartphonu, pravděpodobně se nechceme zabývat složitějším nastavováním každého objektivu fotoaparátu a nejraději rovnou stiskneme spoušť. Zde už začíná pracovat umělá inteligence. Vyhodnotí, jaké parametry nastavení jsou nejvhodnější pro každý z objektivů pro dané světelné podmínky a sama je před stisknutím spouště nastaví. Z výsledných fotografií sestaví jeden optimální snímek. Umělá inteligence se využívá také k odemykání smartphonu, kde rozpoznává obličej majitele. Společnost Apple například pro odemykání využívá 3D rozpoznávání tváře, takže jej nelze oklamat fotkou daného člověka. Dále dokáže umělá inteligence rozpoznat náš hlas. Využívá se také u filtrů, animovaných emoji, které se mění dle toho, jak se pohybuje i náš obličej.

Management

Umělá inteligence pomáhá také managerům při rozhodování. Z dlouhodobě sesbíraných dat může predikovat budoucnost firmy nebo sledovat aktuální stav nabídek a objednávek. Umělou inteligenci se chystají pro své rozhodování využít také hollywoodská studia. Na základě výpočtu umělé inteligence může ukázat jaký film s tematikou a s jakým obsazením bude mít úspěch. Nicméně stále platí, že konečné rozhodnutí bude mít člověk.[5]

Automobilový průmysl

V současnosti jedním z nejvíce diskutovaných témat jsou samořiditelné automobily. Umělá inteligence se využívá pro rozpoznávání důležitých předmětů v blízkosti vozidla a rozhodování o další akci. Problémem je právní odpovědnost za jednání takového automobilu. Prozatím za rozhodování vozidla vždy zodpovídá řidič.

Pomoc handicapovaným

Umělá inteligence pomáhá také osobám zdravotně znevýhodněným a to tím, že dokáže rozlišit a přečíst text, rozpoznává od sebe bankovky a mince nebo dokáže identifikovat základní emoce ostatních podle výrazu ve tváři. Nevidomým díky rozpoznávání může být velmi dobrým pomocníkem. Konkrétním příkladem je zařízení, které se připevní na brýlovou obrubu a následně diskrétně čte texty, rozpoznává tváře známých, produkty (čárový kód), bankovky či barvy. Více se lze o zařízení dozvědět na stránkách výrobce.

Zákaznické linky

Chatboti nám výrazně pomáhají s komunikací s některými institucemi. Dokážou zodpovědět na základní dotazy a v případě, když neumí odpovědět, konverzaci předají operátorovi. Tímto ulehčují práci zaměstnancům, a ti se mohou věnovat složitějším případům. Od září minulého roku například společnost T-mobile používá hlasovou asistentku Týnu, která je neustále k dispozici a bez čekání.[6]

Hlasoví asistenti

Využívání osobních finančně dostupnějších hlasových asistentů se stále více rozšiřuje mezi veřejnost. Po propojení se smartphonem jimi lze např. ovládat další zařízení z internetu věcí, zapnout hudbu, číst zprávy a e-maily či odpovědět na konkrétní dotaz uživatele. Avšak, podobně jako u jiných zařízení napojených na internet, je zde riziko vniknutí útočníka. Dle zprávy z roku 2018 vědci z Berkeley udělali pokus, ve kterém se snažili zapnutému asistentovi dát skrytý příkaz. Povedlo se jim to zakomponováním příkazu do hudební skladby či mluveného slova. Takže by se mohlo stát, že při poslechu naší oblíbené hudby za nás někdo podvodně nakupuje na internetu, odesílá naše peníze na jiný účet či odemyká naše dveře.[7]

Zdravotnictví

Důležitou oblastí, ve které pomáhá umělá inteligence je zdravotnictví. Dle počtu nově vydaných odborných článků se stále pracuje na jejím vývoji. Umělá inteligence díky své rozsáhlé databázi fotografií např. dokáže rakovinotvorné zárodky rozpoznat lépe než lékaři.[8] Významně napomáhá také při vývoji nových léčiv.

Bezpečnost

Kamery s umělou inteligencí s rozpoznáváním tváře rychle rozpoznávají osoby a odhalí tak například pachatele trestného činu dle databáze ve své paměti. Je možné také odhalit útočníka ještě před spácháním trestného činu, a to pomocí rozpoznávání emocí v jeho obličeji. Systém v takovém případě varuje policii, která tak může minimalizovat škody.

