Užití heutagogiky u dětí

Na jedné straně stojí dlouhodobě již známá pedagogika a andragogika, na straně druhé dnes nově vznikající pojem heutagogika. Zatímco pojem heutagogika vznikl teprve v roce 2000, základní myšlenka tohoto postupu byla známa již mnohem dříve.

Heutagogika je způsob učení, při kterém je učitel považován za průvodce žáka v procesu dosažení vytyčených vzdělávacích cílů. Své uplatnění nalezne zejména u dospělých, jelikož především oni umí pracovat s motivací a dokáží zodpovídat a podílet se na svém vlastním rozvoji. V souvislosti s tím je definice heutagogiky často spojována se vzděláváním dospělých, nicméně je možné i její užití u dětí?

V mnoha publikacích je definována pedagogika, jakožto přístup k učení dětí, a odděleně pak andragogika a heutagogika, jakožto přístupy k učení dospělých. Pravděpodobně jsou to dva odlišné přístupy, které lze ale mimo jiné i kombinovat.

Je tedy možné, aby bylo pomocí heutagogiky vzděláváno i dítě v případě, že bude schopné samo si určovat hlavní kritéria a cíle vlastního rozvoje? Nejdůležitější je, aby si žák (ať dítě či dospělý) určil obsah učení, dobu učení, ale i způsob vzdělávacího procesu. Zde je tedy zapotřebí položit si otázku, do jaké míry je dítě schopné tyto parametry určit. Jinými slovy je schopen určit CO bude jeho vzdělávacích obsahem, JAK se jej bude učit a neméně důležité je i PROČ se bude učit.

Domnívám se, že pokud je dítě ochotno věnovat čas dalšímu rozvoji (vzdělávání) v určité oblasti (určí si CO) a najde pro to patřičnou motivaci (určí si PROČ), s kritériem JAK mu může pomoci i učitel, jakožto jeho průvodce či facilitátor. Dítěti mohou chybět zejména zkušenosti z reálného života, které během tohoto procesu učení může postrádat.

Jako první česká škola začala používat tuto metodu Vysoká škola ekonomická a dle všeho si studenti problematiku lépe zapamatují. Postupy připomínající heutagogiku lze dnes spatřit i v praktikách českých škol, které jsou často ne zcela dobrovolně označovány jako školy „alternativní“.

Mezery ve využití této metody jsou tedy patrné, předpokládám, že by bylo zajímavé sledovat výsledky užití samotné heutagogiky i u dětí.