V Číně je již nyní takový počet kamer, že vychází jedna kamera na dva obyvatele včetně novorozenců. Kamerový systém by se měl příští rok spojit se sociálním kreditem. Na základě chování, které vysledují kamery budou občanům přidělovány nebo odebírány body. Údajně se mnoho čínských občanů domnívá, že sociální kredity jsou prospěšné, protože se může zabránit křivdám, podvodům a korupci. Nicméně Čína poskytuje jen málo informací o tom, jak celý systém bude fungovat.[9]

Naproti tomu Evropská komise zvažuje na období 3–5 let kamerové systémy s rozpoznáváním tváře zakázat úplně. V této době by došlo k prozkoumání důsledků používání této technologie a také sladění s principy osobních údajů GDPR. Aktuálně je nutné všechny, kterých se nahrávání týká předem informovat. Řeší se to tím, že v místě nahrávání je tabulka s oznámením. Předávání nahrávek třetím stranám většinou za účelem marketingu je zakázané.[10]

Závěr

Dle uvedených možností využití umělé inteligence je zřejmé, že působí v mnoha odvětvích lidských činností a stává se tak součástí běžného života. V budoucnosti se pravděpodobně umělá inteligence u některých zařízení a systémů stane naprostou samozřejmostí, takže nebude nutné tuto funkcionalitu zdůrazňovat. I přes pochybnosti některých lidí je už dnes jisté, že umělá inteligence je pomocníkem člověka, a vypomáhá tam, kde lidský mozek není tak dokonalý nebo tak rychlý a celkově tedy napomáhá zkvalitňovat lidský život.


Zdroje

[1] VOLNÁ, Eva a Martin KOTYRBA. Umělá inteligence. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013. ISBN 978–80–7464–330–9.

[2] GINSBERG, Matt. Essentials of Artificial Intelligence. Morgan Kaufmann, 1993. ISBN 1–55860–221–6.

[3] VOLNÁ, Eva a Martin KOTYRBA. Umělá inteligence. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2013. ISBN 978–80–7464–330–9.

[4] SLOUKA, David. AI vs ML: co je umělá inteligence a co strojové učení? In: Ai world [online]. Praha, 2020, 4. 3. 2019 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://aiworld.cz/umela-inteligence/ai-vs-ml-co-je-umela-inteligence-a-co-strojove-uceni-288

[5] BISSET, Jennifer. Warner Bros. will use AI to decide which movies to green light. In: Cnet [online]. 2020, 8. 1. 2020 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://www.cnet.com/news/warner-bros-will-use-ai-to-decide-which-movies-to-green-light/

[6] VACOVSKÝ, Marek. Na infolince T-Mobile už nemusíte mluvit s lidmi. Obslouží vás virtuální asistentka Týna. In: Mobilenet.cz [online]. Praha, 2020, 02. 12. 2019 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://mobilenet.cz/clanky/na-infolince-t-mobile-uz-nemusite-mluvit-s-lidmi-obslouzi-vas-virtualni-asistentka-tyna-39564

[7] Virtuální asistenti reagují na skryté příkazy, člověk je neslyší. In: ITbiz.cz [online]. Praha: Nitemedia, 2020, 12. 5. 2018 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: http://www.itbiz.cz/zpravicky/virtualni-asistenti-reaguji-na-skryte-prikazy-clovek-je-neslysi

[8] KILIÁN, Karel. Technologie Googlu dokáže detekovat rakovinu prsu lépe než lékaři. Nahradit je však nemůže. In: Zive.cz [online]. 2019, 2. 1. 2020 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://www.zive.cz/clanky/technologie-googlu-dokaze-detekovat-rakovinu-prsu-lepe-nez-lekari-nahradit-je-vsak-nemuze/sc-3-a-201819/default.aspx?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

[9] BAURER, Lukáš. Čína má ve městech síťě kamer pro rozpoznávání tváří. Dokáží identifikovat člověka během vteřiny. In: Instory.cz [online]. 2020, 2. 1. 2020 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://tech.instory.cz/893-cina-ma-ve-mestech-site-kamer-pro-rozpoznavani-tvari-dokazi-identifikovat-cloveka-behem-vteriny.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

[10] ŠENK, Michal. Evropa chce regulovat technologii kamerového rozpoznávání tváře. In: E15.cz [online]. Praha, 2020, 21. 1. 2020 [cit. 2020–01–31]. Dostupné z: https://www.e15.cz/byznys/technologie-a-media/evropa-chce-regulovat-technologii-kameroveho-rozpoznavani-tvare-1366131?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

Lenka Večeřová

Written by

EDTECH KISK

Educational Technology, KISK Masaryk University

More From Medium

More on Umělá Inteligence from EDTECH KISK

More on Umělá Inteligence from EDTECH KISK

Roboti všude kolem nás, kde škodí, kde pomáhají?

Top on Medium

Welcome to a place where words matter. On Medium, smart voices and original ideas take center stage - with no ads in sight. Watch
Follow all the topics you care about, and we’ll deliver the best stories for you to your homepage and inbox. Explore
Get unlimited access to the best stories on Medium — and support writers while you’re at it. Just $5/month. Upgrade